Klášter Ostrov

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[File:Ostrov rekonstrukce.jpg|thumb|280px|Rekonstrukce podoby klášterních budov]]'''Ostrov''' u [[Davle]] (celý název: '''klášter sv. Jana Křtitele na Ostrově''') patří mezi nejstarší české kláštery. Byl založen knížetem [[Boleslav II.|Boleslavem II.]] a mnichy [[řád svatého Benedikta|benediktinského řádu]] zřejmě roku 999 nad soutokem [[Sázava|Sázavy]] s [[Vltava|Vltavou]] na poměrně velkém vltavském ostrově zvaném [[Ostrov svatého Kiliána]]. == Místo založení == Ostrov o rozloze asi 3 hektarů byl vybrán, protože na rozdíl od ostatních měl nad řekou vysoké břehy a byl obklopen hustými lesy. Klášter se snažil svou polohou uprostřed lesů dostát ideálům [[Benedikt z Nursie|svatého Benedikta]] - vyhledávání pustých míst k nerušenému soustředění, modlitbě a oslavě Boží bylo pro mnichy benediktinského řádu typické (výjimkou je ale např. [[klášter svatého Jiří]] na pražském hradě nebo [[břevnovský klášter]]. Další možností je, že kníže tak snad chtěl hned zpočátku podpořit kolonizaci lesního komplexu, bránícího spojení středočeské sídlištní oblasti a jižních Čech. Územím kolem soutoku Vltavy se Sázavou je vedeno i hypotetické hraniční pásmo mezi [[Slavníkovci|Slavníkovým]] panstvím a přemyslovskými Čechami. == Písemné prameny == K založení ostrovského kláštera nejsou spolehlivé písemné prameny. Zakládací listina se nedochovala a k dispozici je pouze [[falsum]] z počátku 14. století. Toto údajné privilegium Přemysla Otakara I. se vztahuje k 17. lednu 1205 a obsahuje i shrnutí ostrovské historie. == Založení kláštera == Díky této listině víme, že o založení ostrovského kláštera se jednalo ještě za života Boleslava II. (zemřel 7.února 999), který v předtuše vlastní smrti chtěl nechat založit nový klášter. [[File:Ostrov rytirzRican14stol.jpg|thumb|left|Náhrobek rytíře z Říčan]]Realizace založení samotného konventu pravděpodobně proběhla až o rok později a za představeného byl vybrán Lantbert (Lambert), mnich z bavorského kláštera v [[Niederaltaich]]. S ním přišla celá skupina mnichů. (Ostrovský klášter udržoval úzké styky se svým domovským klášterem velmi dlouho a část mnišského osazenstva byla asi původu německého. O tom svědčí i soupisy mnichů z 13. století, které byly pořizovány při volbě [[opat]]ů. Podle jmen byla zhruba polovina sboru původu českého, polovina původu německého. Další dochované soupisy máme z let [[1395]]-1416 a tehdy již, pokud můžeme soudit podle jmen, byla většina mnichů původu českého.) Lambert byl žákem tamního opata a pozdějšího [[Hildesheim|hildesheimského]] [[biskup]]a [[svatý Gothard| sv. Gotharda]]. Ne náhodou byl vybrán člen právě tohoto kláštera. Konvent v Niederaltaichu podporoval tzv. [[gorzská reforma|gorzskou reformu]], která kromě podobností s [[clunyjská reforma|reformou clunyjskou]] zdůrazňovala respekt vůči panovnické moci. Tato volba také svědčí o závislosti ve věcech české církve na [[Ota III.|Otovi III.]] Lanmert byl v přítomnosti [[Boleslav III.