Barack Obama

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Nobel prize medal.png|60px|left|Nositel Nobelovy ceny]] {{Infobox Politik |jméno = Barack Obama |obrázek =Official portrait of Barack Obama.jpg |pořadí =44. |úřad =[[Prezident Spojených států amerických|Prezident USA]] |od =[[20. leden|20. ledna 2009]] |do = |viceprezident = [[Joe Biden]] |předchůdce = [[George W. Bush]] |nástupce = |pořadí2 = |úřad2 = Senátor [[Senát Spojených států amerických|Senátu]] [[Spojené státy americké|USA]]<br />za stát [[Illinois]] |od2 = [[4. leden]] [[2005]] |do2 = [[16. listopad]]u [[2008]] |předchůdce2 = [[Peter Fitzgerald]] |nástupce2 = [[Roland Burris]] |pořadí3 = |úřad3 = Senátor Senátu státu Illinois<br /> za 13. volební okrsek |od3 = [[8. leden]] [[1997]] |do3 = [[4. listopad]]u [[2004]] |předchůdce3 = [[Alice J. Palmer]] |nástupce3 = [[Kwame Raoul]] |datum_narození = [[4. srpen|4. srpna]] [[1961]] ({{věk|1961|8|4}} let) |místo_narození = {{flagicon|Hawaii}} [[Honolulu]], [[Havaj|Hawaii]] |strana = [[Demokratická strana (USA)|Demokratická]] |manžel/ka = [[Michelle Obamová]] |děti = Malia Ann (nar. 1998)<br /> Natasha (nar. 2001) |zaměstnání= [[Politika|Politik]] |sídlo = ([[Kenwood]]), [[Chicago]]<br />{{flagicon|Illinois}} [[Illinois]] |alma_mater = [[Columbia University]] <br /> [[Harvard University]] |náboženství =[[křesťanství|křesťan]], bývalý člen [[Sjednocená církev Kristova|Sjedocené církve Kristovy]] |podpis = Barack Obama signature.png |poznámky = |}} '''Barack Hussein Obama''' (* [[4. srpen|4. srpna]] [[1961]]) je současný 44. [[Prezident Spojených států amerických|prezident USA]] a první [[Afroameričané|afroameričan]] v tomto úřadu. V letech [[2005]] až [[2008]] zastával úřad [[Senát Spojených států amerických|senátora]] za stát [[Illinois]]. == Osobní život a vzdělání == [[Soubor:Barack Obama in New Hampshire.jpg|thumb|left|Obama (New Hampshire, 2007)]] Barack Obama se narodil do rodiny [[Keňa|keňského]] otce Baracka Husseina Obamy a [[Spojené státy americké|americké]] matky (bělošky) Stanley Ann Dunhamové (zemřela v polovině 90. let na [[rakovina|rakovinu]], vystudovala na [[Havajská univerzita|Havajské univerzitě]] [[Kulturní a sociální antropologie|kulturní antropologii]]). Část dětství strávil v [[Honolulu]] na [[Havaj]]i. Otec od rodiny záhy odešel, neboť získal [[stipendium]] na [[Harvard University|Harvardu]] (po studiích se vrátil do rodné [[Keňa|Keni]], kde byl činný v místní politice, pocházel z [[Kmen Luo|kmene Luo]], zemřel při automobilové nehodě). Od svých šesti do deseti let žil v [[Jakarta|Jakartě]] v [[Indonésie|Indonésii]] se svojí matkou a nevlastním otcem Lolo Soetorem. V roce [[1971]] byl poslán zpět k prarodičům na [[Havaj]], kde mohl získat lepší vzdělání. Zde se o něj starala jeho babička Madelyn Dunhamová (zemřela [[2. listopad]]u 2008 na [[rakovina|rakovinu]]). Prarodiče mu zaplatili soukromou elitní akademii Punahou School v [[Honolulu]]. Matka se rozvedla a vrátila se na [[Havaj]]. Po absolvování Punahou School si překvapivě vybral Occidental College v [[Los Angeles]], aby si vyjasnil svůj rasový původ. Během studia ([[1981]]) přestupuje na [[Columbia University]], kde v roce [[1983]] získal titul bakaláře při studiu [[politologie]]. Po studiích pracoval v [[New York]]u jako komunitní pracovník. V roce [[1985]] po nabídce odchází do [[Chicago|Chicaga]], aby zde působil