Liliovité

Z Multimediaexpo.cz

(Přesměrováno)


Liliovité (Liliaceae Juss. s. str.) je čeleď jednoděložných rostlin z řádu liliotvaré (Liliales).

Obsah

Pojetí čeledi

Tento článek pojednává o čeledi liliovité v užším pojetí (Liliaceae s. str.). Některé starší taxonomické systémy prezentovaly čeleď v mnohem širším pojetí (Liliaceae s.l.) a řadily do nich zástupce mnoha dalších menších čeledí, z nichž některé systém APG II řadí do jiných řádů, hlavně Asparagales. Jsou to např. tyto čeledi: Alliaceae J.G. Agard (česnekovité), Alstroemeriaceae Dum, Amaryllidaceae Jaume St.-Hil (amarylkovité), Anthericaceae J.G. Agard (bělozářkovité), Aphyllanthaceae G.T. Burnet, Asparagaceae Juss (chřestovité), Asphodelaceae Juss (asfodelovité), Asteliaceae Dum, Blandfordiaceae Dahlgren and Cliffor, Colchicaceae DC (ocúnovité), Convallariaceae Horan (konvalinkovité), Eriospermaceae Endl, Hemerocallidaceae R. Br (denivkovité), Herreriaceae, Hostaceae B. Mathe (bohyškovité), Hyacinthaceae J.G. Agard (hyacintovité), Hypoxidaceae R. Br, Melanthiaceae Batsc (kýchavicovité), Ruscaceae Spreng (listnatcovité), Tecophilaeaceae Leybol, Trilliaceae Lindl (triliovité). Z tohoto důvodu se mohou popisy, rozšíření a výčty zástupců čeledi liliovité v závislosti na pojetí v publikacích značně lišit.

Popis

Jedná se zpravidla o vytrvalé pozemní byliny, převážně s cibulemi, jsou jednodomé s oboupohlavnými květy. Mladé stonky se v uzlinách snadno nelámou. Listy jsou nahloučeny na bázi, nebo nikoliv, jsou jednoduché, přisedlé nebo řapíkaté, střídavé (jen výjimečně vstřícné nebo v přeslenech), uspořádané nejčastěji spirálně, s listovými pochvami nebo bez nich. Listy zpravidla dobře vyvinuty, vzácně jsou redukované. Čepele listů jsou celokrajné, ploché, žlábkovité, svinuté nebo oblé, čárkovité až kopinaté, nebo někdy vejčité, žilnatina je souběžná. Jazýček chybí. Květy jsou oboupohlavné, jsou jednotlivé nebo v květenstvích, zpravidla v hroznech, latách nebo okolících. Květy jsou podepřeny listeny nebo nikoliv, listen pod květenstvím ve tvaru toulce není přítomen. Květy jsou pravidelné nebo vzácněji trochu nepravidelné, pokud nepravidelné, potom jsou souměrné (zygomorfní). Okvětí je vyvinuto, zpravidla 6 okvětních lístků ve 2 přeslenech, vzácně okvětí rozlišeno na kalich a korunu, okvětní lístky jsou volné, různých barev. Tyčinek je 6, ve 2 přeslenech, nejsou srostlé s okvětím ani navzájem. Gyneceum je složeno ze 3 plodolistů, je synkarpní, čnělka je 1, blizna 1 nebo 3, semeník je svrchní. Plod je suchý, pukavý, převážně tobolka.

Rozšíření ve světě

Je známo asi 19 rodů a asi 610 druhů[1], které jsou rozšířeny na severní polokouli, v Evropě s přesahem do Severní Afriky, v Asii a v Severní Americe. V případě širšího pojetí čeledi je však počet zástupců i rozšíření nesrovnatelně větší.

Seznam rodů (podle [2])

Calochortus, Cardiocrinum, Clintonia, Erythronium, Fritillaria, Gagea, Korolkowia, Lilium, Lloydia, Nomocharis, Notholirion, Rhinopetalum, Scoliopus, Streptopus, Tricyrtis, Tulipa. V ČR rostou ve volné přírodě a jsou původní zástupci pouze 4 rodů z čeledi liliovitých v užším pojetí (Liliaceae s. str.), celkem asi 11 druhů. Rod křivatec (Gagea) je zastoupen 7 druhy, všechny jsou žlutě kvetoucí, časně jarní rostliny. Rod lilie (Lilium) je zastoupen 2 druhy: lilie zlatohlavá (Lilium martagon) a lilie cibulkonosná (Lilium bulbiferum), další se pěstuji jako okrasné rostliny. Kandík psí zub (Erythronium dens-canis) roste na kopci Medník u obce Pikovice v Posázaví. Jeho původnost je zde sporná. Čípek objímavý (Streptopus amplexifolius) je rostlina horských lesů. Zástupci rodů tulipán (Tulipa) a řebčík (Fritillaria) jsou v ČR pouze pěstovány jako okrasné rostliny a občas zplaňují.

Reference

  1. http://www.mobot.org/MOBOT/Research/apweb/
  2. http://www.mobot.org/MOBOT/Research/apweb/

Literatura

Květena ČR: 8 nebo 9 díl, vyjde snad v příštích letech.

  • Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha
  • Nová Květěna ČSSR, vol. 2, Dostál J. (1989), Academia, Praha

Externí odkazy