Španělské kolonie

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Spanish Empire Anachronous 0.PNG|360px|right|thumb|Mapa španělské koloniální říše v průběhu dějin (1492 – 1976)]] '''Španělské koloniální impérium''' bylo jednou z nejstarších a nejrozsáhlejších koloniálních říší v historii. Španělsko se v průběhu 15. a 16. století stalo průkopníkem v zámořských objevech, na nově objevených územích poté velice často zakládalo vlastní kolonie. Rozsáhlá území v [[Jižní Amerika|Jižní Americe]] byla však získána na úkor tamějších kultur: španělští [[conquistador|conquistadoři]] zničili mimo jiné rozvinutou [[Aztécká říše|aztéckou]] a [[Incká říše|inckou]] civilizaci. Španělsko dále vybudovalo rozsáhlou obchodní síť, nejčilejší obchodní ruch probíhal mezi Evropou a americkými koloniemi, obchod s Asií zabezpečovaly španělské přístavy na [[Filipíny|Filipínách]]. V průběhu 16. století se Španělsko stalo přední globální supervelmocí. Díky přílivu [[zlato|zlata]] a [[stříbro|stříbra]] ze svých amerických kolonií si mohlo dovolit vydržovat silnou armádu a námořnictvo, díky nimž dominovalo světovým mořím i evropským a americkým bojištím. V této době zažívá nebývalý rozkvět i španělská kultura, 16. a 17. století se proto označuje za [[Siglo de Oro|španělský zlatý věk]] ([[španělština|špan.]] ''Siglo de Oro'', doslovný překlad ''století zlata''). Od poloviny 17. století však španělské impérium začalo ztrácet na síle. Ve [[Středomoří]] bylo Španělsko konfrontováno s [[Osmanská říše|Osmanskou říší]], na evropském kontinentě mu rostl významný soupeř – [[Francie]], v zámoří muselo Španělsko čelit konkurenci [[Portugalsko|Portugalců]] a později i [[Spojené království|Britů]] a [[Nizozemsko|Nizozemců]]. Také [[pirátství]] sponzorované britskou, francouzskou a nizozemskou vládou, příliš velká rozloha španělských kolonií, zvyšující se míra [[korupce]] a ekonomická stagnace měly za následek úpadek španělského impéria. Španělsko definitivně ztratilo statut supervelmoci po [[války o dědictví španělské|válkách o dědictví španělské]], kdy přišlo o [[Nizozemsko|Nizozemí]], [[Sicílie|Sicílii]] a zbývající území na [[Apeninský poloostrov|Apeninském poloostrově]]. Dokázalo si však uchovat většinu ze svého obrovského koloniálního území, a to až do začátku 19. století, kdy jihoamerické státy využily [[napoleonské války|napoleonských válek]] v Evropě pro vyhlášení nezávislosti. Španělsku se podařilo uchovat si významná území v [[Karibik]]u ([[Kuba]], [[Portoriko]]), v Asii ([[Filipíny]]) a v Oceánii až do [[španělsko-americká válka|španělsko-americké války]] v roce 1898, po které bylo Španělsko nuceno postoupit [[Spojené státy americké|Spojeným státům]] většinu těchto území. Ze španělské koloniální říše zbývají v současnosti pod španělskou korunou jen [[Kanárské ostrovy]], [[Ceuta]], [[Melilla]] a další malá území na marockém pobřeží. Odkazem španělské koloniální říše je zejména rozšíření [[španělština|španělštiny]] jako mateřského jazyka většiny obyvatel střední a jižní Ameriky a rozšíření [[Římskokatolická církev|římskokatolické víry]] do území pod španělskou nadvládou. Dlouhá historie španělské kolonizace jižní a střední Ameriky dále způsobila, že většina tamějších obyvatel má evropské předky; díky přílivu evropských imigrantů a otroků z Afriky se v Latinské Americe výjimečným způsobem prolínají původní indiánské kultury s evropskými a africkými. Z Ameriky byly do Evropy také přivezeny mnohé dnes obvyklé potraviny, mj. [[Lilek brambor|brambory]], [[kukuřice]], [[paprika]], [[Rajče jedlé|rajčata]], [[Podzemnice olejná|arašídy]] nebo [[tabák]]. == Španělský zlatý věk (1521 – 1643) == V 16. a 17. století Španělsko zažívalo nejen rychlý teritoriální rozmach, ale také nebývalý kulturní a politický rozkvět, toto období se označuje jako [[Siglo de Oro|španělský zlatý