jako terénní komunitní pracovník v největší chudinské černošské čtvrti na světě [[Far South Side]]. Po smrti 1. afroamerického starosty [[Chicago|Chicaga]] [[Harold Washington|Harolda Washingtona]], který díky právnickému vzdělání dokázal prosadit mnoho opatření pro menšiny, se rozhodl studovat na Právnické fakultě [[Harvard University|Harvardovy univerzity]], kde byl zvolen prvním afroamerickým předsedou prestižního školního časopisu [[Harvard Law Review]]. Právnickou fakultu [[Harvard University|Harvardovy univerzity]] ukončil roku [[1991]] s vyznamenáním. V roce [[1992]] se oženil s afroamerickou právničkou [[Michelle Obamová|Michelle Robinsonovou]], se kterou se seznámil při školní praxi. Přes velké množství nabídek z renomovaných advokátních kanceláří se rozhoduje pro Miner, Barnhill&Galland, kde se zabýval pomocí minoritám a ochranou [[Lidská práva|lidských práv]]. V letech [[1993]]–[[2004]] přednášel ústavní právo na [[University of Chicago|Chicagské univerzitě]].<ref name="MENDELL">MENDELL, D.: ''Obama: Od slibu k činu''. Praha: Práh, 2008</ref> V roce [[1995]] napsal svou autobiografii ''Sny mého otce: Příběh rasy a dědictví'' (Dreams from My Father: A Story of Race and Inheritence), která se v roce [[2004]] stala bestsellerem a její mluvená verze získala v roce [[2006]] [[Grammy Award|cenu Grammy]].<ref>[http://aktualne.centrum.cz/clanek.phtml?id=74667 Centrum.cz – U2 porazili Careyovou 5:3]</ref> V roce [[2006]] napsal knihu ''Smělost naděje: Myšlenky na uskutečnění amerického snu'' (The Audacity of Hope: Thoughts on Reclaiming the American Dream). === Sourozenci Baracka Obamy === * Abongo Obama (*1958) - zvaný Malik * Auma Obama (*1960) - sestra * Abo Obama (*1968) * Bernard Obama (*1970) * Mark Ndesandjo * David Ndesandjo (+) * Joseph Ndesandjo * Maya Soetoro-Ng - sestra * George Husajn Obama == Politická kariéra == [[Soubor:USPresidentialSeal.jpg|left|60px]] === Senát === {{Infobox Vláda USA | align = right | Name = Baracka Obamy | President = Barack Obama | President start = 2009 | President end = úřadující | Vice President = [[Joe Biden]] | Vice President start = [[2009]] | Vice President end = úřadující | State = [[Hillary Clintonová]] | State start = [[2009]] | State end = úřadující | Treasury = [[Timothy Geithner]] | Treasury start = [[2009]] | Treasury end = úřadující | Defense = [[Robert Gates]] | Defense start = [[2006]] | Defense end = úřadující | Justice = [[Eric Holder]] | Justice start = [[2009]] | Justice end = úřadující | Interior = [[Ken Salazar]] | Interior start = [[2009]] | Interior end = úřadující | Agriculture = [[Tom Vilsack]] | Agriculture start = [[2009]] | Agriculture end = úřadující | Commerce = [[Gary Locke]] | Commerce start = [[2009]] | Commerce end = úřadující | Labor = [[Hilda Solisová]] | Labor start = [[2009]] | Labor end = úřadující | Health and Human Services = [[Kathleen Sebeliusová]] | Health and Human Services start = [[2009]] | Health and Human Services end = úřadující | Education = [[Arne Duncan]] | Education start = [[2009]] | Education end = úřadující | Housing and Urban Development = [[Shaun Donovan]] | Housing and Urban Development start = [[2009]] | Housing and Urban Development end = úřadující | Transportation = [[Ray LaHood]] | Transportation start = [[2009]] | Transportation end = úřadující | Energy = [[Steven Chu]] | Energy start = [[2009]] | Energy