Rychlostní silnice R1

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:R1 u Rep.jpg|right|thumb|Úsek rychlostní silnice u Řep a Zličína]] {{Různé významy|redirect=Pražský okruh|tento=[[silnice|silničním]] vnějším rychlostním okruhu kolem Prahy|druhý=[[cyklistická trasa|cyklistické trase]] 8100 (nově A50), nazývané též Pražské kolo, |stránka=cyklistické trasy v Praze}} '''Rychlostní silnice R1''', pojmenovaná '''Pražský okruh''', stavebním sdružením označovaná jako '''SOKP''' (''Silniční okruh kolem Prahy''), je [[rychlostní silnice]], která bude po dobudování tvořit vnější obchvat [[Praha|Prahy]]. Vychází z něj paprsčitě většina českých dálnic a rychlostních silnic. První úseky byly otevřeny v roce [[1984]], s dobudováním celého Pražského okruhu se počítá nejdříve v roce [[2015]]. Na rozdíl od [[Městský okruh (Praha)|Městského okruhu]], jehož dílčí úseky dostaly různé oficiální [[název ulice|uliční názvy]], označení Pražský okruh je ve všech částech vedoucích územím Prahy zároveň i oficiálním „názvem ulice“. V roce 1998 se předpokládala cena stavby 31 miliard korun, v únoru 2005 se cena zvedla na 47 miliard a v roce 2009 Ministerstvo dopravy zveřejnilo, že na dokončení je třeba ještě 71 miliard korun, i když se mezitím část okruhu postavila.<ref>Marek Pokorný: [http://hn.ihned.cz/c1-38499360-ceska-zahada-proc-jsou-silnice-tak-drahe Česká záhada: Proč jsou silnice tak drahé?], iHNed.cz, 2. 10. 2009, Hospodářské noviny</ref> == Přehled úseků == Stavba je rozdělena do deseti číslovaných úseků,<ref name=sokp>[http://www.rozvojsilnic.cz/public/data/file/okruh-r1.pdf Silniční okruh kolem Prahy], Sdružení pro výstavbu silničního okruhu kolem Prahy ve spolupráci s ŘSD ČR, Praha, 2009, ISBN 978-80-903987-4-0</ref> plánované úseky jsou podbarveny červenou barvou. {| class="wikitable sortable" |- style="text-align: center; background-color: #FFE0E0" ! číslo ! název ! délka ! zahájení<br />výstavby ! uvedení<br />do provozu |- | 510 | [[Satalice]] - [[Běchovice]] I. etapa | 1,12&nbsp;km | 1980 | 12.10.1984 |- | 510 | Satalice - Běchovice II. etapa | 2,33&nbsp;km | 1988 | 5.11.1993 |- style="background-color: #FFE0E0" | 511 | Běchovice - [[D1]] | 12,57&nbsp;km | ''plánováno 2013''<ref name=ss>[http://www.mdcr.cz/NR/rdonlyres/D593A126-8E1A-49F1-B249-59DC22394E8E/0/material_web.zip Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje České republiky do roku 2025 ("Superstrategie - green paper")]</ref> | ''plánováno 2016''<ref name=ss/> |- | 512 | D1 - [[Vestec]] | 8,75&nbsp;km | 2008 | 20.9.2010 |- | 513 | Vestec - [[Lahovice]] | 8,34&nbsp;km | 2006 | 20.9.2010 |- | 514 | Lahovice - [[Slivenec]] | 6,03&nbsp;km | 2006 | 20.9.2010 |- | 515 | Slivenec - [[Třebonice]] | 7,41&nbsp;km | 1977 | 20.9.1983 |- | 516 | Třebonice - [[Řepy]] | 3,3&nbsp;km | 1998 | 20.8.2000 |- | 517 | Řepy - [[Ruzyně]] | 2,51&nbsp;km | 1999 | 29.10.2001 |- style="background-color: #FFE0E0" | 518 | Ruzyně - [[Suchdol]] | 9,4&nbsp;km | ''po roce 2016''<ref name=ss/> | ? |- style="background-color: #FFE0E0" | 519 | Suchdol - [[Březiněves]] | 6,68&nbsp;km | ''po roce 2016''<ref name=ss/> | ? |- style="background-color: #FFE0E0" | 520 | Březiněves - Satalice | 13,15&nbsp;km | ? | ? |} Výhledově se očekává, že nejzatíženější (přes 50 tisíc vozidel denně v jednom směru) zůstanou úseky 510, 516 a 517, v ostatních úsecích se odhaduje zátěž kolem 30 tisíc (28 až 36 tisíc) vozidel denně.