V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Uhličitan draselný

Z Multimediaexpo.cz

(Přesměrováno)


Uhličitan draselný K2CO3, starším názvem potaš, je bílá silně hygroskopická sůl kyseliny uhličité. Ve vodě je vytváří silně alkalický roztok. Používá se převážně při výrobě skla, v textilním a papírenském průmyslu, při výrobě mazlavých mýdel, je součástí pracích prášků, při výrobě pigmentů, v barvířství a běličství a při praní vlny, při výrobě léků, v analytické chemii a mnohde jinde. Používá se také pro přípravu kyanidu draselného a v zemědělství jako umělé hnojivo, také se používá ve vodních hasicích přístrojích.

Výroba

Nejprve se provede elektrolýza chloridu draselného za vzniku hydroxidu draselného a chlorovodíku. 2KCl + 2H2O → 2KOH + H2 + Cl2 Vzniklý hydroxid draselný se pak sytí oxidem uhličitým. Při reakci hydroxidu draselného a oxidu uhličitého vzniká uhličitan draselný. 2KOH + CO2 → K2CO3 + H2O Ten je pak výchozí látkou pro další sloučeniny draslíku.

Historické postupy získávání potaše

Primitivně (od středověku) se potaš získávala spalováním celých stromů „na stojato“. Tzv. popeláři do kmene javorů nebo jiných dřevin vyhloubili otvor, ve kterém udržovali oheň. Strom pomalu vyhořel, aniž by došlo k ohrožení okolního lesa. Popelaření se provádělo pouze za stálého počasí, protože potaš nesměla zmoknout. Tradiční technologie výroby spočívala v loužení dřevěného popela vodou a odpaření přefiltrované louženiny na tzv. surovou potaš neboli flus. Ten již bylo možné užít jako surovinu v některých průmyslových odvětvích. Vyžíháním – kalcinací flusu bylo získáváno čistší kalcinované draslo. Surovinou pro výrobu potaše byl tedy původně dřevěný popel, zprvu speciálně pálený z tvrdého dřeva (javor klen, bříza a i buk[1]. ) v lesích, později (po vydání Lesního řádu v roce 1754) získávaný z dřevního odpadu nebo z popela zbylého po topení v domácnostech. Náhražkově se také využívalo jiného organického materiálu (sláma...). Užívaná technologie se od 16. do 19. století téměř neměnila a byla v této formě rozšířená prakticky po celém světě [2].

Reference

  1. http://lesuzdar.lesycr.cz/cs/download/starsi-cisla-v-pdf/2009/lesu-zdar-pdf-unor-2009.pdf
  2. http://www.keramika-sklo.cz/zobraz.php?searchtext=grafick%E9ho