věk]] ([[španělština|špan.]] ''Siglo de Oro''). Karel V., císař vnuk Ferdinanda Aragonského a Izabely Kastilské, po otci z [[Habsburkové|habsburského rodu]], byl zároveň [[Španělsko|králem španělským]], [[Svatá říše římská|císařem římským]], [[Burgundské vévodství|vévodou burgundským]] a [[Rakouské arcivévodství|arcivévodou rakouským]]; panoval nad rozsáhlými územími v Evropě i v zámoří a jak se tehdy začalo říkat: nad ''„říší, nad kterou slunce nezapadá“''. Z počátku nebyly zámořské kolonie příliš profitabilní, přestože se podařilo vybudovat rozsáhlou obchodní síť s přístavy na evropském kontitnentě. K růstu bohatství výrazně přispělo až otevření [[stříbro|stříbrných]] dolů: v první polovině 16. století v mexickém [[Guanajuato (stát)|Guanajuatu]] a [[Zacatecas (stát)|Zacatecas]] a od roku 1546 v [[Potosí]] v dnešní [[Bolívie|Bolívii]]. Extrémní bohatství přineslo Španělsku dobytí [[Incká říše|Incké říše]], do Španělska z nově dobytých území začalo proudit ohromné množství [[zlato|zlata]]. Příliv drahých kovů ale ve Španělsku způsobil útlum investic a přispěl k velkému zvýšení [[inflace]]. Ekonomická situace byla již dříve ztížena vyhnáním [[Židé|Židů]] v roce 1492 a později vyhnáním maurských [[Konverze (náboženství)|konvertitů]] ([[moriskové|morisků]]) v roce 1609, čímž bylo Španělsko ochuzeno o mnoho obchodníků a řemeslníků. Také kvůli těmto skutečnostem se Španělsko mimo jiné stalo závislé na dovozu zboží ze zahraničí. [[Soubor:Sacsayhuaman (pixinn.net).jpg|left|thumb|Incká pevnost [[Sacsayhuamán]]]] === Dobytí indiánských říší === Po Kolumbových dobách byla kolonizace Ameriky v rukou objevitelů-válečníků: [[conquistador]]ů. Jejich hlavní taktikou bylo využívání sporů mezi domorodými indiánskými státy k jejich úplnému ovládnutí. Španělská vítězství byla usnadněna také zavlečením evropských [[Infekční onemocnění|infekčních nemocí]] do těchto krajin (např. [[plané neštovice|planých neštovic]]), proti nimž nebyli domorodí obyvatelé imunní a které jejich populace takřka zdecimovaly. Pro rozvoj kolonií však začaly chybět pracovní síly, začali se tedy dovážet [[Otrokářství|otroci]] z [[Afrika#Státy|afrických zemí]]. Jedním z nejúspěšnějších conquistadorů byl [[Hernán Cortés]], kterému se podařilo mezi lety 1519-1521 s relativně malou vojenskou jednotkou podmanit si s pomocí domorodých kmenů [[Aztécká říše|Aztéckou říši]] a založit na jejím území [[místokrálovství Nové Španělsko]]. Stejné důležitosti pro pozdější vývoj bylo dobytí [[Incká říše|Incké říše]] [[Francisco Pizarro|Franciscem Pizarrem]] v polovině 16. století a následné založení [[místokrálovství Peru]]. === Kolonizace severní Ameriky a Asie === První trvalou kolonií na severoamerickém kontinentu mimo území [[Mexiko|Mexika]] byl dnešní [[St. Augustine (Florida)|St. Augustine]] na [[Florida|Floridě]] a záhy se stal důležitým opěrným bodem v oblasti. Od poloviny 16. století byly zakládány první španělské osady na [[Filipíny|Filipínách]], což umožnilo vytvoření obchodních cest propojujících východní Asii s jihoamerickými koloniemi, původně muslimská [[Manila]] byla dobyta roku 1570. Filipíny spolu s okolními ostrovy ([[Guam]], [[Mariany]] a [[Karolíny]]) zůstaly pod španělskou nadvládou až do roku 1898 jako [[generální kapitanát Filipíny]]. === Konflikty v Evropě === Španělsko bylo po celou dobu prakticky v neustálém konfliktu s ostatními evropskými mocnostmi, zejména s [[Franice|Francií]] a [[Osmanská říše|Osmanskou říší]] a také s protestantskými zeměmi, později sdruženými ve [[Šmalkaldský spolek|Šmalkaldském spolku]]. Španělské a benátské lodě vybojovaly v roce 1571 historické vítězství nad Osmany v [[bitva u Lepanta|bitvě u Lepanta]], kterou se zastavilo rozšiřování osmanské moci ve Středomoří. Od roku 1568 probíhaly boje Nizozemců za nezávislost na Španělsku (tzv. [[osmdesátiletá válka]]), v roce 1581 vznikla [[Republika spojených nizozemských provincií]], kterou si již Španělé nedokázali podmanit zpět. Španělsko také začalo být konfrontováno s rodící se supervelmocí, [[Anglie|Anglií]], která se zpočátku spoléhala také na státem podporované [[pirát|pirátství]] zaměřené zejména na španělské lodě přivážející zlato z Nového světa. Španělsko prodělalo v průběhu 16. století z mnoha příčin několik [[státní bankrot|státních bankrotů]] (příliš vysoké válečné výdaje Rakouska či pirátství znepřátelených mocností), což se odrazilo na jeho schopnosti udržovat silnou armádu. == Poslední španělští Habsburkové (1643 – 1713) == Přestože třicetiletá válka skončila roku 1648 (jedním z jejích důsledků bylo, že Španělsko muselo akceptovat nezávislost [[Republika spojených nizozemských provincií|Nizozemské republiky]]), španělsko-francouzská válka pokračovala až do roku 1659. Skončila vítězstvím Francie (Španělsko utrpělo významnou porážku v [[bitva u Rocroi|bitvě u Rocroi]] v roce 1643) a mimo menších územních zisků na úkor Španělska znamenala definitivní ztrátu jeho velmocenského postavení v Evropě. Když v roce 1700 zemřel jako bezdětný poslední ze [[španělští Habsburkové|španělských Habsburků]], Karel II. Španělský, rozhořela se válka o dědictví španělské, která nakonec skončila kompromisem: na trůn nastoupil Filip V. Španělský z francouzského rodu [[Bourboni|Bourbonů]], ale Španělsko postoupilo mnohá evropská území Rakousku (mj. [[Španělské Nizozemí]], [[Neapol]] a [[Milán]]), Anglii ([[Gibraltar]] a [[Menorca|Menorcu]]) a [[Savojsko|Savojsku]] (část Milánska). == Nástup Bourbonů: reformy a obnova (1713 – 1808) == [[Soubor:Philip V 3.jpg|right|thumb|140px|Filip V. Španělský, první bourbonský král na španělském trůně]] [[Bourboni]] po svém příchodu začali prosazovat svou ideu centralizovaného státu, snažili se tedy omezit vliv místní [[aristokracie]] ve španělských koloniích, kterou tvořili tamější potomci evropských kolonistů. Zaměřili se také proti [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitskému řádu]], který měl ve španělské Americe velice velký vliv, z Ameriky byl tento řád vyhnán v roce 1767. Byly také zakládány nové obchodní společnosti, nejúspěšnější z nich [[Havana Company]]. Díky reformám se podařilo španělské impérium v průběhu 18. století stabilizovat; ve druhé polovině století navíc k růstu obchodu výraznou měrou přispělo uvolnění obchodních kontrol. Přes jisté hospodářské úspěchy však efektivita zemědělství v celém impériu zaostávala za ostatními zeměmi a také průmyslová revoluce se prosazovala jen velice pomalu. Za vlády Bourbonů se Španělsko sice opět stalo relativně silným státem, pozici světové supervelmoci však již definitivně ztratilo. === Amazonie === Většina území Amazonie měla na základě [[Smlouva z Tordesillas|Smlouvy z Tordesillas]] z roku 1494 připadnout Španělsku, tuto oblast navíc jako jeden z prvních Evropanů prozkoumal španělský conquistador [[Francisco de Orellana]]. Oblast byla však okupovaná portugalskými kolonisty ([[bandeirantes]]), kteří ji v průběhu 17. a 18. století začali hospodářsky využívat, zejména k získávání domorodých otroků. Pro Portugalce byla oblast daleko přístupnější než pro Španěly: mohli postupovat od ústí Amazonky proti jejímu proudu. Stav faktické portugalské kolonizace byl legalizován v roce 1750 [[Madridská smlouva|Madridskou smlouvou]]. == Úpadek impéria (1808 – 1898) == [[Soubor:Turner, The Battle of Trafalgar (1822).jpg|right|thumb|[[Bitva u Trafalgaru]]]] Pro Španělsko bylo první ztrátou velkého území postoupení [[Louisiana (kolonie)|Louisiany]] zpět Francii pod vládou Napoleona Bonaparte v roce 1800 (Španělsko ji od Francie obdrželo roku 1763, Napoleon ji posléze v roce 1803 prodal [[Spojené státy americké|Spojeným státům americkým]]). Zničení španělské flotily Brity v bitvě u Trafalgaru (v rámci