Socialistická federativní republika Jugoslávie

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox zaniklý stát | název = Socialistická federativní republika Jugoslávie | originální název = Социјалистичка федеративна република Југославија<br />Socijalistička federativna republika Jugoslavija | rok vzniku = 1943 | rok zániku = 1992 | před 1 = Království Srbů, Chorvatů a Slovinců | před 1 vlajka = Naval_Ensign_of_the_Kingdom_of_Yugoslavia.png | před 2 = Svobodné území Terst | před 2 vlajka = Free Territory Trieste Flag.png | více po = ano | po 1 = Svazová republika Jugoslávie | po 1 vlajka = Flag of FR Yugoslavia.png | po 2 = Chorvatsko | po 2 vlajka = Flag of Croatia.png | po 3 = Slovinsko | po 3 vlajka = Flag of Slovenia.png | po 4 = Republika Makedonie | po 4 vlajka = Flag of Macedonia.png | po 5 = Bosna a Hercegovina | po 5 vlajka = Flag of Bosnia and Herzegovina (1992-1998).png | vlajka = Flag of SFR Yugoslavia.png | vlajka velikost = | článek o vlajce = Jugoslávská vlajka | znak = Coat of Arms of SFR Yugoslavia.png | článek o znaku = Státní znak Socialistické federativní republiky Jugoslávie | mapa = SFRYmap.PNG | hlavní město = [[Bělehrad]] | rozloha = 255 804 | rozloha poznámka = (v červenci 1989) | nejvyšší bod = [[Triglav]] | nejvyšší bod poznámka = (2864 m) | počet obyvatel = 23 724 919 | počet obyvatel poznámka = (v roce 1989) | jazyky = [[srbochorvatština]], [[slovinština]], [[makedonština]], [[albánština]], aj. | národnostní složení = [[Srbové]] (36,3 % v roce 1981), [[Chorvati]] (19,7 %), [[Bosňáci|Bosňáci/Muslimové]] (8,9 %), [[Slovinci]] (7,8 %), [[Albánci]] (7,7 %), [[Makedonci]] (6,0 %), aj. | náboženství = [[pravoslaví|pravoslavné]], [[Římskokatolická církev|římskokatolické]], [[Sunnitský islám|sunnitstký islám]], [[ateismus]] | měna = [[jugoslávský dinár]] | státní zřízení = [[socialismus|socialistický]] [[federace|federativní stát]] | vznik = [[29. listopad]]u [[1943]] (proklamací osvobozenecké organizace [[Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie|AVNOJ]]) | zánik = [[1992]] (rozpadem) }} '''Socialistická federativní republika Jugoslávie''' byl [[federace|federativní]] [[Socialismus|socialistický]] mnohonárodní [[stát]], ležící v západní části [[Balkán|Balkánského poloostrova.]] Hlavním městem státu bylo zároveň i největší město [[Bělehrad]]. Vznikla a prohlášena byla v roce [[1943]] jako '''Demokratická federativní Jugoslávie''' ze zbytků [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|Království Jugoslávie]]. Od roku [[1946]] nesla jméno '''Federativní lidová republika Jugoslávie''' a roku [[1963]] konečně '''Socialistická federativní republika Jugoslávie'''. == Historie == [[7. duben|7. dubna]] roku [[1963]] byla vyhlášena nová [[ústava]], kterou byl stát ve své podobě vyhlášen. Přesto základní mechanismy byly již stanoveny v dokumentech starších, které vznikaly krátce po druhé světové válce. [[Prezident]]em státu s velkou autoritou byl tehdy [[Josip Broz Tito]], partyzánský a komunistický vůdce, který zemi vládl až do své smrti v roce [[1980]]. Toto období byla doba relativní stability a ekonomického růstu mezi [[národ]]y země, která byla poté narušena. Aby byly zavedeny rovné podmínky mezi jednotlivými [[republika]]mi státu v duchu Titovy myšlenky zastoupení všech národů státu, bylo již za jeho života zřízeno [[Předsednictvo SFRJ|předsednictvo]] jako kolektivní hlava státu. Funkce předsedy Předsednictva federace, která se po r. 1980 stala formálně nejvyšší státním postem, se střídala mezi [[politik]]y z jednotlivých členských republik po jednom roce. Přesto se vztahy mezi jednotlivými [[národnost]]mi v Jugoslávii nadále horšily. Ekonomická situace se rovněž nelepšila a v polovině 80. let vypukla skutečná krize - jugoslávské výrobky byly nekonkurenceschopné, dělníci stávkovali a začaly bouřlivé diskuze o tom, jak pokračovat dál. Spolu s klesající ekonomickou výkonností celé země probíhaly i rozdíly společenské - v severních republikách se incializovala