Život na Marsu

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:ALH84001bakterie.jpg|thumb|Detail výbrusu meteoritu [[ALH 84001]], kde se podle některých výzkumů nachází pozůstatky po „jednoduchém životě“]] '''Život na Marsu''' je v současnosti předmětem vědeckých [[hypotéza|hypotéz]], které se zaobírají existencí [[mimozemský život|mimozemského života]] na [[Mars (planeta)|Marsu]] – na jeho [[Povrch Marsu|povrchu]] či [[Geologie Marsu|pod ním]] –, a to jak v [[stratigrafie Marsu|minulosti]] a nebo potenciálně i v současnosti. Zároveň se pod pojem život na Marsu dá zahrnout i potenciální [[kolonizace Marsu|lidské osídlení Marsu]], či přímo jeho teoretická [[Teraformace Marsu|přeměna]] na planetu podobnou [[Země|Zemi]]. Vědecká obec je rozpolcená a zodpovězení otázky, jestli na Marsu život existuje či existoval, zůstává bez jasné odpovědi. Otázka samotná nabývá značného filosofického rozměru, jelikož pokud by došlo k objevení života na Marsu, znamenalo by to značnou revizi pohledu na život ve vesmíru. Život na dvou planetách ve [[sluneční soustava|sluneční soustavě]] by znamenal, že život je mnohem rozšířenější, než se nyní obecně soudí.<ref name="msss">{{Citace elektronické monografie | url=http://www.msss.com/http/ps/life/life.html | titul=[[Michael Caplinger]] - Life on Mars | datum přístupu=2007-10-19}}</ref> Do současnosti bylo hledání života na Marsu neúspěšné a nepřineslo žádný jednoznačný důkaz, který by život zcela jasně potvrdil.<ref name="msss"/> Poznání historie Marsu nasvědčuje, že se po jeho vzniku na povrchu nacházela hustá atmosféra a kapalná voda, která možná tvořila i celoplanetární [[Voda na Marsu#Oceán|oceán]] pokrývající převážnou část severní polokoule.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.astrobio.net/news/modules.php?op=modload&name=News&file=article&sid=58 | titul=Mars Ocean Hypothesis Hits the Shore | datum přístupu=2007-08-19}}</ref> Dle současné teorie o [[vznik života|vzniku života]] tím byla splněna základní podmínka, která mohla vytvořit obyvatelnou zónu na povrchu a umožnit tak vznik primitivního života.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://mars.jpl.nasa.gov/msp98/why.html | titul=Mars, Water and Life | datum přístupu=2007-08-19}}</ref> Na druhou stranu proti vzniku života hovoří fakt, že tyto příznivé podmínky trvaly pouze dočasně, v současnosti je téměř všechna voda na Marsu zmrzlá a planeta se nachází mimo [[obyvatelná zóna|obyvatelnou zónu]] [[Slunce]]. Předpokládá se, že by pro případný vznik života musely být k dispozici jiné energetické zdroje než energie Slunce (např. vulkanismus). Slabá [[magnetosféra Marsu|magnetosféra]] a extrémně tenká [[atmosféra Marsu|atmosféra]], veliké výkyvy [[teplota|teplot]], ukončení současné vulkanické činnosti a bombardování povrchu meteory nedávají v současnosti příliš mnoho nadějí, že by život (pokud se vyvinul) mohl přežít do dnešních dní, i když vědci na Zemi jsou neustále překvapování podmínkami, za kterých může život přežívat (radioaktivita<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://web.umr.edu/~microbio/BIO221_2000/Deinococcus_radiodurans.html | titul=Deinococcus radiodurans | datum přístupu=2007-08-19}}</ref>, život v naprosté temnotě<ref>Beatty JT, Overmann J, Lince MT, Manske AK, Lang AS, Blankenship RE, Van Dover CL, Martinson TA, Plumley FG. (2005). „An obligately photosynthetic bacterial anaerobe from a deep-sea hydrothermal vent“. Proceedings of the National Academy of Sciences 102 (26): 9306-10. PMID 15967984</ref>, život bez dýchatelného kyslíku<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.distantworlds.wz.cz/DisWorlds1-2/Zivot/Metab.htm | titul=Pozemské metabolismy | datum přístupu=2007-08-19}}</ref>, atd.). Pro potvrzení či vyvrácení teorie o životě na Marsu chybí zatím jasné důkazy. Existují sice některé náznaky, které nasvědčují, že na Marsu život možná byl, jako například struktury připomínající pozůstatky činnosti organismů v meteoritu [[ALH84001]].