Rajské fontány

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''''Rajské fontány''''' je [[science fiction|vědeckofantastický]] román [[Arthur C. Clarke|Arthura C. Clarka]], vydaný v roce [[1979]]. Události odehrávající se v 22. století popisují konstrukci kosmického výtahu. Tato „orbitální věž“ jest gigantická konstrukce, která se tyčí z povrchu zemského a je propojena se satelitem na geostacionární orbitě ve výšce asi 36 000 kilometrů. Taková stavba by měla být použita pro dopravu nákladu na oběžnou dráhu bez použití raket, čímž by se stala velice efektivní. == Obsah románu == V románu Clarke líčí život starověkého krále Kálidásy, kterým nastiňuje budoucí dobrodružství inženýra Vannevara Morgana, který je rozhodnut vybudovat výtah do vesmíru. Vedlejší zápletky románu opisují kolonizaci sluneční soustavy a první kontakt s [[mimozemský život|mimozemskou inteligencí]]. Clarke si také zahrává s myšlenkou, že [[náboženství]] je důsledkem [[Pohlavní rozmnožování|sexuálního chovaní lidí]] (zde zřejmě vychází z práce Karla Junga - Totem a Tabu), i když to není hlavní idea románu. Příběh se odehrává na smyšleném ostrově nazvaném Taprobané, "avšak z devadesáti procent se přece jen shoduje s Cejlonem, nynější Šrí Lankou". Popis zřícenin paláce Jakkagala se zcela shoduje se skutečnými ruinami skalní pevnosti Sígirija na Srí Lance. Clarke v příběhu demonstruje mikroskopicky tenký, ale silný "hyperfilament", který činí stavbu výtahu proveditelnou. Třebaže k výrobě hyperfilamentu je nutno "kontinuální pseudomonodimenzionální krystal diamantu" [str. 36 v knize], Clarke se později nechal slyšet, že by tuto roli mohl sehrát jiný typ karbonu, [[Fullereny|fulleren]], při konstrukci skutečného kosmického výtahu. Nejnovější vývoj v technologii karbonových nanotrubek přiblížil kosmický výtah ke skutečnosti. Epilog zobrazuje Zemi s několika vesmírnými výtahy vedoucími ke gigantickému „Kruhovému městu“, vesmírné stanici, která obíhá Zemi v geostacionární výšce. Patrná je analogie s kolem: kosmická stanice je věnec kola, Země je osa, a šestice výtahů ve stejné vzdálenosti představuje špice. == Podobnost s jinými Clarkovými pracemi == * Uprostřed románu se objevuje robotická vesmírná loď mimozemského původu, pojmenovaná Xenostellar (místo původu civilizace jíž byla vyslána je pojmenováno Xenopolis), která přechází naší sluneční soustavou. Obdobná situace byla vylíčená v románu ''[[Setkání s Rámou]]'', ačkoli vnější vzhled lodi a její komunikace s lidmi se liší. * První třetina románu ''3001: Poslední vesmírná odysea'' opisuje podrobnosti vnitřku kruhového obydlí obklopující Zemi a jenž je spojeno se zemským povrchem pomocí čtyř kosmických výtahů. Na konci ''Rajských fontán'' můžeme spatřit toto kruhové obydlí poprvé - třebaže má 6 výtahů a ne čtyři. * Na konci ''Rajských fontán'' je Země sevřena v ledovém objetí, jelikož Slunce se ochladilo. Ta samá situace se objevuje v první části Clarkovy povídky "History Lesson" (česky "Historické ponaučení"). * Mimozemšťan, se kterým se setkáváme na konci ''Rajských fontán'' je poněkud fyzičtější forma Roje - mimozemšťanů, kteří přistáli na pravěké Zemi v povídce "Posedlí". == Ocenění a nominace == * [[Cena Nebula]] pro nejlepší román - 1979 * [[Cena Hugo]] pro nejlepší román - 1980 {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Díla Arthura C. Clarka]] [[Kategorie:Science fiction]] [[Kategorie:Knihy roku 1979]]

Návrat na stránku „Rajské fontány“.