Univerzita Karlova

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox univerzita |název = Univerzita Karlova v Praze |image_name = Prague Charles University.JPG |latinský_název = Universitas Carolina Pragensis |motto = |založeno = 1347 - 1348 |typ = Státní |rektor = Profesor [[Václav Hampl]]| |fakulta = 17 |zaměstnanci = 12 474 |studenti = 52 842 (31.12.2009) |město = Praha |adresa = Česká republika |kampus = Městský |člen = [[Coimbra Group]]<br /> EUA <br /> Europaeum |web = http://www.cuni.cz }} [[Soubor:Karolinum ark DSCN2206.JPG|thumb|upright=1.2|Historická budova [[Karolinum|Karolina]] s arkýřem Velké auly]] '''Univerzita Karlova v Praze''' (latinský název ''Universitas Carolina Pragensis'') je nejvýznamnější česká [[vysoká škola]], jedna z [[Seznam nejstarších univerzit|nejstarších]] evropských [[univerzita|univerzit]], nejstarší ve střední [[Evropa|Evropě]]. UK tvoří 17 fakult sídlících především v [[Praha|Praze]], dvě sídlí v [[Hradec Králové|Hradci Králové]] a jedna v [[Plzeň|Plzni]]. V roce 2009 zde studovalo téměř 53 tisíc [[student]]ů, tj. téměř pětina všech vysokoškoláků v ČR. Roku [[2009]] tuto školu vyhodnotila organizace [[Academic Ranking of World Universities]] jako nejlepší v [[Česká republika|České republice]] a v celosvětovém žebříčku ji zařadila na 201.–302. místo.<ref>{{Citace elektronické monografie|korporace=Academic Ranking of World Universities|odkaz na korporaci=Academic Ranking of World Universities|titul=Academic Ranking of World Universities - 2009|url=http://www.arwu.org/ARWU2009_3.jsp|datum vydání=2009-11-02|datum přístupu=2009-02-05|vydavatel=|jazyk=anglicky}}</ref> == Založení a dějiny == === Středověká, stavovská a jezuitská univerzita === [[Soubor:Pečeť Univerzity Karlovy v Praze.jpg|thumb|left|upright=0.7|[[Pečeť]] Univerzity Karlovy (kolem 1360)]] Pražská univerzita byla založena nejméně třemi akty, totiž zakládající listinou papeže (bulou) [[Klement VI.|Klementa VI.]], potvrzenou v [[Avignon]]u [[26. leden|26. ledna]] 1347, nadační listinou Karla IV. ze dne [[7. duben|7.&nbsp;dubna]] 1348 a konečně tzv. Eisenašským diplomem ze [[14. leden|14. ledna]] 1349. [http://odbornecasopisy.cz/index.php?id_document=27045] Nejpozději od poloviny 19. století se jako den jejího založení slaví 7. duben 1348. Vzorem pro její uspořádání byly univerzity v [[Paříž]]i, [[Bologna|Bologni]] a [[Neapol]]i, studium začínalo na fakultě svobodných umění („artistické“) a mohlo pokračovat na fakultě teologické, právnické nebo lékařské. Pro rozhodování o celouniverzitních záležitostech byli studenti i učitelé rozděleni do čtyř „národů“ podle původu, protože univerzita byla určena pro celou oblast Karlovy říše. Studium sice začalo už v roce 1347, rozbíhalo se však pomalu a podstatným krokem bylo založení Karlovy koleje roku 1366 a velkorysou stavbou [[Karolinum|Karolina]] roku 1383. V roce 1409 upravil král Václav IV. Kutnohorským dekretem rozhodovací pravomoci ve prospěch českých reformistů, což vedlo k odchodu většiny profesorů a studentů na univerzity v [[Lipsko|Lipsku]] a jinde. Tím došlo ke snížení významu pražské univerzity a ta stala pouhou regionální, postupně upadající univerzitou, od husitských bouří univerzitou podobojí (utrakvistickou), což ji mezinárodně izolovalo. Od poloviny 15. století měla pouze fakultu artistickou a i když zde působilo několik významných vědců, pečovala hlavně o výchovu učitelů. V polovině 16. století, když v Praze vznikla jezuitská kolej, povýšená císařem [[Matyáš Habsburský|Matyášem]] roku 1611 na univerzitu, musela stará univerzita čelit silné mezinárodní konkurenci, a po porážce stavovského povstání roku 1620 byla roku 1622 nejprve odevzdána jezuitům. Roku 1654 se jako Univerzita Karlo-Ferdinandova obnovily i fakulty právnická a lékařská. === Osvícenský absolutismus === Ve sporech mezi arcibiskupem a císařem byla