<ref name="usra">{{Citace elektronické monografie | url=http://www.lpi.usra.edu/lpi/meteorites/The_Meteorite.html | titul=What is ALH 84001? | datum přístupu=2007-08-19}}</ref> Na povrchu planety provedlo několik sond (např. [[Program Viking|Viking]]) experimenty, které měly objevit důkazy života, ale tyto pokusy nepřinesly žádný důkaz potvrzující život na planetě nyní ani v minulosti. Pro nebezpečí zavlečení pozemského života na Mars jsou sondy určené pro přistání na Marsu pečlivě [[Sterilizace (mikrobiologie)|sterilizovány]]<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/E936AD5D19B29138C1256FBF003A9B11?OpenDocument&cast=1 | titul=Řeky na Marsu vyschly už před miliardami let | datum přístupu=2007-08-19}}</ref> (i když na začátku výzkumu nebyly všechny sondy sterilizovány příliš pečlivě<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://technet.idnes.cz/grun-tezky-ukol-sterilizace-kosmickych-sond-f3v-/tec_vesmir.asp?c=A070417_220219_tec_vesmir_vse | jméno=Marcel | příjmení=Grün | titul=Těžký úkol sterilizace kosmických sond | datum přístupu=2007-08-19}}</ref>). Na jasnou odpověď, jestli na planetě skutečně vznikl život anebo jestli se jedná pouze o vědeckou fikci, je potřeba počkat, dokud nebude pečlivě prostudována větší část povrchu planety. == Původní představy == [[Soubor:Karte Mars Schiaparelli MKL1888.png|thumb|Neexistující kanály, jak je viděl Giovanni Schiaparelli]] Již v polovině 17. století byly na Marsu pozorovány [[Polární čepičky Marsu|polární čepičky]], u kterých bylo pozorováno jejich zvětšování a zmenšování v závislosti na [[roční období Marsu|ročním období]]. Později, v 18. století, se na základě pozorování Williama Herchela začalo předpokládat, že podobně jako na Zemi i zde dochází ke střídání léta a zimy. V polovině 19. století přišli astronomové se závěry, že Mars má i další podobné vlastnosti jako Země (například velmi podobnou délku [[Sol (Mars)|marsovského dne]], či sklon rotační osy umožňující střídání ročních období, ale s delší oběžnou dobou, která je přibližně dvakrát delší než ta pozemská). Z pozorování se začalo usuzovat, že je možný výskyt tekuté vody na [[Povrch Marsu|povrchu Marsu]] a že tmavší [[albedo]]vé oblasti by mohly být moře, či [[Voda na Marsu#Oceán|oceány]]. V roce 1854 předložil William Whewell teorii, že se na Marsu nacházejí moře, země a pravděpodobně i [[mimozemský život]]. Hlavní zájem o marťanský život započal na konci 19. století, následovaný teleskopickými pozorováními objevujícími [[Marsovské kanály]] prvně pozorovanými italským astronomem [[Giovanni Schiaparelli|Giovannim Schiaparelliem]] v roce 1877<ref name="msss"/> (sice se později prokázalo, že se jedná o pouhý [[optika|optický]] klam, ale víra v jejich existenci přežívala až do dob prvních [[planetární sonda|planetárních sond]] k Marsu). Na základě pozorování domnělých kanálu vydal v roce 1895 americký astronom [[Percival Lowell]] knihu „Mars“ a později v roce [[1906]] ''{{cizojazyčně|en|Mars and its Canals}}'' či v roce [[1910]] ''{{cizojazyčně|en|Mars As the Abode of Life}}''.<ref name="msss"/> V knihách rozvijí teorii, že kanály jsou dílem staré rasy inteligentních Marťanů, kteří se snaží s jejich pomocí přivádět vodu z oblastí pólů do vysychajících oblastí v okolí rovníku.