Wellington

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''Wellington''' ([[Maorština|maorsky]]: ''Te Whanganui-á-Tara'') je [[hlavní město]] a významný [[přístav]] [[Nový Zéland|Nového Zélandu]]. Nachází se na jihozápadním cípu [[Severní ostrov (Nový Zéland)|Severního ostrova]] na pobřeží [[Cookův průliv|Cookova průlivu]]. Jde o&nbsp;nejjižněji položené hlavní město světa. Žije v&nbsp;něm okolo 180&nbsp;000 obyvatel, společně s&nbsp;okolními městy [[Lower Hutt]], [[Upper Hutt]] a [[Porirua]] tvoří třetí největší [[aglomerace|aglomeraci]] Nového Zélandu s&nbsp;celkovým počtem kolem 386&nbsp;000 obyvatel.<ref name="aglopop"> [http://www.population.govt.nz/myth-busters/myth-17.aspx Statistics New Zealand Statistics House. Population Statistics Unit – Myth 17: Christchurch has overtaken Wellington to become NZ's second largest city. (anglicky)]</ref> Město bylo založeno anglickými osadníky v&nbsp;roce 1840, status hlavního města převzalo po Waitangi a [[Auckland]]u o&nbsp;25 let později. Ve Wellingtonu sídlí nejvyšší státní instituce Nového Zélandu jako [[parlament]], [[vláda]] a [[nejvyšší soud]]. Město je ze tří stran obklopeno [[moře]]m, takže jeho přístav hraje důležitou ekonomickou roli. Vzhledem k&nbsp;vysoké [[Tektonika|tektonické aktivitě]] v&nbsp;oblasti Nového Zélandu byl Wellington ve své historii několikrát zasažen silnými [[zemětřesení]]mi. V&nbsp;roce 1855 vyvolalo zemětřesení desetimetrovou [[tsunami]], která srovnala wellingtonský přístav se zemí. [[Podnebí]] v&nbsp;oblasti je poměrně vyrovnané se značným úhrnem [[srážky|srážek]], který je nejvyšší v&nbsp;zimních měsících. V&nbsp;horách západně od města se budují [[Větrná energie|větrné elektrárny]]. [[Obyvatelstvo]] Wellingtonu tvoří z&nbsp;největší části [[Evropan]]é, vysoce jsou zastoupeni [[Mongoloidní rasa|Asiaté]]. Počet původních novozélandských obyvatel, [[Maorové|Maorů]], je oproti jejich průměrnému zastoupení na Novém Zélandu výrazně menší. Populace Wellingtonu je v&nbsp;porovnání s&nbsp;obyvatelstvem celého Nového Zélandu poměrně mladá, ekonomicky aktivní obyvatelstvo tvoří téměř tři čtvrtiny populace města. Vysoká je i&nbsp;úroveň [[Vzdělání|vzdělanosti]] a roční příjmy wellingtonských domácností. Dopravní obslužnost Wellingtonu zajišťují dvě státní [[dálnice]], přístav a mezinárodní [[letiště]], které ročně přepraví více než 5 milionů cestujících. Celý region má velmi bohatou síť veřejné hromadné dopravy. Tu zajišťují zejména [[autobus]]ové spoje, dále [[vlak]]y, [[trajekt]]y, několik [[trolejbus]]ových linek a turisticky atraktivní [[lanová dráha]] s&nbsp;více než stoletou historií. Služeb hromadné dopravy využívá každoročně přes 35 milionů pasažérů. == Osídlení a název města == Evropští [[Kolonizace|kolonizátoři]] poprvé do oblasti Wellingtonu připluli [[20. září]] 1839 na lodi jménem ''Tory'' patřící [[Novozélandská společnost|Novozélandské společnosti]], anglické organizaci věnující se systematické kolonizaci Nového Zélandu.<ref>[http://www.natlib.govt.nz/collections/online-exhibitions/pipitea-thorndon/new-zealand-company National Library of New Zealand – 1839: The New Zealand Company arrives in Wellington (anglicky)]</ref> V&nbsp;lednu následujícího roku dorazilo na lodi ''Aurora'' dalších 150 osadníků. První domy byly stavěny v&nbsp;rovinaté oblasti kolem ústí řeky [[Hutt (Nový Zéland)|Hutt]], kde se v&nbsp;současnosti nachází [[Petone]], šestitisícové [[předměstí]] [[Lower Hutt]]. K&nbsp;přesunutí nově budované osady více do hor přiměl osadníky [[Bažina|bažinatý]] terén a skutečnost, že svá první obydlí vybudovali v&nbsp;záplavové oblasti. Město bylo osadníky pojmenováno podle [[Arthur Wellesley, 1. vévoda z Wellingtonu|Arthura Wellesleyho, 1. vévody z&nbsp;Wellingtonu]] a vítěze [[Bitva u Waterloo|bitvy u&nbsp;Waterloo]], jehož titul pochází z&nbsp;městečka v&nbsp;anglickém [[Somerset]]u. Maorský název pro město Wellington zní ''Te Whanga-nui-a-Tara'', což v&nbsp;překladu znamená „velký přístav Tary“ podle jednoho z&nbsp;prvních domorodých obyvatel tohoto území.<ref> [http://www.teara.govt.nz/en/wellington-places/7 Ministry for Culture and Heritage – Wellington Places: Wellington Harbour: Settlement (anglicky)]</ref> Lze se také setkat s&nbsp;názvem ''Pōneke''<ref>[http://www.doc.govt.nz/parks-and-recreation/places-to-visit/wellington/poneke/ Department of Conservation – Poneke: Wellington places to visit (anglicky)]</ref> nebo ''Te Upoko-o-te-Ika-a-Māui'', „Hlava Máuiho ryby“, tradičním označením nejjižnější části Severního ostrova. To se váže k&nbsp;legendě, podle které byl celý Severní ostrov vyloven z&nbsp;vody polobohem Máuim.