Milevsko Z Multimediaexpo.cz stránky Milevsko Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod: Požadovanou činnost smějí provádět jen uživatelé ve skupinách Automaticky schválení uživatelé, RCRedaktors. Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky: {{Infobox české obce a města| název = Milevsko | foto = Image:Milevsko-square.jpg | popisek.foto = | znak = Soubor:Milevsko_znak.png | vlajka = Image:Flag of Milevsko.png | status = město | NUTS5 = CZ0314 549576 | kraj = [[Jihočeský kraj|Jihočeský]] | NUTS3 = CZ031 | okres = Písek | NUTS4 = CZ0314 | ob.roz.půs = Milevsko | pov.ob = Milevsko | země = [[Čechy]] | výměra = 42,49 | obyvatelé = 9 271 | obyv.datum = 2005 | zem.šíř = 49° 27' 03.22" | zem.dél = 14° 21' 36.02" | nad.výš = 461 | PSČ = 39901 | početzsj = | početč = 6 | početk = 6 | adresa = nám. E. Beneše 420, <br />399 01 Milevsko | web = www.milevsko-mesto.cz | úř.web = www.milevsko-mesto.cz/vismo/deska.asp | email = posta@milevsko-mesto.cz | starosta = Zdeněk Herout | loc-map = {{LocMap |Česko |label=Milevsko |lat_deg=49 |lat_min=27 |lat_sec=03.22 |lon_deg=14 |lon_min=21 |lon_sec=36.02 |float=center }} }} '''Milevsko''' (něm. ''Mühlhausen'') je [[město]] v okrese [[Okres Písek|Písek]], kraj [[Jihočeský kraj|Jihočeský]], ležící na [[Milevský potok|Milevském potoce]] 22 km severovýchodně od [[Písek (město)|Písku]] a ve stejné vzdálenosti západně od [[Tábor]]a. Toto město je známé především díky závodům pro výrobu vzduchotechnických zařízení – '''ZVVZ'''. Milevsko je známo v širokém okolí pro pravidelné pořádání jarního [[maškara|maškarního]] průvodu, který každoročně přitahuje do města davy zájemců o nevšední podívanou. == Historie == Podle dochovaných archeologických nálezů se předpokládá, že oblast dnešního města byla osídlena již ve [[starší doba kamenná|starší době kamenné]] a obyvatelstvo se zde usadilo na trvalo, což dokládají další nálezy z mladší doby bronzové, z [[doba halštatská|doby halštatské]] a [[doba laténská|laténské]]. Vlivem stěhování národů z východu se do oblasti dostávali postupně [[Slované]], kteří začali vytlačovat původní obyvatele. O jejich první přítomnosti v oblasti vypovídají nálezy, které dokládají slovanské osídlení někdy okolo 8. století našeho letopočtu. Budoucí město se nacházelo na křižovatce obchodních cest ve 12. století, což mu předurčovalo prosperitu a růst. První písemná zmínka o městu pochází z [[rok]]u 1184 a týká se bohatého velmože ''Jiřího z Milevska''. Na jeho popud byl ve městě založen roku 1187 premonstrátský klášter. O výstavbu kláštera se zasloužili řeholníci vedení [[Jarloch|opatem Jarlochem]]. Během následujících let procházel majetek kláštera rozkvětem a díky dobré správě a výhodné pozici na křižovatce cest se stal brzy jedním z nejbohatších [[klášter]]ů v zemích koruny České. Pád moci milevského kláštera je spojen s husitstvím. Milevsko bylo katolické město, takže se stalo cílem nájezdu husitů. Město bylo dobyto, klášter byl roku 1420 vypálen a majetek vyrabován. Okolní pozemky si rozebrala [[šlechta]], v první fázi připadl do vlastnictví rodu [[Rožmberkové|Rožmberků]], kteří ho spravovali do roku 1543, kdy připadl rodu [[Páni z Švamberka|Švamberků]]. V roce 1581 dochází opětovně ke změně majitele a město se stává majetkem rodu Hodějovských z Hodějova, kteří přeměnili Milevsko na panské sídlo. [[Soubor:Milevsko-statue.jpg|thumb|Socha oslavující konec II. světové války.]] Události roku 1620 a celkový dopad na společnost společně s konfiskací majetku nekatolíkům po Bílé hoře se odrazily i v Milevsku. Majetek byl zabaven a navrácen do rukou katolického řádu premonstrátů přesněji do rukou [[Strahovský klášter|Strahovského kláštera]]. Převedení majetku pod správu kláštera mělo za následek, že se již milevský klášter nikdy nestal opět [[opatství]]m. V 17. a 18. století je město zasaženo [[mor|černou smrtí]], která obcházela [[Evropa|Evropu]] v opakujících se [[mor]]ových epidemiích, jež měly katastrofální dopad. Městečko