<ref name="msss"/> Myšlenka byla později částečně použita pro sci-fi dílo [[Válka světů (kniha)|Válka světů]] od [[Herbert George Wells|H. G. Wellse]] vydané v roce 1897 pro příběh pojednávající o marťanské invazi na Zem unikající z umírajícího Marsu a válce s lidmi. V roce 1894 začal americký astronom William Wallace Campbell provádět spektroskopické analýzy [[Atmosféra Marsu|atmosféry Marsu]], které prokázaly, že atmosféra neobsahuje žádnou [[vodní pára|vodní páru]] a ani [[kyslík]].<ref name="chambers">{{Citace monografie | příjmení = Chambers | jméno = Paul | odkaz na autora = Paul Chambers | titul = Life on Mars; The Complete Story | vydání = | vydavatel = Blandford | místo = London | rok = 1999 | strany = | isbn = 0713727470 }}</ref> V roce [[1909]] se Mars nacházel v nejlepší pozorovací pozici vůči Zemi od roku 1877, což díky využití dokonalejších teleskopů znamenalo jasné důkazy, že kanály na Marsu ve skutečnosti neexistují a že se jednalo o optický klam. Definitivní pád této teorie přinesla první globální mapa planety pořízená sondou [[Mariner 9]] v roce [[1972]].<ref name="msss"/> == Průzkum pomocí sond v minulosti== === Mariner 4 === Fotografie pořízené sondou [[Mariner 4]] v roce [[1965]] přinesly záběry ukazující Mars jako suchou planetu bez [[Voda na Marsu#Řeky|řek]], oceánů či zřejmých známek [[život]]a. Pozdějším vyhodnocením snímků se zjistilo, že povrch planety je pokryt [[impaktní kráter|krátery]], naznačující nepřítomnost [[desková tektonika|deskové tektoniky]] a výrazného [[počasí na Marsu|počasí]] po dobu minimálně 4 miliard let. Sonda také zjistila, že Mars nemá významné [[magnetické pole Marsu|magnetické pole]], které by chránilo planetu před dopadajícím [[kosmické záření|kosmickým zářením]] poškozujícím živé tkáně. Mimo fotografování Marsu byla sonda vybavena i na odhad [[atmosférický tlak|atmosférického tlaku]], který určila v rozmezí 4 až 7 [[milibar]]ů. Tyto hodnoty tlaku znamenaly potvrzení, že se na povrchu nemůže vyskytovat tekutá voda v dlouhodobém stavu.<ref name="chambers"/> Po misi sondy Mariner 4 se změnila koncepce hledání života na Marsu. Výzkum se zaměřil na hledání potenciálního [[bakterie|mikrobakteriálního]] života namísto vyšších organismů, pro které jsou podmínky na Marsu nejspíše nevyhovující. === Experimenty sondy Viking === [[Soubor:Viking lander model.jpg|thumb|Přistávací modul sondy Viking, který využíval znalosti povrchu díky sondě [[Mariner 9]]]] <!--{{Viz též|Biologický experiment sondy Viking}}--> Hlavním cílem [[Program Viking|progamu sond Viking]] v 70. letech [[20. století]] bylo provést experimenty zaměřené na hledání mikroorganismů v Marsovské [[půda (pedologie)|půdě]].<ref name="msss"/> Velkou obtíží při plánování této mise měla [[NASA]] s množstvím znalostí o horninovém složení povrchu, jelikož byla odkázána převážně pouze na data získané během mise sondy Mariner 4. Na základě tohoto stupně znalostí byly experimenty koncipovány pro hledání života obdobného tomu pozemskému. I když čtyři experimenty neproběhly, jeden experiment navrátil pozitivní data v nárůstu CO₂.<ref name="msss"/> Následně byl výsledek tohoto experimenty mnohokrát diskutován mezi vědci, kteří se přeli o to, zdali se jedná o projev života a nebo o obyčejný jev způsobený chemickou reakcí [[oxidant]]u s Marsovskou půdou, která by přinesla stejné výsledky. Další připomínky poukazovaly na to, že množství potenciálních mikroorganismů by bylo natolik nízké, že by plynový chromatograf neměl šanci je detekovat. Po 30 letech byly výsledky z experimentu vyhodnoceny znovu s ohlédnutím na pokrok v exobiologii a nových znalostí o extromilních organismech. Po přezkoumání se došlo k závěru, že vybavení sondy Viking nebylo na dostatečné technické úrovni, aby bylo možno tyto životní formy známé ze Země detekovat, či by je případná testovací procedura zabila.