<ref>[http://www.victoria.ac.nz/home/about/history/maoriname.aspx Victoria University of Wellington – Maori Name (anglicky)]</ref> == Geografie == [[Soubor:Miramar_Peninsula_aerial.jpg|thumb|Wellington z&nbsp;ptačí perspektivy z&nbsp;východní strany (2009)]] Wellington se rozkládá ve střední části Nového Zélandu, na jihozápadním cípu [[Severní ostrov (Nový Zéland)|Severního ostrova]] na pobřeží [[Cookův průliv|Cookova průlivu]]. Voda obklopuje město ze tří stran, což mu poskytuje ideální polohu pro stavbu a provoz [[přístav]]u. Směrem na západ se zvedají kopce, na které se již také rozšiřuje městská zástavba a konstruují se zde větrné elektrárny. Se svou jižní zeměpisnou šířkou 41°17' je podle [[Guinnessova kniha rekordů|Guinnessovy knihy rekordů]] nejjižněji položeným hlavním městem světa.<ref>{{Citace monografie | titul= [[Guinnessova kniha rekordů]] 2009| příjmení= | jméno= | odkaz na autora= | spoluautoři= | rok= 2008 | vydavatel= Guinness World Records Ltd| místo= London, Spojené království| isbn= 9781904994367 | strany= 277 | strany= | url= }}</ref> Vzhledem k&nbsp;malému prostoru pro rozvoj města mezi mořem a okolními kopci má v&nbsp;porovnání s&nbsp;ostatními městy Nového Zélandu velmi vysokou [[Hustota zalidnění|hustotu zalidnění]]. Společně s&nbsp;městy [[Lower Hutt]], [[Upper Hutt]] a [[Porirua]] tvoří Wellington rozsáhlou [[aglomerace|aglomeraci]] s&nbsp;celkovým počtem 386&nbsp;000 obyvatel.<ref name="aglopop"/> V&nbsp;zátoce wellingtonského přístavu se nacházejí tři ostrovy. Největší z&nbsp;nich, [[Someský ostrov]] (domorodci nazývaný Matiu), byl v&nbsp;minulosti využíván jako [[Karanténa|karanténni]] oblast, za [[První světová válka|první]] a [[Druhá světová válka|druhé světové války]] jako [[Koncentrační tábor|internační tábor]] pro německé, později i&nbsp;japonské a italské obyvatelstvo Nového Zélandu.<ref>[http://www.teara.govt.nz/en/nearshore-islands/4 Ministry for Culture and Heritage – Te Ara Encyclopedia of New Zealand: Nearshore islands - Quarantine centres and prisons (anglicky)]</ref> V&nbsp;současné době funguje jako [[přírodní rezervace]] pro [[Ohrožený druh|ohrožené živočišné druhy]]. Ostatní ostrovy, [[Makaro]] a [[Mokopuna]], jsou neobydlené. === Klima === Společně s&nbsp;celým Novým Zélandem má Wellington typické [[oceánické podnebí]], díky čemuž jsou průměrné roční teploty poměrně vyrovnané. [[Průměrná teplota]] v&nbsp;letních měsících (prosinec až únor) se pohybuje okolo dvaceti stupňů Celsia a zřídkakdy překročí hranici 25&nbsp;°C. V&nbsp;zimě obvykle teploty stoupají maximálně ke 14 stupňům Celsia a nepropadají se hlouběji než na čtyři stupně. Maximální naměřená teplota ve Wellingtonu byla 31,1&nbsp;°C, nejnižší 1,9 stupně pod nulou. Úhrn ročních [[Srážky|srážek]] je rovněž poměrně vyrovnaný a vcelku vysoký. Ve městě nejvíce prší v&nbsp;zimních měsících, v&nbsp;červnu průměrný úhrn srážek dosahuje ke 147 milimetrům. Červen společně s&nbsp;červencem patří k&nbsp;nejvlhčím měsícům v&nbsp;roce. Za celý rok naprší ve Wellingtonu v&nbsp;průměru 1249 milimetrů. V&nbsp;období od května do září se v&nbsp;kopcích kolem města objevuje [[jinovatka]]. [[Sníh]] se ve městě a jeho okolí vyskytuje jen zřídka. Podnebí ve městě je velmi větrné, a to zejména z&nbsp;důvodu celoroční [[Cyklóna|tlakové níže]] v&nbsp;celé oblasti kolem čtyřicátého stupně jižní šířky. Wellington je tak vystaven [[Západní proudění|západnímu proudění]] přicházejícímu k&nbsp;městu z&nbsp;[[Tasmanovo moře|Tasmanova moře]].<ref name="atlas2">{{Citace monografie | titul= Školní atlas světa | příjmení= | jméno= | odkaz na autora= | spoluautoři= | rok= 1998 | vydavatel= Kartografie Praha| místo= Praha| isbn= 8070115823 | strany= 11 | url= }}</ref> Větrné podnebí Wellingtonu je využíváno pro výstavbu větrných elektráren. Na konci roku 2009 byl dokončen projekt West Wind, jehož cílem byla výstavba 62 větrných turbín s&nbsp;celkovou kapacitou 143 [[Watt|MW]].<ref> {{Citace elektronické monografie | korporace = Meridian Energy | titul = West Wind | url = http://www.meridianenergy.co.nz/OurProjects/WestWind/default.htm | datum přístupu = 2010-07-11 | jazyk = en }}</ref> Dalším podobným projektem je Mill Creek, jehož cílem je vybudovat dalších 31 větrných elektráren.<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Meridian Energy | titul = Mill Creek | url = http://www.meridianenergy.co.nz/OurProjects/MillCreek/default.htm | datum přístupu = 2010-07-11 | jazyk = en }}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Wellington City Council | titul = Wind Farms | url = http://www.wellington.govt.nz/projects/new/windfarms.html | datum přístupu = 2010-07-11 | jazyk = en }}</ref> === Zemětřesení === Nový Zéland leží v&nbsp;tektonicky aktivní oblasti na rozhraní [[Pacifická deska|Pacifické]] a [[Australská deska|Australské litosférické desky]]. Je součástí pacifické oblasti [[Ohnivý kruh|Ohnivého kruhu]], který se vyznačuje hojným výskytem [[Sopka|sopek]] a [[zemětřesení]].<ref name="atlas">{{Citace monografie | titul= Školní atlas světa | příjmení= | jméno= | odkaz na autora= | spoluautoři= | rok= 1998 | vydavatel= Kartografie Praha| místo= Praha| isbn= 8070115823 | strany= 6 | url= }}</ref> Nejinak je tomu i&nbsp;v&nbsp;oblasti města Wellington, jehož obchodním centrem prochází velký [[Zlom|tektonický zlom]].