Katedrála svatého Václava

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''Katedrála svatého Václava''' ('''Dóm svatého Václava''', metropolitní [[kostel]]-[[katedrála]] svatého Václava) je na Václavském náměstí v&nbsp;[[Olomouc]]i. Původně je starší, a je to domovská katedrála Olomoucké římskokatolické [[Arcidiecéze olomoucká|arcidiecéze]], bývá považována za jeden z nejkrásnějších příkladů [[novogotika|novogotické]] architektury v ČR. Její stavba byla zahájena kolem roku 1100 a roku 1131 byla vysvěcena. Patří mezi skvosty středoevropské středověké architektury. Náměstí bylo pojmenováno roku [[1935]] na památku tisícího výročí úmrtí [[Svatý Václav|sv.&nbsp;Václava]]. == Popis == Katedrála je výraznou dominantou města Olomouce a to především svojí hlavní [[věž]]í, jejíž výška 102,00&nbsp;metrů (328&nbsp;[[stopa (jednotka délky)|stop]]) z&nbsp;ní činí [[Seznam nejvyšších budov v Česku|druhou nejvyšší kostelní věž v&nbsp;České republice]] a nejvyšší novogotickou věž v&nbsp;České republice. V&nbsp;katedrále je také umístěn největší [[zvon]] na Moravě. Uvnitř je například renesanční kaple [[Stanisław I. ze Szczepanowa|svatého Stanislava]] s&nbsp;bronzovým náhrobkem biskupa [[Kuen]]a a mramorový náhrobek posledních olomouckých Přemyslovců. Na severní straně chrámu je velká novogoticky upravená kaple sv.&nbsp;Cyrila a Metoděje, gotickou [[sakristie|sakristií]] se dá projít do rovněž gotické křížové chodby, s&nbsp;níž sousedí kaple sv.&nbsp;Jana Křtitele. [[Freska|Fresková]] výzdoba je dílem [[Jan Kryštof Handke|Jana Kryštofa Handkeho]]. === Zdíkův palác === Hned vedle dómu je románský [[Zdíkův palác]] (dříve nazývaný Přemyslovský palác), s&nbsp;ním sousedí manýristická stavba kaple svaté Anny, v&nbsp;níž probíhaly volby olomouckých biskupů, a za ní kaple svaté Barbory, původně románská věž přemyslovského hradu. Chrámová loď a [[krypta]] jsou zpřístupněny (dobrovolné vstupné). === Krypta === Krypta pod presbytářem má dvě patra. Horní patro krypty je zpřístupněné pro veřejnost. Dolní patro krypty je pro uchovávání ostatků. V&nbsp;kryptě jsou pohřbeni biskupové a arcibiskupové: František z Ditrichštejna, [[Karel&nbsp;II. z&nbsp;Lichtenštejna-Kastelkornu]] a [[Maria Tadeáš Trauttmansdorff]]. V&nbsp;kryptě je také uloženo srdce arcibiskupa a rakouského arcivévody [[Rudolf Jan|Rudolfa Jana]]. Stavební úpravy v&nbsp;závěru 19.&nbsp;století odhalily pod podlahou chrámu i&nbsp;pozůstatky románské krypty, která ale dnes není přístupná. === Kaple sv. Jana Křtitele === Nachází se v&nbsp;přízemí vysoké jižní věže. Jsou zde hrobky posledních tří kardinálů Furstenberga, Bauera a Skrbenského s&nbsp;uměleckými náhrobky. Jako poslední je v&nbsp;této kapli pohřben biskup, apoštolský administrátor mons.&nbsp;Josef Vrana. === Loretánská kaple === Kaple původně gotického slohu sv. Cyrila a Metoděje pochází asi ze 14.&nbsp;století. Kaple byla barokizována na přelomu 17. a 18.