Pečárka dvouvýtrusá

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{ Taxobox | barva = lightblue | jméno = Pečárka dvouvýtrusá | obrázek = Champignons Agaricus.jpg | šířka obrázku = 250px | popis obrázku = Bílá forma pěstované pečárky dvouvýtrusé (''Agaricus bisporus'') | říše = [[houby]] (Fungi) | oddělení = [[stopkovýtrusné houby|houby stopkovýtrusné]] (Basidiomycota) | třída = [[stopkovýtrusné]] (Basidiomycates) | podtřída = | řád = [[pečárkotvaré]] (Agaricales) | čeleď = [[pečárkovité]] (Agaricaceae) | rod = [[pečárka]] (''Agaricus'') | binomické jméno = Agaricus bisporus | druh popsal = (J.E. Lange) Pilát }} '''Pečárka dvouvýtrusá''' (''Agaricus bisporus'' syn. ''Agaricus brunnescens'' (Peck.) Hlaváček<ref name="kuo2" />, ''Psalliota bispora'' (J.E. Lange) F.H. Møller & Jul. Schäff.) česky též '''pečárka hnědá''', '''pečárka zahradní''', '''žampion dvouvýtrusný''' či '''žampión dvouvýtrusý''' je jedlá a pěstovaná houba z čeledi [[pečárkovité]] (Agaricaceae). == Popis == [[Soubor:Portobello mushrooms.jpg|thumb|Hnědá forma pečárky rostoucí volně v přírodě]] Vhled [[plodnice]] se u druhů rostoucích volně v přírodě a těch, které jsou podomácku či průmyslově pěstovány liší, a to barvou. V přírodě rostoucí pečárka dvouvýtrusá (''A. bisporus'') má v mládí zavalitý nahnědlý [[třeň]] ve tvaru hrušky a na povrchu hnědý jemně šupinatý [[klobouk]], který se přimyká skoro ke třeni. Později se [[pochva]] trhá a zůstává v podobě bílé až bílo nahnědlé [[Plachetka|plachetky]]. Samotný klobouk je malý v poměru ke třeni a značně kulovitý se stářím přibývá zvláště na průměru, avšak udržuje svůj půlkruhový tvar. Dosahuje průměru 50–120 mm. Je masitý a zespoda jsou z počátku lupeny masovité barvy v podobě stříšky, později se rozprostírají do vodorovné hladiny a mění se i jejich barva v tmavě hnědou. Stejně tak klobouk přibírá tmavší hnědou barvu a postupně od jeho obvodu ke středu se šíří šupiny. Někdy jsou lupeny v mládí zcela bílé. [[Výtrus]]y jsou vejčité až kulovité, purpurově hnědé barvy, dosahující rozměrů 6,5–7,5 na 5,5–6,5 mikrometrů. Třeň bývá 40–80 mm dlouhý, značně tlustý o průměru 10–30 mm, plachetka na něm zůstává ohnuta dolů. [[Dužina]] je bílá, šťavnatá, po porušení mírně masově zbarvená, později mění barvu do rezava.<ref name="smotlacha2">{{Citace monografie | příjmení = Smotlacha | jméno = Miroslav | příjmení2 = Malý | jméno2 = Jiří | odkaz na autora = | titul = Smotlachův atlas hub | vydavatel = Ottovo nakladatelství s.r.o. | místo = Praha | rok = 1999 | počet stran = 271 | isbn = 80-7181-311-7 | kapitola = | strany = | jazyk = česky }}</ref><ref name="atlas">{{Citace monografie | příjmení = Svrček | jméno = Mirko | příjmení2 = Vančura | jméno2 = Bohumil | odkaz na autora = | titul = Houby | vydavatel = ARTIA | místo = Praha | rok = 1987 | počet stran = 307 | isbn = | kapitola = Obrazová část | strany = 43–300 | jazyk = česky }} </ref> [[Mycélium]] je bílé.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = The Portabella Kit | url = http://brainright.com/Interests/Mycology/PortabellaKit.shtml | datum vydání = 2010-01-10 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2010-09-20 | vydavatel = | místo = | jazyk = anglicky }} </ref> Pěstované pečárky jsou velmi podobné, rozdíl je však v barvě – jsou bílé,<ref name="kuo2" /> klobouk má víc šupinek. V posledních letech však byly vypěstovány i nahnědlé tržní kmeny nazývané ve spojených státech obchodním názvem ''crimini'' a ''portabello''.