Komutátor (elektrotechnika)

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Kommutator_animiert.gif|thumb|Princip činnosti jednoduchého komutátoru. Ukázka přepínání polarity během otačení rotoru.]] '''Komutátor''' je mechanický rotační [[usměrňovač]] (respektive mechanický rotační přepínač), který je používán zejména u elektrických [[stejnosměrný motor|stejnosměrných motorů]]. Zajišťuje přepínání směru proudu vedeného do [[rotor]]ových cívek tak, aby byla napájena vždy cívka pod aktivním pólem a byla dosažena co největší [[účinnost (fyzika)|účinnost]] stroje. Komutátor bývá částí jak u stejnosměrných rotačních elektrických strojů ([[stejnosměrný motor]], [[dynamo]]), tak i u univerzálních motorků fungujících na stejnosměrný i [[střídavý proud|střídavý]] proud (ve [[vrtačka|vrtačkách]], [[mixér]]ech atd.). Je umístěn vždy na rotoru stroje, skládá se z řady vzájemně izolovaných vodivých [[lamela|lamel]], na něž doléhají kartáče (obvykle [[grafit]]ové, nazývané proto uhlíky). Komutátor jako poměrně složitá mechanická součást přenášející velké proudy bývá zdrojem nežádoucích mechanických poruch či elektromagnetického rušení, jež vzniká vlivem nežádoucího jiskření. To nastavává především vlivem vzniku vzduchových mezírek mezi sběračem proudu a povrchem komutátoru. Vzhledem k tomuto jiskření mezi kartáči a komutátorem nejsou stroje vybavené komutátory vhodné do prostředí s možností výskytu hořlavých či výbušných plynů (např. hlubinné [[důl|doly]], kde se často vysktyuje výbušný [[plyn]] [[metan]]). Kartáče i komutátor se vlivem tření a jiskření obrušují a proto mají komutátorové motory krátkou životnost (nebo servisní periodu). To nevadí u motorů používaných občasně, jak je tomu např. u fénů, ručního elektrického nářadí a pohonu stěračů automobilu. Vadí to ale u zařízení s trvalým provozem, např. větráků. U takových konstrukcí se používají bezkomutátorové motory, např. asynchronní motor na střídavý proud. Pro použití stejnosměrného proudu je ale komutace nezbytná. Mechanický komutátor lze nahradit bezkontaktním elektronickým. Například k chlazení polovodičů v počítačích se používají miniaturní větráčky se stejnosměrným napájením. Je v nich vestavěn elektronický komutátor, napájející stator. Rotor motorku je tvořen trvalým magnetem. Směr proudu vinutí dvou fází přepíná elektronika na základě [[Hallova sonda|Hallova senzoru]], měřícího orientaci magnetického pole rotoru. V angličtině je pro takový motor výraz [[:en:Brushless DC electric motor|BLDC]] (Brushless DC) nebo též ECM (Electronically Commutated Motor). Stejnosměrné stroje s mechanickým komutátorem byly díky snadné regulaci prakticky nezbytnou součástí elektrických pohonů až téměř do konce 20. století. Pak ale umožnil vývoj levných polovodičů nahradit jeho funkci silnoproudou elektronikou. Dynamo pak bylo možno nahradit spolehlivějším a levnějším [[alternátor]]em a stejnosměrný motor [[asynchronní motor|asynchronním motorem]] s elektronickým řízením. == Související články == * [[Stejnosměrný motor]] * [[Dynamo]] * [[Ward Leonardovo soustrojí]] {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Elektrické stroje]] [[Kategorie:Elektrotechnika]]

Návrat na stránku „Komutátor (elektrotechnika)“.