&nbsp;století s&nbsp;novým oltářem a bohatou sochařskou a obrazovou výzdobou. Název loretánská souvisí s&nbsp;umístěním sošky černé Madony z&nbsp;italské Lorety. Omítkové malby ze života Panny Marie jsou od barokního malíře J.&nbsp;K.&nbsp;Handkeho. Zlatem a stříbrem vyzdobený svatostánek s&nbsp;rodinným znakem dómského děkana Mayerswalda, z&nbsp;jehož pozůstalosti byla provedena celá oprava. === Kaple sv. Stanislava === Zbudována biskupem Stanislavem Pavlovským v&nbsp;letech 1582–1591 s&nbsp;rodinnou hrobkou Pavlovských a s&nbsp;bohatou štukovou, sochařskou a malířskou výzdobou. Nádherný vstupní renesanční portál s&nbsp;ozdobnou bronzovou mříží, jehož bohatá plastická výzdoba je tvořena [[reliéf (sochařství)|reliéfní]] dekorací i&nbsp;figurálními motivy ctností a nectností. Jde o&nbsp;norimberskou kovoliteckou práci z&nbsp;konce 16.&nbsp;století. === Chórová kaple sv. Cyrila a Metoděje === Je v&nbsp;ní pozoruhodný oltář z&nbsp;italského mramoru se vzácnou kamennou plastikou pozdně gotickým reliéfem Panny Marie Ochranitelky, pocházející z&nbsp;průčelí zaniklého kostela Panny Marie na Předhradí. Nejcennější a historicky velmi hodnotné jsou pískovcové sochy sv.&nbsp;Petra a Pavla z&nbsp;2.&nbsp;poloviny 15.&nbsp;století, údajně pocházející ze zbořeného kostela sv.&nbsp;Petra na Předhradí. == Historie == Původně [[románský sloh|románská]] [[bazilika]], založená asi roku 1107 knížetem Svatoplukem Olomouckým jako nový biskupský kostel, vysvěcená roku 1131 Jindřichem Zdíkem, byla po požáru roku 1204 a 1266 na popud olomouckého biskupa [[Bruno ze Schauenburku|Bruna ze Schauenburku]] přestavěna v&nbsp;nákladném [[gotika|gotickém]] stylu a stavba byla doplněna náročnou sochařskou výzdobou.<ref>[[Jiří Kuthan|KUTHAN, Jiří]]. ''Česká architektura v&nbsp;době posledních Přemyslovců. ''1.&nbsp;vyd. Vimperk: TINA, 1994. ISBN 80-85618-14-1. Str.&nbsp;251–255.</ref> V&nbsp;sousedním domě bývalého olomouckého děkanství byl roku 1306 zavražděn český král Václav&nbsp;III. jako poslední z&nbsp;rodu Přemyslovců. Pohřben byl v&nbsp;kryptě kostela, ovšem roku 1326 dala jeho sestra královna Eliška Přemyslovna ostatky převézt do [[Zbraslavský klášter|Zbraslavského kláštera]]. Roku 1469 prohlásila v&nbsp;kostele část českých a moravských pánů uherského krále Matyáše Korvína českým králem. [[Presbytář]] pochází z&nbsp;let 1617–1618. Roku 1803 po úderu blesku shořely všechny tři věže v&nbsp;průčelí katedrály. Místo nich byla vybudována jediná středová věž nad společnou římsou shořelých věží. 1883–1892 – arcibiskup [[Bedřich z Fürstenberka]] nechal provést novogotickou přestavbu podle projektu [[Gustav Meretta|Gustava Meretty]] a R.&nbsp;Völkela. Přestavbu provedl Gustav Meretta. Od roku [[1962]] je dóm svatého Václava se [[Zdíkův palác|Zdíkovým palácem]] (dříve nazývaným Přemyslovský palác) a dalšími významnými objekty v&nbsp;sousedství podle usnesení vlády ČSR č.&nbsp;251/62 ze dne 30.&nbsp;3.&nbsp;1962 č.&nbsp;262/1995&nbsp;Sb. a podle nařízení [[Vláda České republiky|vlády]] ze dne 16.&nbsp;8.