<ref name="atlas"/> V&nbsp;jeho blízkosti se nachází několik dalších výraznějších zlomů, v&nbsp;celé oblasti Wellingtonu je pak několik stovek menších tektonických poruch. Z&nbsp;toho důvodu zaznamenávají obyvatelé Wellingtonu každoročně několik otřesů, které jsou nejpatrnější ve [[Výšková budova|výškových budovách]].<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Greater Wellington Regional Council | titul = Earthquakes in the Wellington region | url = http://www.gw.govt.nz/Earthquakes-in-the-Wellington-region/ | datum přístupu = 2010-09-21 | místo = Nový Zéland | jazyk = en }}</ref> [[Soubor:The Old Shebang, Cuba Street, Wellington, ca 1883.jpg|thumb|Stará chatrč, Cuba Street (1883)]] Největší škody způsobila Wellingtonu série otřesů v&nbsp;roce 1848 a další velké zemětřesení v&nbsp;lednu 1855, kdy ve městě zrovna probíhaly oslavy 15. výročí jeho založení. Zemětřesení dosahovalo síly 8,2 stupně [[Richterova stupnice|Richterovy stupnice]] a způsobilo vertikální pohyb zeminy až o&nbsp;3 metry. Wellingtonský přístav zasáhla desetimetrová vlna [[tsunami]] přicházející z&nbsp;[[Cookův průliv|Cookova průlivu]] a proměnila ho v&nbsp;bahnitý močál.<ref>[http://www.teara.govt.nz/en/historic-earthquakes/3 Ministry for Culture and Heritage – Te Ara Encyclopedia of New Zealand: Historic Earthquakes (anglicky)]</ref> Byly zničeny kamenné budovy věznice a banky, otřesy neustála ani dvoupatrová budova vlády a vedlejší kanceláře městské rady. Většina domů však zemětřesení s&nbsp;větším či menším poškozením ustála, jelikož po zkušenostech z&nbsp;roku 1848 se ve městě stavěly zejména jednopatrové stavby ze dřeva. Během zemětřesení se o&nbsp;několik metrů zvedl terén v&nbsp;místech, která byla původně zatopena vodou a sloužila wellingtonskému přístavu. To významně přispělo k&nbsp;rozšíření obchodního centra města ('''CBD''' – Central Business District). Následkem toho se například ulice Lambton Quay, dříve vedoucí podél pobřeží a často zaplavovaná [[Slapové jevy|přílivem]], stala srdcem obchodního centra Wellingtonu a v&nbsp;současnosti je od pobřeží vzdálená asi 250 metrů.<ref> {{Citace elektronické monografie | korporace = Ministry for Culture and Heritage | titul = NZHistory.net.nz: Today in History | url = http://www.nzhistory.net.nz/timeline/23/1 | datum přístupu = 2010-09-19 | místo = Nový Zéland | jazyk = en }} </ref><ref> {{Citace elektronické monografie | korporace = Great Harbour Way | titul = The Story of Wellington Harbour | url = http://www.greatharbourway.org.nz/story-harbour-wellington.html | datum přístupu = 2010-12-28 | místo = Nový Zéland | jazyk = en }}</ref><ref> {{Citace sborníku | příjmení = Downes | jméno = G.L. | sestavitel = John Townend, Rob Langridge, Andrew Jones | sborník = The 1855 Wairarapa Earthquake Symposium | vydavatel = Greater Wellington Regional Council | místo = Wellington | rok vydání = 2005 | isbn = 0-909016-87-9 | url = http://www.gw.govt.nz/assets/council-publications/The_1855_Wairarapa_Earthquake_Symposium_Proceedings_Volume_Web_Version.pdf | kapitola = What Contemporary Accounts Tell Us About It | strany = 6 | jazyk = en }} </ref> == Politika == === Politický význam === Novozélandský [[parlament]] ve Wellingtonu poprvé zasedal [[7. červenec|7. července]] 1862, avšak tou dobou ještě nebyl Wellington oficiálně hlavním městem země. V&nbsp;listopadu 1863 navrhl při zasedání parlamentu v&nbsp;Aucklandu tehdejší premiér [[Alfred Domett]] usnesení, podle kterého „se stalo nevyhnutelným, že sídlo vlády by mělo být přeneseno do vhodnější lokality u&nbsp;[[Cookův průliv|Cookova průlivu]]“. Panovaly totiž obavy, že jižní oblasti Nového Zélandu, kde se vyskytovala naleziště [[Zlato|zlata]], by se mohly odtrhnout a vytvořit samostatnou [[Kolonie|kolonii]]. Pro výběr nejvhodnější oblasti byli kvůli své nezávislosti zvoleni komisaři z&nbsp;Austrálie. Ti za vhodnou lokalitu zvolili Wellington zejména díky jeho poloze a strategickému přístavu. Wellington se tak v&nbsp;roce 1865 stal [[Hlavní město|hlavním městem]] Nového Zélandu, když převzal tento status od Aucklandu, který jako hlavní město fungoval od roku 1841 (krátce po založení v&nbsp;září 1840). První oficiální zasedání parlamentu v&nbsp;novém hlavním městě se konalo [[26. červenec|26. července]] 1865. Ve městě tehdy žilo okolo 4900 obyvatel.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Temple | jméno = Phillip | titul = New Zealand yesterday series vol. 4: Wellington Yesterday | vydavatel = John McIndoe, Limited | rok = 1980 | počet stran = 32 | isbn = 0868680125 | jazyk = en }} </ref> Kromě parlamentu a vlády sídlí ve Wellingtonu i&nbsp;[[Nejvyšší soud Nového Zélandu]]. Ve městě žije novozélandský [[generální guvernér]], sir [[Anand Satyanand]], jmenovaný do funkce v&nbsp;srpnu [[2006]].