|Boleslava III.]] ordinován pražským biskupem [[Thiddag]]em a bylo mu svěřeno místo, kde měl stát budoucí klášter, spolu s majetkem, který sestával ze šesti vesnic a rybářů ze tří dalších vesnic. V listině doslova stojí :"loci ipsius situm et amlitudinem in sui curam suscepit", což indikuje, že na Ostrově v té době ještě nic nestálo. == Podoba původního kláštera == Původní klášter byl s největší pravděpodobností dřevěný. Během archeologického výzkumu (viz níže) se podařilo podchytit systém kůlových jam, negativní otisky zbytků dřevěných konstrukcí a vrstvu zuhelnatělého dřeva. [[File:Ostrov Herman13-14.jpg|thumb|200px|Náhrobek opata Heřmana (přelom 13. - 14. století)]]Stavba stávala v místech mladšího románského chrámu, na sever od ní byl archeologicky zachycen shluk dřevěných objektů, tedy spíše jen fragmenty, z nichž některé lze interpretovat jako polozemnice. Byly stavěny aditivně do prostoru křídel [[klauzura (klášter)|klausury]] pozdějšího gotického kláštera. Celá situace vypadá jako by již dřevěné stavby z doby počátků kláštera vznikly v rámci klasického benediktinského stavebního schématu, v němž [[konventní kostel]] tvořil osu řeholního domu a po jednom z jeho boků ležela [[klausura]]. Je pozoruhodné, že obraz „dřevěného“ Ostrova se asi až do 30. let 12. století nezměnil. S dřevěným kostelem také souvisí kamenná hrobka významného opata, pohřbeného s berlou s železným bodcem, a v oděvu, jehož límec byl protkáván zlatými nitkami. Hrob dokonce respektovala i mladší kostelní stavba. == Přestavba == Dřevěná fáze ostrovského kláštera trvala do roku 1137, kdy vyhořel. Brzy nato začala výstavba nových, tentokrát již kamenných budov. Protože klášter nebyl bohatý, postupovala stavba pomalu a po částech a mohla být ukončena až v poslední čtvrtině 12. století. Vznikla románská [[bazilika]] se třemi [[apsida (architektura)|apsidami]] v jedné rovině, později (do konce 12. století) bylo k východnímu závěru přistavěno trojlodí a do roku 1225 dvojvěžové průčelí. Tato stavba byla roku 1278 vypleněna Branibory, kteří zde zůstali po dobu 6 týdnů. O ničivosti jejich chování vypovídá, že když byl zpustošený a opuštěný klášter nabídnut [[cisterciácký řád|cisterciákům]], odmítli toto místo a raději pro založení nového kláštera zvolili královský lovecký dvorec u [[Zbraslav (Praha)|Zbraslavi]]. == Zánik == Klášter byl nakonec obnoven znovu benediktiny, ale během následujícího století byl znovu vydrancován (roku [[1381]]), v roce 1403 vyhořel a během husitských válek byl opět vydrancován. Poslední mniši odešli roku 1517. == Pozemková držba kláštera == O pozemkové držbě ostrovského kláštera existují záznamy z tzv. pamětních zápisů, z kterých bylo později zkompilováno falsum listiny z počátku 14. století. Klášter byl obdarováván knížaty přemyslovského rodu (Boleslav III., Oldřich, Břetislav I., Spytihněv II., Vratislav II.) a od 12. století dostával i dary z okruhu knížecích družiníků. Většinou se jednalo o jednotlivé vsi a řemeslnické osady. Břetislav I. daroval Ostrovu poustevnu: jeskyni sv. Ivana ve [[Svatý Jan pod Skalou|Svatém Janu pod Skalou]]. == Výroba keramiky == [[File:Ostrov dlazdice2.jpg|thumb|220px|Dlaždice z klášterní dílny (pálená hlína)]] Velmi významnou součástí hospodářského zázemí kláštera byla keramická dílna. Vyráběly se v ní různé produkty z pálené hlíny, dochovaly se nejčastěji podlahové dlaždice reliéfně zdobené, méně pak reliéfní keramické desky k obkládání stěn, střešní krytina, nádoby aj. Dílna byla funkční již před rokem 1130 a skončila svoji činnost kolem poloviny 13. století. Víme o ní díky nálezům výrobních zmetků, nepoužitých dlaždic apod. V západních věžích byly tyto dlaždice využity spolu s kamením jako stavební materiál. Hlína byla čerpána na