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.physorg.com/news87401064.html | titul=New Analysis of Viking Mission Results Indicates Presence of Life on Mars | datum přístupu=2007-03-02}}</ref><ref name="msss"/> Nové představy o životě nyní kalkulují s tím, že místo zničení potenciálních organismů vysokým obsahem [[peroxid vodíku|peroxidu vodíku]] a dalších oxidantů, jsou tyto látky základním kamenem chemických reakcí, které by organismy využívaly pro své přežití. Například peroxid vodíku může zastavit zmrznutí vody v buňce při teplotách až -50&nbsp;°C jako se děje v případě [[metabolismus|metabolismu]] pozemské bakterie [[Acetobacter peroxidans]]. Objevují se i teorie, které se snaží vysvětlit nenalezení jasných známek života v okolí sondy tím, že případné bakterie v okolí sondy mohly zahubit unikající plyny z [[raketový motor|raketového motoru]] během přistávacího manévru sondy.<ref name="kill">{{Citace elektronické monografie | url=http://www.msnbc.msn.com/id/16516952 | titul=Did probes find Martian life ... or kill it off? | datum přístupu=2007-05-31}}</ref> == Moderní hledání == Nová pozorování uskutečněná v 90. letech 20. století sondou [[Mars Global Surveyor]] potvrdila původní měření sond Mariner, že Mars nemá významné magnetické pole, které by bránilo povrch planety před vlivem kosmické radiace poškozující živé tkáně.<ref name="science">{{Citace elektronické monografie | url=http://science.nasa.gov/headlines/y2001/ast31jan_1.htm | titul=The Solar Wind at Mars | datum přístupu=2007-10-19}}</ref> Vědci současně předpokládají, že nepřítomnost magnetického pole umožnila [[sluneční vítr|slunečnímu větru]] odvát část [[atmosféra Marsu|atmosféry]] za miliardy let působení.<ref name="science"/> [[Soubor:ALH84001.jpg|thumb|left|Fragment meteoritu ALH84001]] === Meteority === Nebývalý rozruch zapříčinilo studium [[Seznam meteoritů z Marsu|marsovského meteoritu]] [[ALH84001]] nalezeného na [[Země|Zemi]],který dle některých skupin vědců obsahuje fosilizované pozůstatky činnosti mikroorganismů.<ref name="usra"/> Druhá část vědecké obce tyto nálezy interpretuje jako výsledek základních chemických procesů.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://nssdc.gsfc.nasa.gov/planetary/marslife.html | titul=Evidence of Ancient Martian Life in Meteorite ALH84001? | datum přístupu=2007-10-19}}</ref> Obě dvě teorie jsou neustále přetřásány a snahy o jednoznačné vyhodnocení zatím nepřinášejí jasné výsledky. Další marsovské meteority byly také prozkoumány jako například [[meteorit Nakhla]] s pozitivním nálezem,<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.exn.ca/Templates/Story.cfm?ID=1999031853 | titul=Scientists say Nakhla meteorite hints at life on Mars | datum přístupu=2007-10-19}}</ref> který nebyl později jasně potvrzen. === Extrémofily === Dalším náznakem teoretického života jsou extrémně odolné organismy vyskytující se na Zemi na těch nejméně pravděpodobných místech, zvané [[extrémofily]]. Tyto organismy jsou schopné žít bez [[světlo|světla]], přísunu [[kyslík]]u, v extrémně kyselém prostředí,<ref name="space">{{Citace elektronické monografie | url=http://www.space.com/scienceastronomy/mars_life_050216.html | titul=Exclusive: NASA Researchers Claim Evidence of Present Life on Mars | datum přístupu=2007-10-19}}</ref> či hluboko pod [[bod mrazu|bodem mrazu]] za podmínek, které panují na povrchu Marsu či pod jeho povrchem. Některé satelitní snímky Marsu ukazují oblasti, které dle některých vědců ukazují přítomnost biologického života. Na těchto snímcích se nacházejí písečné [[písečná duna|duny]] v polárních oblastech, na kterých se pravidelně objevují a mizí tmavé skvrny.