<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = The Government House | titul = Biography of The Right Honourable Sir Anand Satyanand | url = http://www.gg.govt.nz/the-governor-general/biogg | datum přístupu = 2010-09-21 | místo = Nový Zéland | jazyk = en }} </ref> === Administrativa města === Oblast spravovaná wellingtonskou [[Městská rada|městskou radou]] (Wellington [[City Council]]) je rozdělena na pět hlavních [[Část obce|městských čtvrtí]]. Každá z&nbsp;nich zahrnuje několik oficiálních oblastí, které fungují například jako [[Volební okrsek|volební okrsky]] při volbách do městské rady. V&nbsp;rámci čtvrtí však existují i&nbsp;neoficiální oblasti, které obývají uzavřené komunity lidí. Městská rada má čtrnáct členů, kteří v&nbsp;ní zastupují jednotlivé čtvrti. Starostkou Wellingtonu je [[Celia Wade-Brownová]].<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Wellington City Council | titul = Mayor and Councillors | url = http://www.wellington.govt.nz/about/mayor/index.html | datum přístupu = 2010-07-20 | místo = Nový Zéland | jazyk = en }} </ref><ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = TravelMuse, Inc. | titul = Wellington Neighborhoods | url = http://www.travelmuse.com/destinations/NZ/G2/wellington/_guide | datum přístupu = 2010-09-19 | jazyk = en }}</ref> ==== Městské čtvrti ==== [[Soubor:WellingtonSuburbsMap.png|thumb|uptight=1.5|Mapa jednotlivých oblastí Wellingtonu]] Následuje seznam městských čtvrtí a jejich rozdělení: * [[Northern Ward]] ** Okrsky: Broadmeadows, Churton Park, Glenside, Grenada, Grenada North, Horokiwi, Johnsonville, Khandallah, Newlands, Ohariu, Paparangi, Tawa, Takapu Valley, Woodridge ** Neoficiální oblasti: Greenacres, Redwood, Linden * [[Onslow-Western Ward]] ** Okrsky: Karori, Northland, Crofton Downs, Kaiwharawhara, Ngaio, Ngauranga, Makara, Makara Beach, Wilton. ** Neoficiální oblasti: Cashmere, Chartwell, Rangoon Heights, Te Kainga * [[Lambton Ward]] ** Okrsky: Brooklyn, Aro Valley, Kelburn, Mount Victoria, Oriental Bay, Te Aro, Thorndon, Wadestown, Highbury, Pipitea, Roseneath * [[Southern Ward]] ** Okrsky: Berhampore, Island Bay, Newtown, Vogeltown, Houghton Bay, Kingston, Mornington, Mount Cook, Owhiro Bay, Southgate ** Neoficiální oblasti: Kowhai Park * [[Eastern Ward]] ** Okrsky: Hataitai, Lyall Bay, Kilbirnie, Miramar, Seatoun, Breaker Bay, Karaka Bays, Maupuia, Melrose, Moa Point, Rongotai, Strathmore ** Neoficiální oblasti: Crawford, Seatoun Bays, Seatoun Heights, Miramar Heights, Strathmore Heights == Turistické zajímavosti == === Parlamentní budovy === Ve městě stojí [[Novogotika|novogotická]] budova parlamentní knihovny, jež jako jediná z&nbsp;komplexu parlamentních budov nebyla zničena požárem v&nbsp;roce 1907. Postavena byla architektem [[Thomas Turnbull|Thomasem Turnbullem]] ve dvou etapách v&nbsp;letech 1883 a 1899, knihovna zde sídlí od roku 1901. Ačkoli velký požár přežila, neobešla se bez poškození a po dalším požáru v&nbsp;roce 1992 prošla nákladnou tříletou restaurací. Mezi zajímavosti knihovny patří mimo jiné původní železné dveře, které úspěšně chránily uložené svazky před požárem. V&nbsp;budově se nachází originální [[Rozeta (architektura)|rozetová okna]], jež jsou v&nbsp;současnosti v&nbsp;nočních hodinách prosvětlována.<ref>[http://www.parliament.nz/en-NZ/AboutParl/HstBldgs/Buildings/Library/3/8/d/00VisitHstBldgsBuildingsLibrary1-Parliamentary-Library.htm New Zealand Parliament – Buildings: Parliamentary Library (anglicky)]</ref> [[Soubor:Beehive_Building_%26_Parliament_House.JPG|thumb|left|Budova parlamentu a „Včelí úl“]] Požáru parlamentního komplexu v&nbsp;roce 1907 podlehla i&nbsp;původní dřevěná budova, ve které zasedal vlastní parlament. V&nbsp;únoru 1911 vyhlásil tehdejší novozélandský premiér [[Joseph Ward]] soutěž na podobu nové budovy, které se zúčastnilo 33 návrhů. Vítězem se stal architekt [[John Campbell]], jenž přišel s&nbsp;návrhem [[Novoklasicismus|neoklasicistní]] parlamentní budovy a nové knihovny, která měla nahradit onu původní novogotickou. Výstavba začala v&nbsp;roce 1914 a dokončena byla v&nbsp;roce 1922. Parlament se však do nové budovy přemístil již o&nbsp;čtyři roky dříve, aby mohl ukončit své působení ve staré budově novozélandské vlády, která pro obě instituce kapacitně nevyhovovala.<ref> {{Citace elektronické monografie | korporace = New Zealand Parliament | titul = Buildings: Parliament | url = http://www.parliament.nz/en-NZ/AboutParl/HstBldgs/Buildings/Parliament/ | datum přístupu = 2010-07-09 | místo = Nový Zéland | jazyk = en }}</ref> Nejnovější budovou tohoto komplexu je moderní stavba přezdívaná [[The Beehive Building|Beehive Building]], v&nbsp;překladu „včelí úl“. Tu navrhl v&nbsp;roce 1964 britský architekt Sir [[Basil Spence]]. Výstavba začala v&nbsp;roce 1969 a dokončena byla o&nbsp;deset let později. Čtrnáctipodlažní budova, jejíž čtyři spodní patra leží pod zemí, je 72 metrů vysoká a slouží jako sídlo novozélandské vlády. Podzemním tunelem je spojena s&nbsp;objektem [[Bowen House]], ve kterém se nacházejí kanceláře řady ministrů i&nbsp;poslanců.