Šablona:Článek dne/2022/18

<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
[[Soubor:JWST Launch Logo.png|right|160px|Logo for the launch of the James Webb Space Telescope]]
'''<big>[[Vesmírný dalekohled Jamese Webba]]</big>''' (zkratka JWST, '''James Webb Space Telescope''') je vesmírný [[dalekohled]], který vznikl v&nbsp;mezinárodní spolupráci [[NASA]], [[Evropská kosmická agentura|Evropské kosmické agentury]] a [[Kanadská kosmická agentura|Kanadské kosmické agentury]]. Dalekohled je pojmenován po&nbsp;[[James E. Webb|Jamesi&nbsp;E.&nbsp;Webbovi]], který byl v letech 1961–1968 administrátorem NASA a hrál důležitou roli v&nbsp;[[Program Apollo|programu&nbsp;Apollo]]. Má být nástupcem [[Hubbleův vesmírný dalekohled|Hubbleova vesmírného dalekohledu]] jako vlajková loď NASA v oblasti [[Astrofyzika|astrofyziky]]. JWST byl vypuštěn 25. prosince 2021 raketou Ariane 5 při letu VA256. Je navržen tak, aby poskytoval lepší rozlišení a citlivost v [[Infračervené záření|infračerveném spektru]] než Hubbleův dalekohled a zobrazoval objekty až 100krát slabší než nejslabší objekty detekovatelné Hubbleovým dalekohledem. To umožní širokou škálu výzkumů napříč obory [[astronomie]] a [[kosmologie]], například pozorování až do [[Rudý posuv|rudého posuvu]] z≈20 některých [[Vznik a vývoj vesmíru|nejstarších a nejvzdálenějších objektů]] a událostí ve [[Vesmír|vesmíru]] (včetně prvních hvězd a vzniku prvních galaxií) a detailní charakterizaci atmosféry potenciálně obyvatelných [[Exoplaneta|exoplanet]].

Primární zrcadlo JWST, optický prvek dalekohledu, se skládá z 18 šestiúhelníkových zrcadlových segmentů vyrobených z [[Zlato|pozlaceného]] [[Beryllium|berylia]], které dohromady vytvářejí zrcadlo o průměru 6,5 metru. Díky tomu má Webbův dalekohled světelnou sběrnou plochu přibližně 5,6krát větší než Hubblovo 2,4&nbsp;metrové zrcadlo {{Nowrap|(25,37 m<sup>2</sup> sběrné plochy oproti 4,525 m<sup>2</sup> Hubblova zrcadla)}}. Na rozdíl od Hubblova dalekohledu, který pozoruje v blízkém [[Ultrafialové záření|ultrafialovém]], viditelném a blízkém [[Infračervené záření|infračerveném]] spektru (0,1–1,0 μm), bude JWST pozorovat v nižším frekvenčním rozsahu, od dlouhovlnného viditelného [[Světlo|světla]] (červené) po střední infračervené spektrum (0,6–28,3 μm). To mu umožní pozorovat objekty s vysokým rudým posuvem, které jsou pro Hubbla příliš staré, slabé a vzdálené. Aby mohl dalekohled pozorovat slabé signály v&nbsp;infračerveném oboru bez rušení jinými zdroji tepla, musí mít teplotu nižší 50 K (−223 °C), proto je umístěn ve vesmíru u [[Librační centrum|libračního centra]] soustavy [[Slunce]]–[[Země]] L2, což je bod ve vesmíru vzdálený asi 1,5 milionu kilometrů od Země, kde ho jeho pětivrstvá sluneční clona ve tvaru deltoidu může ochránit před současným zahříváním Slunce, Země a Měsíce.

Vývoj řídilo [[Goddardovo kosmické středisko]] NASA v [[Maryland|Marylandu]] a dalekohled provozuje Space Telescope Science Institute. Hlavním dodavatelem byla společnost Northrop Grumman.

Vývoj byl zahájen v roce 1996 a původně se počítalo se startem v roce 2007 a s rozpočtem 500 milionů amerických dolarů. Došlo k mnoha zpožděním a překročení nákladů, včetně zásadního přepracování projektu v roce 2005, roztržení sluneční clony při cvičném nasazení, doporučení nezávislé revizní komise, problémů s&nbsp;raketou [[Ariane 5]] a samotným dalekohledem a problémů s komunikací mezi dalekohledem a nosnou raketou. Média si všímala, jak je dalekohled složitý a jak jeho vypuštění náročné a vědci a inženýři se k němu vyjadřovali.

Výroba byla dokončena koncem roku 2016, kdy začala rozsáhlá testovací fáze. Dalekohled byl vypuštěn 25. prosince 2021 ve 12.20 [[Světový čas|světového času]] nosnou raketou Ariane 5 z [[Guyanské kosmické centrum|Kourou]] ve [[Francouzská Guyana|Francouzské Guyaně]] a o 27 minut později byl uvolněn z horního stupně. Start NASA popsala jako "bezchybný" a "dokonalý". K 24. lednu 2022 byl dalekohled plně a úspěšně rozložen do provozní konfigurace, jeho zrcadla byla přesunuta ze startovních pozic a úspěšně se dostal na [[Oběžná dráha|oběžnou dráhu]] v&nbsp;cílovém&nbsp;místě.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba má hmotnost přibližně poloviční oproti [[Hubbleův vesmírný dalekohled|Hubbleovu vesmírnému dalekohledu]], ale má primární zrcadlo o průměru 6,5 m pokryté [[Zlato|pozlaceným]] [[Beryllium|beryliem]] a složené z&nbsp;18&nbsp;šestiúhelníkových zrcadel, takže jeho celková velikost je více než šestkrát větší než&nbsp;2,4&nbsp;metru velkého Hubbleova dalekohledu. Beryllium je velmi tuhý, tvrdý a lehký kov často používaný v&nbsp;letectví a&nbsp;kosmonautice, který je&nbsp;nemagnetický a přesně si udržuje svůj tvar v ultrachladném prostředí. Má&nbsp;šestkrát větší měrnou tuhost (rigiditu) než [[ocel]] nebo [[Titan (prvek)|titan]] a&nbsp;zároveň je o&nbsp;30&nbsp;% lehčí než [[hliník]].
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>