end = úřadující | Veterans Affairs = [[Eric Shinseki]] | Veterans Affairs start = [[2009]] | Veterans Affairs end = úřadující | Homeland Security = [[Janet Napolitanová]] | Homeland Security start = [[2009]] | Homeland Security end = úřadující | Chief of Staff = [[Ram Emanuel]] | Chief of Staff start = [[2009]] | Chief of Staff end = úřadující | Environmental Protection = [[Lisa Jacksonová]] | Environmental Protection start = [[2009]] | Environmental Protection end = úřadující | Management and Budget = [[Peter Orszag]] | Management and Budget start = [[2009]] | Management and Budget end = úřadující | Ambassador to the United Nations = [[Susan Riceová]] | Ambassador to the United Nations start = [[2009]] | Ambassador to the United Nations end = úřadující | Trade = [[Ron Kirk]] | Trade start = [[2009]] | Trade end = úřadující }} Roku [[1997]] byl poprvé zvolen do [[Senát státu Illinois|Senátu státu Illinois]], kde sloužil do roku [[2004]]. V roce [[2000]] neúspěšně kandidoval do [[Sněmovna reprezentantů Spojených států amerických|Sněmovny reprezentantů]], když prohrál o 30 %. V roce [[2003]] pak oznámil svoji kandidaturu na post senátora [[Spojené státy americké|Spojených států]] a začal pro něj pracovat skvělý manažer předvolebních kampaní [[David Axelrod]], který pro něj pracoval i v prezidentské kampani. V demokratických primárkách vyhrává s 53% všech hlasů. Již tehdy používal volební heslo: "Yes, we can" ("Ano, my můžeme" - jako odpověď na snahu o změnu)<ref name="MENDELL"/>. V roce [[2004]], na konventu [[Demokratická strana (USA)|Demokratické strany]], přednesl hlavní projev sjezdu, díky kterému zaznamenal velký nárůst popularity, a v témže roce byl zvolen do [[Senát Spojených států amerických|Senátu Spojených států]]. Obdržel více než 70 % hlasů oproti 29 % jeho [[Republikánská strana (USA)|republikánského]] kandidáta Afroameričana Alana Keyese, což byl největší rozdíl v historii<ref name="MENDELL"/>. Byl v pořadí pátým [[Afroameričané|Afroameričanem]], který se stal americkým senátorem, a jediným, který byl kdy zvolen prezidentem Spojených států.<ref>[http://zpravy.idnes.cz/osm-duvodu-proc-se-novym-americkym-prezidentem-stal-obama-pn0-/zahranicni.asp?c=A081105_171503_zahranicni_kot Osm důvodů, proč se novým americkým prezidentem stal Obama]</ref> V roce [[2005]] se v [[Senát Spojených států amerických|Senátu]] zaměřoval hlavně na záležitosti týkající se státu [[Illinois]] a byl členem výboru pro mezinárodní vztahy, s nímž navštívil [[Rusko]], [[Východní Evropa|východní Evropu]], [[Izrael]] a [[Irák]]. Roku [[2006]] navštívil [[Afrika|Afriku]]. V [[Keňa|Keni]], zemi původu svého otce, se nechal vyšetřit na [[HIV]], aby tak propagoval prevenci a vyšetření této choroby. V [[Čad]]u se setkal s uprchlíky z [[Dárfúr]]u, poté co mu [[Súdán]]em nebylo uděleno vízum, neboť kritizoval situaci v [[Dárfúr]]u<ref name="MENDELL"/>. Jako člen [[Kongres Spojených států amerických|Kongresu Spojených států amerických]] podpořil návrhy zákonů, které podporovaly větší kontrolu konvenčních zbraní a větší kontrolu využívání federálních zdrojů. V současné době podporuje návrhy zákonů, které prosazují zpřísnění kontroly [[Lobbování|lobbistů]], ale i volebních podvodů, změn klimatu, nukleárního terorismu a péče o válečné veterány. === Prezidentská kandidatura === Dne [[10. únor]]a [[2007]] ve [[Springfield (Illinois)|Springfieldu]] v [[Illinois]] Barack Obama oficiálně oznámil, že se bude ucházet o nominaci Demokratické strany do [[Volby prezidenta USA 2008|prezidentských voleb v roce 2008]]. Jeho strategie byla založená na využití [[internet]]u, přes který dostal drobné finační dary od milionů občanů. Nominačního klání se pak zúčastnil spolu s dalšími kandidáty, z nichž největší podporu získala [[Hillary Clintonová]].