Dolomity

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox reliéf | název = Dolomity<br />''Dolomiti'' | obrázek = dolomiti 1.jpg | popis1 = skupina Le Tofane - 3244 m n. m. | popisek2 = skupina Le Tofane - 3244 m n. m. | maxnázev = [[Marmolada]] | maxvýška = 3&nbsp;343 | nadřaz = [[Jižní vápencové Alpy]], [[Alpy]] | podřaz = | soused = [[Brenta (pohoří)|Brenta]], [[Karnské Alpy]], [[Fleimstalské Alpy]], [[Vicentinské Alpy]], [[Sarntalské Alpy]], [[Zillertalské Alpy]], [[Rieserferner]], [[Villgratenské hory]] | světadíl = [[Evropa]] | stát = [[Soubor:Flag of Italy.png|24px]] [[Itálie]] | hornina = [[vápenec]], [[dolomit]] | poznámka = | povodí = [[Adige]], [[Eisack]], [[Piava]], [[Brenta]]}} [[Soubor:Pohled na Dürrenstein ze sedla Sarlriedel.jpg|thumb|Masiv [[Dürrenstein (Dolomity)|Dürrenstein]] v Pragských Dolomitech]] '''Dolomity''' (italsky: ''Dolomiti'') jsou jedním z [[hora|horských]] masivů [[Italské Alpy|Italských Alp]]. Rozkládá se v [[sever]]ní části [[Itálie]], na [[východ]] od [[Bolzano|Bolzanské]] kotliny. [[Pohoří]] nemá jednolitý hřeben, skládá se z mnoha menších, často velmi rozličných horských skupin. Oblast charakterizují typické dolomitické prvky jako stolový povrch některých masivů, srázné stěny, věžovité vrcholy, rozeklané [[skála|skalní]] hřebeny a takřka bizarní tvary některých [[horský štít|štítů]]. Na území Dolomit jsou snad všechny typy horské krajiny - od horských luk po skalní masivy s [[Ledovec|ledovci]]. == Historie == [[Pohoří]] za své jméno vděčí [[Francie|francouzskému]] učenci, [[mineralogie|mineralogovi]] a dobrodruhovi [[Deodatu de Dolomieu]] (1750 - 1801), který si jako první všiml odlišného složení horniny, z níž jsou Dolomity složeny. Chemické složení dolomitu (který je zde spolu s kalcitem horninotvorným minerálem) je [[vápník|Ca]][[hořčík|Mg]]([[uhlík|C]][[kyslík|O]]₃)₂. Kuriozitou ovšem je, že název [[dolomit]] byl později přenesen na všechna pohoří, vytvořená z [[hornina|horniny]] se stejným [[chemie|chemickým]] složením. [[turistika|Turistický]] název Dolomity se ale ujal teprve po [[První světová válka|1. světové válce]]. Z bojů této války zbyla v horách řada [[pevnost (stavba)|pevnostn]]ích staveb a dodnes viditelných pozůstatků bojů. V [[5 Torri]] a [[Mount Lagazuoi]] je dokonce otevřené muzeum letecké války. == Poloha == Plocha Dolomit - 4&nbsp;750 km² je vymezena tokem [[Řeka|řeky]] [[Rienz]] (na severu), východní hranici tvoří [[Piava]]. Od jižně ležících [[Fleimstalské Alpy|Fleimstálských Alp]] je dělí řeky [[Cismon]] a [[Brenta (řeka)|Brenta]]. Severní ohraničení Dolomit tvoří [[říční údolí|údolí]] [[Val Pusteria]]. Nejvýznamnější řeky území [[Adige]] a [[Isarco]] tvoří západní hranici pohoří. Pohoří leží na území třech provincií - [[Provincie Belluno|Belluno]], [[Autonomní provincie Trento|Trento]] a [[Autonomní provincie Bolzano|Bolzano]]. == Geologie a geomorfologie == [[Soubor:Gusela del Vescova.jpg|thumb|Skalní věž Gusela del Vescova v masivu [[Monte Schiara]]]] === Vznik === Specifický [[geomorfologie|morfologický]] tvar Dolomit je dobře známý. Nad určitou [[nadmořská výška|nadmořskou