i jeho okolí bylo téměř zcela zničeno. Na morovém hřbitově nedaleko od kláštera jsou tyto oběti moru pohřbeny. Díky poklesu produktivní populace se oblast začala ekonomicky propadat, až se stala jednou z nejchudších oblastí v zemi, což vydrželo městu až do počátku [[20. století]] Během 2. světové války město opustil transport obyvatel považovaných za židy, téměř nikdo se nenavrátil. V erbu města je zpodobněn staročeský hejtman. Má plnovous, knížecí čepici a modrý štít s hodějovským kaprem. == Pamětihodnosti == === [[Kostel sv. Bartoloměje (Milevsko)|Kostel svatého Bartoloměje]] === Na místě původního kostelíku z 16. století byl v roce 1866 postaven tento kostel. Původní kostelík byl z hrubých žulových kvádrů. Postavil jej [[Jindřich ze Švamberka]]. Byl postaven po požáru města v roce 1513. V 19. století byl tento kostelík velmi zchátralý, začala veřejná sbírka na jeho obnovu a započalo se s jeho bouráním. Současný kostel byl postaven jako projev díků za přežití atentátu na císaře [[František Josef I.|Františka Josefa I.]] Stavba kostela trvala tři roky. Hlavní oltář zhotovil milevský řezbář ''Karel Burda.'' Vlevo za kostelem se nachází [[barokní kaplička]], tato byla zasvěcená sv. Janu Nepomuckému a byla postavena roku 1721. Vyřezávaná dřevěná socha , zobrazující světce, je uložena v milevském muzeu. === Pomník padlým === [[Pomník padlým]] je vpravo od kostela. Je na něm umístěna deska se jmény těch, kteří padli ve válce. Celkem se jedná o 78 jmen. Zajímavostí je, že se jeden z jmenovaných v pořádku vrátil z ruského zajetí. === Nová radnice === [[Budova nové radnice]] je na náměstí. Na tomto místě původně bývaly obchodní prostory. Město pozemky vykoupilo a v roce 1899 až do roku 1901 se stavěla radnice. [[Sgrafita]] na průčelí pocházejí od milevského malíře ''Oldřicha Pejši'' a jsou z roku 1937. === Spořitelna === Je na protější straně náměstí, přímo proti radnici. Je postavena v [[secesní styl|secesním stylu]] . Pochází z roku 1909. === Stará fara === Jedná se barokní stavbu z roku 1715. Je naproti spořitelně přes ulici. Skutečně sloužilo jako příbytek milevských děkanů, až do roku 1937, kdy byla prodána do soukromého vlastnictví. === Stará radnice === Těsně vedle staré fary se nachází původní budova milevské radnice. V 17.století shořela původní dřevěná budova radnice. Ve sklepení bývala [[mučírna]]. Milevsko mělo [[právo hrdelního trestu]]. Mohlo vynášet rozsudky smrti. Popravy se konaly na Hůrkách nebo na Šibeničním vrchu. Na Šibeničním vrchu se popravovalo stětím nebo provazem. Hroby popravených se nachází v blízkém lese. Poblíž vrchu se dokonce pole jmenuje [[Stinadla]] a nacházel se tam kámen, který měl sloužit jako opěra pro odsouzencovu hlavu. Bližší podrobnosti jsou zaznamenány ve [[Smolná kniha Milevska|Smolné knize města Milevska]]. V 19. století sídlil v těchto prostorách okresní soud. === Rodinný dům pátera Straky === Na domě č.118 v ulici 5. května je na domě umístěna pamětní deska. Je na počest historika a knihovníka strahovského kláštera - [[Cyril Antonín Straka|Cyrila Antonína Straky]]. Autorem desky je sochař [[Břetislav Benda]]. === Budova bývalého okresního úřadu === Je na rohu Masarykovy ulice a Husova náměstí, dnes slouží jako budova polikliniky. Vznikla na místě zájezdního hostince a byla postavena za dva roky, v létech 1931. === Synagoga === [[Synagoga]] se nachází v Sokolovské ulici. Má čtyři nosné sloupy, výrazné průčelí v [[kubistický styl|kubistickém stylu]], schodiště vede k balkonu nad vchodem. Byla dostavěna roku 1914 a vysvěcena 1919. Pamětní deska je připomínkou genocidy židů. V současnosti slouží [[Českobratrská církev evangelická|Církvi českobratrské]]. === [[Bažantnice]] === Jedná se park s tímto názvem. Nachází se poblíž kláštera, ke kterému náleží. Původně byl v těchto místech les a rybník, který obklopoval klášter. Vysušením rybníka a spojením s lesem byly položeny základy budoucího parku. O založení parku se zasloužili mniši z kláštera. Les