nakonec univerzita podřízena státu a od poloviny 18. století přetvořena na učiliště pro výchovu učitelů, kněží, lékařů a úředníků absolutistického státu. Jezuité byli z univerzity vykázáni a vyučovacím jazykem se stala místo latiny němčina. Roku 1848 se univerzitní studenti významně podíleli na povstání a roku 1849 změnil ministr hrabě Thun novým zákonem všechny rakouské univerzity podle německého [[Wilhelm von Humboldt|von Humboldtova]] vzoru na svobodná učiliště věd s jistou autonomií. Ve druhé polovině 19. století ovšem rostlo napětí mezi Čechy a Němci, až roku 1882 byla univerzita rozdělena na českou a německou. Počty studentů pak rychle rostly a čeští studenti měli brzy převahu; obě univerzity získaly řadu nových budov. Na německé části univerzity působili například vědci Ernst Mach a [[Albert Einstein]], nebo pozdější [[Rakousko|rakouský]] politik [[Anton Rintelen]]. [[Soubor: Fil fakulta DSCN1903.JPG|thumb|Budova [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|Filozofické fakulty UK]] (L.Sakař, 1929)]] === Československá republika === {{Hlavní článek|Dějiny Univerzity Karlovy (1918-1945)}} Po pádu [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]] a založení [[Československo|Československa]] rozhodl Československý parlament roku 1920, že nositelem tradice pražské univerzity je nadále česká Univerzita Karlova. V následujících letech vznikla řada nových budov, a to i pro univerzitu německou, rozšířilo se studium žen a vznikly i nové fakulty přírodovědecké. Národnostní napětí však pokračovalo a po nástupu nacismu v Německu se k němu Pražská německá univerzita do značné míry přiklonila. Po obsazení Československa a studentských manifestacích roku [[1939]] byly české vysoké školy „dočasně“ uzavřeny a majetek UK převzala univerzita německá. === Po roce 1945 === {{Hlavní článek|Dějiny Univerzity Karlovy (od 1945)}} [[Soubor:Prague Charles University.JPG|thumb|left|Vstupní dvůr Karolina podle návrhu [[Jaroslav Fragner|arch. Fragnera]]]] V roce 1945 byla německá univerzita zrušena, její majetek převzala UK, řada historických dokumentů (včetně zakládací listiny) se však při té příležitosti ztratila. V poválečných letech rychle rostl počet studentů, po komunistickém převzetí moci v únoru [[1948]] však byla téměř čtvrtina vyloučena a mnoho učitelů propuštěno. Radikální reformy ministra [[Zdeněk Nejedlý|Zdeňka Nejedlého]] roku 1950 se řídily podle sovětských vzorů, zavedly povinné studijní programy, množství zkoušek a univerzitu zcela podřídily státu. Po jistém pokusu o liberalizaci v šedesátých letech postihla i UK tzv. „normalizace“, tj. rozsáhlé čistky mezi studenty i učiteli. Podporu měly hlavně přírodovědecké obory, vznikla Matematicko-fyzikální fakulta (1952), Fakulta tělesné výchovy a sportu (1953) a Fakulta jaderné fyziky (1955). Po tzv. „sametové revoluci“, o níž se rozhodující mírou přičinili pražští studenti, byla obnovena akademická svoboda, senáty a volby funkcionářů a roku 1998 byly státní vysoké školy přetvořeny na školy veřejné s vlastním majetkem a rozhodováním. Prudkému růstu počtu studentů však neodpovídal nárůst financí a zejména investic, takže řada fakult se potýká s prostorovými problémy. Postupně se dařilo navazovat přerušené mezinárodní styky včetně studentských výměn a stále větší důraz se klade na vědeckou činnost univerzit. V roce 2009 vyprodukovala UK podle vládní metodiky téměř třetinu celého základního výzkumu v ČR (větší třetina připadla na AV ČR, menší na všechny ostatní vysoké školy v ČR. Podle zákona 172/1990 se univerzita od roku [[1990]] nazývá „Univerzita Karlova v Praze“, zákon č. 111/1998 Sb. toto jméno potvrdil. Identifikační číslo univerzity (IČ) je '''00216208'''. == Současný stav == 17 fakult UK připravuje odborníky pro širokou oblast * humanitních a společenských věd včetně učitelství, práva, filologie a překladatelství, novinářství a knihovnictví, sportu, teologie a věd o umění, * přírodních věd, včetně matematiky a informatiky, * lékařských věd, včetně zdravotnictví a farmacie. V řadě oborů je Univerzita Karlova jedinou vysokou školou v ČR. V čele univerzity stojí [[rektor (vysoká škola)|rektor]], jímž je od roku 2005/6 biolog, prof. RNDr. [[Václav Hampl]], DrSc. K 31. 