demokratická, ekologická, liberální a pacifistická hnutí, kdežto na jihu na významu získaly hlavně tendence nacionalistické. Neshody mezi jednotlivými politiky a napětí v zemi vedlo ke krachu veškerých jednání o reformě federativního uspořádání. Následovalo vyhlášení [[nezávislost]]i [[Slovinsko|Slovinska]] v roce [[1991]]. Ostatní republiky v této době již také připravovaly převzetí veškeré moci do svých rukou a odtržení se od Bělehradu. Další na řadě bylo [[Chorvatsko]], [[Makedonie]] a [[Bosna a Hercegovina]]. [[Jugoslávská lidová armáda]], hlavní obranná složka země, s touto situací ostře nesouhlasila. Po odchodu nesrbských vojenských sil se ale zcela spadala do politického vlivu srbských nacionalisticky laděných politiků, kteří odmítali nezávislost hlavně Chorvatska s velkou menšinou Srbů. Některé části země se tak okamžitě octly ve [[Válečný stav|válečném stavu]]. Proti celosvazové národní armádě se postavily [[Teritoriální obrana|TO]] jednotlivých republik. Západní státy podpořily nově vznikající země diplomatickým uznámím, eskalaci násilí ale odsoudily velmi rychle. [[Srbové|Srbské]] vedení vojsk nebylo schopné dobýt pozice v nově vzniklých národních státech. Ve svazku Jugoslávie zůstalo jen [[Srbsko a Černá Hora]]. == Ekonomika == {{Viz též|Ekonomika Socialistické federativní republiky Jugoslávie|První pětiletka (Jugoslávie)}} [[Ekonomika]] SFRJ a [[životní úroveň]] v zemi se velmi lišila podle členských republik země. Zatímco většina [[průmysl]]ové produkce pocházela ze [[Slovinsko|Slovinska]], [[Srbsko|Srbska]] a [[Chorvatsko|Chorvatska]], země jako [[Makedonie]] a [[Bosna a Hercegovina]] byly spíše zemědělského charakteru a stále přijímaly [[investice|investiční]] pomoc z bohatších republik. Přestože země byla oficiálně [[Socialismus|socialistická]], z ekonomického hlediska se velmi lišila od zemí [[Východní blok|východního bloku]]. Prezident Tito obratně lavíroval mezi Východem a Západem a přijímal štědré úvěry . Podniky řízené samosprávnými orgány a tedy relativně tržně, díky členství státu v [[Hnutí nezúčastněných zemí]] mohly bez problémů vyvážet do východních i západních států. Celkové ekonomice SFRJ se výrazněji začalo dařit až po mohutnych dodávkách vozů [[Yugo]] [[Koral]] a Florida do Severní Ameriky přes firmy Malcoma Briklina, z high-tech továrny Crvena Zastava Kragujevac. Dalším úspěchem byla továrna VW TAS Sarajevo / Vogošća, odkud se dodávaly vozy VW Golf I. a II. generace vč. Audi 80. Dnes v tomto závodě probíhá montáž vozů Škoda Octavia a Fabia z SKD dílů. V roce 2004 zde začala též montáž vozu VW Golf V. generace. Dalšími neméně úspěšnými montážními závody byly také Opel-Ida Kikinda, Citroën Koper, Tomos Koper a v neposlední řadě Renault Revoz z Nového Mesta. == Administrativní členění == [[Soubor:SFRYugoslaviaNumbered.png|right|thumb|300px|Administrativní dělení SFRJ]] SFRJ byla organizována jako federativní socialistická republika, označovaná za ''zemi hraničící se sedmi státy, se šesti členskými republikami, s pěti jazyky, čtyřmi národy, třemi vyznáními, dvěma písmy a jednou stranou''. Oficiální dělení bylo tedy na šest členských republik, z toho v rámci [[Srbsko|Srbska]] existovaly ještě [[autonomie|autonomní]] [[provincie]] [[Kosovo]] a [[Vojvodina]]. {|class="wikitable" |- |<center>'''Číslo<br />v mapě'''</center> |<center>'''Název'''</center> |<center>'''[[Hlavní město]]'''</center> |<center>'''[[Vlajka]]'''</center> |<center>'''[[Znak (heraldika)|Znak]]'''</center> |- |''<center>1</center>'' |[[Socialistická republika Bosna a Hercegovina]] |[[Sarajevo]] |[[Soubor:Flag of SR Bosnia and Herzegovina.png|70px|Vlajka SR Bosna a Hercegovina]] |[[Soubor:SR Bosnia and Herzegovina coa.png|40px|Znak SR Bosna a Hercegovina]] |- |''<center>2</center>'' |[[Socialistická republika Chorvatsko]] |[[Záhřeb]] |[[Soubor:Flag of SR Croatia.png|70px|Vlajka SR Chorvatsko]] |[[Soubor:SR Croatia coa.png|40px|Znak SR Chorvatsko]] |- |''<center>3</center>'' |[[Socialistická republika