se původně jmenoval [[Bažantnice]], odtud příbuzný název. Kromě parkové úpravy se zde nachází i žulové plastiky a sochy. Jedná se díla z mezinárodních sympozií, která se zde konají. === Klášterní most === Cesta do milevského kláštera vedla po dřevěném mostě, ale ten po protržení rybníka při povodni v roce 1840 už nebyl obnoven. Přes [[Milevský potok]] byl postaven nový kamenný most. Byl postaven v 19. století. Má dva oblouky, na něm je postavena [[socha Jana Nepomuckého]]. Tato socha byla přenesena z původního mostku. === [[Klášter Milevsko|Premonstrátský klášter]] === Byl založen roku 1184 až 1187. Jedná se o nejstarší klášter na jihu Čech. Založil jej pán [[Jiří z Milevska]]. Na jeho výstavbě se podílel i budoucí opat [[Jarloch]] se svými řeholníky. Čtyři roky po jeho založení klášter vyhořel. V době husitských válek byl klášter zničen. Současný opat kláštera veškeré cennosti ukryl na [[Příběnice]], ale po dobytí tohoto hradu, došlo ke zničení i těchto cenností. V 15. století jej vlastnili [[Rožmberk|Rožmberkové]], po nich [[Švamberk|Švamberkové]]. [[Kryštof ze Švamberka]] klášter v 16. století prodal [[pán z Hodějova|pánům z Hodějova]]. Za jejich působení byl klášter částečně opravován, byla obnovena hráz rybníka , byly vytvořeny nové příkopy a hradby. Zvláštní péče byla věnována důkladnějším zpevněním hrází rybníka. Po [[Bitva na Bílé hoře|Bílé Hoře]] byl pánům z Hodějova zkonfiskován majetek, včetně Milevského kláštera. Klášter byl zpustošený a okolní vesnice opuštěné a podle slov kronikáře ''v Milevsku vše zelo chudobou, bídou a lidským pláčem.'' Císařským rozhodnutím byl klášter přidělen premonstrátskému klášteru na Strahově. Opět začíná další snaha o znovuobnovení původní slávy kláštera. Za císaře Josefa se museli premonstráti vrátit do Prahy, ale přes vše se jim podařilo, že byl klášter přidělen ke [[Strahovský klášter|klášteru Strahovskému]]. Hlavní branou z roku 1885 se vstoupí na nádvoří. Po pravé straně je budova bývalé [[latinská škola|latinské školy]]. Jednalo se o nejstarší školu v kraji. ==== Chrám Navštívení Panny Marie ==== Naproti bráně je děkanský '''[[chrám Navštívení Panny Marie]].''' Jde o třetí největší románský chrám v Čechách. Jedná se trojlodní chrám. Ve 13. století byl raně goticky přestaven, pozdější přestavba byla v 19. století novorománská. Nyní je po celkové rekonstrukci. Má štíhlou siluetu se dvěma věžemi a je postaven ze žulových kvádrů. Vchod do chrámu je v románském stylu. Vstupní brána a hradební zeď jsou zbytky opevnění. Délka chrámu je 56 metrů, šířka je přes 17 metrů a výška od podlahy ke klenbě je 14 metrů. Hlavní loď je od postranních oddělena arkádovými pilíři. Síla zdiva v kostele je okolo 1,5 metru. Chrám byl založen souběžně s klášterem. K východní části je připojena [[sakristie]] Původně to býval malý kostelík, kde se konaly pobožnosti, před vystavením chrámu. Jedná se o nejstarší budovu z roku 1187. Tato raně gotická kaple nese též název Opatská kaple sv. Markéty. K jižní straně kostela jsou připojeny budovy klášterního [[konvent (církev)|konventu]]. Jsou též novorománské, stejně tak budova sakristie a části ambitů. Konvent má uzavřený čtvercový tvar, uprostřed bývala zahrada. Nesla jméno '' Rajská''. Dnes je konvent přístupný veřejnosti. V jeho areálu jsou vystaveny [[archeologické nálezy]] z města, kláštera a dobová platidla. Budovy děkanství, konvent, oltáře, obrazy a i hrobky byly poškozeny za husitů. Na druhém klášterním nádvoří býval pivovar, cukrovar a hospodářské budovy. ==== Kostel sv. Jiljí ==== Uprostřed současného hřbitova stojí kostel sv. Jiljí, v původní románské podobě šlo o jednolodní stavbu s východním pravoúhlým závěrem o celkových rozměrech 19,7 m x 9 m. Na objekt navazovala věžovitá, dodnes zachovaná stavba s emporou v 1. patře. Tato empora byla přístupná po schodišti v síle zdiva. Podle archeologického výzkumu A. Hejny a stavebně historického průzkumu D. Líbala lze původní románský kostel datovat do poslední třetiny 