<ref> {{Citace elektronické monografie | korporace = New Zealand Parliament | titul = Buildings: The Beehive Buildings | url = http://www.parliament.nz/en-NZ/AboutParl/HstBldgs/Buildings/Beehive/5/c/a/5ca7931f15ad4180880ca18d0068e19c.htm | datum přístupu = 2010-07-09 | místo = Nový Zéland | jazyk = en }}</ref> V&nbsp;přízemí „Včelího úlu“ funguje návštěvnické centrum parlamentu. Hlavní parlamentní budova společně s&nbsp;knihovnou jsou ve dnech, kdy se nekoná zasedání parlamentu, volně přístupné veřejnosti.<ref> {{Citace elektronické monografie | korporace = Wellington City Council. Positively Wellington Tourism. | titul = Parliament Buildings | url = http://www.wellingtonnz.com/sights_activities/parliament_buildings | datum přístupu = 2010-07-09 | místo = Nový Zéland | jazyk = en }}</ref> === Lanová dráha a muzeum === [[Soubor:Cable_Car.JPG|thumb|right|Lanová dráha ve Wellingtonu]] Jedním z&nbsp;hlavních turistických symbolů Wellingtonu je [[pozemní lanová dráha]] spojující centrum města s&nbsp;příměstskou částí [[Kelburn]], kde sídlí městská botanická zahrada. Lanovka je 612 metrů dlouhá a stoupá do výšky 120 metrů. Mezi konečnými stanicemi leží ještě tři další. Celá dráha je přímá, pouze s&nbsp;jedním místem pro míjení protijedoucích vozů. Vozový park lanovky tvoří dva vozy, které jsou navzájem propojeny lanem. Kapacita lanovky je zhruba 100 cestujících, z&nbsp;toho 30 sedících a 70 stojících pasažérů. Po dráze se pohybuje průměrnou rychlostí 18 kilometrů za hodinu.<ref>[http://www.wellingtoncablecar.co.nz/index.php?id=921 Wellington City Council. Wellington Cable Car – Technical Information (anglicky)]</ref> O&nbsp;výstavbě původní lanové dráhy bylo rozhodnuto na sklonku 19. století, kdy bylo v&nbsp;souvislosti s&nbsp;výstavbou domů v&nbsp;kopcích oblasti Kelburnu třeba zajistit spolehlivé a rychlé spojení mezi nově vznikající čtvrtí a centrem města. V&nbsp;roce 1898 vypracoval [[James Fulton]] projekt budoucí lanovky, na jejíž výstavbě mimo jiné pracovaly i&nbsp;skupiny odsouzených z&nbsp;věznice [[Terrace Gaol]]. [[22. únor]]a [[1902]] vyjel na dráhu první vůz. Nová lanovka vzbudila vlnu nadšení a byl o&nbsp;ní obrovský zájem. Během prvního víkendu provozu přepravily její vozy čtyři tisíce pasažérů, za první rok více než 425 tisíc lidí. Tehdejší dráha byla dlouhá 785 metrů, její součástí byly tři tunely a viadukty.<ref>[http://www.cablecarmuseum.co.nz/beginnings.html Wellington Cable Car Museum – Early Beginnings (anglicky)]</ref> V&nbsp;roce 1933 byla provedena elektrifikace dráhy, kdy elektřina nahradila dosavadní větrný pohon lanovky.<ref>[http://www.cablecarmuseum.co.nz/developments.html Wellington Cable Car Museum – 1902 Onwards (anglicky)]</ref> To přineslo řidičům lepší kontrolu nad jízdou, jelikož mohli nyní stroj řídit přímo z&nbsp;kabiny. Doposud měli ve voze k&nbsp;dispozici jen signalizační zvon. Staré dřevěné vozy se však postupně stávaly nevyhovujícími a nesplňovaly moderní bezpečnostní normy. V&nbsp;roce 1973 se jeden z&nbsp;dělníků při stavbě silnice postavil do cesty klesajícímu vozu lanovky a přivodil si vážná zranění.<ref>[http://www.cablecarmuseum.co.nz/newcar.html Wellington Cable Car Museum – The current system (anglicky)]</ref> Při následné kontrole vyšly najevo technické i&nbsp;bezpečnostní nedostatky historické lanové dráhy a 22. září 1978 staré vozy za velkého zájmu veřejnosti vyjely naposledy. Původní trasa lanovky se však stále jevila jako nejpraktičtější, proto byla nová modernější trať následně vystavěna v&nbsp;místech dráhy původní. Otevřena byla 22. října 1979 a stará dřevěná vozidla nahradily modernější vozy švýcarské výroby, která jsou na dráze dosud v&nbsp;provozu. Původní budova, ve které se vozidla lanovky dříve otáčela, měla být v&nbsp;minulosti již dvakrát stržena, avšak oba dva pokusy o&nbsp;demolici ustála a 5. prosince 2000 zde bylo otevřeno museum lanové dráhy.<ref>[http://www.cablecarmuseum.co.nz/milestones.html Wellington Cable Car Museum – Historical Milestones (anglicky)]</ref> === Botanická a zoologická zahrada === [[Soubor:Wellington_Zoo_Monkey_Island.JPG|thumb|left|Výběh pro šimpanze v&nbsp;zoologické zahradě]] [[Zoologická zahrada]] byla ve Wellingtonu založena v&nbsp;roce [[1906]], jednalo se o&nbsp;první zoologickou zahradou na území Nového Zélandu. Zahrada chová v&nbsp;současnosti zhruba 500 zvířat, jež zastupují přes stovku živočišných druhů.<ref>[http://www.wellingtonzoo.com/content/animals/our-collection.aspx Wellington Zoo – Animals: Our collection (anglicky)]</ref> Prvním oficiálně chovaným zvířetem v&nbsp;nové zoo byl [[lev]] přezdívaný „Král Dick“. K&nbsp;němu se postupem času přidaly [[Lama|lamy]], [[Emu hnědý|emu]] a [[Klokanovití|klokani]]. Wellingtonská zoologická zahrada se zapsala i&nbsp;do Guinessovy knihy rekordů, když se její [[Pelikán (rozcestník)|pelikán]] Percy dožil věku 62 let. Nejdéle žijícím zvířetem wellingtonské zoo byl však [[gibon]] Nippy, kterého zahrada získala v&nbsp;roce 1949 a žil v&nbsp;ní až do roku 2008, kdy uhynul. Zoologická zahrada je proslulá zejména svým chovem [[šimpanz]]ů, který byl zahájen v&nbsp;roce 1956. Do sedmdesátých let dokonce ZOO pořádala čajové dýchánky se svými šimpanzi, kterých se účastnily až dva tisíce návštěvníků. Od roku 2007 obývají wellingtonští šimpanzi nový prostorný výběh.