<ref name=sokp /> == Historie přípravy a výstavby == === Nejstarší úseky === [[Soubor:Praha, Ruzyně, most městského okruhu.JPG|thumb|Most v Praze-Ruzyni překonávající [[Litovický potok]]]] V roce 1984 byly otevřeny první úseky: Satalice – Počernice (510/I) a Slivenec – Třebonice (515). Roku 1993 byl úsek 510 prodloužen až do Běchovic. V roce 2000 v Třebonicích navázal úsek 516 do Řep a v roce 2001 byl prodloužen úsekem 517 do Ruzyně. Od roku 2001 až do 20. září 2010 tak byly v provozu dvě oddělené části: * úsek Satalice – Běchovice na východě města, spojující [[R10]], [[D11]] a [[Štěrboholská radiála|Štěrboholskou radiálu]] * úsek Slivenec – Třebonice – Řepy – Ruzyně na západě města spojující [[Barrandovská spojka|Barrandovskou spojku]], [[D5]], [[R6]] a [[R7]]. === Jihozápadní segment === [[File:Praha, Cholupice, Pražský okruh, most.JPG|left|thumb|Jihozápadní část okruhu u Cholupic]] Dne 20. září 2010 dopoledne byl slavnostně otevřen a 21. září 2010 uveden do běžného provozu Jihozápadní segment (stavby 514, 513 a 512), který propojil stávající západní část okruhu z MÚK s [[K Barrandovu|ulicí K Barrandovu]] s rychlostní silnicí [[R4]], [[Vestecká spojka|Vesteckou spojkou]], plánovanou [[D3]] a brněnskou [[Dálnice D1|D1]]. Součástí je i [[Lochkovský most]], [[Slavičí most]], [[Lochkovský tunel]] o délce 1659 metrů a [[Radotínský most]], jehož část přes údolí [[Berounka|Berounky]], o délce 2045 m, je považována za nejdelší mostní objekt v České republice. Stavba 514 zahrnuje dvě křižovatky, MÚK Lochkov a MÚK Zbraslav se silnicí [[R4]]. Na sousední stavbě 513 se nachází most přes [[Vltava|Vltavu]] o délce 236 m (druhá část [[Radotínský most|Radotínského mostu]]), [[tunel Šabatka]] ([[ekodukt]]) a [[Komořanský tunel]] o délce 1936 m. Mimoúrovňové křižovatky jsou tu čtyři: neveřejný sjezd MÚK Točná, MÚK Břežany (exit 4 či 5, nověji označovaný jako MÚK Písnice), MÚK Písnice (exit 3, nověji označovaný jako MÚK Vestec) a MÚK Jesenice. Současně byla zprovozněna první část tzv. [[Vestecká spojka|Vestecké spojky]], která spojuje Pražský okruh v MÚK Písnice s oblastí Vestce a bude jí možno prodloužit kolem vesnic [[Drazdy]] a [[Rozkoš]] až k [[dálnice D1|D1]]. Odlehčí tak v budoucnu obcím mezi PO a Jižní spojkou od dopravy proudící do centra z plánované [[D3]]. Stavba 512 spojuje budoucí [[D3]] a [[Dálnice D1|D1]]. Úsek Pražského okruhu a jeho nejvýznamnější mosty a tunely pojmenovala [[Rada hlavního města Prahy]] usnesením na svém jednání dne 12. října 2010.<ref>[http://www.praha.eu/jnp/cz/home/magistrat/tiskovy_servis/nova_cast_prazskeho_okruhu_je_oficialne.html Nová část Pražského okruhu je oficiálně pojmenována], zpráva z 34. jednání Rady hl. m. Prahy 12. října 2010, Portál hlavního města Prahy, 12. 10. 2010 (nové názvy v příloze ve formátu doc)</ref> Dobudováním tohoto segmentu je vytvořena alternativa k přetížené [[K Barrandovu|ulici K Barrandovu]], [[Jižní spojka|Jižní spojce]] a [[Chodovská radiála|Chodovské radiále]], kam je dnes odváděna veškerá tranzitní doprava mezi Brnem a směry Chomutov, Karlovy Vary, Plzeň. Jihozápadní segment v masivní míře využívá k řízení dopravy [[telematika|telematické]] systémy. Na konci června 2010 schválilo ŘSD harmonogram, podle nějž byl nový úsek o délce 23 km ze Slivence do Jesenice zprovozněn 20. září 2010. V sobotu 18. září se měl u lahovické estakády konat den otevřených dveří,<ref>[http://ekonomika.idnes.cz/ridici-objedou-prahu-po-nove-dalnici-poprve-20-zari-fva-/eko-doprava.asp?c=A100628_102354_eko-doprava_vem Řidiči objedou Prahu po nové dálnici poprvé 20. září], iDnes.cz, 28. 6. 