Václavské náměstí

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Peter Stehlik 2011.07.29 A.jpg|thumb|220px|Václavské náměstí – pohled od Národního muzea]] : ''Tento článek pojednává o náměstí v Praze. Další významy jsou uvedeny v článku'': [[Václavské náměstí (rozcestník)]]. '''Václavské náměstí''' (hovorově zvané také '''Václavák''') je [[Praha|pražské]] kulturní a obchodní centrum. Ve skutečnosti to není [[náměstí]] v pravém slova smyslu. Je to 682 m dlouhý a 60 m široký [[bulvár]], který vede od [[Národní muzeum|Národního muzea]] k [[Můstek|Můstku]]. Václavské náměstí bylo svědkem mnoha významných historických událostí. Je to tradiční místo pro [[demonstrace (protest)|demonstrace]], oslavy a jiná masová setkání. Václavské náměstí se původně nazývalo '''Koňský trh'''. Nynější název (nejprve v podobě Svatováclavské náměstí) byl zaveden roku 1848, na návrh prezentovaný veřejnosti v tomto bouřlivém roce Karlem Havlíčkem Borovským. Dříve v témže roce se na Koňském trhu konaly tři slavnostní mše, z nichž poslední vyústila ve [[svatodušní bouře]]. Raně barokní jezdecký pomník [[Svatý Václav|sv. Václava]] tehdy stával v jeho středu. Tato původní kamenná socha od Jana Jiřího Bendla z roku 1678 byla v roce 1879 přemístěna do [[Štulcovy sady|Štulcových sadů]] na [[Vyšehrad]]ě. == Náměstí == [[Soubor:Early morning on Wenceslas Square in Prague-Flickr.jpg|thumb|220px|Václavské náměstí – před 6:00 ráno]] Václavské náměstí má tvar velmi dlouhého [[obdélník]]u, delší strana má délku 682 m. Celé náměstí se mírně svažuje směrem k Můstku, který tvoří hranici [[Staré Město (Praha)|Starého Města]]. Na horním konci náměstí tvoří dominantu velká budova [[Národní muzeum|Národního muzea]] a jezdecká socha [[Svatý Václav|svatého Václava]] od [[Josef Václav Myslbek|Josefa Václava Myslbeka]] z roku [[1912]]. === Socha svatého Václava === {{Viz též|Pomník svatého Václava}} Myslbekova jezdecká socha [[Svatý Václav|sv. Václava]] byla umístěna před budovu Národního muzea v roce [[1913]]. Sv. Václav je ve společnosti dalších českých svatých patronů: [[Svatá Ludmila|sv. Ludmily]], [[Anežka Česká|sv. Anežky České]], [[Svatý Prokop|sv. Prokopa]] a [[Svatý Vojtěch|sv. Vojtěcha]]. Podstavec sochy vytvořil architekt [[Alois Dryák]]. Na podstavci je napsáno: „''Svatý Václave, vévodo české země, kníže náš, nedej zahynouti nám ni budoucím''.“ == Historie == [[File:Wenceslas Square, upper part, at night.jpg|thumb|220px|Horní polovina Václavského náměstí v noci]] [[Image:St Wenceslas by Jan Jiri Bendl Vysehrad Prague CZ 801.jpg|thumb|220px|Původní socha sv. Václava, která dnes stojí na [[Vyšehrad]]ě]] V roce 1348 založil král Karel IV. [[Nové Město (Praha)|Nové Město pražské]]. Plán města obsahuje celou řadu otevřených prostranství určených pro trhy. Jedním z nich byl i '''Koňský trh'''. Na jihovýchodním (horním) konci náměstí končilo u novoměstských hradeb. Zde stávala [[Koňská brána]], zbořená spolu s [[Opevnění Prahy|pražskými hradbami]] roku 1875. Na jejím místě vyrostla v letech 1885 až 1890 podle projektu [[Josef Schulz|Josefa Schulze]] budova Národního muzea. [[10. duben|10. dubna]] 1895 bylo uvedeno do provozu osvětlení [[elektrický proud|elektrickým proudem]]. Dlažby se náměstí dočkalo až v druhé polovině 19. století. [[Karolina Světlá|Karolína Světlá]] v Černém Petříčkovi popisuje „Václavák“ tehdejších 30. let jako nevydlážděné prostranství, „kde se prodávalo všechno možné“. [[28. říjen|28. října]] [[1918]] přečetl Alois Jirásek před sochou [[Svatý Václav|sv. Václava]] proklamaci o vyhlášení nezávislého [[Československo|Československa]]. Až do roku [[1927]] existovalo bez středního pásu; v této době jezdily tramvaje po okrajových stranách náměstí. Po přestavbě právě v tomto roce vznikla jak nová parkovací místa pro osobní [[automobil]]y tak i onen střední pás. V časech [[První republika|první československé republiky]] se Václavské náměstí také stalo prvním místem v zemi, kde byla nainstalovaná světelná signalizace. Během okupace za [[Druhá světová válka|2. světové války]] používali [[nacismus|nacisté]] Václavské náměstí k pořádání masových demonstrací. Během [[Pražské povstání|Pražského povstání]] v roce [[1945]] bylo v blízkosti Národního muzea několik budov zničeno. Na jejich místě vyrostlo několik obchodních domů. Manifestace se ale ještě konaly i po válce, například na [[Den znárodnění]] v říjnu 1945. Při [[Invaze do Československa|okupaci ČSSR]] vojsky [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]] [[21. srpen|21. srpna]] [[1968]] kulomety umístěné na sovětských tancích z Václavského náměstí nesmyslně ostřelovaly budovu [[Národní muzeum|Národního muzea]] v mylném domnění, že se jedná o budovu Československého rozhlasu. [[16. leden|16. ledna]] [[1969]] se před Národním muzeem