Napoleonských válek) znamenalo výrazné oslabení možnosti kontrolovat rozsáhlá koloniální území. Vpád napoleonských vojsk do Španělska roku 1808 a následná [[španělská válka za nezávislost]] znamenala zánik španělského impéria v [[Amerika|Americe]]: rozpoutaly se [[války za nezávislost španělských kolonií v Americe]], jako první získala nezávislost [[Paraguay]] (1811) a Uruguay (de facto 1811, definitivní nezávislost získala roku 1825). [[José de San Martín]] byl hlavním strůjcem nezávislosti [[Argentina|Argentiny]] (1816), [[Chile]] (1818) a [[Peru]] (1821), [[Simón Bolívar]] do roku 1825 osvobodil území zahrnující dnešní [[Venezuela|Venezuelu]], [[Kolumbie|Kolumbii]], [[Panama|Panamu]], [[Ekvádor]] a [[Bolívie|Bolívii]]. Katolický kněz [[Miguel Higaldo y Costilla]] vyhlásil roku 1810 nezávislost [[Mexiko|Mexika]], která byla uznána v roce 1821. V tomto období se osamostatnily i další středoamerické státy, Španělsku z amerických kolonií zbyly pouze [[Kuba]] a [[Portoriko]]; dále pak [[Filipíny]], [[Guam]] s přilehlými ostrovy, [[Španělská Sahara]], části [[Maroko|Maroka]] a [[Španělská Guinea]]. Španělsko zdevastované napoleonskými válkami se jen velice těžko vzpamatovávalo a bylo politicky i regionálně fragmentováno. Tato nestabilita zbrzdila slibně nastartovaný rozvoj Španělska v 18. století. Jisté krátkodobé zlepšení celkové situace přinesla jen vláda schopného krále [[Alfons XII.|Alfonse XII.]] v 70. letech 19. století. O zbytky kolonií přišlo Španělsko po prohrané [[španělsko-americká válka|španělsko-americké válce]], ve které se sice obě země střetly zejména o kontrolu nad Kubou, v roce 1898 však Španělsko muselo Spojeným státům postoupit nejen Kubu, ale i Portoriko a část [[Španělská východní Indie|Španělské východní Indie]] ([[Filipíny]] a [[Guam]], zbytek španělské pacifické kolonie byl prodán [[Německo|Německu]], které nově koupené území začlenilo do [[Německé kolonie|své kolonie]] [[Německá Nová Guinea]]). == Území v Africe (1898 – 1975) == Španělsko vlastnilo drobná území na africkém kontinentě již od 16. století, mj. [[Oran]] (1509 – 1708), [[Tripolis]] (1510 – 1551) a [[Ceuta|Ceutu]] (1668 – současnost). V roce 1778 získalo od Portugalska ostrov [[Bioko]] v [[Guinejský záliv|Guinejském zálivu]], [[Río Muni]] (kontinentální část dnešní [[Rovníková Guinea|Rovníkové Guineje]]) a práva na komerční využívání země mezi řekami [[Niger (řeka)|Niger]] a [[Ogooué]], výměnou za některá území v jižní Americe. Po španělsko-marocké válce v roce 1860 uznalo [[Maroko]] existenci španělských enkláv na marockém území na pobřeží [[Středozemní moře|Středozemního moře]] a dále mu postoupilo menší oblast [[Sidi Ifni]] na pobřeží Atlantiku (přibližně na stejné rovnoběžce jako [[Kanárské ostrovy]]). Po [[Berlínská konference|Berlínské konferenci]] roku 1884 Španělsko dále získalo [[Západní Sahara|Západní Saharu]]. V roce 1912 vzniklo v severní části Maroka tzv. [[Španělské Maroko]], Španělsko ale tlaku místních obyvatel čelilo jen s velkými obtížemi, úspěchy Maročanů v bojích proti nadvládě naplno odhalily špatný stav španělské armády i celé státní správy. V roce 1926 se Bioko a Río Muni spojily do jedné kolonie [[Španělská Guinea]] (od roku 1963 s názvem [[Rovníková Guinea]]). Poté, co [[Francouzké Maroko]] získalo v roce 1956 nezávislost, svolilo Španělsko k postoupení své části k nově vytvořenému státu, oblast Sidi Ifni a Západní Saharu si však ponechalo (Maroko na ně v roce 1957 oficiálně vzneslo nárok). Po nátlaku [[Organizace spojených národů|OSN]] a místních obyvatel získala Rovníková Guinea v roce 1968 nezávislost. Roku 1969 vrátilo Španělsko Maroku zpět Sidi Ifni, Západní Saharu kontrolovalo do roku 1975, kdy marocká vláda zorganizovala masový protest, tzv. [[Zelený pochod]]. Právní status této oblasti zůstává do dnešní doby nevyřešen. Dnes spadají pod Španělsko