2010, peš (Petr Švec)</ref> avšak kvůli nedokončenosti stavby a odstraňování závad byl program zredukován na úsek mezi cholupickým tunelem a Hodkovicemi. Chybějící úsek 511 způsobuje od září 2010 spory a komplikace. Město Praha prosazuje od 21. září 2010 úplný zákaz vjezdu těžkých nákladních automobilů na Barrandovský most a přilehlou část Jižní spojky až k dálnici D1. To bude mít za následek, že tranzitní doprava od západu Čech (zejména z dálnice D5) směrem k hradecké dálnici D11 se bude od Modletic po D1 vracet směrem k centru města a Spořilovskou spojkou bude přejíždět na Jižní spojku a Městský okruh. Odpůrci zákazu vyjadřují obavy z přetížení nájezdů a sjezdů a nespokojenost s průtahem takové frekvence středem [[Spořilov]]a. Do doby zprovoznění úseku 511 také zůstane uzavřena mimoúrovňová křižovatka u Dolních Břežan, aby se radiální pražská komunikace vedoucí zástavbou nestala dálničním přivaděčem. Mimoúrovňová křižovatka byla zamýšlena také u křížení s Komořanskou ulicí. V polovině 90. let bylo plánováno napojení okruhu na stávající Komořanskou ulici. Kvůli její nedostatečné kapacitě Praha 12 prosadila vybudování nové komunikace [[KOMOKO]], která má sloužit jako obchvat Komořan a měla vést přes přírodní lokalitu Modřanské laguny, proti čemuž protestovali ochránci přírody; místní obyvatelé se zase obávali hluku z estakády. Přes Pražský okruh byl za 110 milionů Kč vybudován most směřující na zamýšlenou novou komunikaci. Na most sice [[magistrát hl. m. Prahy]] vydal [[stavební povolení]], avšak dosud nebylo řádně dokončeno [[územní řízení]] a odbor výstavby Prahy 12 podal v září 2010 magistrátu podnět k zahájení řízení o odstranění stavby.<ref>Petr Weikert: [http://domaci.ihned.cz/c1-46605230-nepovedeny-experiment-za-110-milionu Most za 110 milionů nevede nikam. Auta po něm pojedou nejdříve v roce 2014], iHNed.cz, 27. 9. 2010</ref> V těsném sousedství tohoto mostu a nedaleko portálu Komořanského tunelu je vybudován též [[ekodukt]] s názvem [[tunel Šabatka]]. Do září 2010 proběhla také rekonstrukce stavby 515 (mezi [[D5]] a [[K Barrandovu|ulicí K Barrandovu]]), kde postupně v jednom a pak druhém jízdním pásu byl vyměněn povrch vozovky, zavedeno nové dopravní značení a další drobné úpravy. Dokončení rekonstrukce je plánováno spolu s dokončením Jihozápadního segmentu. === Jihovýchodní úsek === Realizace úseku Běchovice – [[Dálnice D1|D1]] je plánována na roky [[2010]]–[[2013]]. V jihovýchodní části Prahy proběhl a stále probíhá největší spor o trasování Pražského okruhu. Již od 70. let, kdy se začalo hovořit o potřebě okružní komunikace kolem Prahy, byla schválena trasa kolem [[Jižní Město|Jižního Města]] a [[Petrovice (Praha)|Petrovic]]. Po roce 1989 však už nebylo průchodné vést dálnici sídlištěm, začala vznikat občanská sdružení (např. Optim-eko), která se výstavbě dálnice přes hustě obydlené čtvrtě bránila. Tato tzv. krátká trasa (známá pod označením A, později '''JVK''') by navíc vedla cenným přírodním územím [[Milíčovský les a rybníky|Milíčovského lesa]] a [[Botič]]e. Později byla navržena alternativní trasa '''JVD''' („jihovýchodní dlouhá“), která byla schválena a začleněna do územního plánu. S komunikací ve stopě původně plánované krátké trasy se však v různých podobách a pod různými názvy počítalo i nadále. Později se tato kontroverzní komunikace začala označovat jako Vestecká spojka, jejíž součástí měla být křižovatka u [[Jesenice (okres Praha-západ)|Jesenice]] a na dálnici D1 u [[Újezd u Průhonic|Újezdu]]. Ačkoli magistrát přesvědčuje obyvatele, že půjde o běžnou městskou silnici, podle územního plánu i vyjádření [[Ředitelství silnic a dálnic]] má jít nejméně o čtyřproudovou silnici s parametry dálnice (mimoúrovňové křížení, velké poloměry oblouků apod.). Navíc v původní trase komunikace odmítá magistrát povolit jakoukoli výstavbu a počítá i s přeložením vedení vysokého napětí pod Milíčovským lesem.