Druhý vatikánský koncil
Z Multimediaexpo.cz
Druhý vatikánský koncil bylo shromáždění více než 2 500 katolických biskupů na dosud posledním ekumenickém koncilu, které svolal papež Jan XXIII. (1958-1963), a jež zasedalo v letech 1962-1965.
Cílem koncilu bylo reagovat na potřeby doby. Explicitně nedefinoval žádnou novou nauku či dogmata. Mezi nejvýraznější teologická vyjádření koncilu patří potvrzení svátostné povahy biskupského svěcení.
Koncil měl výrazný vliv na obnovu liturgie v katolické církvi, která tímto koncilem započala, a výrazný posun ve způsobu, jak se katolická církev sama chápe (viz Ekleziologie).
Obsah |
Příčiny a souvislosti
V padesátých letech 20. století se římskokatolické a biblické učení začalo odchylovat od neo-scholasticismu a biblického literalismu, tedy lpění na starých dogmatech a doslovném znění textu bible. Tyto konzervativní přístupy byly původně vyprovokovány modernismem a v církvi se prosazovaly od Prvního vatikánského koncilu až do začátku 20. století. Nový liberalismus pocházel od teologů jako byli Yves Congar, Karl Rahner a John Courtney Murray, kteří směřovali k propojení moderních lidských prožitků s křesťanským dogmatem a dalších, např. Josepha Ratzingera (pozdějšího papeže Benedikta XVI.) a Henriho de Lubac, kteří se zase snažili o obrodu prostřednictvím lepšího pochopení Písma (posvátných textů) a raných křesťanských církevních otců.
Ve stejné době biskupové ve světě čelili velkým výzvám zapříčiněným politickými, sociálními, ekonomickými a technickými změnami, jako např. úbytku věřících, odmítání víry v důsledku materialistických filosofii, atd. Někteří z nich viděli odpovědi na tyto výzvy ve změnách struktury zvyklostí církve. Mezi nejlépe organizované patřila skupina nizozemských a německých biskupů známá jako Rýnští biskupové.
První vatikánský koncil, který se konal téměř před stoletím, byl přerušen v důsledku Prusko-francouzské války. Následkem toho byla dokončena jen rozprava o roli papeže, avšak zkoumání pastoračních a dogmatických otázek týkajících se celé církve se dokončit nepodařilo. V roce 1958 byl papežem zvolen Jan XXIII. Ten, ačkoliv byl v pokročilém věku a špatném zdravotním stavu a byl tedy vnímám spíše jako papež na přechodnou dobu, necelé tři měsíce po svém zvolení oznámil úmysl svolat další koncil. Během příštích tří let v mnoha dalších prohlášeních své záměry dále konkretizoval, až byl v roce 1962 koncil skutečně zahájen. Jedna z nejznámějších příhod tradovaná ve spojení s jeho úsilím je jeho odpověď na otázku, k čemu bude další koncil dobrý, kdy okázale otevřel okno a řekl: „chci nechat otevřená okna církve, abychom viděli na lidi venku a oni se zase mohli dívat dovnitř“. Vyzval také další křesťanské církve, aby na koncil vyslaly pozorovatele, na což přistoupily protestantské i pravoslavné církve, i když ruská pravoslavná církev ze strachu před sovětskou komunistickou vládou přijala pozvání až po ujištění o nepolitické podstatě koncilu.
Koncilní dokumenty
Koncil vydal 16 dokumentů:
Konstituce
| Název | Wiki | Jedná o | Vydána |
|---|---|---|---|
| Sacrosanctum Concilium | Sacrosanctum Concilium | o posvátné liturgii | 4.12.1963 |
| Lumen gentium | Lumen gentium | věroučná konstituce o církvi | 21.11.1964 |
| Dei Verbum | Dei Verbum | věroučná o Božím zjevení | 18.11.1965 |
| Gaudium et spes | Gaudium et spes | pastorální o církvi v dnešním světě | 7.12.1965 |
Dekrety
| Název | Jedná o | Vydán |
|---|---|---|
| Ad gentes | o misijní činnosti církve | 7.12.1965 |
| Presbyterorum ordinis | o službě a životě kněží | 7.12.1965 |
| Apostolicam actuositatem | o apoštolátu laiků | 18.11.1965 |
| Optatam totius | o výchově ke kněžství | 28.10.1965 |
| Perfectae caritatis | o obnově řeholního života | 28.10.1965 |
| Christus Dominus | o pastýřské službě biskupů v církvi | 28.10.1965 |
| Unitatis redintegratio | o ekumenismu | 21.11.1964 |
| Orientalium ecclesiarum | o katolických východních církvích | 21.11.1964 |
| Inter mirifica | o hromadných sdělovacích prostředcích | 4.12.1963 |
Deklarace
| Název | Jedná o | Vydána |
|---|---|---|
| Gravissimum educationis | o křesťanské výchově | 28.10.1965 |
| Nostra aetate | o vztahu církve k nekřesťanským náboženstvím | 28.10.1965 |
| Dignitatis humanae | o náboženské svobodě | 7.12.1965 |
Související články
- Jan XXIII.
- Pavel VI.
- Marcel Lefebvre
- Aggiornamento
- Denzinger
Literatura
- Dokumenty II. vatikánského koncilu. Mádr, O. [tr.]. Praha : Zvon, 1995. ISBN 80-7113-089-3.
- MORIN, D. Učení II. vatikánského koncilu. Praha : Paulínky, 1999. ISBN 80-86025-17-9.
Externí odkazy
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |