Okres Český Krumlov

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox okres| název_okresu=Český Krumlov| kraj=Jihočeský kraj| sídlo_okresu=Český Krumlov| rozloha_okresu=1&nbsp;615,03| počet_obyvatel=62&nbsp;536| rok=2009| hustota_zalidnění=38,72| obce=45 | města=6 | městyse=3| vojenské újezdy=1 | NUTS=CZ0312 | SPZ=CK| mapa=Soubor:Map CZ - district Cesky Krumlov.PNG }} '''Okres Český Krumlov''' ''(Českokrumlovsko)'' se nachází v [[Jihočeský kraj|Jihočeském kraji]]. Je současně také nejjižnějším okresem České republiky. Sídlo okresu je v [[Český Krumlov|Českém Krumlově]]. S '''rozlohou''' 1&nbsp;615,03 km² se okres řadí na 6. místo v republice a na 3. místo v kraji. '''Počtem obyvatel''' 60&nbsp;708 se však okres jak v rámci republiky, tak v rámci kraje řadí mezi podprůměrně lidnaté (v kraji je 2. nejméně lidnatý). Dlouhá léta měl okres nejnižší '''hustotu zalidnění''' v celé republice, v posledních letech se průměrná lidnatost však díky vysokému přirozenému přírůstku zvýšila na dnešních 37,58 obyv./1 km². Českokrumlovsko je však stále 2. nejřidčeji zalidněným okresem po sousedním [[okres Prachatice|okrese Prachatice]]. Okres tvoří celkem 45 obcí, z toho 6 měst , 3 městyse a 1 vojenský újezd (Boletice). Původní obec [[Rožmberk nad Vltavou]] byla na [[město]] povýšena až v lednu [[2007]], stejně jako obce [[Besednice]], [[Frymburk]] a [[Křemže]] na [[městys]]e. [[Soubor:Okr ck.PNG|200px|left|thumb]] Českokrumlovsko sousedí s jihočeskými okresy [[Okres Prachatice|Prachatice]] a [[Okres České Budějovice|České Budějovice]]. Jižní hranice je [[státní hranice|státní hranicí]] s [[Rakousko|Rakouskem]] ''([[Horní Rakousko]] a [[Dolní Rakousko]])'' . Od zrušení okresních úřadů k 31. prosinci [[2002]] se okres člení na 2 [[obvod obce s rozšířenou působností|obvody obce s rozšířenou působností]] ''([[Obvod obce s rozšířenou působností Český Krumlov|Český Krumlov]] a [[Obvod obce s rozšířenou působností Kaplice|Kaplice]])''. Tyto obvody se dále člení na 4 [[obvod pověřené obce|správních obvodů pověřených obcí]] ''([[Obvod obce s pověřeným obecním úřadem Český Krumlov|Český Krumlov]], [[Obvod obce s pověřeným obecním úřadem Horní Planá|Horní Planá]], [[Obvod obce s pověřeným obecním úřadem Vyšší Brod|Vyšší Brod]] av ORP Český Krumlov ; a Kaplice v ORP Kaplice)''. Pátým POÚ je [[Vojenský újezd Boletice]]. [[Soubor:Ceskykrumlov.JPG|thumb|Okresní město Český Krumlov je pro vysokou hodnotu a zachovalost svých památek od roku 1992 na seznamu UNESCO.]] == Vývoj územní struktury == Okres vznikl k [[1. červenec|1. červenci]] [[1960]] sloučením celého původního okresu Český Krumlov a většiny okresu [[Kaplice]] ''(kromě obce [[Svatý Jan nad Malší]], která připadla okresu České Budějovice)''. Za celou dobu své existence se jako u jednoho z mála okresů jeho hranice nijak výrazně neměnila. Měnil se pouze '''počet obcí''' - z 67 v době vyhlášení , na dnešních 46. Nejnižší počet obcí (39) byl na okrese při sčítání v roce [[1980]] - v době, kdy probíhal proces [[regionální integrace|integrace]]. Po pádu komunismu v roce [[1989]] dochází naopak k procesu dezintegrace, kdy se obrovské územní jednotky opět rozdělovaly - vznikly např. obce [[Pohorská Ves]], [[Přední Výtoň]], [[Mojné]], [[Věžovatá Pláně]] a jiné. [[Soubor:Rozmberknadvltavou.JPG|thumb|Pohled na město a zámek v Rožmberku nad Vltavou. Oblíbený cíl vodáků i turistů.]] Českokrumlovsko patří k okresům, které nejvíce postihl poválečný vývoj v českých zemích. První ranou byl [[Vysídlení Němců z Československa|odsun sudetských Němců]] v letech [[1945]]-[[1946]]. Většina měst a obcí okresu měla totiž před válkou převažující německé obyvatelstvo - české byly pouze obce na sever od svahů [[Blanský les|Blanského lesa]] ([[Křemže]], [[Brloh (okres Český Krumlov)|Brloh]]) a [[Slepičí hory|Slepičích hor]] ([[Velešín]], [[Besednice]]). Nedlouho poté vzniklo přísně střežené [[hraniční pásmo]], jemuž padlo za oběť velké množství tehdy již vybydlených obcí - z největších jmenujme [[Pohoří na Šumavě]], [[Cetviny]] a [[Dolní Přibrání]] v [[novohradské hory|Novohradských horách]] a [[Kapličky]], [[Přední Zvonková|Přední Zvonkovou]] a [[Zadní Zvonková|Zadní Zvonkovou]] na [[Šumava|Šumavě]]. Další obce zanikly z důvodu zřízení [[vojenský újezd Boletice|vojenského újezdu Boletice]] v Šumavském podhůří v roce [[1950]] (Ondřejov, Jablonec). Poslední skupinou zaniklých obcí jsou vesnice zatopené vodami [[vodní nádrž Lipno|přehrady Lipno]], vystavěné v letech [[1950]]-[[1960]]. Největšími z nich byla Dolní Vltavice, Frýdava a Horka. Zatopena byla také část dnešního městyse [[Frymburk]]. {|class="wikitable" |--- | bgcolor="#FFFF00" | '''Rok''' | bgcolor="#FFFF00" | '''1961''' | bgcolor="#FFFF00" | '''1970''' | bgcolor="#FFFF00" | '''1980''' | bgcolor="#FFFF00" | '''1991''' | bgcolor="#FFFF00" | '''2001''' | bgcolor="#FFFF00" | '''2007''' |--- | bgcolor="#FFFF00" | '''Počet obcí''' | 67 | 49 | 39 | 45 | 46 | 46 |--- | bgcolor="#FFFF00" | '''Počet obyvatel''' | 48 620 | 49 940 | 55 395 | 57 398 | 59 569 | 60 708 |} == Přírodní podmínky == === Struktura povrchu === Českokrumlovsko tvoří zejména horské a podhorské oblasti. Na území okresu se nacházejí 3 tisícimetrová pohoří - [[Šumava]] (jihozápadní hranice) , její podhůří ([[Blanský Les]] a [[Krumlovská vrchovina]] v severozápadní části okresu) a [[Novohradské hory]] (v jihovýchodní části okresu). Všechny horské celky geomorfologicky spadají pod [[šumavská subprovincie|šumavskou subprovincii]]. Nejvyšším vrcholem okresu je hora '''Smrčina''' (1 338 m) na Šumavě, u Zadní Zvonkové při hranici s okresem Prachatice. Za zmínku stojí také vrcholy '''Kamenec''' (1 072 m) - nejvyšší vrchol českých Novohradských hor a '''[[Kleť]]''' (1 083 m) - nejvyšší hora Blanského lesa, na jejímž vrcholu stojí rozhledna a významná observatoř. Na území okresu se nachází dohromady 26 vrcholů nad 1 000 m. Nejvýše položenou samosprávnou obcí je [[Světlík (okres Český Krumlov)|Světlík]] ''(798 m)'' mezi Českým Krumlovem a Frymburkem. Celkem 8 obcí okresu se nachází v nadmořských výškách nad 700 m. Naopak nejníže položenou obcí je [[Zlatá Koruna]]'' (473 m)''. Nejníže položený bod najdeme v místě, kde [[Vltava]] opouští území okresu ''(420 m)''. [[Soubor:Lipno nad Vltavou, přehradní hráz, přehrada.JPG|thumb|Největší vodní nádrž v ČR - Lipno.]] Průměrná [[nadmořská výška]] je na okrese 690 m. K [[31. prosinec|31. prosinci]] [[2003]], má okres celkovou plochu 1&nbsp;615,03 [[kilometr čtvereční|km²]], z toho: * 35,75 % zemědělských pozemků, které z 38,22 % tvoří orná půda (13,66 % rozlohy okresu) * 64,25 % ostatní pozemky, z toho 74,42 % [[les]]y (47,81 % rozlohy okresu) === Vodstvo === Nejvýznamnějším vodním tokem okresu je řeka [[Vltava]], vytékající ze Šumavy, která okresem prochází v délce 99 km. Na svém horním toku jsou její vody vzduty naší největší vodní nádrží - [[vodní nádrž Lipno|lipenskou přehradou]] s rozlohou skoro 49 km ², objemem 306 mil. m³ vody a délkou 44 km. Součástí přehrady je vodní elektrárna u Lipna s výkonem 120 MW. Asi 10 km dále po proudu stojí daleko menší vyrovnávací vodní nádrž Lipno II s malou vodní elektrárnou o výkonu 1,5 MW. Významnějším přítokem Vltavy je na okrese asi pouze potok [[Polečnice]] v Českém Krumlově (levý přítok). Dalším významným tokem je řeka [[Malše]] pramenící v rakouské části Novohradských hor. Okresem protéká v délce 52 km. Významným přítokem je u [[Kaplice]] zprava říčka [[Černá (potok)|Černá]]. V místech, kde řeka opouští území okresu je vzduta římovskou přehradou. Okres není příliš bohatý na rybníky, největším je rybník Olšina na jižním okraji vojenského újezdu [[Boletice]], s rozlohou 133 ha. Zajímavostí je, že se jedná o jeden z nejvýše položených rybníků u nás - nachází se totiž v nadmořské výšce 731 m. === Nerostné bohatství === Nejznámější nerostnou surovinou z Krumlovska je [[tuha]]. Těžila se také v okolí samotného Českého Krumlova, kde dnes najdeme zajímavou expozici věnující se těžbě. Dalšími těženými surovinami jsou granulit a v malé míře i rašelina. == Hospodářství == Českokrumlovsko je kvůli své periferní poloze hospodářsky zatím nejzaostalejší okres Jihočeského kraje. Má také nejvyšší [[nezaměstnanost]] v kraji - 5,7 %. Z hlediska celé České republiky však Krumlovsko zdaleka nepatří mezi zaostalé oblasti. 5 % dosahuje nezaměstnanost v okresním městě. Nejvyšší míru nezaměstnanosti má [[Pohorská Ves]] - 18 % , nulovou nezaměstnanost má potom malá obec [[Zvíkov (okres Český Krumlov)|Zvíkov]]. Skladbou hospodářství je Českokrumlovsko okresem průmyslově-zemědělským. [[Soubor:Cistercians monastery,Vyssi brod1.JPG|thumb|Klášter ve Vyšším Brodě.]] === Průmysl === Nejvíce pracujících v průmyslu zaměstnává [[průmysl]] [[papír]]u a celulózy (obrovský papírenský [[kombinát]] ve [[Větřní]]), a [[strojírenství]] (Jihostroj [[Velešín]]). Velký počet pracovníků má také stavební výroba (kolem 600). === Zemědělství === Okres Český Krumlov má 580 km² zemědělské půdy. [[Rostlinná výroba]] na okrese produkuje obiloviny a zejména pícniny, větší význam má však zejm. v podhorských oblastech výroba živočišná. Pastviny v podhůří Šumavy a Novohradských hor se totiž výborně hodí k chovu [[skot]]u, který v posledních letech po zrušení hraničního pásma a rozšíření podpory ekologického chovu zaznamenal nárůst. Velká [[zemědělské družstvo|zemědělská družstva]] okresu mají sídlo např. v [[Netřebice (okres Český Krumlov)|Netřebicích]], [[Mojné]]m, [[Křemže|Křemži]], [[Brloh (okres Český Krumlov)|Brlohu]] a [[Dolní Třebonín|Třeboníně]]. Velmi významné je také [[les]]ní hospodářství, neboť lesy zabírají celých 47 % plochy okresu. Největší lesní správy sídlí v Českém Krumlově, Vyšším Brodě, Benešově nad Černou a Horní Plané. == Doprava == === Silniční doprava === [[Okres]]em prochází dvě '''silnice I. třídy'''. '''[[Silnice I/3]]''' ''(součást evropské silnice [[E55]])'' patří mezi nejvýznamnější spojnice [[Česká republika|České republiky]] a [[Rakousko|Rakouska]] s velmi hustým provozem. Prochází východní částí okresu - kolem měst [[Velešín]] a [[Kaplice]]. Po 25 km končí na významném '''hraničním přechodu''' [[Dolní Dvořiště]]/Wullowitz. Českokrumlovský úsek silnice je neblaze proslulý zvýšeným počtem '''dopravních nehod''' ''(k nejtragičtější autobusové s 19 oběťmi došlo v březnu [[2003]] u Nažidel)'', a zvýšeným výskytem '''[[prostituce]]''' - jak pouliční, tak ve veřejných domech v přilehlých obcích (zejm. v Dolním Dvořišti). '''[[Silnice I/39]]''' vychází ze silnice I/3 u [[Kamenný Újezd (okres České Budějovice)|Kamenného Újezda na Českobudějovicku]]. Pokračuje jihozápadním směrem na [[Český Krumlov]], [[Kájov]], [[Hořice na Šumavě]] a [[Černá v Pošumaví|Černou v Pošumaví]]. Poté vede podél vodní nádrže Lipno přes [[Horní Planá|Horní Planou]] do [[Volary|Volar]] a na křižovatku se [[silnice I/4|silnicí I/4]]. Ze silnic '''II. třídy''' jmenujme silnici II/163, která vychází z Černé v Pošumaví a vede podél Lipna a řeky Vltavy přes Frymburk a Vyšší Brod do Dolního Dvořiště na křižovatku s I/3. Dále silnice II/143 a II/166, které mají význam pro spojení okresních měst Prachatice a Český Krumlov. Polookružní silnice II/157 zase spojuje Český Krumlov s 2. největším městem okresu - Kaplice, a pokračuje přes Trhové Sviny oklikou do Českých Budějovic. === Železniční doprava === Na území okresu najdeme pouze 3 [[železniční trať|železniční tratě]]. '''[[Trať 196]]''' je od své rekonstrukce v roce [[2001]] elektrizovaná střídavým [[elektrické napětí|napětím]] 25 kV, zůstala však nadále jednokolejná. Vede z Českých Budějovic přes Kaplici na železniční hraniční přechod s Rakouskem [[Horní Dvořiště]]/Summerau. Trať je velmi významná pro spojení Čech se státy jako [[Rakousko]], [[Švýcarsko]] nebo [[Itálie]]. Z toho vyplývá, že jsou po ní vedeny i mezinárodní [[Rychlík (vlak)|rychlíky]]. Zajímavostí je, že se v podstatě jedná o nejstarší železniční dráhu na evropském kontinentě, neboť v její trase vedla již v roce 1832 [[koněspřežná dráha České Budějovice - Linec]]. V okolí trati jsou dokonce zachovány některé mostky a náspy staré koňky, více z významné technické památky je však zachováno v Rakousku. [[Soubor:HPIM1133.JPG|thumb|Výhled z rozhledny na Kleti. V pozadí oblak páry vycházející z jaderné elektrárny Temelín.]] '''[[Trať 194]]''' vede v trase [[České Budějovice]] - [[Volary]] a má velký význam pro spojení jihočeské metropole s turistickou oblastí Šumavy. Trať prochází okresním městem Český Krumlov, v době výstavby lipenské nádrže musela být v úseku [[Nová Pec]] (PT) - [[Černá v Pošumaví]] poněkud přeložena. '''[[Trať 195]]''' - tzv. '''Vyšebrodská elektrická dráha''' byla již od svého zprovoznění v roce [[1911]] vedena v elektrické trakci. Jednalo se proto o druhou [[elektrizace|elektrizovanou]] trať na našem území. Vede z Rybníka (předposlední stanice trati 196 před hranicemi) do [[Lipno nad Vltavou|Lipna nad Vltavou]] a má velký, zejm. turistický význam. Dříve byla elektrizována stejnosměrným proudem o napětí 1 500 V , v souvislosti s elektrizací trati 196 byla však přestavěna na střídavý proud o napětí 25 kV. Přestavba byla dokončena v roce [[2005]]. == Cestovní ruch == Českokrumlovsko patří mezi turisticky nejatraktivnější