<ref>[http://www.novinky.cz/clanek/141938-clintonova-oficialne-ukoncila-svou-kampan-a-podporila-baracka-obamu.html Novinky.cz – Clintonová oficiálně ukončila svou kampaň a podpořila Baracka Obamu]</ref> Zvítězil především díky podpoře mladších, vzdělanějších voličů a [[Afroameričané|afroameričanů]] (více než 90 % afroameričanů sympatizovalo s Obamou). Menší podporu měl u starších a manuálně pracujících občanů (zde o několik procentních bodů vedl v předvolebních průzkumech kandidát RS) a také u [[Žena|žen]] a [[Katolictví|katolíků]]. Po posledních primárkách [[Demokratická strana (USA)|Demokratické strany]] ([[3. červen|3. června 2008]]) v [[Jižní Dakota|Jižní Dakotě]] a [[Montana|Montaně]] získal Barack Obama definitivně nominaci na prezidentskou kandidaturu (tedy překročil hranici potřebných 2118 delegátů), která mu byla oficiálně přidělena na srpnovém sjezdu Demokratické strany (25. - 28. srpna 2008) v [[Pepsi Centrum (Denver)|Pepsi Centru]] v [[Denver]]u ([[Colorado]]). Stal se tak vůbec prvním oficiálním kandidátem jedné ze dvou největších stran, který nemá bílou barvu pleti.<ref>[http://zpravy.idnes.cz/obama-a-mccain-se-stretli-v-ekonomickych-otazkach-fbk-/zahranicni.asp?c=A080621_073601_zahranicni_ban iDNES.cz – Obama a McCain se střetli v ekonomických otázkách]</ref> ==== Výběr kandidáta na viceprezidenta ==== Dne [[23. srpen|23. srpna 2008]] oznámil, že za kandidáta na místo [[viceprezident Spojených států amerických|viceprezidenta USA]] za [[Demokratická strana (USA)|Demokraty]] si vybral [[delaware|delawareského]] senátora [[Joe Biden]]a, který mj. v [[Senát Spojených států amerických|Senátu]] zastává post předsedy Výboru pro zahraniční záležitosti.<ref>Novinky.cz: [http://www.novinky.cz/clanek/147916-barack-obama-vybral-sveho-kandidata-na-viceprezidenta.html Barack Obama vybral svého kandidáta na viceprezidenta], 23. 8. 2008</ref> ==== Televizní debaty s republikánským protikandidátem ==== Od počátku října do volebního dne byly naplánovány tři televizní celostátně vysílané debaty mezi prezidentskými kandidáty, které trvají zhruba hodinu a půl. Moderátor debaty vybíral různá témata a u každého po dvouminutových úvodních slovech obou kandidátů následovala pětiminutová diskuse, většinou mezi spornými body a jejich obhajobou u toho kterého kandidáta. Debatu, která proběhla 7. října 2008, vyhrál podle bezprostředních anket mezi diváky stanic [[CNN]] a [[CBS]] Barack Obama. Duel se přitom konal za situace, kdy McCain naléhavě potřeboval zvrátit rostoucí podporu soupeře nejen na celostátní úrovni, ale i v klíčových státech, kde je souboj nejtěsnější.<ref>[http://www.ceskenoviny.cz/svet/index_view.php?id=337380 V TV debatě zvítězil mezi diváky Obama]</ref> Podle průzkum pro CNN považovalo za vítěze Obamu 54% diváků, McCaina jen 30%. V otázce ekonomické krize měl Obama dvacetiprocentní náskok.