12. 2009 studovalo na UK 52&nbsp;842 '''studentů''' v 625 studijních oborech, z toho 7972 doktorských studentů a přes 7 tisíc cizinců. V tomtéž roce 2009 dostala UK 61&nbsp;621 přihlášek ke studiu a přijala 18&nbsp;020 nových studentů. Nezaměstnanost jejích absolventů byla 1,6&nbsp;%, což je (spolu s VŠE Praha) nejnižší hodnota v ČR. V rámci programu Erasmus vycestovalo na semestr 1858 a přicestovalo 1759 studentů. V placených kurzech celoživotního vzdělávání studovalo 16&nbsp;555, na Univerzitě třetího věku 4574 zájemců.<ref>''Výroční zpráva UK za rok 2009'', str. 9.</ref> Z celkem 12&nbsp;474 '''zaměstnanců''' je asi 640 profesorů, přes 1000 docentů, 1500 vědeckých pracovníků a přes 4600 asistentů a lektorů.<ref>''Výroční zpráva UK za rok 2009'', str. 102n.</ref> Také v oblasti '''vědy a výzkumu''' zaujímá UK významné místo nejen v rámci České republiky. Na produkci mezinárodně hodnocených – hlavně přírodovědeckých a medicínských – publikací (WoS) se UK podílí 30 % z celé produkce ČR, mezinárodní bibliometrický index H vzrostl na 42 a je nejvyšší v ČR.<ref>''Výroční zpráva UK za rok 2009'', str. 9.</ref> V mezinárodních žebříčcích (''Shanghai University'', ''Times HE Supplement''), které ovšem silně preferují přírodní a lékařské vědy a anglicky mluvící země, se umisťuje jako jediná v ČR a jedna ze tří ve východní Evropě mezi prvními 500, a to někde kolem 250. místa. '''Rozpočet''' univerzity činil v roce 2009 přes 8 mld. Kč, z toho téměř 2,5 mld. jsou vlastní příjmy (mimo státní rozpočet).<ref>''Výroční zpráva UK za rok 2009'', str. 100</ref> Univerzita své akademické obci rovněž poskytuje řadu podpůrných služeb, mezi které patří ubytování, stravování, vydavatelská činnost a knihovny. Celkový knihovní fond činí 4,66 mil. svazků, z toho 721 tisíc ve volném výěru.<ref>''Výroční zpráva UK za rok 2009'', str. 270.</ref> <!-- Karlova univerzita je v současnosti (28. 9. 2007), dle počtu studentů, druhou největší univerzitou v ČR. Universita Karlova uvádí na svých http://www.cuni.cz/UK-19.html webových stránkách 42 400 studentů, Masarykova Universita [http://is.muni.cz/studium/statistika.pl?fakulta=1411 uvádí 44 300 studentů]. --> === Média === UK má vlastní časopis Forum a internetový magazín [http://iforum.cuni.cz iForum]. Studenti spojení v občanském sdružení [[UK media]] provozují celouniverzitní zpravodajský portál [[UKáčko.cz]] ([http://www.ukacko.cz]) a vydávají tištěné časopisy [[Sociál]] na Fakultě sociálních věd a [[FFakt]] na Filozofické fakultě. Kromě toho vychází na Fakultě humanitních studií časopis Humr a na Právnické fakultě Primalex. == Medaile a ceny == * [[Medaile Emanuela Bořického]] * [[Bolzanova cena]] == Známí absolventi == [[Soubor: PF Interier.JPG|thumb|Dvorana Právnické fakulty podle návrhu Jana Kotěry]] [[Soubor:Faculty of Mathematics and Physics, Charles University, Prague.jpg|thumb|Budovy fyzikálních ústavů MFF v Troji (1978)]] [[Soubor:Jinonice UK FHS DSCN1365.JPG|thumb|Budova společenskovědních fakult UK v Jinonicích (1998)]] * [[Edvard Beneš]] (1884–1948), sociolog a 2. prezident Československa * [[Václav Bělohradský]] (* 1944), filozof a sociolog * Bernard Bolzano (1781–1848), matematik a filozof * Max Brod (1884–1968), německy píšící pražský spisovatel * [[Carl Ferdinand Cori]] (1896–1984), biochemik, nositel Nobelovy ceny * Gerty Cori (1896–1957), biochemička, nositelka Nobelovy ceny * [[Karel Čapek]] (1890–1938), spisovatel * [[Eduard Čech]] (1893–1960), matematik * [[Václav