upálil student [[Jan Palach]] na protest proti okupaci Československa vojsky [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]] v srpnu [[1968]]. Po roce [[1989]] byl před Národní muzeum umístěn i pomník Jana Palacha. [[File:Ardo.jpg|thumb|220px|''Hřebec Ardo'' – dílo J. V. Myslbeka vystaveno v [[Košice|Košicích]] na [[Slovensko|Slovensku]], které sloužilo jako předloha k soše svatého Václava]] [[28. březen|28. března]] [[1969]] porazil na mistrovství světa v [[Lední hokej|hokeji]] tým Československa hokejisty [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. Po tomto vítězství, které bylo většinou veřejnosti chápáno jako malá odplata za právě probíhající [[Invaze do Československa|okupaci]], se na Václavském náměstí shromáždilo několik desítek tisíc nadšených fanoušků. Skupina provokatérů pak zaútočila na kancelář sovětské letecké společnosti [[Aeroflot]]. Tento incident se stal pro komunistickou moc záminkou pro další utužení komunistického režimu, které vyvrcholilo obdobím zvaným jako [[normalizace]]. K [[13. prosinec|13. prosinci]] roku [[1980]] byl ukončen [[Tramvajová doprava v Praze|tramvajový provoz]] v podélném směru. Náměstí se tak velmi změnilo – místo tramvají je nyní středový pás zaplněn květinami a keři a hlavně charakteristickými šestibokými betonovými květináči. Tato úprava, která byla dokončena oficiálně [[30. duben|30. dubna]] [[1982]], je často kritizována termínem ''[[Lubomír Štrougal|Štrougalovy]] sady''. V [[1980-1989|80. letech]] minulého století se Václavské náměstí stalo svědkem mnohých vystoupení proti komunistickému režimu. Masové nepokoje se konaly téměř pravidelně v lednu při výročí smrti Jana Palacha, v srpnu k výročí sovětské okupace z roku 1968 a v říjnu u příležitosti vyhlášení samostatnosti Československa. Vyvrcholením těchto protestů byl [[Sametová revoluce|listopad 1989]], při kterém se na Václavském náměstí opakovaně konaly demonstrace více než 100 000 lidí. V [[1990-1999|90. letech]] se na náměstí odehrávaly různá politická shromáždění i demonstrace extremistů. Jedním z těch významných bylo například v krizi po tzv. "Sarajevském atentátu" setkání příznivců [[Václav Klaus|Václava Klause]]. == Náměstí dnes == [[Soubor:Vaclavak.jpg|thumb|220px|Václavské náměstí kolem roku 1910]] Dnes je Václavské náměstí srdcem hlavního města. Nacházejí se zde hotely, kanceláře zahraničních i domácích společností, drahé obchody, směnárny, obchody se suvenýry a rychlé občerstvení. Odvrácenou stranou dnešního Václavského náměstí jsou noční podniky, prostituce a prodej drog. == Doprava == : ''Související informace naleznete v článku'': [[Tramvajová trať na Václavském náměstí]]. Na Václavském náměstí se nachází dvě velmi důležité přestupní stanice [[Metro v Praze|pražského metra]]. Na horním konci je to [[Muzeum (stanice metra v Praze)|Muzeum]], kde se kříží linka A s linkou C, na dolním konci náměstí je to [[Můstek (stanice metra v Praze)|Můstek]]. Zde se kříží linka B s linkou A. [[Tramvaj]]e přímo z náměstí zmizely v roce [[1980]], nejbližší stanice jsou v bezprostřední blízkosti v ulicích Jindřišská a Vodičkova. Dnes se objevují hlasy, které navrhují, aby se tramvajová doprava na náměstí vrátila. Václavské náměstí je otevřené i pro automobilovou dopravu. Na horním konci náměstí, přímo pod rampou [[Národní muzeum|Národního muzea]] vede problematická několika proudová [[Severojižní magistrála|magistrála]] – hlavní pražské severo-jižní dopravní spojení. Magistrála se nachází ve stavu téměř permanentní dopravní zácpy. Kdysi v [[1960-1969|60. letech]] [[20. století]] na Václavské náměstí kromě [[tramvaj]]í také jezdívaly i [[trolejbus]]y, které zde měly konečnou stanici. == Souřadnice == {{Geo cz|50|04|56.7|14|25|34}} == Literatura == * KOŠNÁŘ, Julius. Staropražské pověsti a legendy. Praha : Vincentinum, 1933. Kapitola: Z pověstí o Václavském náměstí, strana 260–263. [http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=288805&mcp=&idpi=558839&author= Dostupné online]. * JANÁK, Pavel. Co můžeme se ještě dozvěděti o středověku Václavského náměstí?. In Kniha o Praze. Praha: Melantrich, 1933, strana 173–180. [http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=232214&mcp=5870&idpi=445617&author= Dostupné online]. == Externí odkazy == * [http://pis.eunet.cz/cz/praha/pamatky/vaclavske_namesti Pražská informační služba] * [http://www.vaclavak.cz/ www.vaclavak.cz] * [http://www.zastarouprahu.cz/pragensia/fotogalerie/vaclavak.htm Fotografie Václavského náměstí z konce 19. století] {{Flickr|Wenceslas+Square}}{{Commonscat|Wenceslas Square}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Václavské náměstí]] [[Kategorie:Nové Město (Praha 1)]] [[Kategorie:Pražské památky]] [[Kategorie:Náměstí v Praze]]

Návrat na stránku „Václavské náměstí“.