<ref>[http://www.wellingtonzoo.com/content/development/history.aspx Wellington Zoo – History (anglicky)]</ref> Ve městě funguje i&nbsp;[[botanická zahrada]], která se rozkládá na ploše 26 hektarů v&nbsp;Kelburnu, nedaleko konečné stanice wellingtonské lanové dráhy. Funguje od roku 1868 a mimo jiné se zde nachází velká [[růžová zahrada]] lady Norwoodové se třemi tisíci druhy [[Růže|růží]].<ref> [http://www.wotzon.com/profilepage.html?comp_id=1001991&CatID=2 Wotzon.com Wellington – Lay Norwood Rose Garden (anglicky)]</ref> Součástí botanické zahrady je [[hřbitov]] „Bolton Street Memorial Park“, kde jsou pochovány významné osobnosti města.<ref>[http://www.wotzon.com/profilepage.php?comp_id=1001932&CatID=2 Wotzon.com Wellington – Wellington Botanic garden (anglicky)]</ref> == Demografie == {| align="right" style="border:#aaaaaa 1px solid; margin-left:5px; " | colspan="7" style="background:#eaeaea; border:#aaaaaa 1px solid; font-weight:bold;" | <center>POPULACE</center> |- | | colspan="2" | '''Wellington''' | colspan="2" | '''Region''' | colspan="2" | '''Stát''' |- | Počet obyvatel | colspan="2" | 179 466 | colspan="2" | 448 956 | colspan="2" | 4 027 947 |- | Počet mužů | colspan="2" | 86 931 | colspan="2" | 217 653 | colspan="2" | 1 965 618 |- | Počet žen | colspan="2" | 92 532 | colspan="2" | 231 303 | colspan="2" | 2 062 329 |- | colspan="7" style="background:#eaeaea; border:#aaaaaa 1px solid; font-weight:bold;" | <center>NÁRODNOSTNÍ SLOŽENÍ</center> |- | | colspan="2" | '''Wellington''' | colspan="2" | '''Region''' | colspan="2" | '''Stát''' |- | '''Muži''' | '''Ženy''' | '''Muži''' | '''Ženy''' | '''Muži''' | '''Ženy''' |- | Evropané | 69,4 | 71,0 | 68,8 | 70,8 | 66,7 | 68,4 |- | Maorové | 7,8 | 7,8 | 12,8 | 12,8 | 14,6 | 14,7 |- | Pacifické národy | 5,2 | 5,1 | 8,1 | 7,8 | 7,0 | 6,8 |- | Asiaté | 12,7 | 13,3 | 8,1 | 8,5 | 9,0 | 9,4 |- | Hispánci, Afričané | 2,2 | 2,0 | 1,3 | 1,2 | 1,0 | 0,8 |- | Novozélanďané | 11,4 | 10,0 | 11,7 | 10,2 | 11,8 | 10,4 |- | colspan="7" style="background:#eaeaea; border:#aaaaaa 1px solid; font-weight:bold;" | <center>VĚKOVÉ SLOŽENÍ</center> |- | | colspan="2" | '''Wellington''' | colspan="2" | '''Region''' | colspan="2" | '''Stát''' |- | Obyvatelstvo pod 15 | colspan="2" | 17,7 | colspan="2" | 20,6 | colspan="2" | 21,5 |- | EAO | colspan="2" | 73,9 | colspan="2" | 67,9 | colspan="2" | 66,0 |- | Obyvatelstvo nad 65 | colspan="2" | 8,4 | colspan="2" | 11,5 | colspan="2" | 12,3 |- | Mediánový věk (v letech) | colspan="2" | 33,1 | colspan="2" | 35,3 | colspan="2" | 39,9 |- | colspan="7" style="background:#eaeaea; border:#aaaaaa 1px solid; font-weight:bold;" | <center>ÚROVEŇ VZDĚLANOSTI</center> |- | | colspan="2" | '''Wellington''' | colspan="2" | '''Region''' | colspan="2" | '''Stát''' |- | Bez vzdělání | colspan="2" | 11,2 | colspan="2" | 19,8 | colspan="2" | 25,0 |- | Standardní vzdělání | colspan="2" | 33,3 | colspan="2" | 33,9 | colspan="2" | 35,1 |- | Vyšší vzdělání | colspan="2" | 55,5 | colspan="2" | 46,3 | colspan="2" | 39,9 |- | colspan="7" style="background:#eaeaea; border:#aaaaaa 1px solid; font-weight:bold;" | <center>PLATOVÉ PODMÍNKY</center> |- | | colspan="2" | '''Wellington''' | colspan="2" | '''Region''' | colspan="2" | '''Stát''' |- | Mediánový plat ($) | colspan="2" | 32 500 | colspan="2" | 28 000 | colspan="2" | 24 400 |- | Méně než 20 000 $ | colspan="2" | 35,4 | colspan="2" | 38,8 | colspan="2" | 43,2 |- | Více než 50 000 $ | colspan="2" | 30,2 | colspan="2" | 23,6 | colspan="2" | 18,0 |- | colspan="7" | <center><small>Není-li uvedeno jinak, údaje jsou uvedeny v '''procentech'''. Veškeré údaje jsou z roku 2006.<ref>[http://www.stats.govt.nz/Census/2006CensusHomePage/QuickStats/ Statistic New Zealand – Údaje ze sčítání lidu v roce 2006 (anglicky)]</ref></small></center> |} K&nbsp;roku 2006 žilo trvale na území Wellingtonu 179&nbsp;466 obyvatel, což z&nbsp;něj činí šesté nejlidnatější město Nového Zélandu. Od posledního sčítání lidu v&nbsp;roce 2001 se tak počet obyvatel města zvýšil o&nbsp;15&nbsp;639, tedy o&nbsp;9,5 procenta. Obyvatelé Wellingtonu tvoří 4,5 procenta [[populace]] celého státu. [[Medián]]ový věk obyvatel Wellingtonu je asi 33 let. V&nbsp;porovnání s&nbsp;populací celého státu, jejíž mediánový věk se blíží 40 letům, je obyvatelstvo Wellingtonu výrazně mladší. [[Ekonomicky aktivní obyvatelstvo]] tvoří téměř 74 procent wellingtonské populace. Nejvíce obyvatel města je mezi 20 a 34 lety, v&nbsp;porovnání s&nbsp;celým státem má Wellington výrazně méně důchodců a dětí do patnácti let.