Kraj Vysočina

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox kraj | nazev = Kraj Vysočina | vlajka = Flag of Vysocina Region.png | znak = Vysocina Region CoA CZ.png | datum = 11/2008 | mesto = Jihlava | hejtman = [[Jiří Běhounek|MUDr. Jiří Běhounek]] ([[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]]) | rozloha = 6&nbsp;795 | obyvatel = 516&nbsp;561 | hustota = 76 | nejvyssi = [[Javořice]] (837&nbsp;m.&nbsp;n.&nbsp;m.) | zeme = [[Morava]] + [[Čechy]] | okresy = 5 | orp = 15 | pou = 26 | iso = CZ-VY | nuts = CZ063<br />{{Malé|CZ061 (do&nbsp;31.12.2007)}} | rz = J | web = www.kr-vysocina.cz | mapa = Kraj Vysocina.png | obrazek = Jaromerice nad rokytnou barocco castle 1.jpg | popis = Barokní zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou }} [[Kraj (územní jednotka)|Kraj]] '''Vysočina''' (původním názvem '''Jihlavský kraj''') leží na pomezí [[Čechy|Čech]] a [[Morava|Moravy]]. Na severu sousedí s&nbsp;[[Pardubický kraj|Pardubickým krajem]], na jihovýchodě s&nbsp;[[Jihomoravský kraj|Jihomoravským krajem]], na jihozápadě s&nbsp;[[Jihočeský kraj|Jihočeským krajem]] a na severozápadě se [[Středočeský kraj|Středočeským krajem]]. Na jihu se téměř přibližuje k&nbsp;hranici [[Rakousko|Rakouska]], ale nedosáhne na ni. Je jedním ze tří vnitrozemských krajů v&nbsp;[[Česká republika|Česku]]. Vysočina a hlavní město [[Praha]] jsou jediné dva samosprávné kraje v Česku, které nemají v názvu stanoveném ústavním zákonem slovo „kraj“. Podle některých pramenů leží geografický [[střed Evropy]] na území kraje Vysočina poblíž vrchu [[Melechov]] na západě okresu Havlíčkův Brod v&nbsp;blízkosti [[Stvořidla|Stvořidel]] na řece Sázavě. == Přírodní podmínky a kultura == Celé území kraje Vysočina leží v oblasti [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchoviny]]. Na jihu zahrnuje západní část [[Jevišovická pahorkatina|Jevišovické pahorkatiny]] a sever [[Javořická pahorkatina|Javořické pahorkatiny]], na západě je [[Křemešnická vrchovina]], na severozápadě leží [[Hornosázavská pahorkatina]], na severu [[Žďárské vrchy]] s&nbsp;[[Hornosvratecká pahorkatina|Hornosvrateckou pahorkatinou]], na východě a v centru je [[Křižanovská vrchovina]]. V [[Jihlavské vrchy|Jihlavských vrších]] (Javořické pahorkatině) se nachází nejvyšší hora [[Javořice]] (837&nbsp;m). Jen o metr nižší je vrchol [[Devět skal]] ve [[Žďárské vrchy|Žďárských vrších]]. Rozvodí moří táhnoucí se od severovýchodu na jihozápad dělí kraj na dvě téměř stejné části. Úmoří [[Severní moře|Severního moře]] do kraje zasahuje povodím [[Labe]], Labe samo však krajem neprotéká a vody do něj odtékají řadou menších řek, z&nbsp;nichž k&nbsp;těm důležitějším patří [[Sázava]]. Obdobně jihovýchodní polovina kraje patří k&nbsp;úmoří [[Černé moře|Černého moře]] a povodí [[Dunaj]]e, ale do kraje povodí zasahuje menšími řekami, např. [[Svratka (řeka)|Svratkou]] či [[Jihlava (přítok Dyje)|Jihlavou]]. Kraj Vysočina se rozprostírá v samém středu České republiky. Kraj tvoří Českomoravská vrchovina se svou nádhernou a velmi zachovalou přírodou. Návštěvníci zde naleznou také dvě chráněné krajinné oblasti, kterými jsou [[Žďárské vrchy]] a [[Železné hory]]. Kromě přírody se turisté mohou těšit na mnoho kulturních