Makedonie]] |[[Skopje]] |[[Soubor:Flag of SR Macedonia.png|70px|Vlajka SR Makedonie]] |[[Soubor:SR Macedonia coa.png|40px|Znak SR Makedonie]] |- |''<center>4</center>'' |[[Socialistická republika Černá Hora]] |[[Podgorica|Titograd]] |[[Soubor:Flag of SR Montenegro.png|70px|Vlajka SR Černá Hora]] |[[Soubor:SR Montenegro coa.png|40px|Znak SR Černá Hora]] |- |''<center>5</center>'' |[[Socialistická republika Srbsko]] |[[Bělehrad]] |[[Soubor:Flag of SR Serbia.png|70px|Vlajka SR Srbsko]] |[[Soubor:SR Serbia coa.png|40px|Znak SR Srbsko]] |- |''<center>5a</center>'' |[[Socialistická autonomní oblast Kosovo]] |[[Priština]] |<center> — </center> |<center> — </center> |- |''<center>5b</center>'' |[[Socialistická autonomní oblast Vojvodina]] |[[Novi Sad]] |<center> — </center> |<center> — </center> |- |''<center>6</center>'' |[[Socialistická republika Slovinsko]] |[[Lublaň]] |[[Soubor:Flag of SR Slovenia.png|70px|Vlajka SR Slovinsko]] |[[Soubor:SR Slovenia coa.png|40px|Znak SR Slovinsko]] |- |} == Obyvatelstvo == === Národnostní složení a vývoj === [[Soubor:Yugoslavia demography.png|left|thumb|Přírůstky obyvatelstva v letech 1961-1991]] Obyvatelstvo Jugoslávie procházelo rozsáhlými změnami, a to jak demografickými, tak ideovými. Stát SHS, který byl předchůdcem socialistické Jugoslávie, uznával národy pouze tři, a to nejpočetnější [[Srbové|Srby]], [[Chorvati|Chorvaty]] a [[Slovinci|Slovince]]. Ostatní obyvatelé státu, Albánci v Kosovu a Makedonci na jihu území země s tímto velmi často nesouhlasili, což vedlo k tomu, že se nedokázali s královstvím identifikovat. Proto hned po válce byla budována makedonská identita, v 70. letech se potom ve sčítání obyvatelstva poprvé objevila národnost Bosenských Muslimů, kteří se do té doby počítali buď k Srbům, nebo Chorvatům. Rostl i počet obyvatelstva. V království Jugoslávie žilo těsně před válkou 14 milionů obyvatel, ke konci socialistického státu už ale žilo ve federaci přes 23 milionů lidí. Jednotlivé národy však měly odlišné přírůstky v souladu s tím, v jakém stádiu [[demografická revoluce|demografické revoluce]] se zrovna nacházely. Přibývalo tak obyvatel hlavně na jihu, ve velké míře i [[Albánci|Albánců]] v [[Kosovo|Kosovu]]. Naopak počty Srbů, Chorvatů, či Slovinců se zvyšovaly jen zřídka. To vedlo k politickým diskuzím a ostrým neshodám až výpadům. === Rozložení obyvatelstva === Po druhé světové válce byla Jugoslávie hlavně agrárním státem. Většina obyvatelstva žila na venkově a jen malá část ve městech, kde by pracovali v průmyslu a službách. Během následujících let, hlavně díky [[Druhá pětiletka (Jugoslávie)|druhému pětiletému plánu]] došlo k soustředění obyvatelstva ve městech a rozvoji průmyslových kapacit. Venkov se rozvíjel pomaleji a odcházeli z něj lidé. Města se rozsáhle rozšiřovala; budovala se nová sídliště a průmyslové závody. V 80. letech tak již mimo města žila jen malá část obyvatel, výjimkou byly ovšem méně rozvinuté části země v Bosně a Hercegovině, Makedonii, Kosovu a Černé Hoře. === Statistiky === Jugoslávie měla v roce [[1991]] 23 528 230 obyvatel: Z toho v jednotlivých zemích: {|class="wikitable" |- | [[Srbsko]] |9 800 000 |- | [[Chorvatsko]] |4 800 000 |- | [[Bosna a Hercegovina]] |4 400 000 |- | [[Makedonie]] |2 000 000 |- | [[Slovinsko]] |1 700 000 |- | [[Černá Hora]] |584 000 |} a jednotlivé národnosti: {|class="wikitable" |- | [[Srbové]] | 36 % |- | [[Chorvati]] | 20 % |- | Muslimové ([[Bosňáci]]) | 10 % |- | [[Albánci]] | 9 % |- | [[Slovinci]] | 8 % |- | [[Makedonci]] | 6 % |- | [[Jugoslávci]] | 3 % |- | [[Černohorci]] | 2 % |} == Související články == * [[Válka v Jugoslávii|Občanská válka v Jugoslávii]] * [[Dějiny Chorvatska]] * [[Dějiny Bosny a Hercegoviny]] * [[Seznam představitelů Jugoslávie]] {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Jugoslávie]] [[Kategorie:Dějiny Jugoslávie]] [[Kategorie:Zaniklé státy na Balkánském poloostrově|Jugoslávie, socialistická]]

Návrat na stránku „Socialistická federativní republika Jugoslávie“.