Rychnov nad Kněžnou

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox české obce a města | název = Rychnov nad Kněžnou | foto = Soubor:Rychnov Town Hall.JPG | popisek.foto = Budova radnice na Starém náměstí | znak = Soubor:Rychnov_nad_Kněžnou_znak.png | vlajka = Soubor:Flag of Rychnov nad Kneznou.png | status = město | NUTS5 = CZ0524 576069 | kraj = [[Královéhradecký kraj|Královéhradecký]] | NUTS3 = CZ052 | okres = Rychnov nad Kněžnou | NUTS4 = CZ0524 | ob.roz.půs = Rychnov nad Kněžnou | pov.ob = Rychnov nad Kněžnou | země = [[Čechy]] | výměra = 34,95 | obyvatelé = 11 823 | obyv.datum = 28.&nbsp;8.&nbsp;2006 | zem.šíř = 50° 09′ 47″ s. š. | zem.dél = 16° 16′ 28″ v. d. | nad.výš = 320 | PSČ = 516&nbsp;01 až 517&nbsp;01 | početzsj = 19 | početč = 8 | početk = 7 | adresa = Městský úřad Rychnov nad Kněžnou<br />Svatohavelská 105<br /> 51601 Rychnov nad Kněžnou | web = www.rychnov-city.cz | úř.web = www.rychnov-city.cz | email = e-podatelna@rychnov-city.cz | starosta = Jiří Rokl | mapa = Soubor:Location of Czech city Rychnov nad Kneznou.png }} '''Rychnov nad Kněžnou''' ([[němčina|něm.]] ''Reichenau an der Knieschna'') je okresní město v&nbsp;Královéhradeckém kraji v&nbsp;severovýchodních Čechách. Město leží v&nbsp;[[Orlická tabule|Orlické tabuli]] na řece [[Kněžná|Kněžné]]. Město má 11&nbsp;823 obyvatel a rozlohu 3495&nbsp;ha. == Části města == * '''Rychnov nad Kněžnou''' Historické jádro města je [[Městská památková zóna|městskou památkovou zónou]] * [[Dlouhá Ves (Rychnov nad Kněžnou)|Dlouhá Ves]] * [[Jámy (Rychnov nad Kněžnou)|Jámy]] * [[Lipovka (Rychnov nad Kněžnou)|Lipovka]] * [[Litohrady]] * [[Lokot]] * [[Panská Habrová (Rychnov nad Kněžnou)|Panská Habrová]] * [[Roveň (Rychnov nad Kněžnou)|Roveň]] == Historie == === Středověk === Město bylo vytvořeno v průběhu kolonizace podhůří [[Orlické hory|Orlických hor]], když pruh země v okolí Rychnova táhnoucí se směrem do hor obdržel od Přemysla Otakara II. Heřman z Drnholce (jeho otec Vilém z Drnholce byl ve službách Přemysla Otakara II. a držel [[Ústí nad Orlicí]]). Heřman držel také úřad [[podkomoří]]ho (1261–1266). První písemná zmínka o Rychnově nad Kněžnou se právě vztahuje k osobě Heřmana z Drnholce, který figuruje jako svědek na listině Přemysla Otakara II. vydané 1.2.1258 ve Vídni (''Hermannus de Richenawe'').<ref>RBM II, s. 70, č. 176. V souvislosti s jeho jménem existují i další formy jména města: ''Richnow, Richenowe, Richenove.'' Srov. RBM II, ad indicem.</ref> Heřman si postavil dřevěný hrad a bylo obydleno podhradí a úrodná niva u řeky.<br />Rychnovem procházela i jedna z významných stezek, po níž proudili do města obchodníci (právo trhu je písemně doloženo až později).<br />S městečkem byl založen i kostel sv. Havla, původně vystavěn v románském slohu; oltář byl vysvěcen roku 1313. Prvním jménem známým farářem byl Dominik, jenž byl po své smrti nahrazen Kunratem, synem měšťana Hanuše z Rychnova. Rychnovské panství pak až do počátku 15. století bez problémů drželi potomci Heřmana z Rychnova. Páni z Rychnova patřili mezi významné české rody. Nezletilým synům Jetřicha (†1400) byl poručníkem Boček z Kunštátu a z Poděbrad. Dva z nich, Jan a Hynek, se za husitských válek přidali na stranu táborskou, takže král Zikmund považoval rychnovské panství za odumřelé léno a svěřil ho Půtovi z Častolovic. Potomci Jana z Rychnova (†1433) však panství udrželi a v jejich rukou zůstalo až do konce století. V Rychnově pak vládl Jan mladší (1440−1471) a po něm jeho synové Albrecht a Heřman a synovci Jindřich a Heřman.