památek, hradů, zámků a církevních staveb. Z kulturních památek v kraji byly tři zapsány na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Jsou jimi historické centrum města [[Telč]], Poutní [[kostel Sv. Jana Nepomuckého]] na [[Zelená Hora|Zelené Hoře]] a [[Třebíčská židovská čtvrť|židovská čtvrť]], [[Židovský hřbitov v Třebíči|židovský hřbitov]] a [[Bazilika svatého Prokopa]] v [[Třebíč]]i. Mezi lákadla regionu patří také muzeum v [[Pelhřimov]]ě, mapující jedinečné výkony českých a světových rekordmanů. == Administrativní členění == Území kraje je vymezeno územími [[okres|okresů]] [[Okres Havlíčkův Brod|Havlíčkův Brod]], [[Okres Jihlava|Jihlava]], [[Okres Pelhřimov|Pelhřimov]], [[Okres Třebíč|Třebíč]] a [[Okres Žďár nad Sázavou|Žďár nad Sázavou]]. {| class="prettytable sortable" !bgcolor=#dddddd|Okres !bgcolor=#dddddd|Počet obyvatel !bgcolor=#dddddd|Rozloha !bgcolor=#dddddd|Hust. zal. !bgcolor=#dddddd|Počet obcí |- |[[Okres Havlíčkův Brod|Havlíčkův Brod]] (HB) |align="right" |95.618 |align="right" |1.264,95 |align="right" |76 |align="right" |120 |- |[[Okres Jihlava|Jihlava]] (JI) |align="right" |111.257 |align="right" |1.199,32 |align="right" |93 |align="right" |123 |- |[[Okres Pelhřimov|Pelhřimov]] (PE) |align="right" |72.958 |align="right" |1.290,00 |align="right" |57 |align="right" |120 |- |[[Okres Třebíč|Třebíč]] (TR) |align="right" |114.153 |align="right" |1.463,07 |align="right" |78 |align="right" |167 |- |[[Okres Žďár nad Sázavou|Žďár nad Sázavou]] (ZR) |align="right" |119.691 |align="right" |1.578,51 |align="right" |76 |align="right" |174 |- |} Začátkem roku 2003 zanikly okresní úřady a kraje se od té doby pro účely státní správy dělí na správní obvody tzv. [[Obec s rozšířenou působností|obcí s&nbsp;rozšířenou působností]], jimiž je kromě pěti okresních měst ještě těchto dalších deset obcí: [[Pacov]], [[Humpolec]], [[Světlá nad Sázavou]], [[Chotěboř]], [[Nové Město na Moravě]], [[Bystřice nad Pernštejnem]], [[Velké Meziříčí]], [[Náměšť nad Oslavou]], [[Moravské Budějovice]], [[Telč]]. Tyto správní obvody se dále dělí na správní obvody obcí s [[pověřený obecní úřad|pověřeným obecním úřadem]]. === Územní změny === Dne [[1. leden|1. ledna]] [[2005]] byla z okresů kraje Vysočina převedena pod [[okres Brno-venkov]] v [[Jihomoravský kraj|Jihomoravském kraji]] řada obcí západně od [[Tišnov]]a ([[Nedvědice]] s katastrálním územím Pernštejn; [[Černvír]]; [[Doubravník]] s katastrálním územím Křížovice; [[Borač]] s katastrálním územím Podolí; [[Pernštejnské Jestřabí]] s katastrálním územím Maňová, Husle a Jilmový; [[Olší]] s katastrálním územím Litava, Klokočí a Rakové; [[Drahonín]]; [[Žďárec]] s katastrálním územím Vickov; [[Vratislávka]]; [[Tišnovská Nová Ves]]; [[Skryje]]; [[Kaly]] s katastrálním územím Zahrada; [[Dolní Loučky]] s katastrálním územím Střemchoví; [[Horní Loučky]]; [[Újezd u Tišnova]]; [[Řikonín]]; [[Kuřimské Jestřabí]] s katastrálním územím Blahoňov; [[Kuřimská Nová Ves]]; [[Lubné]]; [[Níhov]]; [[Rojetín]]; [[Borovník]]; [[Posatín]]; [[Katov]]; [[Křižínkov]]) a obec [[Senorady]] západně od [[Oslavany|Oslavan]]. V&nbsp;kraji je po přesunu obcí 703 obcí, z&nbsp;toho 15 obcí s rozšířenou působností a 26 obcí s&nbsp;[[pověřený obecní úřad|pověřeným