protějším břehu Vltavy. == Skriptorium == Další důležitou částí kláštera bylo [[skriptorium]]. O jeho existenci nemáme přímých zpráv, ale svědčí pro ni několik zachovaných děl z jeho produkce. Především se jedná o latinský rukopis Řehořových dialogů ([[Gregorii Quattuor libri dialogorum]]) z přelomu 11. a 12. století s českými a staroslovanskými meziřádkovými [[glosa]]mi. Glosy psal asi mnich [[Sázavský klášter|sázavského kláštera]], který v roce 1097 po vyhnání slovanských mnichů ze Sázavy hledal útočiště na Ostrově. Dalším dochovaným dílem je rukopis [[žaltář]]e tzv. [[Codex Ostroviensis]] [[1174]]. Vročení nemusí být úplně přesné, určitě ale byl napsán před rokem 1204, protože [[kalendárium]] obsahuje jména světců a dodatečně sem byl po své [[kanonizace|kanonizaci]] roku 1204 dopsán [[Svatý Prokop|sv. Prokop]]. O tom, že byl nepochybně užíván ostrovským klášterem, svědčí přípisy nekrologického charakteru. Jedná se o úmrtí ostrovských [[opat]]ů a dalších členů [[kongregace]], ale také českých knížat a kněžen a pražských a olomouckých [[biskup]]ů. [[Žaltář]] patrně vznikl přímo pro bendiktinský klášter sv. Jana Křtitele na Ostrově, kde byl také od počátku užíván a glosován. Slohově vychází z bavorské knižní malby, kde byl patrně malíř vyškolen, s určitými prvky soudobého malířství sasko-durynského, které bylo nejvíce zasaženo vlnou byzantinismů. Doba vzniku se datuje do poslední čtvrtiny 12. století, ale vzhledem k pokročilejším saským prvkům spíše až kolem roku 1200. == Archeologie == Archeologicky byl klášter zkoumán již v 19. století, významnější archeologický výzkum zde ale proběhl až v letech [[1933]]-[[1934]] pod vedením tehdejšího přednosty historicko-archeologického oddělení [[Národní muzeum|Národního muzea]] [[Karel Guth|Karla Gutha]]. Výzkum proběhl v souvislosti se stavbou [[Vrané nad Vltavou|vranské přehrady]], protože se v původních plánech počítalo se zaplavením i této oblasti. Od roku [[1975]] probíhal systematický výzkum vedený Archeologickým ústavem [[Akademie věd České republiky|AV ČR]], který byl uzavřen v 80. letech. Neméně důležitý pro poznání hospodářského zázemí kláštera byl výzkum prováděný v letech [[1953]]-[[1965]] [[Miroslav Richter|Miroslavem Richterem]] na blízkém ostrohu. Byla zde prozkoumána jedna z poddanských vesnic ostrovského kláštera (viz [[Hradišťko u Davle]]). == Reference == * 2003: ''1000 let kláštera na Ostrově, Sborník příspěvků k jeho hmotné kultuře v raném a vrcholném středověku, kolektiv autorů, editoři Vladimír Brych a Dana Stehlíková, Praha. * Boháč, Z. 1999: ''Ostrov, Tisíciletá historie zmařeného kláštera'', Jílové u Prahy. * [[Miroslav Richter|Richter, M.]] 1982: ''[[Hradišťko u Davle]], městečko ostrovského kláštera'', Praha. ==Literatura== * {{Citace monografie|jméno=František|příjmení=Hansl|titul=Smíchovsko a Zbraslavsko : společnou prací učitelstva|url=http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/314788|vydavatel=vl.n.|místo=Smíchov|rok=1899| kapitola = Klášter sv. Kiliana na Ostrově| url kapitoly=http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=530133&mcp=&author=&s=jpg&p_ind=204&x=0&y=0 | stránky=201-211 }} {{commonscat|Kloster Ostrov}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Benediktinské kláštery v Česku]] [[Kategorie:Davle]] [[Kategorie:Kulturní památky v okrese Praha-západ]]

Návrat na stránku „Klášter Ostrov“.