<ref name="kuo2" /> == Taxonomie == Základním rozlišovacím znakem žampionů od ostatních hub je že se spory respektive [[výtrus]]y tvoří na povrchu [[bazidie|bazidíí]], které se nalézají na [[lupeny|lupenech]] či v [[rourky|rourkách]] ze spodní strany klobouku. Tyto houby se proto zařazují v systému do třídy [[stopkovýtrusé|stopkovýtrusých]] (protože se [[bazidiospora]] tvoří na stopce), vědecky Basidiomycetes. Na rozdíl od toho [[vřeckovýtrusé]] houby (Ascomycetes), vytváří výtrusy ([[askopsory]]) uvnitř [[vřecko|vřecek]] od kterých se po splynutí [[buněčné jádro|jader]] oddělují.<ref name="jablonský">{{Citace monografie | příjmení = Jablonský | jméno = Ivan | příjmení2 = Šašek | jméno2 = Václav | odkaz na autora = | titul = Pěstování hub ve velkém i v malém | vydavatel = Brázda | místo = Praha | rok = 1997 | počet stran =165 | isbn = 80-209-0266-X | kapitola = Část všeobecná | strany = 5–27 | jazyk = česky }} </ref> Od tříd dolů jsou s [[fylogeneze|fylogenetickým]] zařazením hub problémy a často se houby přeřazují z jednoho rodu do druhého a z jedné [[vývojová větev|fylogenetické větve]] do jiné.<ref name="matheny">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Matheny | jméno = Brandon | příjmení2 = Moncalvo | jméno2 = Jean-Marc | příjmení3 = A. Redhead | jméno3 = Scot | odkaz na autora = | titul = Agaricales | url = http://tolweb.org/Agaricales/20551 | datum vydání = 2007-05-09 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2010-09-20 | vydavatel = The Tree of Life Web Project | místo = | jazyk = anglicky }} </ref> Dříve se houby do taxonů řadili hlavně díky popisu plodnic, později i spor a mycélia. V poslední době se používají laboratorní metody porovnávající [[DNA]]. I přesto nejsou všechny houby z toho úhlu pohledu ještě popsány a porovnány s ostatními. Navíc je říše hub dosti proměnlivá a stále jsou objevovány druhy další.<ref name="matheny" /> V případě [[pečárkotvaré|pečárkotvarých]] (Agaricales) byly stejným znakem po století lupeny. S postupem rozvoje [[mykologie]] však vznikly i jiné řády s lupenitými houbami.<ref name="kuo">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Kuo | jméno = Michael | odkaz na autora = | titul = The Gilled Mushrooms ("Agaricales") | url = http://www.mushroomexpert.com/agaricales.html | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2010-09-20 | vydavatel = MushroomExpert.Com | místo = | jazyk = anglicky }} </ref> Co se týká čeledi [[pečárkovité]] (Agaricaceae), tak zde z několika studií vyplývá, že jsou to houby úzce příbuzné čeledím [[lanýžovité]] (Hydnangiaceae), [[Cystodermateae]], [[hnízdovkovité]] (Nidulariaceae), [[křehutkovité]] (Psathyrellaceae), [[slzečníkovité]] (Bolbitiaceae) a [[pavučincovité]] (Cortinariaceae). Do stejné fylogenetické větve agarikoidních hub patří i čeledi [[Inocybaceae]], [[Crepidotaceae]], [[Tubarie]], [[Panaeoleae]], [[límcovkovité]] (Strophariaceae), [[hlízovité]] (Hymenogasteraceae) a [[Gymnopileae]], které se však rozdělují do několika pokročilejších vývojových větví.<ref name="matheny" /> Do rodu [[pečárka]] (''Agaricus'') se pak obecně řadily druhy podobné kloboukem s nevýrazným zbarvením. V poslední době ale přibývá studií, které současné taxonomické zařazení mění. Přeze všechno je však rod ''Agaricus'' velmi málo probádaným rodem.<ref name="kuo" /> Rozlišovacím znakem této pečárky jsou bazidiospory. Každá bazidie vytváří dvě bazidiospory na rozdíl od čtyř, jak je tomu u jiných pečárek.<ref name="kuo2">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Kuo | jméno = Michael | odkaz na autora = | titul = Agaricus bisporus: The Button Mushroom | url = http://www.mushroomexpert.com/agaricus_bisporus.html | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2010-09-20 | vydavatel = MushroomExpert.Com | místo = | jazyk = anglicky }}</ref> V současné době se žampión dvouvýtrusý (''A. bisporus'') považuje za synonymum [[žampion zahradní|žampionu zahradního]] (''A. hortensis''),<ref name="smotlacha2" /> s tím že označení žampion zahradní bylo pro bílou formu pečárky dvouvýtrusé (''A. bisporus'').<ref name="kuo2" /> Dalším problémem při popisu pečárek je taxonomie, kdy na rozdíl od vědeckého názvosloví české vyžaduje i pro druhy dvouslovný název – jeden označující rod a druhý druh, ale není standardizován. Proto se mezi odbornou veřejností používá vědecké klasifikace a označení.<ref name="jablonský" /> == Rozšíření == Pečárka dvouvýtrusá (''A. bisporus'') je široce rozšířena v Severní Americe.<ref name="kuo2" /> Většina studií uvádí, že tato pečárka ze severoamerické přírody má svůj původ v Evropě a že se jedná o houby, které unikly z pěstíren. Studie Kerrigana ''et al.'' (1995)<ref name="kuo2" /> však ukázala, že vedle cizích pečárek dvouvýtrusých rostou v Severní Americe i druhy původní. Roste mimo les na hnojených pozemcích, jako jsou louky, komposty, zahrady a pole.<ref name="smotlacha2" /><ref name="atlas" /> == Rozmnožování == [[Soubor:Agaricus bisporus spores SEM 3.jpg|thumb|Stopky s výtrusy na bazidiích]] Pečárka dvouvýtrusá (''A. bisporus'') jako [[stopkovýtrusé|stopkovýtrusá]] houba podléhá pouze [[pohlavní rozmnožování|pohlavnímu rozmnožování]]. Rostlinné tílko je tvořeno soustavou [[hyfa|hyf]] tvořených [[Buněčné jádro|dvoujadernými]] buňkami. Díky tomu nepotřebuje toto [[mycélium]] splynout jako je tomu u většiny jiných hub, protože je již od počátku dykaryotní. Jedná se o tak zvaný sekundární [[monothalizmus]].<ref name="jablonský" /> V příznivém období mycélium roste a přitom hromadí živiny včetně vody.<ref name="jablonský" /> To v ČR nastává od jara do podzimu, respektive od června do října,<ref name="smotlacha2" /> v průmyslových podmínkách ale kdykoliv. V určité fázi se hyfy začnou splétat a tvoří klubíčko tzv. [[primordium]]. To postupně narůstá a začíná se diferencovat klobouk a třeň. Plodnice se i nadále zvětšuje vlivem růstu hyf a následkem velkého příjmu vody. Postupně se také na lupenech diferencují [[bazidie]], kde dochází ke splynutí jader. Bazidie jsou tedy monokaryotické. Dále se na bazidii tvoří výrůstky do kterých vstupují [[meióza|meiozou]] vzniklá jádra jako následek dvojího dělení – do každé [[bazidiospora|bazidiospory]] tedy vstoupí dvě jádra, protože u pečárky dvouvýtrusé (''A. bisporus'') se tvoří pouze dva výtrusy. Následně je výtrus větrem zanesen do půdy. Vzniká tak klíčením nová hyfa tvořící postupně mycelium houby.