Branko Mikulić

'''Branko Mikulić''', v [[srbština|srbské]] [[cyrilice|cyrilici]] '''Бранко Микулић''',(* [[10. červen|10. června]] [[1928]], [[Bugojno]] - [[12. duben|12. dubna]] [[1994]], [[Sarajevo]]) byl [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|jugoslávský]] [[Svaz komunistů Jugoslávie|komunistický]] politik původem z [[SR Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]]. Mezi lety [[1986]] až [[1989]] byl předsedou [[Svazová výkonná rada|Svazové výkonné rady]] (de facto vlády). Kromě toho zastával celou řadu jiných (převážně republikových) funkcí.

Mikulić se narodil poblíž města [[Gornji Vakuf]] v [[Bosna a Hercegovina|Bosně a Hercegovině]] v roce [[1928]]. Jeho otec byl bohatým sedlákem, člen [[Chorvatská selská strana|HSS]]. Mikulić vystudoval gymnázium v [[Bugojno|Bugojnu]] a v roce [[1943]] se přidal k [[Jugoslávští partyzáni|partyzánům]]. Jeho otec byl zástupcem na zemském antifašistickém zasedání Bosny a Hercegoviny ([[ZAVNOBiH]]). Po skončení války pokračoval Mikulić ve studiu ekonomie na [[záhřeb]]ské univerzitě.

Po dokončení studií se vrátil zpět do Bosny, kde se chtěl věnovat politice. Působil nejprve v [[Bugojno|Bugojnu]]. V roce [[1965]] se stal sekretářem Ústředního výboru [[Svaz komunistů Bosny a Hercegoviny|bosenských komunistů]]. Za jeho předsedu byl zvolen hned příští rok. Mikulić byl představitelem stejné generace politiků, jako např. [[Hamdija Pozderac]], či [[Džemal Bijedić]].

V letech [[1967]] - [[1969]] byl předsedou bosenské Výkonné rady, de facto předsedou republikové vlády.

Mikulić se stal členem předsednictva (a později jeho předsedou) [[SR Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]] v době, kdy se v [[Sarajevo|Sarajevu]] konaly [[Zimní olympijské hry 1984|olympijské hry]]. 80. léta byla právě pro celou Bosnu obdobím ekonomického růstu a rozvoje, ačkoliv vyplynula na povrch také i celá řada skandálů ([[Aféra Neum|Neum]], [[Aféra Kecmanović|Kecmanović]], [[Aféra Agrokomerc|Agrokomerc]]).

Mezi lety [[1986]] až [[1989]] byl předsedou [[Svazová výkonná rada|Svazové výkonné rady]] (de facto vlády). Do funkce se dostal v době, kdy bylo [[Ekonomika Jugoslávie|jugoslávské hospodářství]] na sestupné tendenci a bylo nezbytné provést řadu kroků, které by ekonomiku restrukturovalizovaly. V zemi se rovněž postupně zhoršovaly mezietnické vztahy. Přestože byl Mikulić očekáván jako svazový premiér s velkými nadějemi, měl i nemálo kritiků, především ve [[SR Slovinsko|Slovinsku]]. Mikulićova ekonomická politika nakonec nebyla úspěšná; za jeho vlády klesla kupní síla [[Jugoslávský dinár|dináru]] a rovněž se dramaticky zvýšil zahraniční dluh (až na 21 miliard [[Americký dolar|USD]]). Jeho vláda byla jedinou v dějinách [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|SFRJ]], která byla donucena k rezignaci. V březnu 1989 tak Mikuliće nahradil ve funkci neortodoxní ekonom [[Ante Marković]].

Zemřel v roce [[1994]] během [[obléhání Sarajeva]].


{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Jugoslávští politici]]
[[Kategorie:Premiéři Jugoslávie]]