<ref>[http://www.stats.govt.nz/Census/2006CensusHomePage/QuickStats/AboutAPlace/SnapShot.aspx?type=ta&ParentID=1000009&tab=Agesex&id=2000047 Statistic New Zealand – Statistiky z roku 2006: Populace]</ref> Převážnou většinu obyvatelstva Wellingtonu tvoří Evropané. Nezanedbatelnou národnostní menšinou jsou Asiaté, jejichž zastoupení ve Wellingtonu je asi o&nbsp;4 procenta vyšší než na území celého státu. Výrazně menší část obyvatelstva Wellingtonu v&nbsp;porovnání s&nbsp;celkovým složením státu tvoří původní obyvatelé Nového Zélandu [[Maorové]], jejichž populace tvoří 7,7 procent obyvatelstva města. Více než 28 procent současných obyvatel města se narodilo mimo Nový Zéland, přistěhovalci nejčastěji pocházejí z&nbsp;[[Spojené království|Velké Británie]]. Vedle úřední [[angličtina|angličtiny]] je nejrozšířenějším jazykem ve Wellingtonu [[francouzština]], která z&nbsp;této pozice vytlačila [[maorština|maorštinu]], jež je druhým nejrozšířenějším jazykem na území státu. 70,5 procenta obyvatel Wellingtonu však hovoří pouze jedním jazykem.<ref>[http://www.stats.govt.nz/Census/2006CensusHomePage/QuickStats/AboutAPlace/SnapShot.aspx?type=ta&ParentID=1000009&tab=Culturaldiversity&id=2000047 Statistic New Zealand – Statistiky z roku 2006: Kulturní diverzita (anglicky)]</ref> Úroveň vzdělanosti je ve Wellingtonu velmi vysoká. Nadstandardní vzdělání vykazuje 55,5 % jeho obyvatel, což je o&nbsp;15,5 % více než na celém Novém Zélandu a například téměř o&nbsp;6 % více než v&nbsp;největším novozélandském městě [[Auckland]]u.<ref>[http://www.stats.govt.nz/Census/2006CensusHomePage/QuickStats/AboutAPlace/SnapShot.aspx?type=ta&ParentID=1000002&tab=Education&id=2000007 Statistic New Zealand – Statistiky z roku 2006: Auckland City - vzdělanost (anglicky)]</ref> Podíl obyvatel bez doloženého standardního vzdělání je v&nbsp;porovnání s&nbsp;celým státem nižší téměř o&nbsp;14 %. Většina obyvatel Wellingtonu pracuje na pozicích odborníků nebo [[manažer]]ů. Průměrný roční příjem obyvatel Wellingtonu je 32&nbsp;500 dolarů, což je o&nbsp;8100 dolarů více než průměrný plat na Novém Zélandu. Více než 30 procent obyvatel města má roční příjmy vyšší než 50&nbsp;000 dolarů, asi 9 procent více než 100&nbsp;000 dolarů.<ref>[http://www.stats.govt.nz/Census/2006CensusHomePage/QuickStats/AboutAPlace/SnapShot.aspx?type=ta&ParentID=1000009&tab=Income&id=2000047 Statistic New Zealand – Statistiky z roku 2006: Wellington City - příjmy (anglicky)]</ref> == Školství == [[Soubor:Uniwersytetwiktorii.jpg|thumb|left|Budova Viktoriiny univerzity]] Ve Wellingtonu fungovalo k&nbsp;roku 2009 celkem 82 základních a středních škol. Převážnou většinu tvoří státní smíšené školy, 4 školy jsou soukromé, 6 zařízení je dívčích a čtyři pouze pro chlapce. Nejvíce studentů navštěvuje chlapeckou střední školu [[Wellington College]], jež v&nbsp;roce 2008 evidovala 1532 studentů. Největší smíšenou školou ve městě je Tawa College, na které v&nbsp;témže roce studovalo 1382 žáků.<ref>[http://www.tki.org.nz/Schools?school_name=&location=Wellington&type=&gender=&authority=&schoolSearch=true&Search=Search NZ Ministry of Education – Rejstřík škol ve Wellingtonu (anglicky)]</ref> === Viktoriina univerzita === [[Soubor:Rutherford_House.jpg|thumb|left|Rutherford House, sídlo obchodních a administrativních oborů Viktoriiny univerzity]] Viktoriina univerzita (Victoria University of Wellington) byla založena v&nbsp;roce 1897 a původně fungovala jako součást Novozélandské univerzity, která se však rozpadla v&nbsp;roce 1961. Známá je především její právnická fakulta sídlící v&nbsp;bývalé budově vlády a fakulta [[Humanitní a společenské vědy|humanitních oborů]]. Univerzita však nabízí i&nbsp;studium [[Pedagogika|pedagogiky]], [[strojírenství]], [[design]]u, obchodu a [[Přírodní vědy|přírodních věd]]. K&nbsp;roku 2009 ji navštěvovalo 22&nbsp;270 studentů a 1&nbsp;884 zaměstnanců. Hlavní sídlo univerzity je v&nbsp;Kelburnu, fakulty pedagogiky, práva a biologického výzkumu sídlí ve třech odloučených pracovištích. Společně s&nbsp;Masseyskou univerzitou provozuje Viktoriina univerzita Novozélandskou hudební školu.<ref>[http://www.victoria.ac.nz/home/about/history/ Victoria University of Wellington – History and identity (anglicky)]</ref><ref>[http://www.victoria.ac.nz/home/about/facschools/ Victoria University of Wellington – Faculties and Schools (anglicky)]</ref> === Masseyova univerzita === Masseyova univerzita (Massey University) funguje od roku [[1926]], kdy byla založena jako zemědělská škola pod patronací Novozélandské univerzity. Po jejím rozpadu existovala jako součást Viktoriiny univerzity a samostatnou univerzitou je od roku 1963. K&nbsp;roku 2008 studovalo na Masseyově univerzitě 35&nbsp;509 studentů. Jako jediná vysoká škola na Novém Zélandu nabízí kromě obchodu, pedagogiky, estetických a humanitních oborů také [[titul]]y z&nbsp;oblasti [[letectví]], řešení sporů nebo [[Veterinární lékařství|veterinární medicíny]]. Ta je navíc [[Akreditace|akreditována]] [[American Veterinary Medical Association|Americkou asociací veterinární medicíny]], díky čemuž jsou absolventům Masseyovy univerzity bez problémů uznávány tituly z&nbsp;oblasti veteriny.