12. století. Od svého vzniku do založení kláštera sloužil jako vlastnický kostel Jiřího z Milevska. To dosvědčuje mimo jiné i empora (tribuna) ve věžovité stavbě, ze které velomož sledoval bohoslužby. Podle četných analogií z celých Čech stávaly vlastnické kostely v areálu velmožského sídla, a tak lze předpokládat sídlo Jiřího z Milevska poblíže kostela. Po založení kláštera začal sv. Jiljí plnit funkci farního kostela, zatímco chrám Panny Marie v klášterním areálu sloužil potřebám řeholníků. Kolem roku 1400 byl kostel výrazně goticky přestavěn. Při této přestavbě byla velká část původního románského kostela zbourána. V presbyteriu se nachází architektonicky velmi cenná, gotická síťovaná klenba klenba tzv. milevského typu s později domalovanými renesančnímy nápisy a erby. O významu tohoto architektonického článku svědčí i smlouva z roku 1407 o výstavbě klenby v kostele sv. Víta v Českém Krumlově podle milevského vzoru. Samotná loď je plochostropá s původními trámy dendrochronologicky datovanými do let 1445/1446. V roce 1785 byla funkce farního kostela přenesena do chrámu Panny Marie a kostel postupně chátral. Z bezpečnostních důvodů byl uzavřen až do roku 1883, kdy se o jeho obnovu přičinil strahovský opat. Z nejstarší fáze je dodnes zachována takzvaná zvonice v západní části kostela. Kamenná věž má obdélníkový půdorys a je ze žulových kvádrů. V horní části jsou patrné dvě řady románských okének se sloupky. V současnosti slouží kostel jako smuteční síň. K tomuto účelu byl v 80. letech 20. století rozsáhle upraven. Při této příležitosti proběhl také archeologický výzkum A. Hejny. Vchod do chrámu je z jižní strany, vysokým, zaklenutým vstupem. Vlastní kostel měří na délku přes 23 metrů, šíře je přes 11 metrů a výška je 15,5 metrů. === Židovský hřbitov === Nachází se vlevo od kláštera, na okraji lesa. V době morových nákaz nepostačoval hřbitov u kostela sv. Jiljí, proto bylo přistoupeno k tomuto řešení. === Kaplička Nejsvětější Trojice === Je postavena na kopci zvaném [[Hůrka]]. Je na místě bývalého [[popraviště]]. Zde se konaly popravy upálením. Místo bylo vybráno díky své poloze. Vrch nebyl zalesněný a odstrašující exekuce se daly sledovat i z velkých dálek. Kaplička byla dostavena roku 1847 přímo na místě, kde býval [[mučednický sloup]]. Okolí je přeměněno na park. == Místní části == * [[Dmýštice]] * [[Klisín]] * Milevsko * [[Něžovice]] * [[Rukáveč]] * [[Velká (Milevsko)|Velká]] == Doprava == Město Milevsko je napojeno na železniční síť, která vede směrem [[Písek (město)|Písek]] - [[Tábor]]. Městem prochází [[silnice I/19]], spojující [[Tábor]] a [[Plzeň]], a dále dopravní spojení [[Příbram]]i a Tábora. Železniční zastávka je situována nedaleko závodu ZVVZ, autobusové nádraží pak nedaleko centrálního náměstí. == Partnerská města == * [[Münchenbuchsee]] [[Švýcarsko]] == Externí odkazy == {{commonscat|Milevsko}} * [http://www.agoract.cz/images%5CCR%5CKraj-Ceske-Budejovice%5Cfoto%5CMilevsko-Jilji.jpg Pohled na kostel sv. Jiljí] * [http://www.milevskoklaster.cz/images/klaster_skola.jpg Pohled na premonstrátský klášter v Milevsku] * [http://www.e-stredovek.cz/gallery.php?akce=galerie_ukaz&galerie_id=5 Fotografie kláštera] == Použité prameny == * T. Durdík, F. Kašička, B. Nechvátal: Hrady, hrádky a tvrze na Písecku <!-- HlavičkaObecNav --><br /> [[Dmýštice]] | [[Klisín]] | '''Milevsko''' | [[Něžovice]] | [[Rukáveč]] | [[Velká (Milevsko)|Velká]] <!-- PatičkaObecNav --><br /> {{Okres Písek}} [[Kategorie:Města v Čechách]] {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Okres Písek]] [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [[Kategorie:Obce v okrese Písek]] Šablony použité na této stránce: Šablona:Commonscat (ukázat zdroj) Šablona:Flagicon (ukázat zdroj) Šablona:Infobox české obce a města (ukázat zdroj) Šablona:Město Milevsko (ukázat zdroj) Šablona:Nowrap (ukázat zdroj) Šablona:Okres Písek (ukázat zdroj) Šablona:Článek z Wikipedie (ukázat zdroj) Návrat na stránku „Milevsko“.