výškou]] převládají vertikální zlomy na horizontálními takovým způsobem, že zde hory vystupují do výšky v až [[gotika|gotických]] tvarech. Vznik této krajiny je dost komplexní a ne zcela izolovaný od hlavních [[geologie|geologických]] událostí, které zahrnovaly celou jižní [[Alpy|alpskou]] oblast. Vývoj [[alpinské vrásnění|alpinského vrásnění]] v sobě nesl řadu [[zlom]]ů a zhroucení skalní masy, vyvýšeních, hydrologických, [[oceánografie|oceánografických]], [[podnebí|podnebných]], [[vulkanologie|sopečných]] a [[biologie|biologických]] změn. Všechny tyto události lze nalézt jednotlivých geologických vrstvách, které představují nesporný záznam o sledu těchto změn v [[chronologie|chronologických]] pořadích, kde nejstarší jsou dole a nedávné nahoře. === Geologie === Hory mají dosti hluboký a poměrně jednotný geologický základ, na kterém sestávají další vrstvy a [[sediment]]y. Základ se sestává z [[metamorfovaná hornina|metamorfovaných hornin]], nebo krystalické [[břidlice]] patřící do nejstarších formací odvozených z prehistorických kamenných mas. Tyto základní horniny byly díky velkému [[tlak]]u, vysoké [[teplota|teplotě]] postupně zatlačovány do velmi hlubokých vrstev. Nad tímto základem se rozkládá obrovský talíř porfyrické skály zvaný „Bolzanoa“ ([[ignimbrit]], [[tuf]] a [[láva]]) vsazený v důsledku obrovského a dlouhého období sopečné činnosti během permu (zhruba před 250 miliony lety). Tento [[porfyrický talíř]] je největší oblasti [[porfyr]]u v Alpách a [[Evropa|Evropě]], který se rozkládá na levo od údolí [[Valle dell'Adige]] z [[Merano|Merana]] do [[Pergine]] a pokračuje na východ k Agordu. Oblast poryfyrického talíře zaujímá plochu kolem 1500 km². Nad tímto porfyrickým talířem jsou [[Písek (materiál)|písčité]] depozity se stmelenými říčními naplaveninami. Ty jsou vloženy spolu s vápenitými [[depozit]]y vzniklými z rozšiřujícího se [[druhohory|druhohorního]] [[moře]] zvaného [[Tethys (moře)|Tethys]], které existovalo před více jak 180 miliony lety. Na dně tohoto moře, v různých hloubkách, při různé [[slanost]]i a teploty vody s pomocí nové vulkanické činnosti, se vytvářely skály a masivy, které se postupně formovaly až do dnešní podoby. V Dolomitech se setkáváme se 4 hlavními geomorfologickými procesy: * Tendence skal k tomu, aby se zhroutily či drolily ve vertikálním směru spíše než v horizontálním. * Vznik skalních říms a vytvoření obrovských [[balkon]]ů, které přerušují skalní stěny v poměrně stejných nadmořských výškách. * Přítomnost obrovského úlomkovitého, [[vápenec|vápencového]] pláště, který přikrývá a zatlačuje prapůvodní základ skalních masivů. * [[Glaciál]]ní modelace, která může být viděna zvláště v dolinách a zdůrazňuje svislost skalních stěn. === Dolomit === [[Soubor:Mineraly.sk - dolomit.jpg|thumb|Dolomit]] Dolomit se chemicky sestává z [[uhličitan vápenatý|uhličitanu vápenatého]] a [[hořčík]]u. Skály jsou zde složeny z [[dolomit]]u obsahujícího 50 - 90% karbonátů. Ten nahradil samotný uhličitan vápenatý procesem výměny nazvané [[diageneze]]. To také způsobuje rozličné tvary dolomitských vrcholů, věží, říms či nakloněných rovin. Skalní stěny