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.lpi.usra.edu/meetings/lpsc2003/pdf/1134.pdf | titul=Evidence For Water by Mars Odyssey is Compatible with a Biogenic DDS-Formation Process | datum přístupu=2007-05-31}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.lpi.usra.edu/meetings/lpsc2005/pdf/1128.pdf | titul=Annual Change of Martian DDS-Seepages | datum přístupu=2007-05-31}}</ref> Jako potenciální organismus schopný přežít podmínky na Marsu se uvádí [[archea|archebakterie]] z třídy [[Haloarchaea]], které jsou schopny žít pod bodem mrazu a za nízkého tlaku. Organismy potřebující k životu kapalnou vodu by nejspíše na planetě nemohly přežít.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.asm.org/ASM/files/ccLibraryFiles/Filename/000000002127/znw00306000120.pdf | titul=DasSarma Shiladitya: Extreme Halophiles Are Models for Astrobiology | datum přístupu=2007-05-31}}</ref> Velké naděje se vkládají do bakterií, které by mohly být schopny přežít pod povrchem Marsu, kde by byly chráněny před dopadajícím kosmickým zářením a získávat kapalnou vodu ze zdejších rezervoárů.<ref name="space"/> Objevit tyto potenciální organismy by však znamenalo prokopat se k vodním rezervoárům.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.canada.com/topics/news/national/story.html?id=17272f07-39d1-4baf-b519-5fae33c6177f&k=29915 | titul=Arctic drilling could determine if life exists on Mars | datum přístupu=2007-10-19}}</ref> === Kapalná voda === {{Viz též|Voda na Marsu}} [[Soubor:163914main PIA09028 a-516.jpg|thumb|Tekoucí potok či sesuv hornin na stěně bezejmenného kráteru poblíž [[Centauri Montes]]<br />(Mars Global Surveyor)]] Vyjma sondy Viking nedělala žádná pozdější sonda Mars testy na přímé známky života a výzkum se začal soustředit na hledání podmínek nutných (dle současných znalostí) ke vzniku a přežití života. Další vlna sond se tak zaměřila na hledání vody na planetě a to jak v současnosti tak i v daleké minulosti, kdy na povrchu nejspíše existoval oceán kapalné vody,<ref name="Borealis">{{Citace elektronické monografie | url=http://adsabs.harvard.edu/abs/2000LPI....31.1863B | titul=Mars' Oceanus Borealis, Ancient Glaciers, and the MEGAOUTFLO Hypothesis | datum přístupu=2007-09-26}}</ref> řeky a jezera.<ref name="pef">{{Citace elektronické monografie | url=http://www.astro.pef.zcu.cz/slunecni_soustava/mars/voda.html | titul=PEF - Voda na Marsu | datum přístupu=2007-10-18}}</ref> Vědci objevili na povrchu [[hematit]], který vzniká za přítomnosti vody, což se stalo jedním z důkazů, že na Marsu tekutá voda kdysi byla. Aktuální podmínky na povrchu Marsu neumožňují existenci tekuté vody v delším časovém horizontu, a tak se většina vody nachází ve formě [[led]]u, buď v polárních oblastech, [[permafrost]]u, anebo schována v podzemí ve formě [[aquifer]].<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.esa.int/SPECIALS/Results_from_Mars_Express_and_Huygens/SEMA1UULWFE_0.html | titul=ESA - Mars Express evidence for large aquifers on early Mars | datum přístupu=2007-09-26}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.space.com/scienceastronomy/mars_aquifer_041112.html | titul=SPACE.com - Mars Gullies Likely Formed By Underground Aquifers | datum přístupu=2007-09-26}}</ref> Po její existenci na povrchu zbyly jen pozůstatky ve formě zaoblených kamenů, koryt, řečišť, atd. Mars se zdá být v současné době suchým světem bez tekoucí vody. Tato představa platila do roku [[2000]], kdy americká sonda [[Mars Global Surveyor]] přinesla snímky, které ukázaly, že i v současnosti se zde mohla tekoucí voda nacházet, nebo nachází.