<ref>[http://praha.kdu.cz/iframe.php?akce=zpravy&typ=6&co=detail&id=164], stránka zrušena, název, autor a datum článku neznámy</ref>, <ref>[http://www.kreslice.cz Městská část Praha-Křeslice], název, autor a datum článku neznámy</ref>,<ref>[http://www.aliancejv.org/Default.aspx?tabid=151 Nesouhlas s návrhem ÚP VÚC Pražský region], 4. září 2006, Aliance Jihovýchod, Leoš Papáček, JUDr. Ela Němečková, dopis Krajskému úřadu Středočeského kraje</ref> V říjnu 2007 byla mezi Ředitelstvím silnic a dálnic, městem [[Říčany]], městskou částí [[Praha-Kolovraty]] a několika občanskými aktivitami podepsána dohoda, kde se investor zavázal vést tuto část obchvatu hlubokým zářezem namísto náspu. Také most přes [[Pitkovický potok]] bude podle této dohody výrazně nižší a kratší. V oblasti Běchovic stavba nezískala územní rozhodnutí pro nevyhovění hlukovým limitům.<ref>[http://www.enviweb.cz/clanek/hluk/80537/stavbe-prazskeho-okruhu-hrozi-zpozdeni-kvuli-hluku Stavbě pražského okruhu hrozí zpoždění kvůli hluku], 9. 2. 2010</ref> === Severozápadní segment === {{aktualizovat}} Severozápadní část, tedy stavby 518 a 519, Ruzyně–Suchdol a [[Suchdol (Praha)|Suchdol]]–[[Březiněves]] (včetně monumentálního [[suchdolský most|suchdolského mostu]] přes [[Vltava|Vltavu]]) jsou plánovány nejdříve mezi lety [[2011]]–[[2014]]. Severozápadní část obchvatu v úseku [[Ruzyně]]-[[Březiněves]] byly vypracována v mnoha variantách, dokumentace [[EIA]] doporučila k realizaci variantu '''Ss''' ('''severní''', '''řežská''') nebo variantu '''J''' ('''jižní''', '''suchdolská''').<ref>[http://mm.denik.cz/63/94/okruh_suchdol.jpg Severozápadní část silničního okruhu Prahy], mapa na serveru Denik.cz, autor grafiky Matěj Bošina, datum neuvedeno, kmenový článek ke grafice nespecifikován</ref> [[Ministerstvo životního prostředí]] akceptovalo obě varianty; z hlediska vlivů na životní prostředí doporučilo variantu Ss a variantu J označilo jako krajní řešení, jehož realizaci lze připustit v případě, že projednání konceptu [[územní plán|územního plánu]] velkého územního celku Pražského regionu vyloučí možnost realizace varianty Ss. Současný územní plán hlavního města Prahy a územní plán velkého územního celku Pražského regionu obsahují pouze variantu J. Varianta J vyvolává ostré protesty občanů obcí a městských částí Prahy, přes které má přecházet. Odpůrci pražským magistrátem prosazované jižní varianty argumentují tím, že toto vedení okruhu bylo navrženo v 30. letech 20. století, tj. v době, kdy v oblasti [[Čimice|Čimic]], [[Bohnice|Bohnic]] a [[Ďáblice|Ďáblic]] bylo jen řídké osídlení a množství aut bylo s dnešním stavem nesrovnatelné. Druhým argumentem je komplikovaný terén v místech [[Suchdolský most|přemostění vltavského údolí]], vysoké náklady na stavbu, její dlouhá doba realizace a provozní nebezpečnost soustavy tunelů a patrových mostů na trase. Dále tvrdí, že jako nepřijatelná se zdá jedna z deklarovaných výhod varianty J - spojení tranzitní kamionové dopravy s vnitroměstskou dopravou. Tento souběh je údajně proti současným evropským normám. Oponenti prosazují variantu Ss,<ref>[http://www.volny.cz/szokruhii/sz_okruh_letak.pdf Silniční okruh na severozápadě Prahy], Nezávislé informace o variantách tras plánovaného dálničního obchvatu, vydal Veřejný dopravní audit, červenec 