Černý]] (1905-1987), literární vědec * Josef Dobrovský (1753–1829), filolog a historik * [[Prokop Drtina]] (1900-1980), právník a politik * [[Max Dvořák]] (1874-1921), historik umění * [[Karel Engliš]] (1880-1961), ekonom * [[Jan Gebauer]], (1838-1907), lingvista * [[Ernest Gellner]] (1925-1995), sociolog * [[Jiří Grygar]] (*1936), český astronom, astrofyzik a významný popularizátor vědy * [[Jaroslav Heyrovský]] (1890–1967), chemik, nositel Nobelovy ceny * [[Václav Hlavatý]] (1894-1969), matematik * [[Antonín Holý]] (*1936), chemik * [[Milada Horáková]] (1901-1950), právnička a politička * [[Bohumil Hrabal]] (1914–1997), spisovatel * [[Miroslav Hroch]] (*1932), historik * Jan Hus (1369–1415), náboženský myslitel a reformátor * [[Jakoubek ze Stříbra]] (1375-1429), teolog * [[Jan Janský]] (1873–1921), objevitel krevních typů * Alois Jirásek (1851-1930), spisovatel * [[Josef Jireček]] (1825-1888), slavista a historik * Josef Jungmann (1773-1847), bohemista * Franz Kafka (1883–1924), spisovatel * [[Karel I.]] (1887–1922), poslední rakouský císař a poslední český král * [[Miroslav Katětov]] (1918-1995), matematik * Egon Erwin Kisch (1885–1948), německy píšící pražský spisovatel a novinář * Mistr [[Klaret]] (1320-1370), teolog a lexikograf * Václav Kliment Klicpera (1792-1859), spisovatel * [[Luboš Kohoutek]] (* 1935), astronom * [[Jaromír Korčák]] (1895-1989), geograf, demograf a statistik * [[Viktorin Kornel ze Všehrd]] (1460-1520), právník * Karel Kramář (1860-1937), právník a politik * [[Jiří Krupička]] (* 1913), geolog a spisovatel * [[Křišťan z Prachatic]] (1370-1439), astronom a lékař * [[Milan Kundera]] (* 1929), spisovatel * [[František Lexa]] (1876-1960), egyptolog * [[Lukáš Pražský]] (1460-1528), teolog * Karel Hynek Mácha (1810-1836), básník * [[Jan Marcus Marci]] (1595–1697), lékař * [[Vilém Mathesius]] (1882-1945), lingvista * [[Jan Mukařovský]] (1891-1975), literární vědec * [[Jan Patočka]] (1907-1977), filosof * [[František Martin Pelcl]] (1734-1801), bohemista * [[Georg Placzek]] (1905–1955), fyzik * [[Karel Poláček]] (1892-1945), český spisovatel, novinář a filmový scénárista * [[Leopold Pospíšil]] (*1923), časko-americký právník a antropolog * Jan Evangelista Purkyně (1787–1869), fyziolog * [[Emanuel Rádl]] (1873-1942), biolog a filosof * [[Alois Rašín]] (1867-1923), ekonom a politik * [[Ladislav Smoljak]] (1931-2010), učitel, redaktor, scénárista, herec a režisér * [[Milada Součková]] (1898-1983), spisovatelka * [[Pavel Stránský]] (1583-1657), spisovatel a politik * František Xaver Šalda (1867-1937), spisovatel a kritik * [[Ota Šik]] (1919–2004), ekonom * [[František Šmahel]] (*1934), historik * [[Alois Vojtěch Šmilovský]] (1837–1883), spisovatel * [[Josef Šusta]] (1874-1945), historik * [[Ferdinand Stoliczka]] (1838–1874), paleontolog * [[Dominik Tatarka]] (1913-1989), spisovatel * [[Václav Vladivoj Tomek]] (1818-1905), historik * [[Peter Tomka]] (* 1956), slovenský právník a diplomat * [[Dušan Třeštík]] (1933-2007), český historik a publicista * Vladislav Vančura (1891–1942), spisovatel * [[Michal Viewegh]] (*1962), spisovatel * [[Jan Campanus Vodňanský]] (1572-1622), humanista * [[Petr Vopěnka]] (* 1934), matematik * [[Jiří Weil]] (1900-1959), spisovatel * [[Max Wertheimer]] (1880–1943), psycholog * [[Petr Zenkl]] (1884-1975), politik == Organizační struktura == === Fakulty === * [[Katolická teologická fakulta UK|Katolická teologická fakulta]] * [[Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy|Evangelická teologická fakulta]] * [[Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy|Husitská teologická fakulta]] * [[Právnická fakulta Univerzity Karlovy|Právnická fakulta]] * [[1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy|1. lékařská fakulta]] * [[2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy|2. lékařská