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.msss.com/mars_images/moc/2006/12/06/gullies/sirenum_crater/index.html | titul=New Gully Deposit in a Crater in Terra Sirenum: Evidence That Water Flowed on Mars in This Decade? | datum přístupu=2007-09-26}}</ref> Na pořízených fotografiích byla stěna kráteru poblíž hory [[Centauri Montes]], na které se objevila nová vrstva sedimentů napovídající, že zde došlo ke krátkému výlevu tekuté vody a jejímu stékání po stěně kráteru. Převratný objev oživil spekulace o přeživším [[mimozemský život|mimozemském životě]]. Při pozdějším zkoumání této nové vrstvy spektrometrem CRISM sondy [[Mars Reconnaissance Orbiter]] však nebyly nalezeny stopy ledu ani minerálů obsahujících vodu.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.nasa.gov/mission_pages/MRO/news/mro-20070920.html | titul=NASA Orbiter Provides Insights About Mars Water and Climate | datum přístupu=2007-10-19}}</ref> Vědci v NASA tedy předpokládají, že nová vrstva sedimentů odlišného zbarvení vznikla spíše než výlevem tekuté vody, sesutím suché horniny jiného stáří po příkrém svahu kráteru. Pro existenci kapalné vody musí být splněny některé podmínky v podobě tlaku a teploty. Atmosférický tlak musí být vyšší než 610 Pa a teplota nad bodem mrazu (tedy nad 0,01&nbsp;[[Stupeň Celsia|°C]]) dosahovat hodnot tzv. [[trojný bod|trojného bodu]].<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://sweb.cz/radek.jandora/f09.htm | titul=Skupenské přeměny | datum přístupu=2007-09-26}}</ref> Na povrchu Marsu se hodnoty tlaku pohybují právě okolo hodnoty 610 Pa či pod touto hranicí a teploty většinou hluboko pod bodem mrazu. === Metan v atmosféře === {{Viz též|Atmosféra Marsu}} V atmosféře Marsu byl objeven [[metan]], který není schopen přetrvat v atmosféře déle než několik stovek let, což ukazuje, že se na planetě musí nacházet nějaký zdroj, který by jeho koncentraci doplňoval. Spekuluje se o dvou možných zdrojích, které jsou známé z pozemských podmínek – [[vulkanismus|vulkanickou aktivitu]] a nebo produkci biologickými pochody v podobě extrémofilních organismů.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/3577551.stm | titul=Methane on Mars could signal life | datum přístupu=2007-09-26}}</ref> Podobné organismy jsou známé i ze Země zpracovávající [[vodík]] a [[oxid uhličitý]] za vzniku právě metanu. V březnu [[2004]] [[ESA|evropská]] sonda [[Mars Express]] potvrdila výskyt metanu v atmosféře,<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.esa.int/esaCP/SEMZ0B57ESD_index_0.html | titul=Mars Express confirms methane in the Martian atmosphere | datum přístupu=2007-09-26}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.sciencemag.org/cgi/content/full/303/5666/1953 | titul=Life or Volcanic Belching on Mars? | datum přístupu=2007-09-26}}</ref> který byl dříve předpovězen na základě pozorování [[United Kingdom Infrared Telescope]] na [[Havaj]]i a teleskopu [[Gemini South]] v [[Chile]] v roce [[2003]].<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://adsabs.harvard.edu/cgi-bin/nph-bib_query?bibcode=2003DPS....35.1418M&db_key=AST&data_type=HTML&format= | titul=Have olivine, will gas: Serpentinization and the abiogenic production of methane on Mars | datum přístupu=2007-09-26}}</ref> Existuje ale i geologické vysvětlení obsahu metanu v atmosféře, které je spojeno s přeměnou minerálu [[olivín]] na [[serpentin]] za přítomnosti tekuté vody někde pod povrchem, který by mohl uvolňovat dostatečné množství plynu do atmosféry.