Základní lidská práva

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Upravit}} {{neověřeno}} '''Základní lidská práva''' jsou [[subjektivní a objektivní právo|subjektivní]] [[veřejné a soukromé právo|veřejná práva]], která jsou zaručena [[Ústava|Ústavou]]. Základní lidská práva jsou přisuzována každé [[člověk|lidské bytosti]]. == Lidská práva v dějinách == {{Podrobně|Dějiny lidských práv}} Lidská práva lze sledovat k listině [[Magna charta libertatum]], jejíž podpis si na anglickém králi Janovi vymohli angličtí šlechtici již roku 1215. V době vzniku sloužil především pro záruky šlechtické vrstvě proti svévoli krále, průběhem staletí však značně ovlivnil rozvoj anglického obyčejového práva a dochází k rozšíření různých práv i na další poddané. V době vzniku sloužil především pro záruky šlechtické vrstvě proti svévoli krále, průběhem staletí však značně ovlivnil rozvoj anglického obyčejového práva a dochází k rozšíření různých práv i na další poddané. Ve druhé polovině 18. století [[osvícenství]] teorií přirozených lidských práv a novými teoriemi o státu připravuje prostor pro buržoazní revoluce a vznik konstitucionalismu v Evropě. V jeho rámci vzniká snaha o rozšíření hlavních práv na široké vrstvy obyvatelstva. Jsou formulovány Listiny práv, které mají význam politický pro aktivizaci politické podpory, ale i pro ústavní právo. Nejvýznamnějšími dokumenty této epochy jsou Listiny práv vydávané některými státy ve vznikajících Spojených státech amerických, použitý způsob argumentace v [[Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických]] a [[Deklarace práv člověka a občana]] během francouzské revoluce, které byli v několika verzích. Navzdory četným vyhlášením lidských práv nedochází automaticky k jejich přijetí v praxi, nebo i právní úprava je jen omezená. Například ani v USA nebyla lidská práva zpočátku přiznávána otrokům. Po válce Severu proti Jihu sice bylo zrušeno otroctví, prosazení všeobecné rovnosti v lidských právech pro černošské obyvatelstvo ale trvalo až do druhé poloviny [[20. století]]. Ještě před několika málo desetiletími museli američtí černoši usilovat o rovnoprávnost ([[Martin Luther King]]). V rámci mnoha evropských zemí bylo zavedeno plné hlasovací právo pro všechny muže až na přelomu 19. a 20. století, po první světové válce i pro ženy. Jako reakce na druhou světovou válku je v [[Organizace spojených národů|OSN]] přijata [[Všeobecná deklarace lidských práv]], která označila všechny lidské bytosti za svobodné a rovnoprávné bez ohledu na pohlaví, rasu, národnost a náboženství. Deklarace není právně závazná, nicméně inspirovala rozvoj dalších listin lidských práv a součástí ústav různých států. Na jedné straně došlo v průběhu posledních dvou staletí k rozvoji lidských práv. Hovoří se o 3 až 4 generacích úprav lidských práv. Na straně druhé mimo euroatlantickou civilizaci existují ve světě rozsáhlé civilizační oblasti, které odmítají koncepci lidských práv uznat principielně vůbec a označují ji za kulturně podmíněnou a pro ně nevhodnou. V praxi jsou proto stále v mnoha zemích lidská práva jak právně nezaručena nebo ignorována. Některé kultury přiznávají například ženám méně práv než mužům, v totalitních režimech jsou občanům upírána některá nebo všechna lidská práva (mimo jiné i politická práva jako právo svobodné volby). Významnou roli v oblasti obrany a propagace lidských práv ve světě dnes hrají i [[Spolek|spolky]] na ochranu lidských práv. Po roce [[1989]] začala podobná sdružení působit i v [[Česko|Česku]]. K celosvětově největším patří [[Human Rights Watch]], [[Amnesty International]], v Česku například dále [[Člověk v tísni]], [[Nesehnutí]] a [[Liga lidských práv]]. Dodržování lidských práv ve státech, které se hlásí k dodržování lidských práv, je právní cestou zajišťováno nyní nejúčinněji<!-- POV --> přes evropskou [[Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod|Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod]], vyhlášenou v roce 1950 pod záštitou [[Rada Evropy|Rady Evropy]]. V rámci této mezinárodní smlouvy je možné v oblasti lidských práv žalovat státy, které dohodu ratifikovaly, u Mezinárodního soudu pro lidská práva ve Štrasburku, pokud jejich vnitrostátní právní mechanismy zajišťování lidských práv, přijatých úmluvou, selžou. Československo smlouvu ratifikovalo až 18. března 1992. V posledních desetiletích 20. století vznikají i diskuse o dalším zvyšování rozsahu politických práv. Prohlášeným cílem je třeba dosáhnout větší participace občanů v politice, včetně [[iniciativa|iniciativ]] a [[referendum|referend]]. Tato diskuze vedla k založení množství spolků po celém světě, jedním z prvních je například německá „Více demokracie“. Vedle universitních, jak specializovaných tak multidisciplinárních, komparativních studií na vědeckých institutech po celém světě, vznikly i instituty, které se věnují realizaci těchto poznatků v praxi. Naproti tomu vznikají i nové iniciativy, například [[práva dítěte]], [[práva otců]], [[jazyková práva]], [[práva na fungující justici]], [[právo na integritu]] (omezení korupce), [[právo na řešení konfliktů bez násilí]], [[práva homosexuálů]], [[práva zvířat]]. == Lidská práva v Česku == {{Podrobně|Lidská práva v Česku}} [[Česká a Slovenská Federativní Republika]] vyhlásila ústavním zákonem č. 23/1991 Sb. [[Listina základních práv a svobod|Listinu základních práv a svobod]]. [[Listina základních práv a svobod]] je podle [[Ústava České republiky|Ústavy České republiky]]<ref>čl. 3 a čl. 112 Ústavy České republiky, ([http://cs.wikisource.org/wiki/%C3%9Astava_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky#Preambule])</ref> součástí [[ústavní pořádek České republiky|ústavního pořádku České republiky]] a byla vyhlášena ve [[Sbírka zákonů|Sbírce zákonů]] pod číslem 2/1993 Sb. Základní lidská práva jsou v Česku garantována jednak [[Ústava České republiky|Ústavou České republiky]] a [[Listina základních práv a svobod|Listinou základních práv a svobod]], jednak řadou mezinárodních smluv, například [[Úmluva proti mučení|Úmluvou proti mučení]], [[Úmluva o právech dítěte|Úmluvou o právech dítěte]] a zejména evropskou [[Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod|Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod]] (tuto úmluvu vykládá a aplikuje [[Evropský soud pro lidská práva]] ve Štrasburku). === Související články === * [[Listina základních práv a svobod]] * [[Liga pro lidská práva]] * [[Občanská práva]] * [[Přirozené právo]] * [[Právnická_fakulta_Univerzity_Palackého#Hybridn.C3.AD_kliniky|Lidskoprávní klinika Právnické fakulty Univerzity Palackého]] == Reference == <references /> == Externí odkazy == * (anglicky) [http://plato.stanford.edu/entries/civil-rights/ ''Stanford encyclopedia of philosophy'', heslo Civil rights] * (anglicky) [http://crdl.usg.edu/ Civil Rights Digital Library] * (rusky) [http://hroniki.info/ Základní lidská práva - Rusko] {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Ústavní právo]] [[Kategorie:Lidská práva]] [[Kategorie:Právní dějiny]]

Návrat na stránku „Základní lidská práva“.