<br />Roku 1488 obdržel Rychnov od Vladislava II. právo na městský znak (''Na červeném štítě leží jelen, desaterák, s hlavou otočenou vlevo, v přirozených barvách, na něm sedí panna v modrých šatech podávající jelenu pravou rukou dvojité zelené lekno.'') a na dva výroční trhy; měšťanům bylo navíc dovoleno pečetit zeleným voskem.<br />Albrecht a Heřman byli posledními majiteli Rychnova z rodu Rychnovských, neboť Albrecht prodal město roku 1497 [[Vilém z Pernštejna|Vilémovi z Pernštejna]], jenž vytvořil ve východních Čechách rozsáhlé dominium. Ten měl sídlo na [[Pardubice|Pardubicích]] a Rychnovu vládl až do své smrti roku 1521, kdy české majetky zdědil jeho syn [[Vojtěch z Pernštejna]] (viz [[Pernštejnové]]). Vilém daroval městu roku 1498 pastvinu Láň; roku 1503 zrušil ve městě panský dvůr a rozprodal ho. <references/> == Pamětihodnosti == * [[Rychnov nad Kněžnou (zámek)|Zámek Rychnov nad Kněžnou]] : Raně [[baroko|barokní]] zámek byl budován od roku 1676 Františkem Karlem Libštejnským z Kolovrat a následně i jeho synem Norbertem Leopoldem a vnukem Františkem Karlem II. Dokončen byl až v průběhu 18. století. Kolem roku 1722 stavbu patrně vedl i známý italský architekt [[Giovanni Santini]]. V 18. století byla v zámku založena rozsáhlá obrazárna obsahující nejen rodovou galerii Kolovratů, ale i zakoupené obrazy domácích a světových autorů a další díla postupně přesunutá z jiných kolovratských zámků. Až do současnosti jsou zde k vidění např. obrazy [[Karel Škréta|Karla Škréty]] či [[Hans von Aachen|Hanse von Aachena]]. Po roce [[1989]] byl dříve [[znárodnění|znárodněný]] zámek [[restituce|restituován]] rodu Kolovratů Krakovských Libštejnských. * Socha Panny Marie Immaculaty * Kostel [[svatý Havel|svatého Havla]] : Původně vystavěn v [[románský sloh|románském slohu]], oltář vysvěcen roku 1313; exitují starší názory, že byl založen již roku 1083, ovšem ty jsou s největší pravděpodobností mylné, neboť toto datum nekoresponduje s obydlováním této oblasti. * Hřbitovní kaple Proměnění Páně * Židovský hřbitov * Socha Dobrého pastýře, nad Dubinkou * Socha Krista Trpitele, nad židovským hřbitovem * Socha svatého Antonína Paduánského * Socha svatého Marka na křižovatce ulic Smetanova a Masarykova * Synagoga : Nová synagoga byla vybudována v roce 1782 poté, co požár v roce 1779 zničil původní synagogu z poloviny 17. století. Později prošla dvěma stavebními úpravami a bohoslužby se v ní konaly až do [[druhá světová válka|2. světové války]]. V průběhu [[Protektorát Čechy a Morava|německé okupace českých zemí]] byla synagoga zpustošena, v době [[Komunistický režim v Československu|komunistického režimu]] tam [[národní podnik]] Benzina skladoval a prodával topný plyn. V 90. letech [[20. století]] byla synagoga opravena a bylo do ní umístěno Židovské muzeum