2002</ref><ref>[http://www.volny.cz/szokruhii/sz_okruh_letak.pdf Srovnání řešení přemostění Vltavy u variant J a Ss - jednoduché nákresy]</ref> která má Vltavu překonat o 3,5 km severněji v prostoru mezi [[Libčice nad Vltavou|Libčicemi nad Vltavou]] a [[Řež]]í. S variantou Ss nesouhlasí občané obcí, okolo kterých má obchvat procházet. Mezi její odpůrce patří i vedení městských částí Praha 6, 7, 8 a 13<ref>[http://www.sestka.cz/index.php?clanek=740 Budoucí podoba silničního okruhu rozčeřila názory veřejnosti, varianta J má naději], Šestka, noviny městské části Praha 6, září 2001, autor neuveden</ref>. Odpůrci variantě vytýkají, že vede příliš daleko od města a je příliš dlouhá i pro tranzitní dopravu. Také namítají že tato varianta není projektově ani stavebně připravena, a proto by její výstavba trvala delší dobu.<ref>[http://magistrat.praha-mesto.cz/(ywvtxw34wunxcx2bbrn1exma)/default.aspx?id=13127&ido=5335&sh=-346167016 Praha jednoznačně podporuje silniční okruh ve variantě J], Metro, 28. 11. 2001, na magistrátní web vloženo 28. 11. 2001</ref> Na téma porovnání obou variant vzniklo již několik studií. Studie společnosti Sudop Praha doporučila k realizaci variantu J, studie společnosti [[Mott MacDonald]] variantu Ss.<ref>[http://www.zeleni.cz/247/3955/file/ Studie Mott MacDonald srovnávající severní a jižní variantu severozápadního segmentu silničního okruhu okolo Prahy], text na webu Zeleni.cz již nedostupný, název a bližší specifikace dokumentu neuvedeny</ref> Zatím poslední studie společnosti City Plan <ref>[http://www.drahan.chabry.cz/data/dokument/soubor/city_plan_ss_vs_j_0712.pdf Pražský silniční okruh, stavby 518 a 519 – posouzení variant "Ss" a "J"], studie společnosti City Plan, text již nedostupný, název a bližší specifikace dokumentu neuvedeny</ref> doporučuje variantu J. Vládní [[Strana zelených]] přes odpor vedení Ministerstva dopravy prosadila 19. září 2007 zřízení expertní komise, která má mj. posoudit varianty severozápadní části Pražského okruhu (usnesení 1064).<ref>[http://racek.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/web/cs?Open&2007&09-19 Usnesení Vlády České republiky č. 1064 z 19. září 2007 o Harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury v letech 2008 až 2013], podepsán předseda vlády Mirek Topolánek</ref> Do února 2008 komise nezahájila svou činnost. <!--Ředitelství silnic a dálnic využilo této situace a požádalo stavební úřad pražského magistrátu o obnovení územního řízení.--> Po úspěchu [[ČSSD]] v [[Volby do zastupitelstev krajů 2008|krajských volbách]] v říjnu 2008 prohlásil kandidát na středočeského hejtmana [[David Rath]], že preferuje variantu Ss.<ref>Martin Mařík: [http://domaci.ihned.cz/c1-29833630-rath-chce-jiny-obchvat-prahy-a-muze-uspet ihned.cz Rath chce jiný obchvat Prahy. A může uspět], iHNed.cz, 3. 11. 2008</ref> Začátek realizace jižní varianty okruhu je také ohrožen rozhodnutím [[Nejvyšší správní soud|Nejvyššího správního soudu]], který v říjnu 2008 zrušil platnost změny pražského územního plánu, která mj. jinak vymezila některé stavby varianty J.<ref>http://195.39.33.40/main.aspx?cls=art&art_id=305, text již nedostupný, název a specifikace článku neuvedeny</ref><ref>[http://www.drahan.chabry.cz/dokument.php?stav=view_detail&dokument=520 Zelení: vítáme zrušení celé „změny 1000“ pražského územního plánu], tisková zpráva klubu pražských zastupitelů Strany zelených, 3. 11. 