<ref>{{Citace časopisu|autor = Christopher Oze and Mukul Sharma|titul=Have olivine, will gas: Serpentinization and the abiogenic production of methane on Mars|časopis = Geophysical Research Letters|ročník=32|rok=2005|strany = L10203}}</ref> === Formaldehyd === V únoru roku [[2005]] byl oznámen objev [[formaldehyd]]u na základě měření planetárního fourierovského spektrometru na sondě Mars Express v mnohem větším množství, než se předpokládalo, což se použilo jako podpora teorie o mikrobiálním životu. Výsledky měření jsou ale stále předmětem mnoha vědeckých debat bez jasného výsledku.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.nature.com/news/2005/050221/full/050221-15.html | titul=Formaldehyde claim inflames martian debate | datum přístupu=2007-09-26}}</ref> Část vědců zastává názor, že data ze spektrometru byla chybně interpretována.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.nature.com/news/2005/050905/full/050905-10.html | titul=Martian methane probe in trouble | datum přístupu=2007-09-26}}</ref> === Amoniak === [[Amoniak]] v marsovské atmosféře je velice nestálý a je schopný setrvat pouze po dobu několika hodin, ale i přes tento rychlý rozklad amoniaku, byl tento plyn v atmosféře detekován.<ref name="bbc">{{Citace elektronické monografie | url=http://news.bbc.co.uk/1/hi/sci/tech/3896335.stm | titul=Ammonia on Mars could mean life | datum přístupu=2007-09-26}}</ref> Vědci z NASA dokonce prohlásili „''Nejsou známy žádné způsoby, jak by se mohl vyskytovat amoniak v atmosféře Marsu, která neobsahuje život''“.<ref name="bbc"/> Objevení čpavku se tak stává důležitým argumentem pro podporu hypotézy o současném životu na Marsu. Na druhou stranu výsledky měření planetárního fourierovského spektrometru byly opětovně zpochybněny částí vědecké obce, která poukazuje na fakt, že spektrometr nemá dostatečné rozlišení pro schopnost rozlišit amoniak od oxidu uhličitého.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.nature.com/news/2004/040726/full/040726-3.html | titul=The search for life on Mars | datum přístupu=2007-09-26}}</ref> Pro definitivní potvrzení či vyvrácení naměřených výsledků bude potřeba další výzkum a měření. [[Soubor:Mars caves from NASA orbiters.jpg|thumb|240px|Marsovské jeskyně]] === Jeskyně === V roce [[2007]] přinesla americká sonda [[Mars Odyssey]] důkazy, které nasvědčují, že se podařilo objevit vstupy do několika jeskyní o vchodové bráně 100 až 250 metrů.<ref name="odys">{{Citace elektronické monografie | url=http://mars.jpl.nasa.gov/odyssey/newsroom/pressreleases/20070921a.html | titul=NASA Orbiter Finds Possible Cave Skylights on Mars | datum přístupu=2007-09-22}}</ref> Oblasti byly měřeny pomocí [[infračervený paprsek|infračervených paprsků]], které určily teplotu. Z měření vyšlo, že se v noci oblasti okolo vchodů oteplují a ve dne ochlazují.<ref name="odys"/> Podobné chování je známo i z pozemských jeskyní. Objevení těchto podzemních oblastí dává šanci, že jednoduchý mikrobiální život mohl potenciálně na Marsu přežít (pokud zde někdy existoval).<ref name="odys"/> == Hledání pokračuje == === Phoenix lander === [[Soubor:Phoenix inside the backshell.jpg|thumb|240px|Sonda Phoenix s sejmutým tepelným štítem]] V květnu roku [[2008]] přistála v severních polárních oblastech americká sonda [[Phoenix (sonda)|Phoenix]], která má v rámci jednoho úkolu prozkoumat potenciální „obyvatelnou zónu“ v Marsovské půdě, která by teoreticky mohla obsahovat mikrobiální život (další částí mise je výzkum [[Stratigrafie Marsu|geologické historie]] vody na planetě). Přistávací modul má okolí prozkoumávat 2,5 metrů dlouhou robotickou rukou vybavenou aparaturou schopnou odebírat vzorky až 0,5 metrů pod povrchem planety. Sonda je současně vybavena moderním [[spektrometr]]em schopným detekovat organické sloučeniny v množství až 10 [[ppm]] a optickým [[mikroskop]]em. Prováděny budou i pokusy na výzkum chemického složení půdy a na obsah iontů v půdě.