Křeč (okres Pelhřimov)

{{Infobox české obce a města
| název = Křeč
| status = obec
| kraj = [[Kraj Vysočina|Vysočina]]
| okres = Pelhřimov
| ob.roz.půs = [[Pelhřimov]]
| pov.ob = [[Kamenice nad Lipou]]
| země = [[Čechy]]
| výměra = 10,4
| obyvatelé = 225 
| obyv.datum = 3.&nbsp;7.&nbsp;2006
| zem.šíř = 49° 22’ 54’’
| zem.dél = 14° 55’ 2’’
| PSČ = 394&nbsp;95
| početzsj = 1
| početč = 1
| početk = 1
| adresa = Křeč&nbsp;95<br />39495 Křeč
| web = www.obeckrec.unas.cz
| úř.web = 
| email = ou.krec@worldonline.cz
| starosta = Josef Čamra
| foto = 
| popisek.foto = 
| znak = 
| vlajka = 
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Křeč |lat_deg=49 |lat_min=22 |lat_sec=54 |lon_deg=14 |lon_min=55 |lon_sec=2 |float=center }}
| NUTS5 = CZ0633 548201
| NUTS4 = CZ0633
| NUTS3 = CZ063
| nad.výš = 645
}}
Obec '''Křeč''' se nachází v okrese [[Okres Pelhřimov|Pelhřimov]], kraj [[Kraj Vysočina|Vysočina]].
Ke dni 3.&nbsp;7.&nbsp;2006 zde žilo 225 obyvatel.
== Historie ==
Přesné datum založení Křeče není známo. Vzhledem k pozůstatkům románské rotundy dochovaným v kostele sv. Jakuba Většího lze usuzovat, že území dnešní Křeče bylo osídleno již ve 12. století.
Původ jména Křeč také není zcela jasný. Dle jednoho pramene "jméno osady je patrně od staroslovanského krk, což znamená pařez, tedy místo, kde byly vykáceny stromy, aby mohlo být zbudováno obydlí" (Schäferová, M., Černovický sborník, 1948), jiný autor se domnívá, že Křeč dostala své jméno od jména křek a z označení Křeč (cress) (Profous, A., Místní jména v Čechách, 1947). Lidové bajky prý název obce odvozují od velikého křiku v boji při poslední polní bitvě táborské, která se zde odehrála roku 1435 (Větrovský, V., Vlastivědný sborník Pelhřimovska, 2000).
Významnou historickou událostí, která se u Křeče odehrála roku 1435, byla poslední táborská bitva. V ní Oldřich II. z Rožmberka porazil vojsko Táboritů a teprve touto bitvou doopravdy skončily husitské války. U příležitosti 500. výročí této události byl na křečském bojišti odhalen památník.
K nejvýznačnějším osobnostem, které ve Křeči působily, náleží táborský rodák P. Antonín Leopold Tic (Titz). Ve své době byl vynikajícím vzdělancem. Po dokončení gymnázia v r. 1778 dokončil roku 1784 studia filozofická a pak další tři roky studoval medicínu. Po studiu bohosloví byl roku 1791 vysvěcen na kněze. Do Křeče přišel r. 1811 a působil zde až do své smrti 15. dubna 1838. Byl osobním děkanem a vikariátním sekretářem a v roce 1812 dal zrestaurovat značně poškozené obrazy sv. Jakuba Většího a sv. Magdalény a na vlastní náklad dal opravit falešně znějící varhany a jejich pokažené měchy. Založil křečskou farní kroniku. Během jeho působení ve Křeči "vyhledalo jeho pomoc 29.289 nemocných ze vzdálených oblastí". Spolu s černovickým děkanem Jiřím Součkem byl členem tehdejší Společnosti vlasteneckého muzea, což je nynější Národní muzeum, a oba odebírali "Časopis společnosti Wlasteneckého museum w Čechách", který založil František Palacký. Byl pravděpodobně pochován na křečském hřbitově.
== Pamětihodnosti ==
* Kostel svatého Jakuba Většího
* Boží muka
* Pomník táborské bitvy v roce 1435
* Fara


{{Okres Pelhřimov}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Vesnice okresu Pelhřimov]]