&nbsp;1995 ''o&nbsp;prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky'' zařazen mezi [[Národní kulturní památka České republiky|národní kulturní památky]] (NKP).<ref>[http://monumnet.npu.cz/chruzemi/list.php?IdCis=NP%2C124&oKodOk=7102 NKP – Olomouc, areál Přemyslovského hradu]</ref> Od února [[2004]] po podzim [[2005]] probíhala 2.&nbsp;etapa generální opravy vnějšího pláště kostela. V&nbsp;letech [[2006]]–2007 probíhaly další rekonstrukce, např. opravy hlavní věže. <gallery> Soubor:Olomouc_panorama.jpg|Pohled na Olomouc s&nbsp;dómem sv.&nbsp;Václava od jihozápadu File:Olomouc dom 1.jpg|Pohled od západu Soubor:Dom svateho Vaclava-detail.jpg|Detail sochařské výzdoby Soubor:Olomouc - Dóm svatého Václava, interiér.jpg|Interiér dómu Soubor:Dom svateho Vaclava - hlavni oltar.jpg|Hlavní [[oltář]] Soubor:Portal kaple svateho Stanislava.jpg|Renesanční portál kaple sv.&nbsp;Stanislava Soubor:Karel Stádník - křížová cesta.jpg|[[Karel Stádník]]: zastavení křížové cesty Soubor:Olomoucky hrad 1850.jpg|Olomoucký hrad s&nbsp;katedrálou v&nbsp;1.&nbsp;pol. 19.&nbsp;století </gallery> === Doporučená literatura === * Musil J. V. (1992) Dóm sv. Václava Metropolitní katedrála v Olomouci. – M. O. I. S., Olomouc, 72&nbsp;pp. * Pojsl M. & Hyhlík V. (2000) OLOMOUC Katedrála sv. Václava. – Historická společnost Starý Velehrad se sídlem na Velehradě, Velehrad, 32&nbsp;pp. == Souřadnice == {{Geo cz|49|35|52|17|15|45|landmark}} == Poznámky == <references/> == Externí odkazy == * [http://www.ado.cz/dom/ římskokatolická farnost sv. Václava – dóm] a [http://www.oldom.cz/archiv/dalsi_foto.htm fotogalerie] * [http://olomoucky-kraj.com/object.php?object=6 olomoucký hrad s kostelem sv. Václava] a virtuální prohlídka * [http://olomoucky-kraj.com/object.php?object=10 katedrála sv. Václava] a virtuální prohlídka * [http://hrady.cz/index.php?OID=2825 o dómu včetně historie místa] * [http://www.beatris.cz/index.php?body=pohl&end=obj&id=81 rekonstrukce hradu Olomouc] kolem roku 1220. Na rekonstrukci je zachycena např. v té době nově postavená [[Kaple svaté Barbory (Olomouc)|okrouhlá hláska]], za ní [[Zdíkův palác]] a napravo od ní katedrála svatého Václava * [http://www.olomouc-tourism.cz/index.php?lang=1&kategorie=160&pamatka=12 dóm na turistických stránkách Olomouce] * [http://www.mystika.cz/svatyne/mora-str/svatyne-olomouc-vaclav.htm dóm na serveru mysticka.cz] * [http://zvony.chlup.net/ Zvony katedrály svatého Václava v Olomouci] * [http://www.infofila.cz/new/cteni.php?r=2&c=1762 Zvony z dómu na poštovní známce (Česká republika, 2005)] {{commonscat|Cathedral of Saint Wenceslaus (Olomouc)}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Kostely olomoucké arcidiecéze|Václav]] [[Kategorie:Novogotické kostely v Česku|Václav]] [[Kategorie:Kostely v Olomouci|Václav]] [[Kategorie:Kostely zasvěcené svatému Václavu]] [[Kategorie:Národní kulturní památky v okrese Olomouc]] [[Kategorie:Katedrály v Česku|Václav]]

Návrat na stránku „Katedrála svatého Václava“.