Strana zelených

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox politická strana | název_strany = Strana zelených | zkratka = SZ | kód_barvy = #009900 | logo_strany = | předseda = [[Ondřej Liška]] | založení = 9. prosince [[1989]] | nejvíce_poslanců = 6 ([[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2006|PSP ČR 2006]]) | poslanců = 4 ([[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2006|PSP ČR 2006]]) | ideologie = [[zelená politika]] | volební_výsledek = 2,06&nbsp;% ([[Volby do Evropského parlamentu v Česku 2009|EP 2009]]) | evropská_strana = [[Evropská strana zelených]] | skupina_EP = | barva = [[zelená]] (Pantone 362)<ref name=podklady> http://www.zeleni.cz/63/rubrika/graficke-podklady/</ref> | sídlo = Stroupežnického 30<br/>150 00 Praha 5 | internetové_stránky = [http://www.zeleni.cz www.zeleni.cz] }} '''Strana zelených''' ('''SZ''', neoficiálně '''zelení'''<ref>Zelení zahajují nový školní rok: http://www.zeleni.cz/10445/clanek/zeleni-zahajuji-novy-skolni-rok/, 1.9. 2008.</ref><ref>Zelení z regionů budou zítra v Praze diskutovat společný program do voleb: http://www.zeleni.cz/10213/clanek/zeleni-z-regionu-budou-zitra-v-praze-diskutovat-spolecny-program-do-voleb/, 15.8. 2008.</ref>) je [[Česká republika|česká]] [[politická strana]] prosazující [[zelená politika|zelenou politiku]]. Strana zelených vznikla krátce po listopadové revoluci na podzim [[1989]], větší význam však získala až kolem roku [[2002]], kdy do ní masově vstoupili lidé z prostředí ekologických občanských iniciativ, kteří ji do té doby ignorovali. V září [[2005]] se stal předsedou strany [[Martin Bursík]], pod jehož vedením se SZ dostala do [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny]] (6 poslanců) a do [[vláda České republiky|vlády]] (4 ministři vč. nestranického ministra zahraničí). Na podzim 2004 byl do [[Senát Parlamentu České republiky|Senátu PČR]] v Praze 10 zvolen za SZ nestraník [[Jaromír Štětina]]. Mezi významné členy SZ patří předseda strany a bývalý ministr školství, mládeže a tělovýchovy [[Ondřej Liška]], náměstek ministra životního prostředí první místopředseda SZ [[František Pelc]], náměstek brněnského primátora a místopředseda strany [[Martin Ander]], poslankyně [[Kateřina Jacques]], poslanec a chomutovský zastupitel [[Přemysl Rabas]], ředitelka [[Česká inspekce životního prostředí|České inspekce životního prostředí]] [[Eva Tylová]], někdejší pražský radní [[Petr Štěpánek (1965)|Petr Štěpánek]] nebo předsedkyně krajské organizace v Praze [[Petra Kolínská]]. Na jaře 2008 měla SZ zhruba 2000 členů, nejvíc v [[Praha|Praze]] a v [[Jihomoravský kraj|Jihomoravském kraji]], kde je také nejúspěšnější. Strana má ve vrcholných orgánech i na kandidátkách vysoký podíl žen. SZ je řádným členem [[Evropská strana zelených|Evropské strany zelených]]. == Politická orientace == Některé ekonomické názory Strany zelených lze chápat jako [[liberalismus|liberální]] (mírné snížení celkové daňové kvóty prostřednictvím snížení přímých [[daně|daní]] a vedlejších nákladů práce jako [[sociální pojištění]], zjednodušení a zefektivnění úřadů), jiné spíše jako [[Levice|levicové]] (úloha státu v regulaci aktivit poškozujících [[životní prostředí]] a prosazování [[trvale udržitelný rozvoj|trvale udržitelného rozvoje]]). [[Martin Bursík]] před volbami 2006 odmítal uvést preferovaného koaličního partnera se slovy „nejsme [[pravice|pravicoví]] ani levicoví, ale zelení“;<ref> [http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?r=domaci&c=A060321_100351_domaci_jba Rovnou daň nepřijmeme, tvrdí Martin Bursík], ''Mladá fronta DNES'', 21. března 2006</ref> po vstupu SZ do pravicové vlády [[Občanská demokratická strana|ODS]] se však zařazení strany na pravolevém spektru stalo předmětem rostoucích sporů, vrcholících sjezdem v září 2008. ===Základní programové body === Strana zelených si klade za cíl prosazovat zejména: svobodu a demokracii, ekologicky a sociálně orientované tržní hospodářství, ochranu životního prostředí, globální spoluzodpovědnost a ochranu klimatu, nedělitelnost lidských práv, zapojení veřejnosti do správy věcí veřejných, rovné příležitosti a odstranění všech typů diskriminace ve společnosti, vzdělanostní a kulturně vyspělou společnost. Hlavní programové body SZ ve volbách 2006 byly:<ref> http://www.zeleni.cz/59/rubrika/volebni-program-kvalita-zivota/ </ref> * '''Modernizace české společnosti''' založená mj. na odklonu od využívání ropy a jaderné energie a ve využívání alternativních, k přírodě ohleduplných zdrojů. Cíle má být dosaženo zejména ekonomickými nástroji – ekologickou daňovou reformou, která zvýhodní ekologicky šetrné postupy před nešetrnými. Nejvýznamněji chce SZ změnit dopravu, kde usiluje o přenesení nákladní dopravy na železnici, zvýhodnění veřejné dopravy před individuální, zvýhodnění využívání alternativních paliv (zejména zemního plynu) před benzínem a naftou, zrovnoprávnění automobilismu s cyklistickou a pěší dopravou. V oblasti průmyslu a energetiky SZ požaduje urychlené snížení emisí [[oxid uhličitý|CO₂]], odmítá výstavbu nových jaderných elektráren a prolomení [[územní limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách|limitů těžby uhlí v severních Čechách]]. Tvrdí, že nejlevnější energie je taková, jaká se vůbec nevyrobí, tj. že největší potenciál je v úsporách.<ref> [http://www.zeleni.cz/159/clanek/2-modernizace-ceske-spolecnosti/ Program Kvalita života - Modernizace české společnosti]</ref> * '''Ochrana životního prostředí a práv spotřebitelů''', kde SZ usiluje o zdravou krajinu, šetrné zemědělství, maximální možnou míru informování spotřebitelů o výrobcích, omezování využívání jedovatých a škodlivých chemikálií při výrobě potravin i průmyslového zboží, zvýšení podílu recyklovaných odpadů, o posílení práv zvířat, využití alternativních zdrojů energie([[bionafta]]) a o zdravý život občanů ČR<ref> [http://www.zeleni.cz/158/clanek/3-zivotni-prostredi-a-ochrana-spotrebitele/ Program Kvalita života - Životní prostředí a ochrana spotřebitele]</ref> * '''[[Otevřená společnost]] s důrazem na rozvoj demokracie a lidských práv''': SZ zejména podporuje zvýšení podílu občanů na rozhodování formou [[referendum|referend]]. V programu měla i snížení věku pro aktivní [[volební právo]] na 16 let;<ref> [http://www.zeleni.cz/157/clanek/4-otevrena-spolecnost-a-demokraticka-ucast-posilme-ochranu-lidskych-prav/ Program Kvalita života - Otevřená společnost a demokratická účast - posilme ochranu lidských práv]</ref> * '''Podpora školství a vědy''': SZ požaduje zvýšení výdajů státu na kulturu na 1 % ze státního rozpočtu. Mezi další priority patří regulace reklamy a stanovení přesnějších mantinelů pro tzv. radniční noviny.<ref> [http://www.zeleni.cz/156/clanek/5-podpora-skolstvi-a-vedy---kvalitni-zivot-v-budoucnosti/ Program Kvalita života - Podpora školství a vědy - kvalitní život v budoucnosti]</ref> * '''Sociální politika''': SZ usiluje o zdravotní reformu, adresnou sociální pomoc, podporu práce na [[částečný úvazek]], rovný přístup k heterosexuálům i [[homosexuál]]ům, nezpochybňování práva žen na [[interrupce]], ochranu dětí před pornografií a zvýšení počtu žen ve veřejném životě. Perspektivně mají být zrušeny [[dětský domov|dětské domovy]] a nahrazeny původní či [[adopce|adoptivní]] rodinou.<ref> [http://www.zeleni.cz/155/clanek/6-socialni-politika-stejna-prava-stejne-sance/ Program Kvalita života - Sociální politika: stejná práva - stejné šance]</ref> *'''Zahraniční politika''' má být založena na výrazném posílení evropské integrace a upřednostnění zahraniční rozvojové pomoci před vojenskou účastí ČR v konfliktech.<ref> [http://www.zeleni.cz/153/clanek/7-zivot-v-jednom-svete-zahranicni-politika-zelenych/ Program Kvalita života - Život v jednom světě: Zahraniční politika zelených]</ref> Základním ekonomickým nástrojem, kterým chce SZ dosáhnout zlepšení životního prostředí, je [[ekologická daňová reforma]] spočívající v přesunu od z[[daně]]ní lidské [[práce]] ke zdanění surovin a energií a užití motorových vozidel. Do [[reforma veřejných financí|reformy veřejných financí]] platné od roku [[2008]] začlenilo [[ministerstvo financí]] tzv. první etapu zavedení ekologických daní (ze zemního plynu, pevných paliv a elektřiny) v minimální výši požadované [[Evropská unie|EU]]. ===Propojení s nevládními organizacemi=== Strana je provázána s [[Nevládní nezisková organizace|neziskovými organizacemi]] (především orientovanými na [[ochrana přírody|ochranu přírody]], lidských [[právo|práv]], odpor proti jaderné energii a na ochranu spotřebitele), řada členů pochází z neziskového sektoru a někteří nestraníci na kandidátkách jsou aktivními členy neziskových organizací. Strana s neziskovými organizacemi také aktivně spolupracuje na přípravě volebního programu. Tento fakt někdy vede zejména u odpůrců zelených k připisování všech aktivit konaných neziskovými environmentálními organizacemi také přímo Straně zelených, nezávisle na tom, zda se SZ s takovýmito aktivitami ztotožňuje nebo ne. ==Organizační struktura== Strukturu Strany zelených určují [[Stanovy]] přijaté sjezdem konaným dne 27. září 2003 v [[Tábor|Táboře]]. Novelizovány byly na sjezdech v Praze-[[Vršovice|Vršovicích]] 11. prosince 2004, v [[Pardubice|Pardubicích]] 25. září 2005 a v Brně 6. prosince 2009.<ref> http://www.zeleni.cz/42/clanek/stanovy-strany-zelenych/ </ref> === Základní a krajské organizace=== Nejnižší úrovní struktury stranických orgánů jsou '''základní organizace''' (ZO). Zakládají se v obcích a v obvodech či částech statutárních měst (vždy nejvýše jedna v místě). ZO je tvořena minimálně třemi členy SZ, mezi které se rozdělí funkce předsedy, pokladníka a revizora. Nejvyšším orgánem základní organizace je ''členská schůze'', výkonným orgánem je ''rada ZO'', resp. ''předseda ZO''. Členové základních organizací tvoří vyšší samosprávné stupně - '''krajské (městské) organizace''' (KO/MO). Nejvyšším orgánem těchto uskupení je ''krajská (městská) konference'', výkonným orgánem ''rada krajské (městské) organizace'', kontrolu zabezpečuje ''krajská revizní komise (revizor městské organizace)''. Městské organizace tvoří mezistupeň mezi základními organizacemi v obvodech či částech statutárních měst a krajskými organizacemi; působí v [[Brno|Brně]], [[Ostrava|Ostravě]], [[Plzeň|Plzni]] a [[Ústí nad Labem]]. Mimo tuto strukturu se základní organizace mohou slučovat do '''lokálních sdružení'''. Ta nejsou součástí organizační struktury SZ a jejich vnitřní uspořádání je věcí jejich vzájemné dohody. === Vrcholné orgány === Nejvyšším orgánem strany je celostátní '''sjezd'''. Ten je svoláván v pravidelných dvouročních cyklech nebo mimořádně na základě požadavku nižších organizačních složek strany nebo rozhodnutím předsednictva. Nejvyšším orgánem SZ mezi sjezdy je '''republiková rada''' (RR). Je tvořena volenými zástupci z krajských organizací, předsednictvem SZ a poslanci a senátory ze SZ. Odpovídá sjezdu za plnění jeho usnesení, cílů a hlavních úkolů SZ a politického programu SZ, pověřuje předsednictvo realizací svých usnesení a schvaluje s pověřením sjezdu některé vnitřní předpisy strany. Dále schvaluje rozpočet, volební programy, uzavření republikových předvolebních či povolebních koalic, společnou strategii voleb do zastupitelstev krajů, v závažných a odůvodněných případech úpravy krajských a komunálních kandidátek, strategii voleb a kandidáty do parlamentu a zastupitelských orgánů ČR v EU a nutné rozpočtové změny. Výkonným orgánem Strany zelených v období mezi sjezdy a zasedáními republikové rady je sedmičlenné '''předsednictvo''' (PSZ) volené sjezdem. Mezi jeho pravomoci patří: zajišťovat vedení a chod strany v organizačních záležitostech a přijímat neodkladná rozhodnutí, svolávat jednání sjezdu, připravovat program a materiály pro jednání sjezdu a RR, navrhovat a realizovat plán činnosti strany, zaujímat stanoviska k aktuální politické situaci, průběžně kontrolovat dodržování rozpočtu a navrhovat změny, v případě nefunkčnosti některých funkcionářů na nižších organizačních stupních řešit situaci, případně dát návrh na jejich zbavení funkce, zajišťovat informační servis všem nižším organizačním složkám, vydávat souhlas ke kandidatuře člena SZ za jiný politický subjekt nebo jako nezávislého. Stranu zelených navenek reprezentuje sjezdem volený předseda, který zároveň rozhoduje v neodkladných záležitostech a provádí neodkladné úkony, nevyžadují-li souhlas jiného orgánu. Dohled nad dodržováním zákonů, stanov a dalších stranických předpisů zabezpečuje '''ústřední revizní komise''', která je volena sjezdem. Její pravomocí je mj. navrhovat vyloučení členů a zrušení organizačních složek. Každodenní provoz strany zabezpečuje '''hlavní manažer''' jmenovaný předsednictvem. Odpovídá za nakládání s majetkem SZ, řídí činnost hlavní kanceláře, po schválení PSZ uzavírá a po vyjádření PSZ ukončuje pracovní poměr se zaměstnanci HK, na návrh RKO uzavírá a ukončuje pracovní poměr se zaměstnanci působícími v krajských kancelářích, jedná jménem SZ v majetkových, hospodářských, pracovních a právních vztazích v rozsahu pověření předsednictvem. ===Odborné sekce=== Pro hlubší diskuzi nad konkrétními programovými body zřizuje předsednictvo strany '''odborné sekce''' jako poradní orgán, na jehož činnosti se mohou podílet i nečlenové SZ. Odborné sekce připravují podklady pro stanoviska a programové dokumenty SZ, vymezují a diskutují konkrétní i obecná odborná témata, projednávají plnění volebního programu v dané oblasti, zpracovávají expertní stanoviska nebo předkládají náměty, ke kterým by SZ měla zaujmout stanovisko, připravují rešerše a podklady podle zadání PSZ, sledují legislativní změny a komunikují s parlamentními stranami, připomínkují právní předpisy, vyhledávají a vyzývají k diskusi odborníky v dané oblasti; pořádají odborné semináře nebo jinak prezentují politiku SZ v dané oblasti směrem ke členům i veřejnosti ve spolupráci s PSZ a v souladu s programovými cíli, programem a vnitřními předpisy strany, a vyjadřují se k dalším otázkám, které jim předloží příslušný orgán strany. == Historie == === Historie v letech 1989 -2002 === Na začátku léta [[1989]] se ve [[Vimperk]]u uskutečnilo setkání ekologických aktivistů, kde promluvili mj. poslanec [[Bundestag]]u za německé zelené [[Milan Horáček]] nebo ekolog a signatář [[Charta 77|Charty 77]] [[Ivan Dejmal]]. Dříve rozdrobené ekologické spolky a uskupení se zde sjednotily do [[Ekologické sdružení|Ekologického sdružení]], které se mělo postupně transformovat na Československou stranu zelených. Podle některých zdrojů zhatila vznik strany před listopadem 1989 [[Státní bezpečnost]].<ref> http://www.tyden.cz/tema/kostrbata-historie-zelenych_260.html</ref> Vznik Československé strany zelených byl vyhlášen po [[sametová revoluce|sametové revoluci]] 24. listopadu 1989, SZ byla formálně založena 9. prosince 1989, zaregistrována byla 3. února [[1990]] a ustavující sjezd se konal 17. února [[1990]] v [[Brno|Brně]]. Na sjezdu byly zřízeny tři zemské bloky (český, moravskoslezský a slovenský), později byl vytvořen blok pražský. V prvních svobodných parlamentních volbách v červnu 1990 SZ kandidovala samostatně, pětiprocentní hranici pro vstup do parlamentu těsně nepřekonala. Neuspěla ani v komunálních volbách na podzim. O dva roky později Strana zelených kandidovala v koalici se [[Zemědělská strana|Zemědělskou stranou]] a [[Československá strana socialistická|Československou stranou socialistickou]] v seskupení nazvaném [[Liberálně sociální unie]]. V jejím rámci získala SZ po třech poslancích ve [[Federální shromáždění|Federálním shromáždění]] i v [[Česká národní rada|České národní radě]]. 22. listopadu 1993 rozhodl celostátní výbor strany o vystoupení z LSU, poslanecký klub unie zelení poslanci opustili o rok později. Na sjezdu v [[Černá v Pošumaví|Černé v Pošumaví]] v prosinci [[1994]] byl předsedou znovuzvolen [[Jaroslav Vlček]]. V říjnu 1995 Vlček odešel ze SZ do [[Česká strana sociálně demokratická|České strany sociálně demokratické]] (odešli s ním i dva místopředsedové a nemalá část členské základny); na jeho místo výkonný výbor strany zvolil [[Emil Zeman|Emila Zemana]]. Ve sněmovních volbách v roce [[1996]] strana nekandidovala, v roce [[1998]] získala 1,1 % a v roce 2002 2,4 %. Od voleb do Evropského parlamentu v roce 2004 (zisk 3,2 %) měla SZ statut nejsilnější mimoparlamentní strany. === „Tmavozelená revoluce“, vývoj v letech 2002–2005 === Ve [[sněmovní volby 2002|volbách 2002]] Strana zelených získala i díky podpoře [[Brandýské fórum|Brandýského fóra]] nevládních organizací 2,36 % a vyšlo najevo, že vedení hodlá velkou část státního příspěvku za hlasy vyplatit hlavnímu manažerovi strany. Nato přední člen BF, ekologický aktivista a šéfredaktor ''[[Literární noviny|Literárních novin]]'' [[Jakub Patočka]] vyhlásil akci ''Zelená padesátka'',<ref> http://www.blisty.cz/art/15467.html</ref> později známou též jako ''tmavozelená revoluce'', kdy do SZ masově vstoupili lidé z prostředí ekologických občanských iniciativ s cílem přečíslit původní členy („starozelené“) a změnit politický styl a směřování strany. Počet členů se během roku ztrojnásobil z 250 na 750 s řadou známých osobností jako [[Ivan Dejmal]], [[Karel Jech]], [[Dalibor Stráský]], [[Eva Vavroušková]], [[Jan Wünsch]], [[Dušan Lužný]], [[Petr Uhl]], [[Fedor Gál]], [[Lumír Kolíbal]] či [[Jana Strunecká]].<ref>[[Pavel Pečínka]]: [http://www.listy.cz/archiv.php?cislo=042&clanek=020407 Boj o moc, pro změnu v zeleném], ''[[Listy]]'' 2/2004</ref> Na mimořádném brněnském sjezdu v dubnu [[2003]] tak byl předsedou zvolen jeden z iniciátorů revoluce [[Jan Beránek]]. Nové vedení jednalo s bývalým ministrem životního prostředí v Tošovského vládě [[Martin Bursík|Martinem Bursíkem]] o možnosti, že by vedl kandidátku SZ ve volbách do [[Evropský parlament|Evropského parlamentu]] v červnu [[2004]]. K dohodě však nedošlo, lídr kandidátky nebyl zvolen ani na sjezdu konaném v září 2003 v [[Tábor|Táboře]]. Republiková rada nakonec z trojice [[Jakub Patočka]], [[Jan Jařab]], Bursík vybrala Beránkova přítele Patočku. Strana získala 3,16 % hlasů a do EP se tak nedostala. Ve Straně zelených se postupně vytvořily dvě znepřátelené frakce: příznivci Beránkova vedení a jeho odpůrci, kteří vedení strany obviňovali z autoritářských a sektářských praktik a kritizovali radikalismus Patočkou prosazeného politického programu Vize ekologické demokracie (včetně vágně definované „nové demokracie“, resp. „neodemokracie“).<ref> http://www.zeleni.cz/555/clanek/politicky-program-vize-ekologicke-demokracie/</ref> Na konci listopadu 2003 protiberánkovská skupina vydala ''Prohlášení demokratů v SZ'' a ''Přehled některých porušení stanov a demokratických postupů v SZ''. I tuto kritiku poměrů ve straně vedení odmítlo jako neopodstatněnou. Na začátku roku 2004 někteří signatáři ''Prohlášení demokratů'' založili ''Otevřenou platformu Strany zelených'', jejímž cílem měla být demokratizace vnitrostranického života;<ref>http://www.listy.cz/archiv.php?cislo=042&clanek=020408</ref> před sjezdem ji formálně rozpustili. Na sjezdu v září 2004 Beránek předsednictví těsně obhájil v souboji s [[Petr Štěpánek (1965)|Petrem Štěpánkem]]. Vnitrostranická opozice se nakonec sjednotila kolem [[Martin Bursík|Martina Bursíka]] a postupně získala převahu. Na mimořádném sjezdu v [[Pardubice|Pardubicích]] 24. až 25. září 2005 tak už Beránek znovu nekandidoval a novým předsedou se stal Bursík. Několik desítek Beránkových a Patočkových příznivců nato vystoupilo ze strany a koncem roku 2005 vytvořili politické hnutí [[Zelení (Česko)|Zelení]], které však vyvíjí jen minimální aktivitu. Sjezd také rozhodl, že SZ půjde do parlamentních voleb [[2006]] samostatně a ne v koalici s menšími liberálními stranami, jak prosazoval Beránek. Bursík následně zmírnil vymezování SZ proti [[Občanská demokratická strana|ODS]], které bylo charakteristické pro Patočkovo vystupování. === Úspěch ve volbách 2006 === [[Image:Bursik.jpg|thumb|Martin Bursík, předseda strany, a další její členové v roce 2006]] V polovině [[únor 2006|února 2006]] překročily volební preference SZ 5 %, potřebných pro vstup do [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny]]; to vyvolalo značný zájem médií o stranu a zjevně další růst preferencí od nerozhodnutých voličů. V dubnu se většina agentur pro výzkum veřejného mínění shodla na 10-11% preferencích (v [[Praha|Praze]] až 17 %). Bursík se vyjádřil, že cílem strany by měl být dvouciferný výsledek ve volbách. 16. května podpořil SZ a jmenovitě středočeské kandidáty [[Matěj Stropnický|Matěje Stropnického]] a Danielu Matějkovou, blízké Patočkovi a vedoucí osobní kampaň z nevolitelných míst, [[Václav Havel]]<ref>http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?c=A060517_111552_domaci_cen</ref>; následně podpořil i pražské lídry Bursíka a Kateřinu Jacques.<ref> http://www.zeleni.cz/1221/clanek/</ref> Necelý týden před volbami byla z 2. místa kandidátky [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezského kraje]] vyškrtnuta předsedkyně republikové rady [[Eva Holubová (politička)|Eva Holubová]] za to, že vyhlásila utvoření tzv. levé frakce (dle vedení strany a některých členů SZ, popřevších tvrzení Holubové o jejich příslušnosti ke frakci, fiktivní<ref> http://www.zeleni.cz/1389/clanek/</ref>) a vedla stranou neschválená jednání s předsedou [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]] [[Jiří Paroubek|Jiřím Paroubkem]].<ref> http://www.zeleni.cz/1355/clanek/</ref> Republiková rada ji po volbách vyloučila ze strany.<ref>http://www.zeleni.cz/1459/clanek/</ref> Ve [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2006|volbách do Poslanecké sněmovny]] SZ získala 6,29 % hlasů a šest poslaneckých křesel (3 % mandátů). Nejlepšího výsledku dosáhla v [[Liberecký kraj|Libereckém kraji]] (9,58 %) patrně díky silné podpoře [[Petr Pávek|Petra Pávka]] (získal největší podíl preferenčních hlasů mezi kandidáty SZ, 17 % a v [[Jindřichovice pod Smrkem|Jindřichovicích pod Smrkem]], kde je starostou, byla SZ se ziskem 32,95 % absolutním vítězem), paradoxně tam mandát o 266 hlasů nezískala. V Královéhradeckém kraji unikl mandát [[Stanislav Penc|Stanislavu Pencovi]] o 75 hlasů. V Praze získala SZ 9,19 % hlasů a dva poslance. Nepoměr mezi počtem hlasů a mandátů byl zapříčiněn většinovými prvky ve volebním systému, především počtem a velikostí 14 volebních [[kraj (územní jednotka)|kraj]]ů, které zvyšují tzv. přirozené kvórum pro získání mandátu v menších krajích nad 10 %. Částečný vliv měla též použitá [[d'Hondtova metoda]] přepočítávání hlasů, která zvyšuje zisk větších stran na úkor menších.<ref> http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/itisk/metody_pro_prepocet_hlasu_na_mandaty</ref> Systém je nevýhodný pro menší strany s vyrovnanou podporou po celé zemi bez silné regionální základny. === Účast ve vládě a další vývoj po volbách v roce 2006 === Po vstupu Strany zelených do pravicové vlády s [[Občanská demokratická strana|ODS]] a [[KDU-ČSL]] se ve straně zformovaly dvě frakce – příznivci této spolupráce a její odpůrci. Ti, kteří jsou spokojeni s účastí strany v pravicové vládě, argumentují výrazným uplatněním programu SZ ve vládním programu, který převyšuje sílu šesti zelených poslanců. Naproti tomu kritici tvrdí, že prosazení programu při jednání o koalici s [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]] by bylo ještě výraznější a že účast v současné koalici je jejími zastánci prosazována i na úkor některých programových priorit. Konflikt se zvláště vyhrotil v poslaneckém klubu SZ, kde skupinu příznivců aktivní spolupráce s ODS tvoří vedle předsedy ještě [[Kateřina Jacques]], [[Přemysl Rabas]] (nový předseda klubu) a [[Ondřej Liška]]. Opoziční křídlo, jež vede bývalá ministryně a 1. místopředsedkyně [[Dana Kuchtová]] podporovaná „mladým rebelem“<ref>http://blog.matejstropnicky.cz/strana-zelenych/v-mediich/rebel-na-startu-pravo http://www.jaromirstetina.cz/media/zari-2008/mlceti-zlato.html</ref> [[Matěj Stropnický|Matějem Stropnickým]], zahrnuje mj. poslankyně Olgu Zubovou (bývalou předsedkyni republikové rady) a Věru Jakubkovou. Skupiny rozděluje i spor o rozdělení vnitřní moci. Bursíkovo křídlo usiluje o omezení pravomocí republikové rady s tím, že rada dlouhodobě funguje vedle předsednictva jako druhé mocenské centrum (tzv. „dvojkolejnost vedení strany“). Navrhují přetvořit radu na obdobný typ širšího vedení strany, jakým je výkonná rada ODS nebo ústřední výkonný výbor ČSSD, a zrušit přímou volbu části členů sjezdem, takže zůstanou jen zástupci krajských organizací. Protistrana naopak požaduje zachování stávajícího rozsah vnitrostranické demokracie a případně její posílení o prvek v české politice nezvyklý – kolektivní předsednictví strany.<ref> http://www.zeleni.cz/9852/clanek/podminkou-je-zahrabat-prikop/</ref> Martin Bursík se rozhodl vyřešit konflikt ještě před podzimními krajskými volbami a 9. července 2008 prosadil v předsednictvu poměrem hlasů 4:3 svolání sjezdu SZ na první zářijový víkend.<ref> http://www.zeleni.cz/9806/clanek/bursik-duvody-proc-jsem-navrhl-svolat-sjezd/</ref> Dana Kuchtová 18. července oznámila, že bude kandidovat na předsedkyni proti němu.<ref> http://zpravy.idnes.cz/kuchtova-se-rozhodla-bude-kandidovat-proti-bursikovi-pfc-/domaci.asp?c=A080718_111322_domaci_adb</ref> Stranická opozice poté stoupence předsedy Bursíka obvinila, že před svoláním sjezdu navyšovali počet členů (z něhož se odvozuje počet delegátů sjezdu) účelovým zakládáním nových základních organizací.<ref> http://www.lidovky.cz/ln-bursik-si-vyrabi-delegaty-dge-/ln_domov.asp?c=A080710_202038_ln_domov_mtr</ref> Zvýšenou aktivitu při zakládání nových ZO potvrdil předseda organizace [[Kamenný Přívoz]] Oldřich Janeba, který je spoluautorem propagačních webových stránek Hlas pro Bursíka.<ref>http://www.hlasprobursika.cz/2008/07/janeba-zelen-nestoj-o-nov-leny.html Janeba: Zelení nestojí o nové členy?</ref> Bursík obvinění popřel s tím, že nové organizace nesouvisejí se sjezdem, ale s pokračováním boje proti stavbě [[dálnice D3]], a tempo růstu členské základny a počtu základních organizací v předsjezdovém období se neliší od dřívějška.<ref> http://www.lidovky.cz/bursik-promluvil-o-cernych-dusich-dry-/ln_noviny.asp?c=A080714_000027_ln_noviny_sko</ref> Na sjezdu SZ konaném v [[Teplice|Teplicích]] ve dnech 5.–7. září 2008 byl předsedou SZ znovu zvolen Martin Bursík, místopředsedy Ondřej Liška, Kateřina Jacques a Martin Ander, dalšími členy PSZ se stali také „Bursíkovi lidé“.<ref>http://www.lidovky.cz/bursik-smetl-kuchtovou-ale-rozstepil-si-stranu-ftf-/ln_noviny.asp?c=A080908_000002_ln_noviny_sko&klic=227448&mes=080908_0</ref> Nepodařilo se prosadit projednání změn Stanov, avšak v závěru jednání byli z republikové rady odvoláni všichni členové volení sjezdem, mezi kterými měla většinu tzv. opozice, čímž se stoupencům předsedy Bursíka podařilo ovládnout i tento orgán.<ref>http://www.lidovky.cz/bursik-odvolal-sve-kritiky-z-rady-dlw-/ln_domov.asp?c=A080907_125649_ln_domov_mel</ref> Po teplickém sjezdu zformovala skupina kolem Dany Kuchtové a Martina Čáslavky vnitrostranickou iniciativu Výzva předsednictvu Strany zelených <ref>[http://www.vyzvapredsednictvu.cz]</ref>, v které kritizovala vedení strany v čele s Martinem Bursíkem za odklon reálné politiky od politického a volebního programu strany a potlačování vnitrostranické demokracie. Vedení kritiku nadále odmítalo a tak 31. 1. 2009 vznikla v Pardubicích vnitrostranická frakce Strany zelených Demokratická výzva. Do čela byli zvoleni Dana Kuchtová a Martin Čáslavka. Ústřední revizní komise strany však obdržela podnět Jihomoravské krajské organizace obviňující členy frakce z porušování stanov strany. Komise navrhla Republikové radě potrestat Danu Kuchtovou, Martina Čáslavku, Olgu Zubovou a Věru Jakubkovou vyločením ze strany, která o tom také 8. 3. 2009 rozhodla. [[8. června]] [[2009]] předseda [[Martin Bursík]] rezignoval na svůj post. Důvodem byla drtivá prohra v [[Volby do Evropského parlamentu v Česku 2009|eurovolbách]]. Řízením strany byl pověřen 1.&nbsp;místopředseda [[Ondřej Liška]], který měl zelené vést do říjnových voleb do poslanecké sněmovny, ty však byly nakonec zrušeny.<ref>[http://www.novinky.cz/domaci/170811-bursik-rezignoval-na-funkci-predsedy-strany-zelenych.html Bursík rezignoval na funkci předsedy Strany zelených]</ref> V prosinci se stal Liška řádným předsedou strany, 1. místopředsedou byl zvolen [[František Pelc]]. <ref>{{Citace elektronického periodika | autor = Kateřina Eliášová | titul = Zelení zvolili předsedou Lišku, mužem č. 2 je Pelc | url = http://aktualne.centrum.cz/domaci/volby-2009/lide/clanek.phtml?id=654995 | datum vydání = 2009-12-05 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2009-12-05 | periodikum = Aktuálně.cz | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz }}</ref> <!-- Tady by to asi chtělo doplnit krajské a senátní volby 2009 --> === Předsedové Strany zelených === # [[1990]]–[[1991]]: [[Jan Martin Ječmínek]] # 1991–[[1992]]: [[Aleš Mucha]] # říjen 1992 – říjen [[1995]]: [[Jaroslav Vlček (politik)|Jaroslav Vlček]] # říjen 1995 – březen [[1999]]: [[Emil Zeman]] # březen 1999 – březen [[2002]]: [[Jiří Čejka]] # březen 2002 – duben [[2003]]: [[Miroslav Rokos]] # duben 2003 – září [[2005]]: [[Jan Beránek]] # září 2005 – červen [[2009]]: [[Martin Bursík]] # od prosince 2009: [[Ondřej Liška]] === Volební výsledky === [[File:Karosa u Hotelu Grand.jpg|thumb|Billboard pro Jihomoravský kraj v krajských volbách v roce 2008]] *[[Volby do České národní rady 1990|1990 Česká národní rada]]: 4,1 % – bez mandátů *[[Volby do České národní rady 1992|1992 Česká národní rada]]: jako součást koalice [[Liberálně sociální unie]] 6,5 % – 3 mandáty z 18 *[[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 1996|1996 Poslanecká sněmovna]]: nezúčastnila se (nezaplatila volební kauci) * [[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 1996|1996 Senát]]: kandidáti v 21 obvodech, nejlepší výsledek 18,31 % ([[Jaroslav Krákora]], Chomutovsko) * [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 1998|1998 Poslanecká sněmovna]]: 1,1 % *1998 Senát: Karlovy Vary 11,0 %; Praha 11 9,7 %; Praha 10 3,1 % *2000 Senát: České Budějovice 2,3 % * [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2002|2002 Poslanecká sněmovna]]: 2,4 % * 2002 Senát: Cheb 4,4 %; Praha 5 7,0 %; Přerov - kandidát odstoupil *[[Volby do Evropského parlamentu 2004|2004 Evropský parlament]]: 3,2 % * krajské volby listopad 2004: V [[Jihomoravský kraj|Jihomoravském kraji]] SZ postavila s [[Liberální reformní strana|Liberální reformní stranou]] společnou kandidátku ''Zelená pro Moravu''. Ta získala 5,08 % hlasů a tři křesla. Podle počtu preferenčních hlasů byli zvoleni: nestraník [[Mojmír Vlašín]] navržený SZ z 16. místa kandidátky, členka SZ a starostka MČ [[Brno]]-[[Nový Lískovec]] [[Jana Drápalová]] z 22. a volební lídr [[Jiří Löw]], nestraník navržený LiRA. * listopad 2004 [[Senát]]: 1 mandát, nestraník [[Jaromír Štětina]] ve volebním obvodě [[Praha 10]] (ve 2. kole porazil kandidáta ODS) * [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2006|červen 2006 Poslanecká sněmovna]]: 6,3 % – 6 mandátů * [[Volby do zastupitelstev obcí 2006|říjen 2006 komunální]] – 446 zastupitelů (0,71 %, s odstupem 7. místo), 5,3 % hlasů, v přepočtu na voliče cca 4,1 %<ref>http://lidovky.zpravy.cz/ln_noviny.asp?c=A061027_000049_ln_noviny_sko</ref>; úspěch v [[Brno|Brně]], kde se [[Martin Ander]] stal náměstkem primátora * [[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2006|říjen 2006 Senát]] – z 19 kandidátů do 2. kola postoupil pouze nestraník MUDr. [[Pavel Klener]] v obvodu [[Praha 12]], poražen kandidátem ODS (zisk 12,8 a 37,6 %) * v Krajských a senátních volbách 17. a 18. října 2008 utrpěla strana velkou porážku, navzdory optimistickým očekáváním předsedy Bursíka, který předpokládal nárůst počtu zastupitelů o stovky procent.<ref>http://aktualne.centrum.cz/domaci/podzimni-volby-2008/clanek.phtml?id=619563</ref> Jeho názor podporovala i většina průzkumů veřejného mínění, které přisuzovaly zeleným zisk od 7 do 9 %<ref>http://www.zeleni.cz/11008/clanek/stredocesky-kraj-9-pro-stranu-zelenych/</ref><ref>http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/100823s_pv80925.pdf</ref>. Ve skutečnosti strana zcela propadla: neuspěl žádný z jejích kandidátů do Senátu ani nezískala zastoupení v žádném kraji.<ref>http://www.ceskenoviny.cz/index_view.php?id=339416</ref><ref>[http://www.volby.cz/pls/kz2008/kz?xjazyk=CZ&xdatum=20081017 Volby do zastupitelstev krajů konané dne 17. - 18.10.2008]</ref> * v červnu 2009 utrpěla strana další neúspěch, když ve volbách do Evropského parlamentu získala 48 621 hlasů, což představovalo 2,06 % zúčastněných voličů.<ref>http://www.volby.cz/pls/ep2009/ep11?xjazyk=CZ</ref> === Vývoj loga strany === Původním logem SZ z 90. let byl [[čtyřlístek]] vytvořený ze čtyř [[srdce|srdcí]], z nichž tři byla [[zelená]] a jedno [[červená|rudé]]. Po tmavozelené revoluci (nejvýrazněji ve volební kampani do Evropského parlamentu na jaře 2004) se začalo používat druhé, neformální logo – [[slunečnice]], nejčastější námět log zelených stran v Evropě. Autorem současného loga Strany zelených (používáno od parlamentních voleb v roce 2006), zeleného čtyřlístku, i souvisejícího grafického manuálu strany<ref> http://www.zeleni.cz/247/99/file/ [[Portable Document Format]] 2 [[megabyte]]</ref> je přední český typograf [[František Štorm]].<ref>http://zpravy.idnes.cz/i-loga-politickych-stran-podlehaji-mode-podivejte-se-f9b-/domaci.asp?c=A090909_150529_domaci_adb</ref> ===Současní významní členové strany=== [[Martin Ander]], [[Martin Bursík]], [[Jiří Čejka]], [[Zuzana Drhová]], [[Kateřina Jacques]], [[Petra Kolínská]], [[Iva Kotvová]], [[Ondřej Liška]], [[Přemysl Rabas]], [[Džamila Stehlíková]], [[Matěj Stropnický]], [[Petr Štěpánek (1965)|Petr Štěpánek]], [[Eva Tylová]]. Poslanec Evropského parlamentu [[Milan Horáček]] zvolený v Německu za [[Bündnis 90/Grünen]] má i české občanství, je členem Strany zelených a má v Česku svou poslaneckou kancelář. == Uplatňování programu a kritika == [[File:Praha, Žižkov, Parukářka, Koncert pro Zelené, pódium II.JPG|right|thumb|Předvolební kampaň v do voleb v Poslanecké sněmovně v květnu 2010 ve formě koncertu - "Koncert pro Zelené" se konal v Praze na Žižkově]] ===Uplatňování programu=== Strana zelených ve svém volebním programu mj. prosazovala snížení věkové hranice pro volební právo na 16 let. Tento cíl byl často citován v médiích ve volební kampani, ale nesetkal se po vstupu SZ do vlády s širší podporou a téma nadlouho utichlo. 4. září 2008 tehdejší ministryně [[Džamila Stehlíková]] oznámila, že chce otevřít diskusi o snížení věkové hranice na 16 let pro [[obecní volby]].<ref> http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/index_view.php?id=331636</ref> == Kritika == Strana zelených bývá kritizována zprava i zleva. Častými tématy jsou snaha SZ o omezení jízd [[kamion]]ů o víkendu a její kompromisní postoj k protiraketové základně USA v Brdech. === Odpor Strany zelených vůči jaderné energii === Strana (a s ní spojovaná sdružení) je často kritizována kvůli odporu proti jaderné energii a příliš silnému prosazování alternativních zdrojů energie.<ref>http://bohumildolezal.lidovky.cz/texty/rs1789.html</ref> <ref>http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/frantisek-janouch.php?itemid=2997</ref><ref>http://www.lidovky.cz/kuchtova-chce-kvuli-pacesove-komisi-koalicni-schuzku-pdn-/ln_domov.asp?c=A080706_152824_ln_domov_ter</ref><ref>http://www.virtually.cz/?art=16952</ref><ref>http://www.radio.cz/cz/clanek/106338</ref>Tyto programové body jsou považovány některými lidmi za ideologické a za současné situace iracionální.<ref>http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/frantisek-janouch.php?itemid=2997</ref> <ref>http://hp.ujf.cas.cz/~wagner/popclan/bl/spolecnostaenergieweb.htm</ref>Strana zelených mj. deklaruje svůj odpor k výstavbě dalších jaderných elektráren, kritizuje nevyřešený problém s ukládáním vyhořelého jaderného paliva a hodlá jednak ''„sledovat jako střednědobý cíl vystoupení ČR z jaderné energetiky“'', jednak ''„co nejrychleji zastavit produkci dalšího vyhořelého jaderného paliva“''.<ref>http://www.zeleni.cz/159/clanek/2-modernizace-ceske-spolecnosti/#2.4</ref> To je často označováno jako nezodpovědné a těžko splnitelné,<ref>http://www.csvts.cz/cns/news07/070730b.htm</ref> neboť jaderná energetika má v [[Česká republika|Česku]] významný podíl na výrobě i spotřebě elektřiny (31 % a 47 %), přičemž bude v nejbližší době nutné rozhodnout o náhradě především tepelných (uhelných) elektráren, které dosluhují. Do programového prohlášení vlády SZ prosadila závazek, že vláda v Česku nebude připravovat stavbu dalších jaderných bloků. === Alternativy Strany zelených k jaderné energetice, jejich kritika === SZ uvádí jako alternativu [[alternativní zdroj energie|alternativní zdroje energie]] – zejména pak využití [[biomasa|biomasy]] (mj. rychle rostoucí rostliny pěstované k pálení), [[Brukev řepka|řepkového]] [[olej]]e, [[větrná energie|větrné]] a [[sluneční energie]] v kombinaci se snížením spotřeby energií, kritici těchto plánů však zdůrazňují, že v Česku jako vnitrozemském státu jsou možnosti využití alternativních zdrojů omezené, nehledě na další současné nevýhody alternativních zdrojů (většinou daleko větší cena vyráběné energie, nevyvážená výroba zejména u větrné a sluneční energie, nemožnost pokrýt celou nebo aspoň podstatnou část spotřeby energie). Zároveň podle SZ ''„přechodnou roli k energetické budoucnosti obnovitelných zdrojů bude hrát zemní plyn“'', což je rovněž kritizováno vzhledem k nutnosti dovážení zemního plynu z nespolehlivých a politicky nestabilních zemí a z toho plynoucích rizik.<ref>http://www.cizp.cz/(ejadl255bfxqlsnelme0b1zv)/default.aspx?id=1129&ido=365&sh=671383224</ref> <ref>http://www.enviweb.cz/?env=energie_archiv_gcafh/Energetika_uspory_nebudou_stacit.html</ref> === Koaliční partner, postoj ke KSČM === [[Image:Demonstrace proti Straně zelených.jpg|thumb|krajně pravicové skupiny [[Národní sjednocení (NSJ)]] a [[Vlastenecká fronta]] demonstrují proti SZ 1. září 2007, mj. na podporu [[Tomáš Čermák|Tomáše Čermáka]]; transparent zobrazuje tradičně používané srovnání s [[meloun]]y („navrch zelení, uvnitř [[komunismus|rudí]]“)]] V minulosti se další kritika soustřeďovala na skutečnost, že není zcela jasné, jakého budoucího koaličního partnera Strana zelených upřednostňuje. Za pravděpodobný povolební výsledek byla médii často označována pravostředová koalice [[Občanská demokratická strana|ODS]], [[Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová|KDU-ČSL]] a Strany zelených. Podle prohlášení předsedy Bursíka<ref>http://aktualne.centrum.cz/domaci/politika/clanek.phtml?id=129362</ref> však program strany zřejmě má blíž k programu [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]]. Po vyhlášení výsledků parlamentních voleb v roce 2006 se však stranické vedení rozhodlo pro jednání s pravicovými stranami. V minulosti byla SZ kritizována rovněž za to, že se její představitelé odmítali jasně vyslovit proti [[komunismus|komunistům]], odpor ke spolupráci s touto stranou začal být jasný až po vítězství Bursíkovy skupiny na sjezdu v Pardubicích. Dodnes je však ve společnosti živé klišé, že SZ je "na povrchu zelená, ale uvnitř rudá". == Literatura == * [[Pavel Pečínka]]: ''Zelená zleva? aneb Historie ekologických stran v Evropě'', G plus G 2002, ISBN 80-86103-58-7 == Reference == <references/> == Externí odkazy == * [http://www.zeleni.cz – oficiální stránky SZ] * [http://literarky.cz/?p=tema&id=17 Téma „Zelená politika“] na webu ''[[Literární noviny|Literárních novin]]'' – propatočkovské * [http://www.blisty.cz/list.rb?id=101 Téma „Zelení“] (ev. [http://www.blisty.cz/aut/796/art.html články] [[Pavel Pečínka|Pavla Pečínky]]) na ''[[Britské listy|Britských listech]]'' – převážně protipatočkovské ** [http://www.blisty.cz/art/21432.html Beránek versus Štěpánek – ochočená revoluce?] – podrobné líčení vnitrostranického konfliktu v letech 2003-4 * [[Tomáš Feřtek]]: [http://www.reflex.cz/Clanek14293.html Spor o Bursíka] – článek v časopise ''Reflex'' o mimořádném sjezdu v září 2003 * [[Jan Potůček]]: [http://www.reflex.cz/Clanek21251.html Zelená fraška], ''Reflex'' 40/2005 – článek o sjezdu v září 2005, kritický k postupu Bursíkova křídla {{České politické strany}} {{Commonscat|Strana zelených}} {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Strana zelených]] [[Kategorie:Politické strany v České republice]] [[Kategorie:Zelené politické strany]]

Návrat na stránku „Strana zelených“.