pouze malá území mimo evropský kontinent: [[Kanárské ostrovy]], autonomní města [[Ceuta]] a [[Melilla]] a [[španělské severoafrické državy]], na něž si činí nárok Maroko. == Území ve vlastnictví španělského impéria == === Mimoevropská území === {| border="1" style="border-collapse:collapse; border: 1px solid #CCC; width:100%;" align="center" |- ! | Země || Zisk || Ztráta|| Historie |- valign=top !bgcolor="#FFEBAD" colspan="4" align="center" | '''''Atlantik''''' |- valign=top | [[Kanárské ostrovy]] ||align="center" | 1479 || || objeveny ve 14. století, 1402: [[Kastílie|kastilská]] kolonizace a christianizace pod vedením [[Jean de Béthencourt|Jeana de Béthencourt]], 1479: na základě [[Smlouva z Alcaçovas|Smlouvy z Alcaçovas]] přiřknuty Kastilii, dnes jedno z [[Autonomní společenství Španělska|Autonomních společenství Španělska]] |- valign=top !bgcolor="#FFEBAD" colspan="4" align="center" | '''''Amerika''''' |- valign=top | '''[[místokrálovství Nové Španělsko]]''' ||align="center" | 1535 ||align="center" | 1821 || mezi lety 1519 a 1521 podrobení [[Aztécká říše|Aztécké říše]], 1535: založení místokrálovství, postupně se rozrostlo na území zahrnující celou střední Ameriku, Karibik, Floridu, bývalou francouzskou kolonii [[Louisiana (kolonie)|Louisianu]], západní pobřeží dnešních USA i o území mimo Ameriku – mj. [[Filipíny]], [[Mariany]], [[Palau]], [[Guam]] a [[severní Borneo]], na počátku 19. století postupný rozpad |- valign=top | &nbsp;&nbsp;[[Florida]] ||align="center" | 1513 ||align="center" | 1763/1819 || 1513: dobyta Španělskem, 1535: začleněna do místokrálovství Nové Španělsko, po konci sedmileté války postoupena Velké Británii, 1783: opět španělská nadvláda, 1819: postoupení Spojeným státům americkým |- valign=top | &nbsp;&nbsp;[[Jamajka]] ||align="center" | 1509 ||align="center" | 1670 || 1509: kolonizována, tehdy pod názvem ''Santiago'', 1535: začleněna do místokrálovství Nové Španělsko, 1655: obsazena Angličany pod velením [[William Penn|Williama Penna]], 1670: postoupena Velké Británii |- valign=top | &nbsp;&nbsp;[[Hispaniola]] ||align="center" | 1492 ||align="center" | 1697/1795 || vůbec první důležitá španělská država v zámoří, v 17. století se Francouzi pevně usadili na severozápadě ostrova, 1697: západní část (dnešní [[Haiti]]) postoupena Francii, 1795: východní část (dnešní [[Dominikánská republika]]) rovněž postoupena Francii |- valign=top | &nbsp;&nbsp;[[Louisiana (kolonie)|Louisiana]] ||align="center" | 1762 ||align="center" | 1800 || 1762: zisk od Francie a začlenění do místokrálovství Nové Španělsko, 1800: na nátlak [[Napoleon Bonaparte|Napoleona]] opět vrácena Francii |- valign=top | &nbsp;&nbsp;[[Kajmanské ostrovy]] ||align="center" | 1503 ||align="center" | 1666 || 1503: objeveny [[Kryštof Kolumbus|Kryštofem Kolumbem]] a zabrány pro Španělsko, 1535: začlenění do místokrálovství Nové Španělsko, 1666: dobyty Anglií, 1670: oficiální postoupení Anglii |- valign=top | &nbsp;&nbsp;[[Nootka|oblast Nootka]] ||align="center" | 1789 ||align="center" | 1794 || tato oblast zahrnovala pobřežní části dnešního státu [[Washington (stát)|Washington]] a jižní část provincie [[Britská Kolumbie]], na nátlak Velké Británie se Španělsko po pěti letech vzdalo nároku na tuto oblast. |- valign=top | &nbsp;&nbsp;[[Trinidad]] ||align="center" | 1498 ||align="center" | 1802|| 1498: pod španělskou nadvládou, 1535: začleněn do místokrálovství Nové Španělsko, 1763: okupace Velkou Británií, 1802: na základě [[Mír z Amiensu|Míru z Amiensu]] definitivně postoupen Velké Británii |- valign=top | '''[[místokrálovství Peru]]''' ||align="center" | 1542 ||align="center" | 1824 || 1531: začátek dobývaní Peru, 1542: založení místokrálovství, 1655: okupace [[Pobřeží Moskytů]] Velkou Británií, 1717: oddělení [[místokrálovství Nová Granada|Místokrálovství Nové Granady]], 