Motorem našeho webového serveru bude pekelně rychlý
procesor AMD Ryzen Threadripper 7960X (ZEN 4).
Církevní humor
Z Multimediaexpo.cz
Církevní humor, resp. křesťanský humor je humor, který se dotýká křesťanství, života v církvi, jeho představitelů, křesťanské víry a jejích zásad a průvodních jevů. Od protikřesťanského humoru se odlišuje především tím, že není koncipován jako urážlivý a vyhýbá se formulacím, které by bylo možno vkládat jako rouhání. I tak je ovšem hranice mezi vtipkováním o církvi a proti církvi nejasná[1] a někteří věřící cítí v jeho přítomnosti jisté rozpaky, či ho přímo považují za něco nepatřičného.[2]
Obsah |
Humor v křesťanství
Humor má v křesťanství dlouhou tradici, která se pojí s rozšířeným přesvědčením, že křesťanství je radostné náboženství (křesťan má svým životem naplňovat a šířit evangelium – radostnou zvěst). Sv. Filip Neri (1515–1595) prohlásil, že Svatý smutný je smutný svatý, tento výrok je dodnes často citován, mezi českými katolíky je pak dlouhodobě oblíbená průpovídka smutný křesťan – žádný křesťan. Podle Neriho humor v sobě nese nebeský tón a svou nakažlivou silou učí člověka poznávat svou malost, v níž se však také skrývá jeho pravá velikost.[3]
James Martin tvrdí, že každý, kdo skutečně poznal Boha, je veselý,[2] a vypočítává různé způsoby, kterými muže být věřícím užitečný: evangelizuje, je nástrojem pokory, pomáhá zachytit podstatu věci, říká pravdu mocným, ukazuje křesťanskou odvahu, je projevem pohostinnosti, léčí, napomáhá vnímání a baví.[4]
O humoru v životě křesťanů a křesťanských světců pojednává kniha Josefa Ondoka Bereme smích vážně?, ze světových autorů se církevním humorem ve svých knihách a článcích zabývá např. už zmíněný James Martin.
Obliba křesťanského humoru je natolik velká, že i v poměrně bezvěrecké České republice existuje něco, co lze nazvat „křesťanská humorná literatura“. Tvoří ji jednak díla soustředící se čistě na křesťanský humor, jednak díla, která se sice zabývaji i (resp. i především) jinými tématy, ale jsou křesťanským humorem prosycena.
Křesťanský humor jako žánr
Křesťanský humor ve světě
Křesťanský humor má nepřehlédnutelný podíl na světové literatuře, některá díla tohoto typu byla i přeložena do české literatury. Obvykle však nejde o díla, jichž je humor jediným hlavním cílem, byť i takové existují (např. sbírka anekdot z církevních dějin Mezi nebem a zemí). Velkou porci sofistikovaného křesťanského humoru obsahují knihy, které formulují životní postřehy a příběhy, jejichž smyslem je rozšířit obzory a obohatit život čtenáře. Příkladem mohou být knihy Roberta Fulghuma a Anthonyho de Mella či Rady zkušeného ďábla C. S. Lewise. V češtině vyšla též celá humorná série příběhů dona Camilla od italského novináře a spisovatele Guareschiho, kterou jako svou oblíbenou četbu propagoval i papež Jan XXIII. (ta má mimo samotný humor též charakter a účel ostře protikomunistického díla). Překladu se dočkala i kniha Ballinga Bůh má rád veselé lidi a další díla.
Český křesťanský humor
Český křesťanský humor je nedílnou součástí křesťanství na internetu i křesťanské literatury. Pomineme-li výše zmíněné překlady z děl v cizích jazycích, existuje i rozsáhlá česká tvorba.
Významný podíl na ní hraje tvorba literárně činných katolických kněží a řeholníků, která může mít někdy více (František Lukeš, František Hobizal, Benedikt V. Holota) a někdy méně (Jiří Barhoň) autobiografický charakter. Václav Durych poznamenává, že právě tak, jako nejvíc „židovských“ anekdot pochází od židů, tak i většina „kněžských“ vtipů pochází od samotných kněží.[5]
Vznikají i díla, která se za pomoci velké porce humoru snaží popsat či kritizovat nešvary církevního života a přinést tak poučení a nápravu mezi věřící (např. Věroměr Maxe Kašparů). Z nekatolických autorů je známý zejména Pavel Kosorin se svými sbírkami aforismů.
Spolu s literaturou existuje i humor na křesťanském internetu, kde ovšem zpravidla nemá charakter knih, ale spíše sbírek jednotlivých žertů a humorných postřehů. Řada významných křesťanských stránek má pro humor vyhrazené sekce a rubriky.
Příkladem může být rubrika Křesťanský humor v Magazínu ChristNetu[6], malá sbírka jezuitského humoru na oficiálních stránkách české provincie řádu či sekce humor v nabídce internetového křesťanského knihkupectví Theofil.
Známí autoři a jejich díla
- Nekompletní výběr
- Jiří Barhoň: Zlý farář přejel hodného psa, Pane faráři, já vás budu muset zabít!
- František Hobizal: Humor v církvi dovolen, Minipříběhy
- Vladimír Benedikt Holota: Nebyl jsem hrdina
- Pavel Kosorin: několik sbírek aforismů
- František Lukeš: Celý život jsem se učil a přece jsem propadl
- Tomáš Marný z Bludovic: A přece se točí (Murphyho zákony v církvi; ukázka zde)
- Anna Žídková: Úsměvy svatého Petra
Literatura
- Josef Petr Ondok: Bereme smích vážně?
Reference
- ↑ Jak mohou dokazovat i potíže některých věřících humoristů. Viz # Petr Cekota: A zase ten církevní humor, Magazín ChristNet, 18. listopadu 2006, dostupné: http://www.christnet.cz/magazin/clanek.asp?clanek=2708 (navštíveno 10. 8. 2008)
- ↑ 2,0 2,1 James Martin (překlad Isnard Kievit): Radost, humor a smích v duchovním životě in Te Deum 3/2009, str. 41
- ↑ http://www.pastorace.cz/index.php?typ=texty&sel_char=O&sel_tema=158&sel_podtema=881&sel_text=2847
- ↑ James Martin (překlad Isnard Kievit): Radost, humor a smích v duchovním životě in Te Deum 3/2009, str. 42-43
- ↑ Václav Durych: Vtip a fór in Te Deum 3/2009, str. 44
- ↑ http://www.christnet.cz/magazin/rubrika.asp?id=11
Externí odkazy
O církevním humoru
- Petr Cekota: A zase ten církevní humor, Magazín ChristNet, 18. listopadu 2006
Kam za církevním humorem?
- Magazín ChristNet, rubrika křesťanský humor
- Humor na stránkách českých jezuitů Jezuit.cz
- Křesťanský humor na stránkách Křesťanského společenství H. Králové
- Humor na stránkách Církve bratrské na Effatha.cz
- Humor v rámci výuky křesťanských dějin
- Křesťanský humor na stránkách OASE
- Humor na Hostyn.cz
- Marek Eben - rozhovor nejen o humoru na Vira.cz
- Humor na Občerstvení pro duši na Prameny.net
- Pro zasmání na katolik.cz
- Trocha humoru na tento týden na 3pé.cz
- Humor na stránkách Charismatické obnovy cho.cz
Informace o článku.
Článek nebo jeho část je převzata z Katopedie. |