První vídeňská arbitráž

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Image:Slovakia borderHungary.png|thumb|'''Území dnešního Slovenska, odstoupená Maďarsku první vídeňskou arbitráží:'''<br /> '''1''' – jižní část [[Bratislavské předmostí|Bratislavského předmostí]], do 15. října 1947 součástí Maďarska<br /> '''2''' – tzv. Jižní Slovensko, od 2. listopadu 1938 do jara/8. května 1945 připojeno k Maďarsku<br /> '''3''' – část východního Slovenska kolem [[Stakčín]]a a [[Sobrance|Sobranců]], po válce od 4. dubna 1939 do jara/8. května 1945 připojeno k Maďarsku<br /> '''4''' – [[Děvín]] a [[Petržalka]] ([[Bratislavské předmostí]] v rozsahu před 15. říjnem 1947), od 1./20. listopadu 1938 do 1945 připojeno k Německu<br /> '''5''' – německá zóna, zřízená „[[Smlouva o ochranném vztahu mezi Německou říší a Slovenským státem|Ochrannou smlouvou]]“ ''(Schutzvertrag)'' 23. března 1939]] [[Soubor:Podkarpatská Rus.png|náhled|Územní ztráty Československa na Podkarpatské Rusi v důsledku první vídeňské arbitráže. Podkarpatská Rus byla ze všech zemí ČSR postižena odstoupením pohraničí nejvíce. Ztratila významné roviny s dopravními tepnami i průmyslovými podniky a hlavně obě dvě velká města - Užhorod a Mukačevo. Sídlo oblasti se přesunulo do Chustu]] Dne [[2. listopad]]u [[1938]] bylo ve '''[[vídeň]]ském''' Belvedéru ukončeno '''arbitrážní jednání''' o [[maďarsko]]-[[československo|československé]] hranici. Oficiálním důvodem jednání bylo "vyřešení postavení polské a maďarské menšiny v Československu".<ref>[http://dnes.atlas.sk/slovensko/248486/ Článek na zpravodajském serveru atlas.sk (slovensky)]</ref> Na základě abritrážního rozhodnutí ministrů zahraničí [[Německo|Německa]] [[Joachim von Ribbentrop|Joachima von Ribbentropa]] a [[Itálie]] [[Galeazzo Ciano|Galeazza Ciana]] bylo rozhodnuto, že [[Československo]] odstoupí určitá území ve prospěch [[Miklós Horthy|horthyovského]] [[Maďarské království|Maďarského království]], podobně jako byly odstoupeny [[Sudety]] nacistickému Německu. Podle protokolu o vídeňské arbitráži, podepsaného zástupci [[Německo|Německa]], [[Itálie]], [[Maďarské království|Maďarského království]] a Československa, musel společný stát Čechů a Slováků ve dnech [[5. listopad|5.]]–[[10. listopad]]u [[1938]] odstoupit [[Maďarské království|Maďarskému království]] značnou část území jižního a východního [[Slovensko|Slovenska]] kterou získal roku [[1920]] v důsledku [[Trianonská smlouva|Trianonské smlouvy]] a také jihozápadní část [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]] (celkem 11&nbsp;927 km² s více než miliónem maďarských obyvatel). Vídeňská arbitráž byla přímým důsledkem [[Mnichovská dohoda|mnichovské dohody]] a proto bývají výsledky obou aktů velmi často připisovány pouze Mnichovu. == Důsledky == Nové hranice způsobily hlavně v dopravě kritickou situaci. Kromě přerušení dopravy v oblasti západu Slovenska došlo k rozdělení železniční sítě hlavně ve východní části krajiny Slovenské, kde [[Košice]], regionálně nejvýznamnější město, připadly Maďarsku. Situace na Podkarpatské Rusi byla ještě horší, neboť Maďaři získali [[Užhorod]] i [[Mukačevo]]. Díky napjatým vztahům mezi Československem a Maďarskem byl provoz drážní dopravy komplikovaný a tak muselo být rozhodnuto o budování tratí nových.<ref>[http://www.rail.sk/skhist/stavba/arb.htm Článek o dopravních omezeních v souvislosti s výsledky arbitráže]</ref>. Kromě dopravních omezení však došlo i k ekonomickým a jiným ztrátám. Odstoupením Košic přišla krajina Slovenská o druhé největší město, rovněž ztratila zemědělsky cenné oblasti jižního Slovenska, hlavně tedy [[Žitný ostrov]]. Maďarské království sice podle textu smlouvy mělo zajistit československé vládě odstranění všech komplikací, které odtržení území způsobilo, vztahy však dobré nebyly a těžkosti přetrvávaly. Hranice stanovené Vídeňskou arbitráží přetrvávaly až do konce Druhé světové války a byly i jižní hranicí Slovenského státu před znovuobnovením Československa v hranicích předmnichovských. == Druhá vídeňská arbitráž == [[Druhá vídeňská arbitráž]], která se konala o dva roky později, zajistila podobným způsobem rozšíření území Maďarska na úkor [[Rumunsko|Rumunska]], které ztratilo centrální části svého státu, osídlené především maďarskou menšinou. Podobně jako v případě první vídeňské arbitráže, i zde byly oblasti s maďarskou menšinou Rumunsku po skončení války navráceny. == Reference == <references/> == Související články == * [[Druhá vídeňská arbitráž]] {{cs-timeline}}{{cs-timeline-smlouvy}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Dějiny Československa]] [[Kategorie:Dějiny Maďarska]] [[Kategorie:Dějiny Ukrajiny]] [[Kategorie:Dějiny Vídně]] [[Kategorie:1938]]

Návrat na stránku „První vídeňská arbitráž“.