Baleáry

Z Multimediaexpo.cz

Baleáry, též Baleárské ostrovy (katalánsky Illes Balears, španělsky Islas Baleares) jsou souostroví na západě Středozemního moře. Politicky je to provincie a současně i jedno ze 17 autonomních společenství Španělska. Ostrovy se skládají ze dvou skupin: vlastních Baleár (zahrnujích ostrovy Mallorca, Menorca a několik dalších menších ostrovů a ostrůvků jako je Cabrera) a Pytyuských ostrovů (zahrnujících ostrovy Eivissa, Formentera a několik ostrůvků). Největším z těchto ostrovů je Mallorca. Souostroví je oblíbeným cílem mnoha turistů. Na ostrovech nejsou žádné významnější vodní toky, pouze několik krátkých říček. Při severním pobřeží ostrova Mallorca se nachází relativně vysoké pohoří, jehož nejvyšším vrcholem je Silla de Tordellas (1571 m). Jinak na ostrovech převažuje nížina.

Metropolí regionu, který tvořil součást středověkého Aragonského království, je Palma de Mallorca. Úředními jazyky jsou katalánština a španělština. Katalánský název Illes Balears je i součástí oficiálního španělského (kastilského) označení autonomního společenství.

Administrativně se region člení na čtyři ostrovní celky: Formentera, Ibiza, Mallorca, Menorca; z nichž každou spravuje vlastní ostrovní rada (Consell Insular).

Obsah 1 Předsedové vlád 2 Historický přehled (starověk) 3 Související články 4 Externí odkazy

Předsedové vlád

• Jeroni Albertí Picornell (UCD) 1978 - 1982
• Francesc Tutzó Bennasar (UCD) 1982 - 1983
• Gabriel Cañellas Fons (AP/PP) červen 1983 - 2. srpna 1995
• Cristòfor Soler i Cladera (PP) 2. srpna 1995 - 18. června 1996
• Jaume Matas Palou (PPIB) 18. června 1996 - 27. července 1999
• Francesc Antich i Oliver (PSOE) 27. července 1999 - 27. června 2003
• Jaume Matas Palou (PPIB) od 27. června 2003
• Francesc Antich i Oliver (PSOE) od 2007

Historický přehled (starověk)

Baleáry byly známé již Féničanům a Řekům. Později si je podrobilo Kartágo. Po zničení Kartága starověkým Římem byly ostrovy načas samostatné a staly se útočištěm pirátů. Roku 123 př. n. l. je pro Řím podrobil Quintus Caecilius Metellus Balearicus a poté se sem nastěhovala řada římských osadníků. V té době také došlo k založení měst Palma de Mallorca a Pollentia (dnešní Alcúdia) a na Baleárech se začaly pěstovat olivy. V Pollense se dodnes zachoval například římský vodovod.

Související články

• Přehled vlajek Baleárských ostrovů

Externí odkazy

• Oficiální web regionální vlády
• Oficiální web regionálního parlamentu

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Baleáry

Španělsko – España – (E)
Autonomní společenství a jejich správní města
Andalusie (Sevilla) • Aragonie (Zaragoza) • Asturie (Oviedo) • Baleáry (Palma de Mallorca) • Baskicko (Vitoria-Gasteiz) • Extremadura (Mérida) • Galicie (Santiago de Compostela) • Kanárské ostrovy (Las Palmas de Gran Canaria a Santa Cruz de Tenerife) • Kantábrie (Santander) • Kastilie a León (Valladolid) • Kastilie-La Mancha (Toledo) • Katalánsko (Barcelona) • La Rioja (Logroño) • Madrid (Hlavní město Madrid) • Murcie (Murcia) • Navarra (Pamplona – Iruña) • Valencie (Valencie – València)
Autonomní města
Ceuta • Melilla
Přímá správa centrální vlády
Španělské severoafrické državy

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii