Kachna divoká

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{ Taxobox | barva = pink | jméno = kachna divoká | obrázek = Mallard 080508.jpg | popis obrázku = Kačer | šířka obrázku = 259px | obrázek2= Kaczka krzyzowka samica.jpg | šířka obrázku2= 259px | popis obrázku2= Kachna | status = LC | říše = [[živočichové]] (Animalia) | kmen = [[strunatci]] (Chordata) | podkmen = [[obratlovci]] (Vertebrata) | třída = [[ptáci]] (Aves) | podtřída = [[letci]] (Neognathae) | řád = [[vrubozobí]] (Anseriformes) | čeleď = [[kachnovití]] (Anatidae) | rod = [[Anas|kachna]] (''Anas'') | binomické jméno = Anas platyrhynchos | druh popsal = Carl Linné, 1758 }} '''Kachna divoká''' (''Anas platyrhynchos''), zvaná '''březňačka''', je naše největší plovavá [[kachna]]. Patří také mezi nejúspěšnější [[Druh (biologie)|druhy]] [[ptáci|ptáků]], který se byl schopen naprosto přizpůsobit rychle se měnícím [[životní podmínky|životním podmínkám]]. Z kachny divoké byla později vyšlechtěna [[kachna domácí]] (''Anas platyrhynchos f. domestica''). == Rozšíření == Kachna divoká se vyskytuje na celém území [[Euroasie]] a [[Severní Amerika|Severní Ameriky]]. Obývá nižší polohy, jejím [[biotop]]em jsou tekoucí i stojaté [[voda|vody]], [[ústí]] [[řeka|řek]] i [[moře|mořská]] [[pobřeží]]. Lze jí nalézt i v městských prostředích, na které se dokázala výborně přizpůsobit. Nejhojněji je zastoupena v [[Rusko|Rusku]] (asi 800 000 párů), [[Německo|Německu]], [[Nizozemsko|Nizozemsku]], [[Polsko|Polsku]] i [[Finsko|Finsku]] (zhruba 60 % evropské populace) a celkový počet kachen divokých v [[Evropa|Evropě]] je odhadován na 5 - 8 [[milion]]ů jedinců. V [[Severní Amerika|Severní Americe]] je počet odhadován na 17 - 18 milionů kusů. První kachna divoká se rozhodla v Praze vyvést mláďata roku [[1915]].<ref>Mladá fronta Dnes 24. července 2008</ref> V Česku je rozšířena na většině území do vysokých poloh a koncem 90. let byl počet hnízdících párů v Česku odhadován na 30 - 60 tisíc kusů. == Popis, chování a některé zvyky == [[Soubor:Male mallard - natures pics.jpg|left|thumb|185px|Kačer při [[létání|letu]]]] Kachna divoká je velký [[ptáci|pták]] dorůstající 50 - 60 [[cm]]. [[Hmotnost]] se pohybuje okolo 690 - 1300 [[g]] a rozpětí [[křídlo|křídel]] činí 81 - 95 [[cm]]. Kačer se od kachny liší hlavně výrazným zbarvením, které je nejvýraznější na [[hlava (anatomie)|hlavě]] a [[krk]]u, které bývají tmavě zeleně lesklé<!-- ve skutečnosti je hlava zbarvena černě, zelený lesk je pouze subjektivní, způsobený fyzikálně lomem světla (strukturní), z různých úhlů pohledu může být i do modra, nebo jen černé -->, zobák je zelonožlutý. Jinak je samec sivý, s hnědou hrudí. Na zadním okraji [[křídlo|křídel]] má kovovomodrobílý lemovaný pás. V období [[rozmnožování]] je [[peří]] samečka nezaměnitelné se samičkou. Ale i [[zobák]] poskytuje rozpoznávací znak: samci ho mají tmavě žlutý a naproti tomu ho má [[samička]] hnědý, někdy až hnědočerný. Tak jako u mnoha jiných druhů ptáků se i kachna divoká vyznačuje výrazným [[Pohlavní dimorfismus|pohlavním dimorfismem]], kdy [[samička]] není tak pestře zbarvena jako [[sameček]] (resp. kačer) a má hnědočerné ochranné zbarvení. Jediné nápadné místo je na zadním okraji [[křídlo|křídel]], které odpovídá samčímu. Kachny mění [[peří]] jednou do [[rok]]a. Mají asi 10 000 pírek a ochranných per, které je chrání před vlhkem a [[chlad]]em. Svoje peří si mastí [[Tuky|tukem]], aby nepronikla peřím žádná [[voda]]. Mazová [[žláza]] produkuje tuk. Kachna ho vytlačí [[zobák]]em a roztírá po peří. Nehnízdící ptáci se v době pelichání letek shromažďují na společných „pelichaništích“. V této době jim vypadají najednou všechna [[peří|pírka]] z letek a ptáci jsou po dobu 20 - 21 [[den|dnů]] neschopni [[létání|letu]], přičemž kačeři pelichají počátkem [[červen|června]], kachny v době vodění mláďat. [[Soubor:Female mallard flight - natures pics.jpg|left|thumb|250px|Kachna při letu]] Na vodě kachnu nadnáší [[vzduch]]. Ten se drží mezi peřím a krycí pera vzduch zadržují. Spolu s tukovým vakem pod [[kůže|kůží]] zabraňuje uzavřená vzduchová vrstva, aby kachna vychladla. Známým a nesmírně zajímavým jevem je imprinting ([[vtištění]]) vylíhlých kachňat na prvního živého tvora, kterého vidí a který pak pro ně představuje po celý [[život]] schéma rodiče nebo [[pohlavní styk|sexu]]álního partnera. Nejcitlivější období je osmá až dvacátá [[hodina]] [[život]]a, kdy si vtiskává podobu matky, kterou se může stát [[slepice]], ale i [[člověk]], nebo dokonce i pohybující se neživý předmět (např. [[míč]]). Kachny divoké bývají hluční ptáci. [[Samice]] vydává kvákavé a hlasité „kvák kvák kvák kvák“ (řada [[slabika|slabik]] z nichž je první nejhlasitější a nejdůraznější), [[samec]] přidušené a hluboké „reb“, při vzrušení často opakované. Kachny divoké žijí v párech, které se tvoří již na [[podzim]] v [[říjen|říjnu]] a [[listopad]]u na společných shromaždištích. === [[Potrava]] === [[Soubor:Anas platyrhynchos upending JdP.jpg|right|thumb|kačer kachny divoké při hledání potravy]] Kachna divoká hledá potravu jak ve vodě, tak i na souši. [[Potrava]] je rostlinná i živočišná, většinou převládá složka rostlinné potravy (91 %), ale v [[léto|létě]] a na [[podzim]] se zvyšuje dávka živočišné stravy. Mezi živočišnou potravu patří [[ryby]], [[žáby]], [[plaz]]i, [[savci]] včetně [[myš]]í a [[hraboš]]ů a dokonce i zbytky mršin. Mezi rostlinnou převážně různé druhy [[tráva|trav]]. === [[Rozmnožování]] === [[Soubor:Accouplement col vert.JPG|left|thumb|250px|[[páření|Pářící]] se pár]] [[Soubor:Anas platyrhynchos (nest).JPG|left|thumb|250px|[[Vejce]]]] [[Soubor:Anas platyrhynchos ducklings.jpg|left|thumb|[[mládě|Mláďata]] v [[hnízdo|hnízdě]]]] [[Soubor:Fleet of Cute.jpg|thumb|250px|[[Samice]] s několikadenními [[mládě|mláďaty]]]] [[Soubor:StockentenKuecken.jpg|thumb|250px|Odrostlejší mládě]] Tok kachen divokých je velice charakteristický, nejprve se oba partneři obeplouvají, samec se skloněným [[zobák]]em, načepýřenou [[hlava (anatomie)|hlavou]] a s neustálým vrtěním usiluje o přízeň samičky. Jakmile si samička vybere partnera, začne ho obeplouvat, ponoukan pohyby hlavy přes rameno k útokům na ostatní kačery v hejnu a když kačer, třeba jen náznakově odpovídá, je partnerský vztah uzavřen a vydrží až do vlastního [[páření]] na [[jaro|jaře]]. [[Hnízdo]] bývá na nejrůznějších místech, především na březích vod, ostrůvcích, v [[rákos]]inách, ale i ve větší vzdálenosti od vody v dutinách [[strom]]ů nebo na [[střecha|střechách]] budov. Kačer má za úkol výběr místa, ale [[stavba]] hnízda je jen záležitostí kachny. Hnízdění začíná od počátku března a protáhne se až do července. Čerstvá snůška však bývá nalezena i na začátku [[listopad]]u. Samice snáší nejčastěji 9 - 13 zelenožlutých nebo modrozelených vajec. Občas se stává, že do hnízd kachny divoké nakladou vejce i jiné [[Druh (biologie)|druhy]] [[kachna|kachen]], nebo i dokonce [[bažant obecný]]. A naopak i vejce březňačky byla i nalezena v hnízdech cizích ptáků. Na vejcích sedí pouze samice 23 - 29 dní. Káčata se líhnou dokonale vyvinutá, zásoby [[žloutek|žloutku]] jim vydrží 3 dny a pak se krmí sama. Jde o mláďata nekrmivá a matka je brzy odvádí na vodu, kam seskočí sami nebo je z větších vzdáleností přenese matka v [[zobák]]u. Mláďata velmi dobře běhají, plavou a potápějí se. Ve stáří 20-ti dnů začíná růst káčatům obrysové [[peří]] a po 50 dnech jsou zcela opeřená a začínají létat. [[pohlaví|Pohlavní]] dospělosti dosahují již v příštím roce. == Odchov a [[lov]] == Farmový odchov kachen je v poslední době velice populární a oblíbený. Jedním z hlavních důvodů je jednodušší odchov ve srovnání s odchovem [[bažant]]ů. Výhodou je bezproblémové držení chovného hejna, dobrá produkce [[vejce|vajec]], malé ztráty na kachňatech, možnost včasného vypuštění na [[rybník]]y, věrnost vypouštěcímu místu i vysoká slovitelnost. Může se stát, že vypuštěné kachny k sobě přilákají i volně žijící kachny, a tak může být uloveno více kachen, než bylo vypuštěno. V roce [[1961]] bylo v Česku uloveno cca 35 000 ks divokých kachen. Tento lov měl vzestupnou tendenci, a tak v roce [[1967]] se ulovilo již 110 000 ks. Toto množství se v průměru lovilo až do roku [[1981]], kdy došlo k prudkému poklesu a v těchto letech se také začalo s intenzivním chovem březňaček. Tak již v roce [[1986]] se střelilo přes 120 000 ks, v roce [[1988]] - 220 000 ks, v roce [[1989]] - přes 250 000 ks a v roce [[1990]] - 270 000 ks. [[Soubor:Snow crystallization in Akureyri 2005-02-26 15-57-55.jpeg|thumb|250px|Uměle chovaný kačer na [[Akureyri|Akureyre]] na [[Island]]u]] Nárůst [[lov]]u byl nepochybně způsoben počtem vypuštěných kachen. Jestliže v roce [[1976]] bylo vypuštěno pouze přes 2000 divokých kachen, pak v roce [[1989]] se vypustilo přes 230 000 ks. Přitom populace divokých kachen z volné [[příroda|přírody]] měla neustále klesající tendenci, což bylo způsobeno především intenzivním přihnojováním [[rybník]]ů, nedostatkem bezpečných hnízdišť a prudkým nárůstem [[predátor]]ů. Specializované podniky se zabývají intenzivním chovem kachen divokých ve velkém a dodávají kachňata mysliveckým sdružením. Některá sdružení si drží vlastní chovné hejno a odchovávají si mláďata pro vlastní potřebu. Zvýšení stavů kachen divokých v honitbě nemusí být nutně prováděno pouze vypouštěním divokých kachen. Neméně důležitou součástí hospodaření s kachnou divokou je zlepšování přirozených podmínek pro její úspěšné hnízdění a obživu. === Způsoby [[lov]]u === {{viz též|Způsoby lovu na kachnu divokou}} ==== Historie ==== Dříve se kachna divoká lovila různými způsoby. K době lovu se využívali především období pelichání kachen, a tak se lovili pelicháči a mladé nepřepeřené kachny. Myslivci líčili do [[rákosina|rákosin]] různé [[ornitologická síť|sítě]], do kterých kachny naháněli, nebo také i do [[podražec|podražce]]. Velmi účinnou metodou byl lov kachen pomocí [[kačeník]]ů. ==== Současnost ==== V současné době probíhá lov kachen divokých na společných [[hon]]ech ráno a v podvečer. K odstřelu se využívá převážně [[brokovnice]]. == [[Nemoc]]i == U celé skupiny lovných kachen se ve srovnání s ostatní [[pernatá zvěř|pernatou zvěří]] vyskytuje relativně nízké množství chorob a mimo umělé odchovy je výskyt virových a bakteriálních onemocnění velmi nízký. Nebezpečná přenosná onemocnění, která se mohou nekontrolovaně šířit při vzájemném styku mezi postiženými a zdravými jedinci, dělíme podle původců: * [[Vir]]ová onemocnění ** Virový zánět [[játra|jater]] (virová hepatitida) Toto onemocnění je ve volné přírodě velice vzácné, ale naopak v umělých odchovech působí značné škody a podstatné ekonomické ztráty. Původcem je odolný virus se skupiny [[picornavir]]ů. K nákaze dochází přímým stykem, potřísněným krmivem, vodou, ale i přenosem násadových vajec z chovných hejn. Inkubační doba je 2 - 5 týdnů, zpravidla onemocní kachňata ve věku do 3 týdnů. Vysoký úhyn kačat přichází mezi 3 - 15 dnem jejich života (dosahuje až 90 %). Příznaky: nekoordinované pohyby [[křídlo|křídel]], končetin, [[krk]]u a [[hlava (anatomie)|hlavy]], kachňata leží na [[záda|zádech]] nebo na boku, úhyn následuje během několika [[hodina|hodin]] po objevení prvních příznaků. Onemocnění postihuje [[játra]], méně pak [[slezina|slezinu]] a [[Ledvina|ledviny]]. U jedinců starších 12-ti [[den|dnů]] dochází i k zánětům vzdušných vaků a osrdečníku. * [[Bakteriální onemocnění]] ** [[Paratyf]] (''[[Salmonelóza]]'') Toto onemocnění se vyskytuje v umělých chovech celkem hojně a je i přenosné na [[člověk]]a, u něhož způsobuje úporné, dlouhotrvající [[průjem|průjmy]], [[dehydratace|dehydrataci]] [[organismus|organismu]] i [[horečka|horečnaté stavy]]. Původcem je několik [[Druh (biologie)|druh]]ů salmonel (''S. typhi murium'' a ''S. anatis'' i ''S. enteridiris''). K nákaze dochází u všech věkových kategorií, ze starších jedinců, kteří nákazu přežili, se stávají „mrzáci“. K přenosu onemocnění dochází podobně jako u virových onemocnění. Příznaky: u mladých ptáků se projevuje [[dehydratace|dehydratací organismu]], [[průjem|průjmem]], skleslostí, ve [[střeva|střevech]] vzniknou nebezpečné [[zánět]]y, vzácně jsou postiženy i [[Ledvina|ledviny]] a [[srdce]]. U starších ptáků nákaza probíhá bez klinických příznaků a tím může dojít k neuvěřitelně rychlé a neovladatelné nákaze zdravých ptáků. ** [[Botulismus]] Botulismus je onemocnění, které vzniká zpravidla za dlouhotrvajících vedrech, kdy klesá hladina rybníků a jezer. V této době dochází k pomnožení jedinců. Zdrojem nákazy mohou však být i uhynulí jedinci, kteří při svém rozkládání infikují rostlinstvo, vodu i dno. Je to onemocnění způsobené neurotoxiny (typ A, B, C, D, E, F), které způsobují sporogenní zárodky ''[[Clostridium botulium]]''. Příznaky: nekoordinované pohyby, snížený příjem potravy, v druhé fázi následují křečovité stavy, poruchy dýchání a celkové ochrnutí. * [[Parazitární onemocnění]] ** [[cizopasník|Cizopasníci]] [[žaludek|žaludku]] a [[střeva|střev]] Do této rozsáhlé skupiny patří [[hlístice]], [[tasemnice]], [[vrtějš]]i a [[motolice]], kteří odčerpávají živiny z organismu, čímž oslabují pernatou zvěř. Mezi parazity patří i [[kokcidie]], které napadají střevní [[sliznice|sliznici]] a cizopasí v [[tenké střevo|tenkém]] a [[tlusté střevo|tlustém střevě]], kde způsobují prudké [[zánět]]y. ** Zevní [[parazit]]é U pernaté zvěře je zevních parazitů málo. Patří sem hlavně [[zákožka|zákožky]] z [[Čeleď|čeledi]] Analgesidae. * [[Intoxikace]] ([[otrava|Otravy]]) [[otrava|Otravy]] u kachen divokých jsou spíše výjimkou. Vzácně se lze s nimi setkat u farmových chovů při aplikaci pesticidních nebo rodenticidních přípravků v důsledku nedodržení pokynů při aplikaci. * [[Aflatoxikóza]] Toto onemocnění je způsobeno metabolickými produkty plísní (ne vlastními plísněmi) rodu Aspergillus. Ke vzniku dochází nejen zaplísněným krmivem, ale i zaplísněnou podestýlkou v odchovech se sníženou zoohygienou. == Poddruhy == [[Soubor:Hausente.jpg|thumb|250px|[[Kachna domácí]]]] * '''kachna divoká grónská''' (''Anas platyrhynchos conboschas''; C.L.Brehm, 1831) * '''kachna divoká mexická''' (''Anas platyrhynchos diazi''; Ridgway, 1886) * '''kachna divoká floridská''' (''Anas platyrhynchos fulvigula''; Ridgway, 1874) * '''kachna divoká texaská''' (''Anas platyrhynchos maculosa''; Sennet, 1889) * '''kachna divoká holarktická''' (''Anas platyrhynchos platyrhynchos''; Linné, 1758) * forma '''kachna domácí''' (''Anas platyrhynchos'' f. ''domestica'')<ref>http://www.biolib.cz/cz/taxon/id8460/</ref> == Reference == <references/> * Felix, J.: Přírodou krok za krokem. [[Praha]], Albatros, [[2000]]. * Hanzák, J.: Velký obrazový atlas ptáků. Artia, Praha, [[1974]]. * Štěpánek, O.: Klíč našich obratlovců, Praha, [[1950]]. * Bejček, V., Šťastný, K.: Encyklopedie ptáků. Praha, Rebo Productions, [[2001]]. * Černý, W.: Ptáci. Praha, Aventinum, [[1997]]. * Dungel, J., Hudec, K.: Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha, Academia, 2001. * Gosler, A.: Atlas ptáků světa. Bratislava, Príroda, [[1994]]. * Hudec, K., Černý, W.: Fauna ČSSR, Ptáci 3/I a 3/II. Praha, Academia, [[1983]]. * Šťastný, K.: Přírodou za ptáky. Praha, Brio, 2000. * Bayer, E.: Zoologie a přehled živočišné soustavy. [[Brno]], [[1948]]. == Externí odkazy == * [http://www.priroda.cz/lexikon.php?detail=198 Březňačka na www.Příroda.cz] * [http://www.biolib.cz/cz/taxon/id8460/ BioLib.cz] * [http://www.ezoo.cz/zvire.php?zvire_id=48 eZoo.cz] {{Commons|Anas platyrhynchos}}{{Článek z Wikipedie}} {{Lovná zvěř v ČR}}{{druhy kachen v ČR}} [[Kategorie:Kachnovití]]

Návrat na stránku „Kachna divoká“.