<ref>[http://ivabs.massey.ac.nz/ Massey University – Institute of Veterinary, Animal and Biomedical Sciences (anglicky)]</ref> Univerzitu tvoří tři kampusy, ve Wellingtonu sídlí fakulka designu a Novozélandská hudební škola, kterou vlastní Masseyova univerzita společně s&nbsp;univerzitou Viktoriinou.<ref>[http://www.massey.ac.nz/massey/about-massey/history-of-massey-university/ Massey University – History of Massey University (anglicky)]</ref> Ve městě působí také lékařská fakulta Otažské univerzity a část wellingtonského technického institutu. == Doprava == [[Soubor:Wellington_airport_aerial.jpg|thumb|Wellingtonské mezinárodní letiště]] === Dálniční síť a letiště === Okolí Wellingtonu je obsluhováno dvěma státními [[dálnice]]mi '''SH1''' a '''SH2''', jež se setkávají na [[Mimoúrovňová křižovatka|mimoúrovňové křižovatce]] severně od města. Dálnice číslo 1 vede samotným středem města a končí u&nbsp;areálu [[Wellington International Airport|Wellingtonského mezinárodního letiště]], fungujícího ve městě od roku [[1935]]. To leží 6 kilometrů jihovýchodně od centra města. Začínají a končí na něm lety napříč novozélandskými ostrovy, několik letadel z&nbsp;Austrálie a ostrovů [[Tichý oceán|Tichého oceánu]]. Největšími stroji, které na wellingtonském letišti k&nbsp;roku 2010 přistávají, jsou letadla [[Boeing 737|Boeing 737-800]] a [[Airbus A320]]. Větší letadla musí využívat jiná letiště, jelikož jediná wellingtonská přistávací dráha je dlouhá pouze 2051 metrů. Přesto však Wellingtonské mezinárodní letiště přepraví ročně více než 5 milionů cestujících, což ho řadí na třetí místo mezi nejrušnějšími letišti Nového Zélandu, hned za letiště v&nbsp;Aucklandu a [[Christchurch]]u.<ref>[http://www.wellington-airport.co.nz/html/business/factsheets.php Wellington International Airport – Factsheets (anglicky)]</ref> [[Soubor:WellingtonNewTrolleybus.jpg|thumb|[[Trolejbus]] ve Wellingtonu]] === Veřejná doprava === [[Veřejná doprava]] je provozována společně pro celý wellingtonský region. Zajišťuje ji větší množství společností pod společnou značkou Metlink. Každoročně přepraví až 35 milionů pasažérů a jejich počet stále narůstá, což dělá z&nbsp;Metlinku nejvytíženější dopravní síť Nového Zélandu. Z&nbsp;tohoto počtu velkou většinu (23 milionů) tvoří městské autobusy, kterých na 103 linkách regionu jezdí 470 a obsluhují 2800 zastávek. Devět z&nbsp;těchto linek je obsluhováno trolejbusy, jež se z&nbsp;celého Nového Zélandu stále používají pouze ve Wellingtonu. 11 milionů cestujících přepraví každoročně místní železniční spoje, jeden milion cestujících jezdí každý rok wellingtonskou lanovkou. Zanedbatelná není ani [[Vodní doprava|lodní doprava]]. Dva osobní [[Trajekt|trajekty]] využije každoročně asi 150&nbsp;000 lidí a míra jejich vytížení roste nejrychleji z&nbsp;celé wellingtonské dopravní sítě. V&nbsp;letech 1878–1964 byla ve Wellingtonu provozována i&nbsp;[[tramvajová doprava]].<ref>[http://www.metlink.org.nz/statistics/ Metlink – Statistiky 2008/2009 (anglicky)]</ref> '''Wellington''' je [[hlavní město]] a [[přístav]] [[Nový Zéland|Nového Zélandu]], které se nachází na jihozápadním cípu [[Severní ostrov (Nový Zéland)|Severního ostrova]] na pobřeží [[Cookův průliv|Cookova průlivu]]. V centrálním městě žije 190 600 obyvatel a v celé aglomeraci 500 000 obyv. Oficiálně byl založen v roce 1840. V současnosti je po [[Auckland]]u druhým největším městem země. == Panoramatické pohledy == <div style="height: 289px; width: 95%; overflow: auto; padding: 3px;text-align: left; border:solid 1px;" > <center>[[Soubor:Wellington city day 2.jpg|2200px|Panorama centra města]]</center> </div> <center>'''Panorama centra města'''</center><br style="clear:both;"/> <div style="height: 299px; width: 95%; overflow: auto; padding: 3px;text-align: left; border:solid 1px;" > <center>[[Soubor:Wellington City Night.jpg|2200px|Noční Wellington]]</center> </div> <center>'''Noční Wellington'''</center><br style="clear:both;"/> == Partnerská města == * [[Soubor:Flag of Australia.png|24px]] [[Sydney]] ([[Austrálie]]) * [[Soubor:Flag of the People's Republic of China.png|24px]] [[Peking]] ([[Čína]]) * [[Soubor:Flag of the People's Republic of China.png|24px]] [[Sia-men]], provincie [[Fu-ťien]] ([[Čína]]) * [[Soubor:Flag of Japan.png|border|24px]] [[Sakai]] ([[Japonsko]]) * [[Soubor:Flag of the United Kingdom.png|24px]] [[Harrogate]] ([[Spojené království|Velká Británie]]) * [[Soubor:Flag of Greece.png|24px]] [[Chania]], [[Kréta]] ([[Řecko]]) == Reference == <references/> ==Externí odkazy == {{Flickr|Wellington,+New+Zealand}}{{commons|Wellington}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Města na Novém Zélandu]] [[Kategorie:Hlavní města v Austrálii a Oceánii]] [[Kategorie:Panoramatické články Multimediaexpo.cz]]

Návrat na stránku „Wellington“.