Kohezní síla

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Povrchové napětí]] a [[kapilarita|kapilární jevy]] ([[krajový úhel]], [[kapilární elevace]] a [[kapilární deprese|deprese]]) lze považovat za důsledek vzájemného působení přitažlivých [[síla|sil]], které působí mezi [[molekula|molekulami]], tzv. '''kohezních (soudržných) sil'''. Někdy bývají také nazývány '''molekulárními silami'''. Hovoří se také o '''kohezi''' neboli ''soudržnosti'' materiálu. ''Přilnavost'' materiálů různého druhu se označuje jako [[adheze]]. Podstatu kohezních sil si částečně vysvětlujeme [[elektrostatika|elektrostatickým]] přitahováním a odpuzováním molekul, avšak plný výklad podává až [[kvantová fyzika]]. ==Molekulární působení== Na každou částici (molekulu) kapaliny působí sousední částice přitažlivými silami. Působení těchto přitažlivých kohezních sil je pouze krátkého dosahu, neboť vzájemné působení klesá mnohem rychleji než s druhou mocninou [[vzdálenost]]i (jako např. u [[gravitační pole|gravitačního pole]]). Přitažlivé působení každé částice je tak možné omezit na velmi malý [[koule|kulový]] prostor, v jehož středu se nachází uvažovaná částice. Tento prostor se nazývá '''sféra molekulárního působení''' a jeho [[poloměr]] <big>\(\rho\)</big> se označuje jako '''poloměr molekulárního působení'''. Rozložme každou molekulární přitažlivou sílu, která působí na vybranou molekulu na složku [[rovnoběžky|rovnoběžnou]] s [[hladina|povrchem]] kapaliny (horizontální) a složku, která je k povrchu kapaliny [[kolmost|kolmá]] (vertikální). Pokud předpokládáme rovnoměrné rozložení molekul v kapalině, potom se složky horizontální vzájemně vyruší, neboť v obou polovinách sféry (pravé i levé) můžeme předpokládat přibližně shodný počet molekul. Tyto vodorovné složky samozřejmě vytvářejí určité napětí, které má u molekul na povrchu kapaliny charakter [[povrchové napětí|povrchového napětí]]. Vertikální složky se vyruší jen pokud se sféra molekulárního působení nachází celá uvnitř kapaliny, tzn. pokud je vzdálenost částice od povrchu kapaliny větší než <big>\(\rho\)</big> (viz [[:soubor:kohezni_sily.png|obr. a]]). Pokud je však vzdálenost od povrchu menší, je ve vertikálním směru rozložení částic kapaliny nesymetrické, což má za následek, že síly nebudou vyrovnány a výsledná síly bude nenulová a orientovaná do kapaliny (viz [[:soubor:kohezni_sily.png|obr. b]]). Se zmenšující se vzdáleností od povrchu tato síla roste a maximální hodnoty dosáhne pro molekuly, které se nachází právě na povrchu kapaliny (viz [[:soubor:kohezni_sily.png|obr. c]]). ==Kohezní tlak== V důsledku působení kohezních sil je [[tlak]] na povrchu menší než uvnitř kapaliny a jeho velikost roste se vzdáleností od povrchu kapaliny, přičemž maximální hodnoty dosahuje ve vzdálenosti <big>\(\rho\)</big>. Tento celkový vzrůst tlaku se nazývá '''kohezním tlakem'''. Není-li povrch kapaliny vodorovný, vzniká v důsledku jeho [[zakřivení]] dodatečný tzv. ''[[kapilární tlak]]''. ==Měření== Kohezní tlak nelze přímo měřit, ale lze jej pouze odhadnou na základě teoretických podkladů. Značné hodnoty kohezního tlaku (až kolem <big>\(10^9 \mbox{Pa}\)</big>) souvisí s nízkou [[stlačitelnost|stlačitelností]] kapalin. == Související články == * [[Kapilarita]] * [[Hydrostatika]] * [[Adheze]] {{220 sociálních sítí}} [[Kategorie:Mechanika]] [[Kategorie:Originální články Multimediaexpo.cz]]

Návrat na stránku „Kohezní síla“.