<ref>[http://aktualne.centrum.cz/zahranici/amerika/clanek.phtml?id=618726 McCain nezvládl klíčový duel, do Bílého domu míří Obama]</ref> === Vyšetřování pokusu o atentát === Americké úřady zatkly v [[Denver]]u čtyři osoby podezřelé z toho, že chtěly Obamu zabít. Oznámila to 25. srpna 2008 televizní stanice [[CBS]]34 a mluvčí Federálního úřadu pro vyšetřování ([[FBI]]) potvrdila, že je případ vyšetřován. Podle televize jeden ze zatčených uvedl, že chtěl střílet na Obamu z velmi výhodné pozice, puškou na vzdálenost 750 metrů. Atentát měl být spáchán 28. srpna během Obamova projevu na sjezdu [[Demokratická strana (USA)|Demokratické strany]], který jej má oficiálně nominovat jako kandidáta na úřad prezidenta [[Spojené státy americké|USA]].<ref>[http://prave-ted.respekt.cz/V-USA-zatceny-ctyri-osoby-podezrele-ze-chtely-zabit-Obamu.html Respekt.cz – V USA zatčeny čtyři osoby podezřelé, že chtěly zabít Obamu]</ref> == Prezident == [[Soubor:Barack and Michelle.jpg|thumb|220px|Obama s [[Michelle Obamová|manželkou]] v [[Praha|Praze]]]] [[Soubor:Barack Obama Inauguration Oath.jpg|thumb|220px|Obamova inaugrace do funkce prezidenta USA]] Dne [[4. listopad]]u [[2008]] zvítězil v [[Volby prezidenta USA 2008|prezidentských volbách]], když porazil republikánského kandidáta [[John McCain|Johna McCaina]]. Po vítězství v prezidentských volbách dne [[16. listopad]]u [[2008]] na křeslo senátora rezignoval. Obama se stal 43. mužem v úřadu a 44. [[prezident Spojených států amerických|prezidentem USA]]. Historicky je vůbec prvním [[Afroameričané|afroamerickým]] prezidentem Spojených států amerických. 20. ledna složil za přítomnosti téměř dvou milionů lidí ve Washingtonu D. C. slavnostní přísahu a ujal se funkce. Při své první cestě do Evropy počátkem dubna 2009 se nejprve zúčastnil summitu skupiny G20 v [[Londýn]], poté summitu [[Severoatlantická aliance|NATO]] ve [[Štrasburk]]u a 4. a 5. dubna summitu USA-[[Evropská unie]] v Praze. Zde na Hradčanském náměstí přednesl projev, který se týkal převážně problematiky jaderného odzbrojování <ref>[http://hn.ihned.cz/2-36629230-500000_d-5c Barack Obama: Zbavit se jaderných zbraní? Yes, we can!], Hospodářské noviny, 6. 4. 2009</ref> a který vyslechlo asi 30 000 lidí. Obama začínal své funkční období jako jeden z nejpopulárnějších prezidentů, podle průzkumů jej v době nástupu do úřadu podporovalo 78 % Američanů, ta však brzy začala rychle klesat a ve třetím čtvrtletí roku 2009 již podpora čítala pouhých 53 %, což představovalo při srovnatelném obodobí největší pokles popularity prezidenta za posledních 50 let.<ref>http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/182400-pokles-obamovy-popularity-je-nejvetsi-za-50-let.html</ref> V úterý [[16. únor]]a [[2010]] zveřejnila [[CNN]] průzkum, podle kterého se 52% Američanů domnívá, že Obama si nezaslouží znovuzvolení, opačný názor jich vyjádřilo 44 %.<ref>http://www.huffingtonpost.com/2010/02/17/obama-re-election-majorit_n_465074.html</ref> === Obamova zdravotnická reforma === Na počátku roku 2010 už Obamova obliba klesla pod 50 %. Podle komentátorů za to mohla jednak špatná hospodářská situace v USA. Velké kritiky od politických oponentů i řadových obyvatel se dostalo jeho finančním injekcím na oživení ekonomiky a především zdravotnické reformě, která narazila na tvrdý odpor republikánů i významné části demokratů ve Sněmovně reprezentantů a jejímuž prosazení věnoval prezident většinu svého úsilí od podzimu 2009. Po určitých počátečních úspěších: schválení sněmovní verze reformy ve Sněmovně reprezentantů a senátní verze reformy v Senátu, z nichž Obama upřednostňoval spíše tu druhou, však Obamovo úsilí o rychlé schválení reformy podle jeho předtav skončilo naprostým neúspěchem. 