<ref name="jablonský" /> == Hospodářské využití == Pečárka dvouvýtrusá (''A. bisporus'') je hlavně houbou průmyslovou. Průmyslově se běžně vyrábí a dodává zpracovaná ke konzumaci do restaurací a jídelen, ale i na pulty obchodů a supermarketů.<ref name="atlas" /><ref name="smotlacha2" /> Její prodej či výkup s běžného sběru je v ČR zakázán.<ref name="smotlacha2" /> === Historie pěstování === Dnes jsou žampiony tohoto druhu pěstovány po celém světě. Jejich pěstování má dlouholetou tradici spadající již do 17. století, kdy se začínají ve Francii postupně pěstovat na záhonech. Později se zjišťuje, že žampion nepotřebuje ke svému růstu světlo a tak se začínají pěstovat v podzemních prostorech. Nejprve se pěstují na záhonech, později v policích, oslích hřbetech (hromada z užší vrcholovou partií, než je základna) a bednách. V dnešní době jsou již žampionárny plně automatizovány. Největším producentem je USA, dále Čína, Nizozemsko a Velká Británie.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Jablonský | jméno = Ivan | příjmení2 = Šašek | jméno2 = Václav | odkaz na autora = | titul = Pěstování hub ve velkém i v malém | vydavatel = Brázda | místo = Praha | rok = 1997 | počet stran =165 | isbn = 80-209-0266-X | kapitola = Výrobní pěstování hub | strany = 31–164 | jazyk = česky }}</ref> Zároveň je žampion nejvíce produkovanou houbou ze všech z hlediska světové produkce.<ref name="jablonský" /> === Třídění a distribuce === Pro pěstované žampiony existují ve světě různé [[norma|normy]]. Například v České republice je to norma ČSN 46 3197, která udává 2 třídy jakosti. První třída dovoluje jen drobné odchylky od [[standard]]u, který vyžaduje standardně vypadající houby. Druhá třída pak povoluje větší odchylky. Ty se jednají tvaru, vybarvení, otlaků, dutosti třeně, velikosti, stop zeminy či poškození. Podle velikosti se pak dělí žampiony na malé, střední a velké. Zde hraje roli rozpětí klobouku. Dále norma vyžaduje bezpečné balení a viditelnou identifikaci s údaji jako název „Pěstované žampiony“, „čištěné“ či „nečištěné“, barva pakud není bílá, původ výrobku a další obchodní údaje.<ref>{{Citace monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Pěstované žampiony (ČSN 46 3197) | vydavatel = Český normalizační institut | místo = Praha | rok = 2002 | počet stran =8 | isbn = | kapitola = | strany = | jazyk = česky }} </ref> === Odrůdy a kmeny === V dnešní době se v případě žampionů pro komerční účely používá řada [[kmen]]ů.<ref name="jablonský" /> == Gastronomie == Z dlouholeté tradice průmyslového pěstování žampionů vyplývá, že jsou vyhledávanou [[kulinářství|kulinářskou]] pochoutkou. Po celém světě jsou součástí jídelníčku řady národních kuchyní jako předkrmy, polévky, hlavní jídla či saláty. == Reference == <references/> == Literatura == * {{Citace monografie | příjmení = Jablonský | jméno = Ivan | příjmení2 = Šašek | jméno2 = Václav | odkaz na autora = | titul = Pěstování hub ve velkém i v malém | vydavatel = Brázda | místo = Praha | rok = 1997 | počet stran =165 | isbn = 80-209-0266-X | kapitola = | strany = | jazyk = česky }} {{Commonscat|Agaricus bisporus}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Pečárkovité]] [[Kategorie:Jedlé houby]]

Návrat na stránku „Pečárka dvouvýtrusá“.