fakulta]] * [[3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy|3. lékařská fakulta]] * [[Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni|Lékařská fakulta v Plzni]] * [[Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové|Lékařská fakulta v Hradci Králové]] * [[Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové|Farmaceutická fakulta v Hradci Králové]] * [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|Filozofická fakulta]] * [[Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy|Přírodovědecká fakulta]] * [[Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy|Matematicko-fyzikální fakulta]] * [[Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy|Pedagogická fakulta]] * [[Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy|Fakulta sociálních věd]] * [[Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy|Fakulta tělesné výchovy a sportu]] * [[Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy|Fakulta humanitních studií]] === Další součásti === ==== Vysokoškolské ústavy ==== * Ústav dějin UK a Archiv UK * Centrum pro teoretická studia (CTS) * [[CERGE-EI|Centrum pro ekonomický výzkum a doktorské studium CERGE-EI]] ==== Jiná pracoviště ==== * Ústav výpočetní techniky * Evropské informační středisko * Ústav jazykové a odborné přípravy * Ústřední knihovna * [[Centrum pro otázky životního prostředí]] ==== Účelová zařízení ==== * Koleje a menzy * Arcibiskupský seminář * [[Nakladatelství Karolinum]] * Správa budov a zařízení * Sportovní centrum === Související články === * [[Dějiny Univerzity Karlovy (1918-1945)]] * [[Dějiny Univerzity Karlovy (od 1945)]] * [[Karolinum]] * [[Klementinum]] * [[Seznam rektorů Univerzity Karlovy]] * [[Seznam nejstarších univerzit]] === Literatura === * M. Svatoš (red.), ''Dějiny Univerzity Karlovy'' I. (1347/48 – 1622). Praha 1995 * I. Čornejová (red.), ''Dějiny Univerzity Karlovy'' II. (1622-1802). Praha 1995 * J. Havránek (red.), ''Dějiny Univerzity Karlovy'' III. (1802-1918). Praha 1995 * J. Havránek – Z. Pousta (red.), ''Dějiny Univerzity Karlovy'' IV. (1918-1990). Praha 1995 * Jiří Spěváček: ''Založení Univerzity Karlovy''. Slovo k historii 15. Melantrich, Praha 1988, 40 pp. * ''Ottův slovník naučný''. Heslo Praha * {{Citace monografie | jméno = Václav Vladivoj | odkaz na autora = Václav Vladivoj Tomek | příjmení = Tomek | titul = Děje university Pražské | url= http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/53882 | vydavatel = České museum | místo = Praha | rok = 1849 }} * {{Citace monografie | jméno = Zikmund | příjmení = Winter | odkaz na autora =Zikmund Winter | titul = O životě na vysokých školách pražských knihy dvoje : Kulturní obraz 15. a 16. století | url= http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/238104 | vydavatel = Matice česká | místo = Praha | rok = 1899 }} * {{Citace monografie | jméno = Zikmund | příjmení = Winter | odkaz na autora =Zikmund Winter | titul = Děje vysokých škol Pražských od secessí cizích národů po dobu bitvy bělohorské (1409-1622) | url= http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/59731 | vydavatel = Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění | místo = Praha | rok = 1897 }} * ''Výroční zpáva o činnosti UK za rok 2009''. Praha: UK 2010. ISBN 978-80-254-7851-6 == Reference == <references/> == Externí odkazy == * [http://www.cuni.cz Oficiální stránka UK] * [http://www.cuni.cz/UK-1391.html založení a dějiny UK na oficiálním web UK] * [http://iforum.cuni.cz/IFORUM-4623-version1-UKF_0307_web.pdf Časopis Forum] o srovnávacích žebříčcích univerzit * [http://cuni.studyzone.cz/ Studentský portál Karlovy univerzity] * [http://www.ukacko.cz/ Ukáčko.cz portál studentů UK] {{commonscat|Charles University in Prague}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Univerzita Karlova]] [[Kategorie:Vysoké školy v Praze]]

Návrat na stránku „Univerzita Karlova“.