obecním úřadem]]. Sídelním městem kraje je statutární město [[Jihlava]]. == Obyvatelstvo a historie == Kraj jako vyšší územní samosprávný celek [[Česká republika|České republiky]] vznikl v&nbsp;roce [[2000]]. Do května 2001 se jmenoval ''Jihlavský kraj''. Prvním hejtmanem byl Ing. [[František Dohnal]] (2000 - 2004), následovali RNDr. [[Miloš Vystrčil]] (2004 - 2008) a MUDr. [[Jiří Běhounek]] (od 2008). Historie zanechala na Vysočině množství památek, z&nbsp;nichž tři, centrum [[Telč]]e, klášterní kostel na [[Zelená hora (610 m)|Zelené hoře]] u [[Žďár nad Sázavou|Žďáru nad Sázavou]] a Židovská čtvrť v&nbsp;[[Třebíč]]i jsou zařazeny mezi světové kulturní dědictví [[UNESCO]]. Stopy dějin doplňují dílo člověka v&nbsp;krajině a dotvářejí její krásu. == Hospodářství == V kraji se uplatňují dřevozpracující, sklářský, strojnický, kovodělný, textilní, nábytkářský a potravinářský průmysl a vyskytuje se zde celkem 25 průmyslových zón. V&nbsp;zemědělství jsou na vysočině výjimečně příznivé podmínky pro produkci mléka, brambor a řepky. Leží zde rozsáhlé hospodářské lesy. == Doprava == Krajem prochází [[dálnice]] [[Dálnice D1|D1]] z&nbsp;[[Praha|Prahy]] do [[Brno|Brna]] a dvě mezinárodní silnice: E59 ([[Jihlava]] - [[Vídeň]] - [[Záhřeb]]) a E55 ([[České Budějovice]] - [[Třeboň]] - [[Humpolec]]). [http://www.dalnice-silnice.cz] == Věda a vzdělání == === Vysoké školy === V kraji Vysočina se nacházejí celkem dvě vysoké školy: * [[Vysoká škola polytechnická Jihlava]] byla zřízena zákonem (č. 375/2004 Sb. ze dne 3. 6. 2004) jako první veřejná vysoká škola neuniverzitního směru.<ref>http://www.vspj.cz/ http://www.vspj.cz/ – Vysoká škola polytechnická Jihlava</ref> * [[Západomoravská vysoká škola Třebíč]] - nejstarší vysoká škola v kraji Vysočina - <ref>http://www.zmvs.cz/ http://www.zmvs.cz/ – Západomoravská vysoká škola Třebíč</ref> === Střední školy === ==== Okres Třebíč ==== * [[Gymnázium Třebíč]] * [[Katolické gymnázium Třebíč]] * [[Gymnázium a Střední odborná škola, Moravské Budějovice, Tyršova 365]] * [[Střední průmyslová škola Třebíč]] * [[Střední škola stavební Třebíč]] * [[Hotelová škola Třebíč]] * [[Vyšší odborná škola a Střední škola veterinární, zemědělská a zdravotnická Třebíč]] * [[Obchodní akademie Dr. Albína Bráfa]] * [[Střední škola řemesel Třebíč]] ==== Okres Žďár nad Sázavou ==== * [[Gymnázium Žďár nad Sázavou]] * [[Biskupské gymnázium Žďár nad Sázavou]] (BiGy) * [[Gymnázium Velké Meziříčí]] * [[Gymnázium Vincence Makovského se sportovními třídami Nové Město na Moravě]] * [[Gymnázium Bystřice nad Pernštejnem]] === Souvisejicí články === * [[Česká republika]] * [[Čechy]] * [[Morava]] * [[Českomoravská vrchovina]] * [[Symboly Kraje Vysočina]] == Externí odkazy == * [http://www.kr-vysocina.cz/ Krajský úřad] * [http://www.czso.cz/kraje/ji/index.html Statistické údaje ČSÚ] * [http://www.atlasceska.cz/kraj-vysocina/ Fotogalerie, památky a další informace o kraji Vysočina] {{commonscat|Vysočina Region}} {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:České kraje|Vysočina]] [[Kategorie:Kraj Vysočina| ]] [[Kategorie:Čechy]] [[Kategorie:Morava]] [[Kategorie:Český lev ve znaku]] [[Kategorie:Moravská orlice ve znaku]]

Návrat na stránku „Kraj Vysočina“.