Šternberk u Brtníků

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''Lovecký zámeček Šternberk''' stával v lese u obce [[Brtníky]]. == Historie == [[Klasicismus|Klasicistní]] zámeček nechal v roce 1772 vystavět [[hrabě]] [[František Václav ze Salm-Reifferscheidtu]] podle plánu [[architekt|architekta]] [[Anton Schmiedt|Antona Schmiedta]] z [[Praha|Prahy]]. Zámeček byl pojmenován podle [[Walburga ze Šternberka|Walburgy ze Šternberka]], manželky [[František Václav ze Salm-Reifferscheidtu|Františka Václava ze Salm-Reifferscheidtu]]. Po jeho smrti v roce 1802 zdědil zámeček jeho syn [[Vincent ze Salm-Reifferscheidtu|Vincent]] a po něm syn jeho bratra [[Franz ze Salm-Reifferscheidtu|Franz]]. [[Franz ze Salm-Reifferscheidtu|Franz]] se však o zámeček nestaral a ten chátral. V letech 1843 a 1888 byla zbourána většina [[pavilon|pavilonů]]. V roce 1887 zdědil zámeček jeho bratr [[Alois ze Salm-Reifferscheidtu|Alois]], který krátce poté umírá, a novou majitelkou se stala jeho sestra [[Johanna ze Salm-Reifferscheidtu|Johanna]], provdaná za [[hrabě|hraběte]] [[Thun-Hohensteinové|Thun-Hohensteina]]. V té době bylo doporučováno zámek zbourat. V roce [[1910]] však zásluhou [[hrabě|hraběte]] [[Oswald Thun-Hohenstein|Oswalda Thun-Hohensteina]] došlo k [[Rekonstrukce (stavebnictví)|rekonstrukci]] zámku, nechal také opravit [[fasáda|fasádu]] a střechu. V hájovně vytvořil restauraci. Po vznik [[Československo|Československa]] však majitelé o většinu pozemků v [[panství Lipová]], které bylo zrušeno, přišli a zbytek museli prodat. Lesy připadly státu a okolí Šternberka spadalo pod [[Správa státních lesů|Správu státních lesů]] v [[Rumburk|Rumburku]]. Po roce [[1948]] se zámek stal majetkem [[Státní lesy|Státních lesů]] a pro veřejnost byl nepřístupný. V roce [[1971]] byla v blízkosti zámečku povolena stavba [[rekreační středisko|rekreačního střediska]] [[Severočeské ředitelství spojů|Severočeského ředitelství spojů]] [[Ústí nad Labem]], který zámek vlastnilo, a také [[dětský tábor|dětského tábora]]. Na konci 80. let [[20. století]] byla provedena [[Rekonstrukce (stavebnictví)|rekonstrukce]] objektu, která stála 6 mil. [[Kčs]], a v roce [[1991]] došlo ke [[kolaudace|kolaudaci]]. Oprava však nebyla provede na odborně, neodstranili se části napadené [[dřevomorka|dřevomorkou]]. V patře byla udělána [[umývárna]], ale do [[podlaha|podlahy]] nebyla umístěna [[izolace]] proti vodě a také netěsnilo [[potrubí]]. Kromě toho chybělo v [[kuchyně|kuchyni]] odvětrávání, díky čemuž se mohla [[dřevomorka]] rozšířit do celého objektu. V roce [[1992]] byl zámek v havarijním stavu a uzavřen. Majitel se jej sice v roce [[1993]] snažil zachránit, ale [[dřevomorka]] se rozšířila i do obvodového zdiva. Navíc se rozpadal [[pískovec]], který tvořil základy, a chyběla [[izolace]] proti [[spodní voda|spodní vodě]]. V roce [[1993]] došlo k odstranění [[střecha|střechy]] a [[krov|krovů]], takže zůstalo pouze obvodové zdivo, ale [[Rekonstrukce (stavebnictví)|rekonstrukce]] se ukázala být velmi nákladnou. V roce [[1994]] byl zámek na žádost majitele, kterým byla [[Oblastní správa pošt]] [[Ústí nad Labem]], vyřazen z [[kulturní památka|kulturních památek]] a se souhlasem [[Ministerstvo kultury|Ministerstva kultury]] zbourán. Zámecký park byl zničen výstavbou chatek. == Podoba == Zámek měl podobu přízemní budovy s mansardovou střechou, obdélníkového půdorysu o rozměrech 40x16m. Budova zámečku byla vybudována jako vyhlídkový [[pavilon]]. Ve východní části byly pokoje [[hraběnka|hraběnky]], v západní měl své pokoje [[hrabě]]. V roce [[1781]] byl přistavěn [[rizalit]] s kaplí [[svatý Kříž|sv. Kříže]], která byla [[vysvěcení|vysvěcena]] [[5. června]] 1783. Vedle zámku byly postaveny ještě další čtyři budovy - dům pro hosty, panská kuchyně, dům [[lokaj|lokaje]] a dům [[nadlesní|nadlesního]]. Dále se v zámeckém areálu ještě nacházaly [[vozovna]] se [[stáj|stájí]], vrchnostenská stáj, [[střelnice]], krytá [[kuželna]] a dvě [[kůlna|kůlny]]. Na východě byl vybudován [[rybník]], ze kterého vytékal umělý [[vodopád]]. Od zámku se rozbíhali řady [[kaštan|kaštanových]] [[alej|alejí]]. == Okolí zámku == Okolí tvořil park ve tvaru osmicípé hvězdy a také [[pavilon|pavilony]], ve kterých přebývali hosté. Na severozápadě komplexu byla postavena [[lesovna]]. Z [[cíp|cípů]] hvězdy vedly cesty, které se sbíhaly u zámečku. Hlavní přístupovou cestu od [[Brtníky|Brtníků]] také lemovala [[kaštan|kaštanová]] [[alej]]. V roce 1785 přibyla do areálu socha [[sv. Jan Nepomucký|sv. Jana Nepomuckého]], která je dnes umístěna u [[kostel sv. Kříže (Děčín)|kostela sv. Kříže]] v [[Děčín|Děčíně]]. V okolních lesích můžeme najít křtící kámen a kamenný [[oltář]]. Křtící kámen má údajně pocházet z doby husitských válek, kdy se v lesích skrývali obyvatelé z okolních obcí. == Současnost == Dnes je na místě zámku prázdný palouk a v jeho okolí stavení správy pošt v [[Ústí nad Labem]]. == Galerie == <gallery> File:Oswald Thun Hohenstein.jpg|Oswald Thun-Hohenstein Image:Straßburg - Stadtpfarrkirche - Wappen.jpg|erb Thun-Hohensteinů File:Sternberg CoA.jpg|erb Šternberků </gallery> == Externí odkazy == * [http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=3947 Zámeček na zanikleobce.cz] * [http://www.hrady.cz/index.php?OID=2295 Zámeček na hrady.cz] * [http://hemm.ic.cz/sternberk.html Zámeček na stránkách osady Kopec] {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Zaniklé zámky v Česku]] [[Kategorie:Lovecké hrádky a zámečky]] [[Kategorie:Zámky v Ústeckém kraji]]

Návrat na stránku „Šternberk u Brtníků“.