okresy v celé České republice. Nabízí širokou škálu turistických zajímavostí od přírodních krás [[Novohradské hory|Novohradských hor]], [[Šumava|Šumavy]] a [[Blanský les|Blanského lesa]], přes oblíbené možnosti vodáctví na řece Vltavě až po velkou řadu nádherných stavebních památek. Velké množství turistů se také každoročně rekreuje na březích naší největší vodní nádrže Lipna - v současné době Lipno „objevili“ ale například také turisté z Nizozemí. Na území okresu se horská turistika v oblasti '''Šumavy''' často spojuje s koupáním a rekreací právě u '''lipenské nádrže'''. Dosud trochu zapomunuté a ne úplně doceněné jsou '''[[Novohradské hory]]'''. Najdeme tam spoustu nádherných opuštěných míst se zachovalou přírodou, největší zajímavostí je asi [[Žofínský prales]] (nedaleko obce [[Pohorská Ves]]). Velká část Novohradských hor byla ale skoro 40 let součástí hraničního pásma, a tedy nepřístupná. Po příslušnících pohraniční stráže ale nezbyly pouze rozvaliny vesnic, ale také síť zpevněných cest vhodná pro cykloturistiku. Nejvýznamnějšími turistickými východisky do „krumlovské“ části N.hor jsou obce [[Benešov nad Černou]], [[Malonty]] a [[Pohorská Ves]]. Na sever od Českého Krumlova již začínají svahy nepříliš rozsáhlého pohoří '''[[Blanský les]]''' s nejvyšším vrcholem [[Kleť]] (1084 m). Můžeme se na něj dopravit sedačkovou lanovou dráhou z Krasetína. Východisky jsou obce [[Křemže]], [[Holubov]], [[Brloh (okres Český Krumlov)|Brloh]] a [[Chvalšiny]], a také samotné okresní město. Davy turistů nejen českých, ale i zahraničních, každoročně směřují do našeho snad nejhezčího okresního města - '''[[Český Krumlov|Českého Krumlova]]''', které bylo pro zachovalost a architektonickou hodnotu svých mnohých památek již v roce [[1992]] zařazeno na seznam [[UNESCO]]. Mezi nejvýznamnější památky ve městě řadíme rozsáhlý komplex krumlovského zámku s obrovskou zámeckou zahradou, který se tyčí nad historickým městem. Ve městě dále najdeme celou řadu krásných renesančních i gotických domů a gotický kostel sv. Víta. Krása města je navíc podtržena jeho malebnou polohou v zákrutě řeky Vltavy. [[Soubor:Novohradskehory.JPG|thumb|Krajina Novohradských hor z cesty mezi Pohorskou Vsí a Tichou.]] Na Krumlovsku najdeme 2 skoro současně založené, cisterciácké [[klášter]]y - klášter ve [[Vyšší Brod|Vyšším Brodě]] (zal. 1259), a ve [[Zlatá Koruna|Zlaté Koruně]] (zal. 1263). Velmi navštěvovaný je také hrad v [[Rožmberk nad Vltavou|Rožmberku nad Vltavou]], rovněž ze 13. stol. Za zmínku stojí ještě 2 rozvaliny gotických hradů - [[Vítkův Kámen]] na jihu okresu za lipenskou nádrží, a [[Dívčí Kámen]] nad řekou Vltavou nedaleko [[Křemže]]. Z dalších zachovalých sakrálních staveb jmenujme kostely v poutní kostel v [[Kájov]]ě, gotický kostel v [[Dolní Dvořiště|Dolním Dvořišti]] a kostely v nedalekém Rychnově nad Malší a v zaniklé obci Cetviny. == Ochrana přírody == Na území Krumlovska zasahuje část NP a [[CHKO Šumava]]. Celým územím do okresu patří [[CHKO Blanský les]]. V Novohradských horách se vyhlášení CHKO již velmi dlouho plánuje<ref>http://www.rozhlas.cz/cb/zpravodajstvi/_zprava/138609</ref>, zatím k němu nedošlo. Prozatím je zřízen pouze „přírodní park“. Z hlediska ochrany přírody je zajímavý tamní [[Žofínský prales]] , který byl vyhlášen přírodní rezervací již v roce 1838 a je tedy nejstarším chráněným územím ve střední Evropě. == Demografické údaje == Data k [[30. červen|30. červnu]] [[2005]]: {| border="1" cellpadding="4" cellspacing="0" style="margin: 0 0 1em 1em; background: #f9f9f9; border: 1px #aaaaaa solid; border-collapse: collapse; text-align:right;" !Popis !Celkem !