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://phoenix.lpl.arizona.edu/technology/ | titul=Phoenix Mars Lander- Technology | datum přístupu=2007-09-26}}</ref> Oproti předchozím sondám jako [[Mars Pathfinder]] či [[Mars Exploration Rover]], které dopadly na vzdušných polštářích, bude sonda přistávat obdobně jako sondy Viking pomocí raketového motoru, což zvyšuje obavy, že případné plyny vzniklé během přistání, by mohly zahubit potenciální organismy v místě přistání.<ref name="kill"/> === Další budoucí mise === Na rok 2016 je plánované vyslání sondy [[Astrobiology Field Laboratory]], která by měla pomoci hledat odpovědi, jestli na Marsu život existoval, existuje a nebo jestli nikdy nevznikl.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.liebertpub.com/prdetails.aspx?pr_id=570 | titul=Mars Astrobiology Field Laboratory and the Search for Signs of Life | datum přístupu=2007-09-26}}</ref> == Kolonizace == Lidská kolonizace Marsu je cílem mnoha spekulací i seriózních studií, které se objevují po celou dobu výzkumu této planety. Povrchové podmínky a snadná dostupnost [[voda|vody]] dělají z Marsu jednu z nejlépe obyvatelných planet [[sluneční soustava|sluneční soustavy]]. Proto je bude pravděpodobně dalším cílem lidské expanze. Dle nejnovějších záměrů by se měl člověk na Mars vypravit kolem roku 2030<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.esa.int/esaHS/SEMBZA8A9HE_research_0.html | titul=Mission to Mars via Antarctica | datum přístupu=2007-08-19}}</ref> a od této doby zde začít budovat stálou základnu. Mars vyžaduje méně energie na jednotku hmotnosti ([[Delta-v]]) k jeho dosažení ze Země než kterákoli jiná planeta s výjimkou [[Venuše (planeta)|Venuše]]. S využitím [[Hohmannova oběžná dráha|Hohmannovy oběžné dráhy]] trvá let k Marsu 6 až 7 měsíců, během kterých bude posádka vystavena [[stav beztíže|stavu beztíže]]. Kratší doba je možná, ale spotřebuje se více paliva. Otevřenou otázkou zůstává, zda lidstvo bude odsouzeno na Marsu žít v uzavřených základnách, kde se bude uměle udržovat [[atmosféra]], anebo zda se podaří přeměnit povrch planety na obyvatelný pomocí [[teraformace]]. == Terraformace == [[Soubor:TerraformedMarsGlobeRealistic.jpg|thumb|240px|Umělecká představa jak by mohl vypadat teraformovaný Mars]] Terraformace Marsu je hypotetický soubor procesů, které by měly umožnit [[lidstvo|člověku]] život na povrchu Marsu bez nutnosti používat [[skafandr|ochranné prostředky]] před okolním prostředí. Jeho výsledkem by tak měl být vznik planety podobné Zemi.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.spacedaily.com/news/mars-terraform-05a.html | titul=Melting Mars To Create A New Earth | datum přístupu=2007-08-19}}</ref> Proces, který by mohl teoreticky změnit celou planetu, by probíhal po desítky či stovky let<ref>{{Citace elektronické monografie | jméno=Martyn J. | příjmení=Fogg | url=http://www.users.globalnet.co.uk/~mfogg/paper1.htm | titul=TERRAFORMING MARS: A REVIEW OF RESEARCH | datum přístupu=2007-08-19}}</ref> od nejjednodušších organismů přes rostliny až po první živočichy. Jelikož je Mars rozdílný a má menší gravitaci, podmínky nebudou nikdy zcela shodné s těmi pozemskými. V současnosti se jedná spíše o sci-fi myšlenku, jelikož neexistuje žádná dostupná technologie, která by tuto přeměnu zvládla, i když se již občas objevují nápady, jak povrch Marsu přeměnit.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.spacedaily.com/news/mars-terraform-04h.html | titul=Terraforming Mars, The Noble Experiment? | datum přístupu=2007-08-19}}</ref> == Reference == <references/> {{Mars}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Astrobiologie]] [[Kategorie:Mars]]

Návrat na stránku „Život na Marsu“.