Masakr v Sabře a Šatíle

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''Masakr v Sabře a Šatíle''' ([[arabština|arabsky]]: مذبحة صبرا وشاتيلا) byl [[masakr]] [[Palestinci|palestinských Arabů]], který se odehrál [[15. září|15.]] a [[16. září]] [[1982]] během [[Libanonská občanská válka|občanské války]] v&nbsp;[[Libanon]]u. Sabra a Šatíla jsou dodnes existující palestinské [[uprchlický tábor|uprchlické tábory]] v&nbsp;[[Libanon|libanonském]] hlavním městě [[Bejrút]]u. Odhady počtu zabitých se různí. Podle některých zdrojů se jednalo o&nbsp;474 mužů, žen a dětí,<ref>{{Citace monografie | příjmení = Čejka | jméno = Marek | rok = 2007 | titul = Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu | vydavatel = Barrister & Principal | místo = Praha | vydání = 2 | isbn = 978-80-87029-16-9 | strany = 159}} [Dále jen: ''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'']</ref> podle jiných o&nbsp;980,<ref name="schneider77">{{Citace monografie | příjmení = Schneider | jméno = Ludwig | rok = 2003 | titul = Jeruzalém: ohnisko dění | vydavatel = A-alef | místo = Ostrava | isbn = 80-85237-71-7 | strany = 77}}</ref> některé hovoří o&nbsp;2300.<ref> {{Citace monografie | příjmení = Gilbert | jméno = Martin | rok = 2002 | titul = Izrael - dějiny | vydavatel = BB art | místo = Brno | isbn = 80-7257-740-9 | strany = 497}} [Dále jen: ''Izrael - dějiny.'']</ref> == Pozadí masakru == Jednou z prvotních příčin bylo tzv.&nbsp;[[Černé září (období)|Černé září]], což bylo období v&nbsp;roce [[1970]], kdy v&nbsp;[[Jordánsko|Jordánsku]] probíhaly nepokoje mezi vládními silami a [[Palestinci|palestinskými Araby]].<ref name="schneider77"/> Palestinci se dokonce pokusili o&nbsp;atentát na krále Husajna<ref name="čejka142">''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S.&nbsp;142</ref> a poté co teroristé z&nbsp;[[Lidová fronta pro osvobození Palestiny|Lidové fronty pro osvobození Palestiny]] (LFOP) nechali na [[ammán]]ském letišti vyhodit do povětří tři letouny, král vyhlásil stanné právo a jordánská armáda zaútočila proti palestinským militantům.<ref name="čejka142"/> Po eskalaci událostí, kdy do Jordánska dokonce vtrhla [[Sýrie|syrská]] armáda, která se ale po izraelské intervenci stáhla, podepsal [[Jásir Arafat]] dokument o&nbsp;zrušení palestinských guerillových základen v&nbsp;zemi.<ref name="čejka142"/> To však odmítli členové LFOP a [[Demokratická fronta pro osvobození Palestiny|Demokratické fronty pro osvobození Palestiny]] (DFOP), načež vyzvali ke svrhnutí krále.<ref name="čejka142"/> Jordánská armáda pak zaútočila na dvě centra palestinských militantů a po silných bojích prchla většina militantů do Libanonu.<ref name="čejka143">''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S.&nbsp;143</ref> Uvádí se, že během událostí Černého září zemřelo 5–10&nbsp;tisíc lidí<ref name="čejka143"/> (některé zdroje uvádí až 15&nbsp;tisíc).<ref name="schneider77"/> V&nbsp;Libanonu vyvolali Palestinci občanskou válku během níž v&nbsp;letech 1972 až 1982 vyvraždili pod vedením Jásira Arafata 30–45&nbsp;tisíc Libanonců.<ref name="schneider77"/> V&nbsp;roce 1978 podnikly [[Izraelské obranné síly]] (IOS) [[operace Lítání|operaci Lítání]] proti Palestincům, kteří z&nbsp;jihu Libanonu ostřelovali sever Izraele.<ref name="čejka155">''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S.&nbsp;155</ref> Při ní obsadily jih Libanonu, z&nbsp;kterého se podle rezoluce [[Rada bezpečnosti OSN|RB OSN]] č.&nbsp;425 a nasazení jednotek [[UNIFIL]] ({{Cizojazyčně|en|''United Nations Interim Force in Lebanon''}}) stáhl.<ref name="čejka155"/> Poté co situace opět začala v&nbsp;roce 1982 eskalovat zahájil Izrael operaci [[Operace Mír pro Galileu|Mír pro Galileu]], známou také jako [[první libanonská válka]].<ref>''Izrael - dějiny.'' S.&nbsp;492</ref> Válka měla za následek odchod [[Organizace pro osvobození Palestiny]] (OOP) Jásira Arafata ze země.<ref name="gilbert496-497">''Izrael - dějiny.'' S.&nbsp;496-497</ref> I&nbsp;následně se však objevovaly násilnosti, z&nbsp;nichž nejvážnější bylo zavraždění libanonského prezidenta a vůdce křesťanských [[Katáib|falangistů]] [[Bašír Džumail|Bašíra Džumaila]] palestinskými muslimy.<ref name="čejka158-159">''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S.&nbsp;158-159</ref> V&nbsp;reakci na to vnikly jednotky falangistů do zmíněných palestinských uprchlických táborů, kde jako pomstu povraždili uprchlíky.<ref name="čejka158-159"/> == Podíl izraelské armády == V&nbsp;silách izraelské armády bylo proti masakru zakročit, avšak přesto tak neučinila.<ref name="čejka158-159"/> Tato skutečnost vyvolala v&nbsp;[[Izrael]]i velkou vlnu protestů.<ref name="gilbert496-497"/> Na [[Tel Aviv|telavivském]] [[Rabinovo náměstí|náměstí Izraelských králů]] se uskutečnila protiválečná demonstrace, jíž se zúčastnilo rekordních 400&nbsp;tisíc lidí (v&nbsp;té době desetina obyvatel země).<ref name="gilbert496-497"/> Na nátlak veřejnosti byla ustavena vyšetřovací komise ([[Kahanova komise]]), která měla prošetřit podíl IOS na masakru.<ref name="čejka161">''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S.&nbsp;161</ref> Komisi vedl soudce nejvyššího soudu [[Jicchak Kahan]].<ref name="čejka161"/> Závěry vyšetřování prokázaly, že hlavní vinu na masakru mají jednotky falangistů.<ref name="čejka161"/><ref name="gilbert498-499">''Izrael - dějiny.'' S.&nbsp;498-499</ref> Izraelskou armádu zpráva označila za nepřímo zodpovědnou.<ref name="čejka161"/><ref name="gilbert498-499"/> Nejhůře ze zprávy vyšel tehdejší [[ministr obrany Izraele|ministr obrany]] a pozdější premiér [[Ariel Šaron]], [[ramatkal|náčelník generálního štábu]] [[Rafael Ejtan]] a velitel vojenské kontrarozvědky Jehošua Saguj.<ref name="čejka161"/><ref name="gilbert498-499"/> Nikdo z&nbsp;nepřímých viníků nebyl nikdy trestně stíhán.<ref name="čejka161"/> === Reference === <references/> {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Masakry]] [[Kategorie:Izraelsko-libanonský konflikt]]

Návrat na stránku „Masakr v Sabře a Šatíle“.