jsou méně odolné proti [[eroze|erozi]] a tak získávají na své strmosti a hřebeny na rozeklanosti. === Glaciál === Na změně a vzhledu Dolomit měla svůj vliv také [[doba ledová]], která zde během [[čtvrtohory|čvrtohor]] působila celkem čtyřikrát. [[ledovec|Ledovce]] formovaly hluboká [[údolí (geomorfologie)|údolí]] a zároveň narušily již tak dost křehké skalní masivy. == Členění == [[Soubor:Le_Odle_(Jehly).Sas_Rigais_vpravo.jpg|thumb|Sas Rigais - 3025 m n. m. (masiv Ödle)]] [[Soubor:Dolomiti 3.jpg|thumb|Sella a Marmolada]] [[Soubor:Dolomiti 4.jpg|thumb|[[Tre Cime di Lavaredo]] - 2999 m n. m.]] [[Soubor:Monte Cristallo.jpg|thumb|Monte Cristallo]] Pro svou odlišnou stavbu, [[Vegetace|vegetaci]] a charakter dělíme Dolomity na dvě základní skupiny. Východní a Západní Dolomity, které jsou od sebe odděleny spojnicí [[Val Badia]] - [[Campolongo]] - údolí Cordevole ([[Agordino]]). V masivu se nachází více jak 40 malých ledovců. Jediným opravdovým [[ledovec]] je Ghiacciao del Marmolada na nejvyšší hoře Dolomit. === Východní Dolomity === Východní Dolomity tvoří několik velmi vysokých pohoří a představují koncentraci štítů, rozeklaných hřebenů a hlubokých [[údolí (geomorfologie)|údolí]]. Na severu je to skupina '''Dolomiti di Sesto''' (''Sextenské Dolomity'') s nejslavnějším útvarem Dolomit - [[Tre Cime di Lavaredo]]. Na tuto část navazuje na jihu menší samostatná skupina '''Cadini'''. Jižně od těchto hor leží zajímavý, jen zřídka navštěvovaný horský hřeben '''Marmole''', který bezprostředně sousedí se samostatnými celky skládájícími se prakticky ze dvou samostatných vrcholů '''[[Antelao]]''' a hradby '''[[Sorapis]]'''. Údolí řeky [[Boite]] odděluje svým charakterem poněkud odlišnou jižní část Dolomit. Zde leží vedle sebe hory '''[[Monte Pelmo]]''' a '''[[Civetta]]''' s navazujícím masivem '''[[Moiazza]]'''. Jižně od údolí Cordevole se nalézají spletité hřebeny masivů Tamer, Pramper, Talvena a Bosconero zakončené poslední vysokou částí '''[[Monte Schiara]]''' (''Dolomiti Bellunesi''). Město [[Cortina d´Ammpezzo]] leží takřka uprostřed Dolomit a je obklopeno dalšími významnými skupinami Východních Dolomit. '''[[Monte Cristallo]]''' se nachází na [[Sever|severu]], na západě vyrůstá mohutná hradba skupiny '''[[Tofana]]''' tvořící s menším masivem [[Fanis]] jeden celek. Naproti na jihu je skupina '''Nuvolau - Averau'''. Dále na severu patří pod Východní Dolomity ještě horské masivy Sannes, Fanes a '''Dolomiti di Braies'''. Celá východní část je dobře zpřístupněna hustou sítí horských silnic přes vysoko položená sedla (''Falzarego, Tre Croci, Cibiana apod.''). === Západní Dolomity === [[Údolí (geomorfologie)|Doliny]] Badia a Cordevole oddělují východní část Dolomit od západní. Zde leží zcela ve středu nejvyšší vrchol celých Dolomit - '''[[Marmolada]]'''. Severně od tohoto masivu je barikáda masivu '''[[Sella]]''' s navazujícími horskými celky Puez - Odle, Resciesa, Plose a Luson, z nichž mnohé již postrádají typický dolomitický charakter. Západ území tvoří rozlehlé plošiny '''Sciliar''' a Alpe di Siusi. K jihu leží protáhlý masiv Cattinacio a osamělé '''Sasso Lungo''', malý '''Latemar''', ale především divoce rozeklaný masiv '''Dolomiti di Pala'''. Dále k jihu se Dolomity celkově snižují. Jsou zde masivy Sole, Le Vette Feltrine, Cismon a '''Monte Grappa'''. Komunikační spojení je odpovídající pouze na [[Sever|severu]] (''sedla Pordoi, Sella, Gardena, Campagnolo a Rolle''). [[Jih]] území je značně nepřehledný a relativně i špatně dostupný. == Nejvýznamnější hory == {| | width="280" valign="top" | *[[Marmolada]] (3343 m) *[[Antelao]] (3264 m) *[[Tofana|Tofana di Mezzo]] (3244 m) *[[Monte Cristallo]] (3221 m) *[[Gran Vernel]] (3210 m) *[[Sorapis]] (3205 m) *[[Cima Vezzana]] (3192 m) *[[Cimon de la Pala]] (3184 m) *[[Sassolungo]] (3181 m) *[[Monte Pelmo]] (3168 m) *[[Piz Boé]] (3152 m) | *[[Croda Rossa]] (3146 m) *[[Dreischusterspitze]] (3145 m) *[[Sasso Vernale]] (3058 m) *[[Lavarella]] (3055 m) *[[Sas Rigais]] (3025 m) *[[Monte Popera]] (3015 m) *[[Tre Cime di Lavaredo]] (2999 m) *[[Dürrenstein (Dolomity)|Dürrenstein]] (2839 m) *[[Seekofel]] (2810 m) *[[Monte Schiara]] (2565 m) *[[Schlern]] (2563 m) | |} == Údolí == Dolomity jsou protkány četnými a někdy i hlubokými dolinami. Geologicky nejzajímavější je [[údolí (geomorfologie)|údolí]] [[Fassatal]], které je uloženo na žulovém základě a vyskytují se zde nejrozmanitější plutonické a sedimentérní horniny. Na sever od údolí [[Pustertal]] směřují spojená údolí [[Gadertal]] a [[Ennebertal]], na západ od řeky [[Eisack]] se nachází údolí [[Grödnertal]]. Jihozápadně od řeky [[Adiže]] je to údolí [[Avisia]], které se spojuje s údolím [[Fassatal]] na horním konci, dále údolím [[Fleimstal]] a nejníže s dolinou [[Val Fembra]]. Jih Dolomit je lemovám dolinou [[Val Sugano]], kde protéká [[řeka]] Brenta. Na jihozápadě potom směřuje podle řeky [[Brenta]] dolina [[Cordevole Val d'Agordo]] a podél řeky [[Boite]] údolí [[Ampezztal]], které je jedním z nejmalebnějších v celých Dolomitech a je také podle toho navštěvováno. [[Soubor:Villnoess eisacktal.jpg|thumb|Villnösstal]] *[[Grödnertal]] *[[Gadertal]] *[[Villnösstal]] *[[Fassatal]] *[[Fleimstal]] *[[Eggental]] *[[Primierotal]] *[[Pustertal]] *[[Val di Zoldo]] *[[Val Boite]] *[[Valbelluna]] *[[Valle Agordina]] == Vodstvo == [[Soubor:Lago di misurina.jpg|thumb|Lago di Misurina]] === Řeky === Největší [[řeka|řekou]], odvodňující severní a západní část Dolomit je [[Adige]]. Pramení pod sedlem Reschenpass, v oblasti centrálních Dolomit jižně od [[Bolzano|Bolzana]] do ní ústí největší přítok [[Eisack]]. Druhou největší řekou, která odvodňuje horstvo na východě, je [[Piava]]. Vody z jižní oblasti odvádí říčka [[Brenta]], pramenící v jezeru Lago di Caldonazzo. Všechny tyto řeky ústí do [[Jaderské moře|Jaderského moře]] poblíž [[Benátky|Benátek]]. === Jezera === I když jsou Dolomity vyprahlé, na [[Jezero|jezera]] jsou poměrně bohaté. Můžeme vzpomenout třeba [[Lago di Misurina]], [[Lago di Braies]] nebo [[Toblacher See]]. == Správní uspořádání == Správní uspořádání Dolomit je zajímavé z hlediska skladby [[obyvatelstvo|obyvatelstva]]. [[Provincie Bolzano]] je osídlena [[Němci]], jižně od průsmyku Salurn v [[Provincie Trento|provincii Trento]] žijí téměř výhradně [[Italové]]. V centru Dolomit, v oblasti [[Cortina d´Ampezzo|Cortiny d´Ampezzo]], to jsou převážně [[Ladinové]], příbuzní švýcarských [[Rétorománi|Rétorománů]]. Od konce [[první světová válka|první světové války]] jsou v Dolomitech zavedeny dva úřední jazyky - [[němčina]] a [[italština]]. Pojmenování většiny míst, řek a hor je proto většinou dvojjazyčné. Zajímavostí je že v údolích [[Val Badia]] a [[Val Gardena]] je studium [[Ladinština|Ladinštiny]] povinné ve [[škola|školách]] ještě dnes. == Kultura == Dolomity mají tisíciletou historii a [[Kultura|kulturu]], která s menšími obměnami přetrvává na mnohých místech dodnes. Tato [[historie]] spolu s důležitými faktory jako je např. krása krajiny či drsné [[Podnebí|klima]] se přímo odráží na celé oblasti a jejích obyvatelích. Oddanost a pohostinství, určitý smysl sounáležitosti a láska k horám se dědila po generace již od prvních obyvatel ''Monti Pallidi'' a ještě dnes je pozorovatelná na lidech žijících v dolomitských údolích, kde stále dodržují [[tradice]] jako jsou dobové slavnosti, [[legenda|legendy]], dřevařská práce a jiná typická řemesla. Stále více se zde hledí na ochranu životního prostředí, což se dotýká např. [[architektura|architektury]] staveb, použitých materiálů, které se v jistém moderním pojetí vracejí ke svým kořenům. == Turismus == [[Soubor:Lanovka na Cristallo.jpg|thumb|Lanovka na Cristallo]] Dolomity jsou [[turistika|turisticky]] velmi vyhledávané. Mají zde své místo milovníci [[zimní sporty|zimních sportů]], [[horolezec|horolezci]], turisté, ale i obdivovatelé historických památek i moderních středisek. Hlavními centry jsou: [[Rocca Pietore]] ležící hned vedle nejvyšší hory Marmolada regionu [[Veneto]], [[Alleghe]], [[Falcade]], [[Auronzo]], [[Cortina d'Ampezzo]], [[Arabba]], [[Ortisei]] a [[San Martino di Castrozza]]. [[Pohoří]] je propojeno řadou dálkových cest, z nichž jedna z nejslavnějších je [[Alta Via 1]] (na její absolvování je třeba až 8 [[den|dní]] a spojuje také několik [[horská chata|horských chat]]). === Via ferraty === Mnoho lidí dnes navštěvuje Dolomity kvůli množství [[zajištěná cesta|zajištěných cest]] „via ferrata“. Ferraty mají v pohoří velkou tradici. Zde se pravděpodobně za první světové války zrodila myšlenka zajištěných cest, které měly zprvu pouze napomáhat pohybu [[voják]]ů v nepřístupném terénu, jakým Dolomity jistě jsou. == Příroda == [[Soubor:Marmota_marmota_Alpes2.jpg|thumb|Alpský svišť]] === Fauna === Z fauny lze v [[les]]ích Dolomit spatřit [[jelen evropský|jelena evropského]], na travnatých svazích píská [[Svišť|svišť horský]] a skalami a stráněmi se prohánějí stáda [[kamzík]]ů. Opravdovými vládci horských pustin jsou [[kozorožec|kozorožci]]. V dřívějších dobách bylo vcelku běžné setkat se zde i s [[medvěd hnědý|medvědem hnědým]], který odsud již prakticky vymizel. V poslední době jsou však hlášeny případy, kdy byla tato [[šelma]] na území Dolomit spatřena. Mezi další, drobnější [[Živočichové|živočichy]] obývající oblasti Dolomit jsou např. [[lasice]], [[kuna]], [[zajíc]] a [[veverka]]. Z [[ptáci|ptáků]] můžeme vidět [[Koroptev polní|koroptve]], [[orel skalní|orli skalní]], [[havran polní|havrany]] a [[vrána|vrány]]. V lesích poletují [[datel|datli]], [[Tetřev hlušec|tetřevi]] a [[sovy]]. Množství pestrobarevných [[Motýli|motýl]]ů a [[pstruh|pstruzi]] v řekách jen dokládají barevnost zdejšího života. === Flora === Skalnaté vrcholy Dolomitů kontrastují se zelenými [[Louka (zemědělství)|loukami]] a [[les]]y rostoucích na jejich úpatích. V Dolomitech roste více jak 1500 různých druhů [[Rostliny|rostlin]], převládají zde rozsáhlé druhově rozmanité lesy, na alpinských loukách roste nespočet horských květin. V nejvyšších nadmořských výškách se objevují [[pinie]] a [[mech]]y, o něco níže můžeme pozorovat [[kleč|borovici kleč]]. V pásmu lesů se daří [[jedle červená|červeným]] a [[jedle skotská|skotským jedlím]], [[modřín]]ům, [[borovice|borovicím]]. Listnaté lesy jsou tvořeny porosty [[buk]]ů, [[bříza|bříz]], [[vrba|vrb]], [[cedr]]u a [[olše šedá|olše šedé]]. Méně se zde vyskytují také [[dub]], [[habr]], [[javor]] a [[jasan]]. Na jaře je zde vidět exploze barev z padesáti různých druhů [[orchidej]]í a tisíců květin na vysokých alpských pastvinách. V Dolomitech roste mnoho [[endemit|endemických]] druhů, léčivých rostlin i [[houba|hub]]. Tuto rozmanitost zapříčinilo také skalní vápencové podloží. === Ochrana přírody === ;Přírodní parky *'''[[Parco Naturale delle Dolomiti d'Ampezzo]]''' Rozkládá se na území [[Provincie Belluno]], tento [[přírodní park]] byl založen v roce [[1990]], rozloha 11&nbsp;000 [[hektar|ha]]. ''Oblast:'' do území parku patří hory v dolinách [[Val D'Ampezzo]], od sedla [[Passo Falzarego]] k sedlu [[Passo Tre Croci]], zahrnujíc také masiv [[Tofana]], dolinu [[Val Travennan]]zes, masiv [[Croda Rossa]], dolinu [[Val Padeon]] a oblasti Foses, Lerosa, Cianco de Crosc, Ra Stua a Antruiles. *'''[[Parco Naturale delle Dolomiti Friulane]]''' Rozkládá se na území [[Provincie Pordenone]] a [[provincie Udine|Udine]], založen v roce 1996, rozloha 36&nbsp;950 ha. ''Oblast:'' Údolí [[Val Cellina]], [[Valle del Tagliamento]], [[Val Tramontina]], [[Val Colvera]] včetně věží Toro, hřebene [[Monfalconi]], vrcholu [[Monte Duranno]], vrcholu [[Cima dei Preti]] (2703 m) a [[Monte Pramaggiore]] (2479 m). *'''[[Parco Naturale di Paneveggio]] - [[Pale di San Martino]]''' [[Soubor:Pale San Martino 3.jpg|thumb|right|300px|Pale di San Martino]] Rozkládá se na území [[Autonomní provincie Trento|provincie Trento]], založen v roce [[1967]], rozloha 19&nbsp;711 ha. ''Oblast:'' území na jihu od hřebene [[Lagorai]] a [[Pale di San Martino]]. *'''[[Parco Naturale Fanes-Sennes-Braies]]''' Rozkládá se na území [[Provincie Bolzano]], založen v roce [[1980]], rozloha 25&nbsp;680 ha. ''Oblast:'' území vedle dolin [[Pustertal]], [[Val di San Cassiano]], [[Val di Landro]] a sousedí s parkem Parco Naturale Dolomiti d'Ampezzo. Součástí parku jsou skupiny [[Fanes-Sennes]], [[Dolomiti di Braies]], [[Sasso della Croce]] a vrchol [[Dürrenstein (Dolomity)|Dürrenstein]]. *'''[[Parco Naturale delle Dolomiti Bellunesi]]''' Rozkládá se na území [[Provincie Belluno]], založen byl v roce [[1990]], plocha parku je 32&nbsp;000 ha. ''Oblast:'' zahrnuje území poblíž dolin [[Val Cismon]] a [[Valle del Piave]] a území táhnoucí se směrem k [[jezero|jezeru]] [[Lago del Mis]]. Mezi masivy chráněné parkem patří [[Vette Feltrine]], [[Monti del Sole]], [[Monte Schiara|Schiara]] a [[Talvena]]. *'''[[Parco Naturale Puez - Odle]]''' Rozkládá se na území [[Provincie Bolzano]], založen v roce [[1978]], plocha parku činí 9400 ha. ''Oblast:'' zahrnuje horskou skupinu [[Odle-Puetz]], dolinu [[Villnösstal]], masivy [[Sasso di Putia]], [[Gardenaccia]] (2500 m), [[Sassongher]] (2665 m), [[Sas Rigais]] (3025 m). *'''[[Parco Naturale delle Dolomiti di Sesto]] - [[Sextenské Dolomity]]''' Rozkládá se na území [[Provincie Bolzano]], založen v roce [[1982]], plocha parku je 11650 ha. ''Oblast:'' [[údolí (geomorfologie)|údolí]] Pustertal, části dolin [[Valle di Landro]] a [[Valle di Sesto]], chráněné území také zahrnuje celou řadu [[skála|skalních]] masivů jako např. [[Cima Undici]], [[Croda dei Baranci]], [[Dreischusterspitze]], [[Croda dei Toni]] a severní stěny [[Tre Cime di Lavaredo]]. *'''[[Parco Naturale dello Sciliar]]''' Rozkládá se na území [[Provincie Bolzano]], založen v roce [[1974]], je nejmenším přírodním parkem Dolomit s rozlohou 6386 ha. ''Oblast:'' zahrnuje zejména skupinu [[Sciliar]] (2662 m), [[Alpe di Ciapit]], [[Rosengarten]], [[Siusi]] a údolí [[Val Ciamin]]. *'''[[Parco Naturale Monte Corno]]''' Rozkládá se na území [[Provincie Bolzano]], rozloha 6500 ha, ''Oblast:'' území vedle dolin [[Val d'Adige]], [[Val di Cembra]] a masivy [[Sella di San Lugano]] a [[Chiusa di Salorno]] == Panorama == <div style="height: 423px; width: 95%; overflow: auto; padding: 3px;text-align: left; border:solid 1px;" > <center>[[Soubor:Paternkofel Zinnen Panorama.jpg|1400px|Sextenské Dolomity]]</center> </div> <center>'''Sextenské Dolomity (srpen 2006)'''</center><br style="clear:both;"/> <div style="height: 453px; width: 95%; overflow: auto; padding: 3px;text-align: left; border:solid 1px;" > <center>[[Soubor:070406-10 Sellajoch.jpg|1400px|Panorama ze sedla]]</center> </div> <center>'''Panorama ze sedla [[Sellajoch]] (duben 2007)'''</center><br style="clear:both;"/> == Reference == * ''zdroj :'' Průvodce po Italských horách 1. východ (vydavatelství Mirago) - ISBN 80-85922-78-9 * ''zdroj :'' [http://www.pohori.supervht.com/dolomiti.htm Alpská pohoří - Dolomity] * ''zdroj :'' [http://www.supervht.com/dolomiti.htm Ferraty v Dolomitech] * ''zdroj :'' [http://www.summitpost.org/area/range/150874/dolomites-mountains.html Dolomity na Summitpost] - anglicky == Externí odkazy == * [http://www.dolomiti.org/dengl/welcome.html Oficiální web Východních Dolomit] - anglicky, italsky, německy, francouzsky * [http://www.dolomiti.com/ Oficiální web pro Dolomity] - anglicky, italsky, německy * [http://en.hribi.net/mountain_range/dolomites/39 Dolomity - Hribi.net] {{Flickr|Dolomites}}{{commonscat|Dolomites}}{{Světové dědictví - Itálie}}{{Článek z Wikipedie}}{{Italské Alpy}} [[Kategorie:Pohoří v Itálii]] [[Kategorie:Dolomity]] [[Kategorie:Provincie Bolzano]] [[Kategorie:Panoramatické články Multimediaexpo.cz]]

Návrat na stránku „Dolomity“.