2008</ref>. Nový ministr dopravy [[Vít Bárta]] zaměstnal jako jednoho se svých poradců [[Miroslav Patrik|Miroslava Patrika]] z ekologického sdružení [[Děti země]], který na podzim [[2010]] prohlásil, že se bude snažit vrátit do hry variantu Ss. Vedení ministerstva zareagovalo tvrzením, že bude preferovat levnější variantu, v současnosti na tuto část stavby ale stejně nejsou peníze.<ref>Pavel Baroch: [http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=677015 Naděje pro Suchdol. Pražský okruh ho možná mine], aktualne.centrum.cz</ref> === Úsek Březiněves – Satalice === Stavba 520 je považována za nejméně důležitou stavbu Pražského okruhu a její realizace je plánována až na léta [[2012]] - [[2015]]<ref>[http://www.okruhprahy.cz/_file_store/160909071512.pdf Stav přípravy SOKP k 31. 8. 2009], web Silniční okruh kolem Prahy, dokument již nedostupný</ref>. Tato část bude zatím snadno zastupitelná rozestavěnou [[Vysočanská radiála|Vysočanskou radiálou]] propojující východní část Pražského okruhu a silnici [[R10]] s ulicí Kbelskou, která dopravu přivádí k dálnici [[Dálnice D8|D8]]. == Zpoplatnění == Jízda po Pražském okruhu byla do 31. prosince 2006 pro všechna vozidla bez poplatku. Od 1. ledna 2007 bylo zavedeno výkonové zpoplatnění formou [[Elektronické mýtné|elektronického mýtného]] pro vozidla nad 12 tun. Po dokončení Jihozápadního segmentu byly zpoplatněny povinností použití dálniční známky i pro ostatní vozidla úseky, které jsou paralelní s dokončenými částmi [[Městský okruh (Praha)|Městského okruhu]], t. j. stavby 512, 513, 514, 515 a 516. Bez poplatku pro vozidla do 6 tun zatím zůstaly stavby 510 a 517. == Související články == * [[Městský okruh (Praha)|Městský okruh]] v Praze * [[Okruh k objíždění obce|Silniční okruh]] == Reference == <references /> == Externí odkazy == * [http://www.okruhprahy.cz Silniční okruh kolem Prahy], stránky Sdružení pro výstavbu silničního okruhu kolem Prahy ** [http://okruhprahy.cz/forum/viewtopic.php?id=18 Diskusní fórum], web Silniční okruh kolem Prahy * [http://drahan.chabry.cz/ Silniční okruh na severozápadě Prahy], stránky o. s. Nad Drahaňským údolím, odpůrců jižní varianty severozápadního segmentu * [http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=502153 Pražský obchvat nemá vést přes Suchdol. Víme proč], Aktuálně.cz, 10. 9. 2007, ph (Petr Holub) * [http://www.rsd.cz/rsd/rsd.nsf/0/EB81E673EF263364C125779D00385600/$file/RSD_R1_9_10.pdf Pražský okruh], Ředitelství silnic a dálnic ČR, vydáno u příležitosti zprovoznění jižní části Pražského okruhu 20. září 2010, * [http://www.ceskedalnice.cz/r1.htm Pražský okruh – oficiálně také Silniční okruh kolem Prahy], web České dálnice, anonymní, poslední změna stránky 19. 9. 2010 * [http://www.dalnice-silnice.cz/R/R1.htm Silniční okruh kolem Prahy R1], web Dálnice-silnice.cz, poslední změny 11. září 2010, autor Lenny * Karel Smejkal: [http://ttnz.cz/mo/album/v/stavby/silnicedalnice/r1/ Pražský okruh - R1], galerie fotografií Pražského okruhu na webu o městském okruhu, založeno 5. 9. 2007, aktualizováno * [http://magistrat.praha-mesto.cz/Uzemni-planovani-a-rozvoj Územní plán sídelního útvaru hlavního města Prahy], Magistrát hl. m. Prahy * [http://www.wmap.cz/vucprazskyregion Územní plán Pražského regionu], obecně závazná vyhláška Středočeského kraje č. 6/2006 ze dne 18. prosince 2006, o závazné části územního plánu velkého územního celku Pražského regionu, web Středočeského kraje {{Dálnice a rychlostní silnice v Česku}} {{commonscat|Expressway R1}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Rychlostní silnice v Česku]] [[Kategorie:Pozemní komunikace v Praze]] [[Kategorie:Doprava ve Středočeském kraji]]

Návrat na stránku „Rychlostní silnice R1“.