1776: oddělení [[místokrálovství Río de la Plata]], 1824: vznik nezávislého Peru |- valign=top | '''[[místokrálovství Nová Granada]]''' ||align="center" | 1717<br />1739||align="center" | 1723<br />1810 || 1717: oddělení od místokrálovství Peru, mezi lety 1723 a 1739 opět součástí Peru, dnes státy [[Kolumbie]], [[Venezuela]], [[Ekvádor]] a [[Panama]] |- valign=top | '''[[místokrálovství Río de la Plata]]''' ||align="center" | 1776 ||align="center" | 1811 || 1776: oddělení od místokrálovství Peru, dnes státy [[Argentina]], [[Bolívie]], [[Paraguay]] a [[Uruguay]] |- valign=top !bgcolor="#FFEBAD" colspan="4" align="center" | '''''Asie''''' |- valign=top | '''[[Generální kapitanát Filipíny|Španělská východní Indie]]''' ||align="center" | 1565 ||align="center" | 1898 || zprvu součástí místokrálovství Nové Španělsko, 1821: samostatná Kolonie, 1898: ztracena po [[španělsko-americká válka|španělsko-americké válce]] na úkor USA |- valign=top | &nbsp;&nbsp;[[Filipíny]] ||align="center" | 1565 ||align="center" | 1898 || součástí Španělské východní Indie, 1898: ztraceny po [[španělsko-americká válka|španělsko-americké válce]] na úkor USA |- valign=top | &nbsp;&nbsp;[[Severní Borneo]] || align="center" | 1521 || 17. století || po objevení výpravou [[Fernão de Magalhães]]e bylo toto území nárokované Španělskem, od 17. století pod [[Brunej|brunejským sultanátem]] |- valign=top | &nbsp;&nbsp;[[Mariany]] || align="center" | 1667 || align="center" | 1898/1899 || 1521: objeveny [[Fernão de Magalhães]]em, 1667: obsazení Španělskem jakou součást Španělské východní Indie, 1898: jižní část ztracena po [[španělsko-americká válka|španělsko-americké válce]] na úkor USA, 1899: severní část prodaná [[Německé císařství|Německému císařství]] |- valign=top | &nbsp;&nbsp;[[Karolíny]] || align="center" | 1525 || align="center" | 1899 || 1525: část z nich objevena portugalským námořníkem [[Diego da Rocha|Diegem da Rocha]], 1526: prozkoumání a zábor [[Alonso de Salazar|Alonsem de Salazar]], součást Španělské východní Indie,1686: objevení dalších ostrovů [[Francesco Lazebno|Francescem Lazeanem]], 1899: prodány Německé říši a začleněny do [[Německá Nová Guinea|Německé Nové Guiney]] |- valign=top | &nbsp;&nbsp;[[Palau]] || align="center" | 1543 || align="center" | 1899 || 1543: objeveno [[Ruy López de Villalobos|Ruyem Lópezem de Villalobos]], kolonizováno až v 19. století, součást Španělské východní Indie, 1899: prodej Německé říši |- valign=top | &nbsp;&nbsp;[[Guam]] || align="center" | 1521 || align="center" | 1898 || 1521: objeven Ferdinandem Magalhaesem, 1565: španělský zábor [[Miguel Lopez de Legazpi|Miguelem Lopezem de Legazpi]], součást Španělské východní Indie, 1898: postoupení Spojeným státům Americkým |- valign=top !bgcolor="#FFEBAD" colspan="4" align="center" | '''''Afrika''''' |- valign=top | '''[[Španělská Guinea]]''' ||align="center" | 1778 ||align="center" | 1968 || 1778: ostrov [[Bioko]] a území [[Río Muni]] postoupeny Španělsku Portugalskem, 1926: sjednocení obou území do kolonie Španělská Guinea, 1968: nezávislost jako [[Rovníková Guinea]] |- valign=top | '''[[Španělská Sahara]]''' ||align="center" | 1884 ||align="center" | 1976 || 1860: dobytí Sidi [[Ifni]] Španělskem, 1884: zisk dnešní [[Západní Sahara|Západní Sahary]], 1969: Sidi Ifni připadlo Maroku, 1976: obsazení kolonie Marokem a [[Mauretánie|Mauretánií]], dnes: anektována Marokem, mezinárodní status je stále nevyřešený |- valign=top | [[Džerba]] ||align="center" | 1551 ||align="center" | 1560 || 1551: přímá španělská správa, 1560: po námořní [[Bitva u Džerby|Bitvě u Džerby]] ztráta na úkor [[Osmanská říše|Osmanské říše]] |- valign=top | [[Bizerta]] ||align="center" | 1535 ||align="center" | 1574 || 1535: dobyta Karlem V., 1574: ztráta na úkor Osmanské říše |- valign=top | [[Bejaia]] ||align="center" | 1510 ||align="center" | 1555 || 1510: dobyto Španěly, 1555: ztráta na úkor Osmanské říše |- valign=top | [[Oran]] ||align="center" | 1509<br />1732 ||align="center" | 1708<br />1792|| 1505 a 1506: první pokusy o dobytí města, 1509: zisk města a ustanovení španělské správy, 1709: ztráta na úkor Osmanské říše, 1732: opětovné dobytí Španěly, od roku 1790 mírová jednání s Osmanskou říší, 1792: předání Osmanské říši |- valign=top | [[Tripolis]]||align="center" | 1510 ||align="center" | 1523 || 1510: dobyt hrabětem [[Pedro Navarro|Pedrem Navarrem]], 1523: [[Karel V.]] ho věnoval jako léno [[Maltézský řád|Johanitům]], kteří ho drželi do roku 1551 |- valign=top | [[Tunis]]||align="center" | 1535 ||align="center" | 1574 || 1535: [[Karel V.]] zde ustanovil španělský protektorát, 1574: definitivně pod osmanskou nadvládou |- valign=top | '''[[Španělské Maroko]]''' ||align="center" | 1912 ||align="center" | 1956 || 1912: španělský protektorát, 1956: postoupeno Maroku |- valign=top | &nbsp;&nbsp;[[Španělské severoafrické državy|Plazas de soberanía]]||align="center" | 16. stol. / 1848 || || území dobyta v průběhu 16. stol ([[Islas Chafarinas]] v roce 1848), dnes pod správou ústřední vlády Španělska (dříve se do Plazas de soberanía počítaly i [[Ceuta]] a [[Melilla]], dnes mají status autonomních měst), území jsou nárokovaná Marokem |- valign=top | &nbsp;&nbsp;[[Ceuta]]||align="center" | 1668 || || 1668: Španělsko získalo [[Ceuta|Ceutu]] od Portugalska v rámci [[Lisabonský mír|Lisabonského míru]] |- valign=top | &nbsp;&nbsp;[[Melilla]]||align="center" | 1497 || || 1497: dobytí Melilly |- valign=top | &nbsp;&nbsp;[[Isla Perejil]] ||align="center" | 1668 ||align="center" | || 1663: postoupeno od Portugalska, dnes nárokováno Marokem |} === Španělská území v Evropě === {| border="1" style="border-collapse:collapse; border: 1px solid #CCC; width:100%;" align="center" |- ! | Země || Zisk || Ztráta|| Historie |- !bgcolor="#FFEBAD" colspan="4" align="center" | '''''Území pod nadvládou [[Aragonská koruna|Aragonské koruny]]''''' |- valign=top | [[Baleáry]] ||align="center" |1229<br />1344 ||align="center" |1276<br />-||mezi 1229 a 1235 dobyty [[Jakub I. Aragonský|Jakubem I. Aragonským]], 1276: nezávislost [[Mallorské království|Mallorského království]] s [[Jakub II. Mallorský|Jakubem II. Malorským]] jako králem, 1344: opětovné začlenění do Aragonské koruny, dnes jsou Baleáry jednou ze 17 [[Autonomní společenství Španělska|autonomní chspolečenství Španělska]] |- valign=top | [[Provence|Hrabství Provence]] ||align="center" | 1167 ||align="center" | 1267 || 1167: nabytí [[Alfonso II. Aragonský|Alfonsem II. Aragonským]] na základě dědického práva, 1267: připadlo [[Anjouovci|Anjouovcům]] |- valign=top | [[Athénské vévodství]] ||align="center" | 1311 ||align="center" | 1388 || 1311: dobyto [[Katalánská společnost|Katalánskou společností]], 1319: spojeno s [[Neopatrijské vévodství|Neopatrijským vévodstvím]], 1388: prodáno florentské rodině [[Acciaiuoli]] |- valign=top | [[Neopatrijské vévodství]] ||align="center" | 1319 ||align="center" | 1390 || 1319: dobytí území Aragonci a spojení s [[Athénské vévodství|Athénským vévodstvím]], 1390: prodáno florentské rodině [[Acciaiuoli]] |- valign=top | [[Neapolské království]] || align="center" | 1442<br />1735 ||align="center" | 1714<br />1759 ||1422: spojení [[Neapol]]e a [[Sicílie]] [[Alfonso V. Aragonský|Alfonsem V. Aragonským]], 1714: na základě [[Rastattský mír|Rastattského míru]] připadlo Rakousku, 1735: na základě předběžného [[Vídeňský mír (1738)|Vídeňského míru]] opět spojeno se Španělskem, 1759: odtržení od Španělska |- valign=top | [[Království Sardinie]] ||align="center" | 1297 ||align="center" | 1714 || 1297: věnováno [[Aragonská koruna|Aragonské koruně]] papežem [[Bonifác VIII.