19. ledna 2010 totiž došlo k doplňovacím senátním volbám v [[Massachusetts]]. Původně se předpokládalo hladké vítězství demokratů, kteří dané křeslo drželi 57 let, senátní volby v Massachusetts neprohráli od roku 1972 a jejichž kandidátka měla na počátku kampaně dle průzkumů preferencí 20% náskok. Nicméně republikán [[Scott Brown]] postavil svoji kampaň především na odmítání Obamovy zdravotnické reformy a demokratickou kandidátku [[Martha Coakley|Marthu Coakley]] nakonec s tímto tématem porazil o 5&nbsp;% hlasů. Ačkoliv demokratičtí představitelé nejprve tvrdili, že to nemění nic na jejich snaze protlačit reformu, co nejdříve, vítězstvím Browna ztratili fakticky supervětšinu v Senátu a tím pádem i schopnost čelit republikánskému [[filibustering]]u. Tak se stal Senát pro stávající koncepce reformy neprůchodný. 21. ledna pak padla i možnost pokusit se protlačit beze změn senátní verzi, když [[Nancy Pelosi]] přiznala, že pro takový tah nesežene ve Sněmovně dost hlasů.<ref>http://www.onenewsnow.com/Politics/Default.aspx?id=863678</ref> Přesto se na konec 21. března zdravotnickou reformu podařilo schválit v Kongresu, kdy pro hlasovalo 219 demokratů a 34 bylo proti, stejně jako všichni republikáni.<ref>http://zpravy.idnes.cz/deset-americkych-statu-chce-obamovu-zdravotni-reformu-napadnout-u-soudu-1qj-/zahranicni.asp?c=A100323_152155_zahranicni_ipl</ref> Republikánské státy na to zareagovaly vytyčováním legislativy, která má znemožnit zavedení některých principů reformy na jejich území a vůči jejich občanům a zároveň oznámily úmysl napadnout reformu u Nejvyššího soudu. == Reference == <references/> == Externí odkazy == * [http://barackobama.com/ Oficiální stránky kampaně Baracka Obamy] * [http://obama.senate.gov/ Oficiální stránky Baracka Obamy] * [http://www.cnn.com/ELECTION/2008/ Volební centrum televizní stanice CNN - výsledky voleb a primárek] * [http://www.youtube.com/watch?v=6YXdEUFArIE&feature=related/ Debata z primárek demokratů] * [http://blisty.cz/2008/8/29/art42438.html Britské listy – Je Barack Obama vůbec volitelný do úřadu prezidenta USA?] * Patrick J. Buchanan: [http://www.vdare.com/buchanan/081027_obama.htm Obama's First 100 Days—Amnesty Will Just Be The Start] * [http://www.ct24.cz/volby-v-usa/ Stránka ČT24 věnovaná prezidentským volbám 2008 v USA.] * [http://www.americanfreepress.net/html/free_speech_11608.html Obama's 'Hate Bill' Steals Right to Free Speech (anglicky)] * [http://hn.ihned.cz/2-36629230-500000_d-5c Hospodářské noviny – Barack Obama: Zbavit se jaderných zbraní? Yes, we can!, český překlad projevu proneseného v Praze 5. dubna 2009] {{Flickr|Barack+Obama}}{{Commons|Barack Obama}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Barack Obama|Obama, Barack]] [[Kategorie:Američtí politici|Obama, Barack]] [[Kategorie:Američtí právníci|Obama, Barack]] [[Kategorie:Američtí političtí spisovatelé|Obama, Barack]] [[Kategorie:Nositelé Nobelovy ceny za mír|Obama, Barack]] [[Kategorie:Osobnosti roku časopisu Time|Obama, Barack]] [[Kategorie:Prezidenti USA|Obama, Barack]] [[Kategorie:Žijící lidé|Obama, Barack]] [[Kategorie:Vláda Baracka Obamy|Obama, Barack]]

Návrat na stránku „Barack Obama“.