Ženy !Muži |-- |počet obyvatel |60&nbsp;522 |30&nbsp;327 <br />{{Malé|50,11 %}} |30&nbsp;195 <br />{{Malé|49,89 %}} |-- |průměrný věk | 37,8 | 38,8 | 36,7 |} * hustota zalidnění: 37 ob./km² * 50,50 % obyvatel žije ve městech === Zaměstnanost === (2003) {| border="1" cellpadding="4" cellspacing="0" style="margin: 0 0 1em 1em; background: #f9f9f9; border: 1px #aaaaaa solid; border-collapse: collapse; text-align:right;" |Počet obyvatel se stálým zaměstnáním | 13&nbsp;049 |-- |Průměrný plat | 14&nbsp;746 [[koruna česká|Kč]] |-- |Nezaměstnaných | 3&nbsp;517 |-- |Míra nezaměstnanosti | 10,69 % |} === Školství === (2003) {| border="1" cellpadding="4" cellspacing="0" style="margin: 0 0 1em 1em; background: #f9f9f9; border: 1px #aaaaaa solid; border-collapse: collapse; text-align:right;" !Druh školy !Počet škol |-- |Mateřské školy |35 |- |Základní školy |29 |-- |Gymnázia |2 |-- |Střední školy průmyslové školy |4 |-- |Střední odborná učiliště |3 |-- |Vyšší odborné školy |- |} === Zdravotnictví === (2003) {| border="1" cellpadding="4" cellspacing="0" style="margin: 0 0 1em 1em; background: #f9f9f9; border: 1px #aaaaaa solid; border-collapse: collapse; text-align:right;" |Lékaři | 160 |-- |Nemocnice | 1 |-- |Specializovaná léčebná zařízení | 1 |-- |Zubní lékaři | 32 |-- |Lékárny | 12 |} === Zdroj === *[http://www.czso.cz/ Český statistický úřad] == Seznam obcí a jejich částí == Města jsou uvedena '''tučně''', městyse ''kurzívou'', části obcí {{Malé|malince}}. * [[Benešov nad Černou]] * ''[[Besednice]]'' * [[Bohdalovice]] * [[Branná (Malšín)|Branná]] * [[Brloh (okres Český Krumlov)|Brloh]] * [[Bujanov]] * [[Černá v Pošumaví]] * '''[[Český Krumlov]]''' * [[Dolní Dvořiště]] * [[Dolní Třebonín]] * ''[[Frymburk]]'' * [[Holubov]] * [[Horní Dvořiště]] * '''[[Horní Planá]]''' * [[Hořice na Šumavě]] * [[Chlumec (okres Český Krumlov)|Chlumec]] * [[Chvalšiny]] * [[Kájov]] * '''[[Kaplice]]''' * ''[[Křemže]]'' * [[Lipno nad Vltavou]] * [[Loučovice]] * [[Malonty]] * [[Malšín]] * [[Mirkovice]] * [[Mojné]] * [[Netřebice (okres Český Krumlov)|Netřebice]] * [[Nová Ves (okres Český Krumlov)|Nová Ves]] * [[Omlenice]] * [[Pohorská Ves]] * [[Přední Výtoň]] * ''[[Přídolí]]'' * [[Přísečná]] * '''[[Rožmberk nad Vltavou]]''' * [[Rožmitál na Šumavě]] * [[Soběnov]] * [[Srnín]] * [[Střítež (okres Český Krumlov)|Střítež]] * [[Světlík (okres Český Krumlov)|Světlík]] * '''[[Velešín]]''' * [[Větřní]] * [[Věžovatá Pláně]] * '''[[Vyšší Brod]]''' * [[Zlatá Koruna]] * [[Zubčice]] * [[Zvíkov (okres Český Krumlov)|Zvíkov]] === Vojenský újezd === * [[Vojenský újezd Boletice]] == Reference == <references/> == Související články == * [[Seznam katastrálních území okresu Český Krumlov]] * [[Senátní obvod č. 10 - Český Krumlov]] {{okres Český Krumlov}} {{Jihočeský kraj}} [[Kategorie:Okresy v Česku|Český Krumlov]] [[Kategorie:Jihočeský kraj]] {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Okres Český Krumlov| ]]

Návrat na stránku „Okres Český Krumlov“.