|Bonifácem VIII.]], od 16. století v personální unii s nově vzniklým Španělskem, 1714: postoupeno Rakousku |- valign=top | [[Sicilské království]] ||align="center" | 1282<br />1735 ||align="center" | 1714<br />1759 || 1282: po [[Sicilské nešpory|Sicilských nešporách]] připadla Aragonské koruně, 1759: odtržení od Španělska |- valign=top | [[Korsika]] ||align="center" | 1325<br />1419 ||align="center" | 1347<br />1453 || 1297: papež [[Bonifác VIII.]] udělil králi [[Jakub II. Aragonský|Jakubu II. Aragonskému]] Korsiku jako léno, 1325: podrobení celého ostrova, 1347: zpět pod [[Janovská republika|janovskou]] nadvládou, 1372: opět krátce pod aragonskou nadvládou, 1401: pod francouzskou nadvládou, 1410: pod janovskou nadvládou, 1419: opět pod aragonskou nadvládou, 1447: rozdělení ostrova, Aragon obdržel jižní část, 1453: připadla zpět Janovu |- valign=top | [[Malta]] ||align="center" | 1282 ||align="center" | 1525/1530 || 1282: připadla Aragonské koruně, 1525: [[Karel V.]] věnoval Maltu jako léno [[Johanité|Johanitům]], 1530: papežskou bulou Malta definitivně připadla Johanitům |- valign=top | [[Montpellier]] ||align="center" | 1204 ||align="center" | 1349 || 1204: připadl Aragonu díky sňatku [[Petr II. Aragonský|Petra II. Aragonského]] s [[Marie z Montpellier|Marií z Montpellier]], 1276: součást [[Mallorské království|Mallorského království]], 1349: prodána [[Jakub III. Mallorský|Jakubem III. Mallorským]] Francii |- valign=top | [[Severní Katalánsko]] ([[Carcassonne]], [[Roussillon]]) ||align="center" | 1137 ||align="center" | 1659 || 1276: začlenění hrabství [[Rosselló]] a [[Cerdanya]] do [[Mallorského království]], 1344: Rosselló pod Aragonskou korunou, 1403: Cerdanya pod Aragonskou korunou, 1659: na základě [[Pyrenejský mír|Pyrenejského míru]] postoupeno Francii |- !bgcolor="#FFEBAD" colspan="4" align="center" | '''''Území pod španělskou nadvládou''''' |- valign=top | [[Elba]] ||align="center" | 1603 ||align="center" | 1709 || 1603: zisk přístavu [[Porto Azzurro]], 1709: ztracena ve [[Války o dědictví španělské|válkách o dědictví španělské]], 1714: oficiálně postoupena [[Neapolské království|Neapolskému království]] |- valign=top | [[Franche-Comté]] ||align="center" | 1556 ||align="center" | 1678 || 1556: připadlo dědičně Španělsku, v letech 1668 a 1674 obsazeno Francií, 1678: na základě [[Nijmegenský mír|Nijmegenského míru]] postoupeno Francii |- valign=top | [[Milánské vévodství]] ||align="center" | 1535 ||align="center" | 1714 || 1535: zděděno [[Karel V.|Karlem V.]], který ho přidal svému synovi [[Filip II. Španělský|Filipu II.]], od roku 1556 v personální unii se Španělskem, 1714: ve [[Války o dědictví španělské|válkách o dědictví španělské]] ztraceno na úkor Rakouska |- valign=top | [[Monako]] ||align="center" | 1542 ||align="center" | 1641 || španělský protektorát |- valign=top | [[Španělské Nizozemí]] ||align="center" | 1556 ||align="center" | 1714 || 1556: připadlo Španělsku na základě dědického práva, 1714: postoupeno Rakousku ve [[Války o dědictví španělské|válkách o dědictví španělské]] |- valign=top | [[Stato dei Presidi]]<br />(španělský vojenský stát) ||align="center" | 1557<br />1735 ||align="center" | 1707<br />1759||1522: pod ochranou [[Karel V.|Karla V.]], 1555: dobytí [[Siena|Sieny]], 1557: založení Stato dei Presidi na části území [[Toskánské velkovévodství|Toskánského velkovévodství]], s částí území také na Elbě, 1707: obsazeno Rakouskem, 1735: na základě předběžného [[Vídeňský mír (1738)|Vídeňského míru]] zpět Španělsku, 1759: připojeno k Neapolskému království |- valign=top | [[Portugalsko]] ||align="center" | 1580 ||align="center" | 1640 || od 1580 spojeno se Španělskem v personální unii, 1640: opětovná samostatnost |} == Reference == {{Koloniální mocnosti}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Dějiny Španělska]] [[Kategorie:Španělské kolonie]]

Návrat na stránku „Španělské kolonie“.