Podorlicka a Památník [[Karel Poláček|Karla Poláčka]]. * Sousoší svatého Floriána, svatého Jana Nepomuckého a krucifix na Starém náměstí * Sousoší svatého Jana a svatého Pavla u Javornické silnice * Sousoší svatého Josefa na Poláčkově náměstí * Sousoší Zasnoubení Panny Marie v parčíku * Radnice na Starém náměstí * Rodný dům [[F. M. Pelcl]]a * Pomník F. M. Pelcla * [[Soukenická strouha]] - napájecí vodní kanál * Pivovar - Podorlická sodovkárna * Sousoší mariánského obrazu, před pivovarem * Smírčí kříže (v blízkém okolí) == Osobnosti == * František Martin Pelcl, (1734–1801) spisovatel, historik a filolog * [[Karel Poláček]] (1892–1944), spisovatel a novinář * [[Jiří Šlitr]] (1924-1969), herec, dramatik spoluzakladatel [[Semafor (divadlo)|Semaforu]] * [[Rudolf Rokl]] (1941–1997), klavírista a hudební skladatel. * [[Karel Sýs]], (1946) český básník, spisovatel a novinář == Muzea a galerie == * Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou - Jiráskova 2, některé expozice jsou na zámku * Památník [[Karel Poláček|Karla Poláčka]] - Palackého ulice 608 * Památník [[František Martin Pelcl|F. M. Pelcla]] - Pelclovo nábřeží 458 == Partnerská města == * [[Oudewater]], [[Holandsko]] == Demografie == {| class="wikitable" |--- | bgcolor=d0ffff | '''Rok''' | bgcolor=edffff | '''2001''' | bgcolor=edffff | '''2002''' | bgcolor=edffff | '''2003''' | bgcolor=edffff | '''2004''' | bgcolor=edffff | '''2005''' |--- | bgcolor=d0ffff | '''Počet obyvatel''' | 11 831 | 11 790 | 11 695 | 11 640 | 11 672 |} == Fotogalerie == <gallery> Soubor:Rychnov Castle.jpg|Zámek Soubor:Rychnov Synagogue.jpg|Synagoga s Památníkem Karla Poláčka Soubor:Rychnov Old Square.JPG|Staré náměstí </gallery> == Související články == * [[Městská autobusová doprava v Rychnově nad Kněžnou a Vamberku]] == Literatura == * ''1258-1958 Rychnov nad Kněžnou.'' Hradec Králové, b.d. * Juza, Josef – Strážnická, Alena – Šrom, Jindřich: ''Historie města Rychnova nad Kněžnou v datech.'' Rychnov nad Kněžnou 1988. * Kouřil, Tomáš - Svoboda, Antonín: ''Dějiny Rychnova nad Kněžnou.'' Rychnov nad Kněžnou 1924. * Petráš, Oldřich: ''Rychnov nad Kněžnou 1258-1958.'' Hradec Králové 1958. * [[August Sedláček|Sedláček, August]]: ''Rychnov nad Kněžnou.'' Praha 1871. * [[August Sedláček|Sedláček, August]]: ''Hrady.'' sv. 2, s. 181–187. * Svoboda, Antonín, ed.: ''Rychnovsko a Kostelecko.'' Vlastivědný sborník z prací učitelstva obou okresů. Rychnov nad Kněžnou, b.d. '''časopis''' * ''Orlické hory a Podorlicko'' {{Commonscat|Rychnov nad Kněžnou}} <!-- HlavičkaObecNav --><br /> [[Dlouhá Ves (Rychnov nad Kněžnou)|Dlouhá Ves]]&nbsp;| [[Jámy (Rychnov nad Kněžnou)|Jámy]]&nbsp;| [[Lipovka (Rychnov nad Kněžnou)|Lipovka]]&nbsp;| [[Litohrady]]&nbsp;| [[Lokot]]&nbsp;| [[Panská Habrová]]&nbsp;| [[Roveň (Rychnov nad Kněžnou)|Roveň]]&nbsp;| '''Rychnov nad Kněžnou''' <!-- PatičkaObecNav --><br /> {{Okres Rychnov nad Kněžnou}}{{Okresní město}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Města v Čechách]] [[Kategorie:Okres Rychnov nad Kněžnou]] [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [[Kategorie:Obce v okrese Rychnov nad Kněžnou]]

Návrat na stránku „Rychnov nad Kněžnou“.