Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !
Juliánský kalendář
Z Multimediaexpo.cz
Juliánský kalendář je kalendář, který v roce 45 př. n. l. zavedl Julius Caesar. Tento kalendář byl reformou starořímského kalendáře a byl koncipován jako sluneční kalendář. Juliánský kalendář respektoval větší část římských zvyklostí (jako je počet dní jednotlivých měsíců), které tak vlastně přešly i do Gregoriánského kalendáře.
Starořímský kalendář v době republiky měl dvanáct měsíců tvořících dohromady 355 dnů. Pro vyrovnání s tropickým rokem se přibližně každý druhý rok vkládal pomocný měsíc Mercedonius o 28–29 dnech, a to „dovnitř“ měsíce Februaria – 5 dnů před jeho konec. Neexistovalo pravidlo pro vkládání Mercedonia ani pro jeho délku, stanovovali je určení kněží (pontifikové) podle svého uvážení a libovůle. Tak se stalo, že v době občanských válek na sklonku republiky, došlo k vynechání měsíců a rok se zcela rozešel s tropickým.
Julius Caesar využil znalostí alexandrijských astronomů, kteří určili délku roku na 365,25 dne a navrhli i schéma vyrovnávání kalendáře – obyčejný rok měl mít 365 dnů a každý 4. rok měl být o 1 den delší (přestupný rok). Tento návrh je znám jako Kánobský kalendář nebo kalendář Kánobského dekretu. Pravděpodobně alexandrijský učenec Sosigenés pak provedl syntézu římského a alexandrijského kalendáře. Jména měsíců zůstala stejná, délky se změnily, Mercednius byl vypuštěn zcela a na jeho místo v měsíci Februariu měl být vkládán přestupný den. Podle římského dopředného počítání dnů následoval po 6. dnu před březnovými Kalendami – a tak ho nazvali dnem dvojšestým (dies bissextus Cal. Martiae). Odtud označení v ruštině visokos a visokosnyj god, ve francouzštině bisextile.
Problémem tohoto kalendáře bylo, že tropický rok netrvá přesně 365,25 dne, ale 365,24220 dne, což způsobilo nepřesnost, která znamenala, že se juliánský kalendář oproti realitě opozdil o jeden den za 125 let. V 16. století začalo být opoždění výrazně patrné, což se projevovalo především na dnech rovnodennosti. Proto roku 1582 vyhlásil papež Řehoř XIII. reformu kalendáře. Takto reformovaný kalendář získal název Gregoriánský kalendář.
Používání Juliánského kalendáře
V roce 1582 se namísto Juliánského kalendáře začal používat kalendář Gregoriánský. Prosazení tohoto kalendáře bylo vcelku bezproblémové, neboť ho používala Římská říše pro svoji správu, což vedlo k tomu, že se tento kalendář prosadil jako jediný používaný kalendář. Po reformě roku 1582 došlo k jeho postupnému přijetí v římskokatolických zemích, nekatolické země sice přijímaly nový kalendář pomaleji, ale přesto se poměrně rychle prosadil i zde (Čechy 6. ledna 1584, Slezsko 12. ledna 1584 a Morava 3. října 1584).
Největší odpor vyvolalo zrušení juliánského kalendáře u pravoslavné církve, která již v roce 1583 vydala Dokument Sigillion, což je odmítnutí změn v kalendáři. Pravoslavné země tedy používaly dlouhodobě juliánský kalendář. Některé z těchto zemí od jeho využívání upustily až ve 20. století (třeba Rusko až v roce 1918).
Do dnešní doby je Juliánský kalendář využíván jako církevní kalendář pravoslavné církve.
Fungování juliánského kalendáře
Juliánský kalendář má přísné řazení obyčejných a přestupních let, což způsobuje jednak jeho nepřesnost, ale zároveň vede k jistým zákonitostem, které mají své výhody. Díky pravidelnosti je stejný počet přestupných let v průběhu všech století. Proto v něm platí, že po dvaceti osmi letech dochází k opakování vztahu mezi dnem v týdnu a datem. Dále se po devatenácti letech opakuje vztah mezi dny v měsíci a lunárním cyklem. Z náboženského hlediska má význam i to, že se Velikonoce stávají periodickými s periodou 532 let.
Zdroje
- Výběr ze stati arch. Rafaila Karelina a A. G. Čchartišvili, doktora matematicko-fyzikálních věd, učitele na Matematické státní univerzitě; sborník Kalendářní otázka; Moskva, Sretenský monastýr, 2000
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |