Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !
Jílovec
Z Multimediaexpo.cz
Jílovec je název sedimentární horniny tvořené v převážné míře (více než dvě třetiny objemu) jílem - částicemi nejmenší velikosti (méně než 0,0020 mm). Více zrnité horniny se nazývají kalovce, případně prachovce. Jíly jsou všeobecně jednou z hlavních složek půd.
Složení
Základní složkou jílovců jsou jílové minerály. Je to skupina hydratovaných hlinitokřemičitanů s vrstevnatou strukturou. Jednotlivé vrstvy jsou křemičité (tetraedrické - atomy křemíku jsou obklopeny čtyřmi atomy kyslíku), hlinité (oktaedrické, kde je každý atom hliníku obklopen šesti atomy kyslíku), pričemž některé atomy hliníku mohou být nahrazeny železem nebo hořčíkem. Tato vrstva se nazývá gibbsitová nebo brucitová (podle minerálů které ji tvoří). Mezi hlavní jílové minerály patří montmorillonit, kaolinit, haloyzit, berthierin, nontronit, chlority, glaukonit, sepiolit, palygorskit.
V mezivrstvových mezerách jsou díky van der Waalsovým silám poutány cizí kationty nebo molekuly (voda, K+, Ca2+, OH−). Některé jílové minerály (montmorillonit, illit) mají schopnost zvětšovat svůj objem při absorpci vody, tato vlastnost je častou příčinou změny objemu jílových půd po dešti.
Z ostatních minerálů se v jílovcích mohou vyskytovat křemen, muskovit, kalcit a organické zbytky.
Vznik
Jílovce vznikají diagenetickou přeměnou jílů. Prvotním procesem je vytěsňování vody z mezivrstev. Čerstvé jíly obsahují 70 až 90 % vody, v hloubce 1 km je to už jen 30 %. Aby byla ztráta vody téměř stoprocentní, je potřebné i zvýšení teploty na 100 °C a hloubku 2 až 4 km. Při vyšších teplotách dochází i k přeměně jednotlivých minerálů a postupnému břidličnatění jílovců.
Externí odkazy
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |