Marshallovy ostrovy

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox stát| genitiv = Marshallových ostrovů | úřední název = Aolepān Aorōkin M̧ajeļ<br />Republic of the Marshall Islands | úřední název česky = Republika Marshallovy ostrovy | vlajka = [[Soubor:Flag of the Marshall Islands.png|125px]] | znak = | mapa umístění = [[Soubor:Marshall Islands on the globe (small islands magnified) (Polynesia centered).png|290px]]<br /><br />[[Soubor:Marshall-Inseln-Karte-en.png|290px]] | rozloha = 181 | rozlmisto = 187 | procent vody = zanedbatelné | obyvatel = 59&nbsp;071 | obyvmisto = 185 | obyvrok = odhad&nbsp;[[2005]] | hustota = 311 | hustmisto = 34 | jazyk = [[marshallština]], [[angličtina]] | náboženství = [[protestantství]] | nejvyšší hora = bezejmenné místo<br />na [[Likiep]] | výška nejvyšší hory = 10 | státní zřízení = republika | hlavní město = [[Majuro]] | funkce1 = Prezident | vládce1 = [[Kessai Note]] | funkce2 = Předseda vlády | vládce2 = [[Kessai Note]] | článek o hymně = Hymna Marshallových ostrovů | hymna = Forever Marshall Islands | datum vzniku = [[21. říjen|21. října]] [[1986]] | způsob vzniku = nezávislost na [[Spojené státy americké|USA]] | měna = [[americký dolar]] | kód měny = USD | ison = 584 | iso3 = MHL | iso2 = MH | mpz = MH | doména = mh | předvolba = +692 | čas = +12 }} '''Marshallovy ostrovy''' (výsl. [maršalovy]) jsou ostrovním státem, rozkládajícím se na stejnojmenném souostroví v&nbsp;[[Mikronésie (region)|Mikronésii]], ve střední části [[Tichý oceán|Tichého oceánu]], 4400&nbsp;km jihovýchodně od [[Japonsko|Japonska]], 4900&nbsp;km východně od [[Filipíny|Filipín]], 3000&nbsp;km severovýchodně od [[Papua-Nová Guinea|Papuy-Nové Guineje]], 4800&nbsp;km severně od [[Nový Zéland|Nového Zélandu]] a 3800&nbsp;km jihozápadně od [[Havaj]]e. Zdejší [[atol]]y [[Bikini]], [[Eniwetok]] a [[Kwajalein]] prosluly jako pokusné střelnice americké armády. == Poloha == Vlastní souostroví, sestávající ze tří desítek roztroušených [[atol]]ů, se táhne mezi 4°&nbsp;až&nbsp;13° severní šířky a 161°&nbsp;až&nbsp;174° východní délky. Severně odtud leží ostrov [[Wake (ostrov)|Wake]], na severozápad od Marshallových ostrovů se rozkládají [[Severní Mariany]] a ostrov [[Guam]], na západ a jihozápad [[Federativní státy Mikronésie]], na jihu a jihovýchodě je sousedem [[Kiribati]] a směrem k&nbsp;severovýchodu se mezi Marshallovými a [[Havajské ostrovy|Havajskými ostrovy]] prostírají tisíce a tisíce kilometrů širého oceánu, v&nbsp;nichž je jedinou výspou atol [[Atol Johnston|Johnston]]. == Dějiny == O dávnější minulosti Marshallových ostrovů toho lze říci jen málo. První osadníci sem připluli z&nbsp;jihovýchodní [[Asie]] někdy ve 3. až 2. tisíciletí př. n. l. Z&nbsp;[[Evropa|Evropanů]] je poprvé spatřili [[Španělsko|Španělé]] ve 20. letech 16. století, ale ještě dlouho zůstávaly ostrovy stranou zájmu evropských mořeplavců. Jméno dostaly po [[Spojené království|britském]] kapitánovi Johnu Marshallovi, který je prozkoumal roku 1799. Od 50. let 19. století se na Marshallových ostrovech usazovali první západní obchodníci a [[misionář]]i. Třebaže Španělsko vzneslo na ostrovy nárok a považovalo ostrovy za součást své kolonie Španělská východní Indie, roku 1885 je zabrali [[Němci]] a prohlásili za součást [[Německá Nová Guinea|Německé Nové Guineje]], Španělé se museli spokojit s&nbsp;finančním odškodněním. Na ostrovech dál vládli náčelníci pod dohledem německé správy, která organizovala vzkvétající vývoz [[Kopra|kopry]]. Po vypuknutí [[První světová válka|1. světové války]] [[Japonsko]] (stojící na straně [[Trojdohoda]]) využilo příležitosti a ostrovy obsadilo; japonskou správu po válce potvrdila i [[Společnost národů]]. Za [[Druhá světová válka|2. světové války]] v&nbsp;období od února do března [[1944]] [[Spojené státy americké|Američané]] dobyli japonské pozice na atolech [[Kwajalein]], [[Eniwetok]] a [[Majuro]], čímž japonská přítomnost na ostrovech skončila. Po válce roku [[1947]] rozhodla [[Rada bezpečnosti OSN]], ponechat Marshallovy ostrovy, [[Mikronésie|Mikronésii]], [[Palau]] a [[Severní Mariany]] jako [[poručenské území OSN|poručenské území]] [[Poručenské území Tichomořské ostrovy|Tichomořské ostrovy]] pod správou [[Spojené státy americké|USA]]. V&nbsp;jeho rámci tvořily Marshallovy ostrovy jeden ze 6 ostrovních [[distrikt]]ů. V&nbsp;letech [[1946]] až [[1958]] provedli Američané na atolech [[Bikini]] a [[Eniwetok]] celkem 67 pokusných [[Jaderný výbuch|jaderných výbuchů]] o celkové síle 108 megatun [[Trinitrotoluen|TNT]]. V&nbsp;souvislosti s&nbsp;jadernými pokusy museli být vystěhováni obyvatelé atolu [[Rongelap]]. Rozsáhlé oblasti byly zamořeny radiací na desítky let. Místní obyvatelé se alespoň částečného finančního odškodnění újmy, způsobené radioaktivním spadem, dočkali teprve nedávno. [[1. květen|1. května]] [[1979]] byly Marshallovy ostrovy prohlášeny [[Autonomie|autonomní]] republikou. Roku [[1986]] vstoupila v&nbsp;platnost ''[[Dohoda o volném přidružení]]'' se [[Spojené státy americké|Spojenými státy]], čímž se Republika Marshallovy ostrovy stala suverénním státem. Jedinou oblastí, za niž Američané zodpovídají, zůstala obrana ostrovů. ''Dohoda'' byla od té doby několikrát pozměněna, poslední verze byla přijata v&nbsp;roce [[2004]]. Od roku [[1991]] jsou Marshallovy ostrovy členem [[Organizace spojených národů]]. == Státní zřízení a politika == Podle ústavy z&nbsp;[[1. květen|1. května]] [[1979]] (a víceméně i ve skutečnosti) jsou Marshallovy ostrovy demokratickou republikou. V&nbsp;čele státu stojí [[prezident]], který je zároveň [[Předseda vlády|předsedou vlády]]. Prezidenta volí ze svých řad poslanci 33členného [[parlament]]u, zvaného ''Nitijela''. Prezident poté mezi poslanci vybere členy své vlády. Funkční období parlamentu je 4 roky. Volební právo mají všichni občané starší 18 let. Spojení tradiční kultury s&nbsp;moderním politickým zřízením se projevuje tím, že jako poradní sbor parlamentu funguje též 12členná rada náčelníků (''Iroji''). Vliv náčelníků nebyl až do konce 90. let zanedbatelný. Jestliže pětkrát zvolený první prezident [[Amata Kabua]] (1979-1997) a jeho nástupce (a bratranec) [[Imata Kabua]] (1997-2000) byli náčelníci, nynější prezident [[Kessai Note]] je prostého původu. [[Státní svátek|Státním svátkem]] je [[1. květen]], výročí ustavení republiky ([[1979]]). Marshallovy ostrovy dosud navázaly [[diplomatické vztahy]] se 67 dalšími státy. Zastupitelské úřady fungují ve [[Washington D.C.|Washingtonu]], [[Suva|Suvě]], [[Tokio|Tokiu]] a – [[Tchaj-pej]]i. Marshallovy ostrovy jsou totiž jednou z&nbsp;několika mála zemí, které uznávají ne [[Čínská lidová republika|Čínskou lidovou republiku]], ale [[Tchaj-wan|Čínskou republiku]] na [[Tchaj-wan]]u. Příčina není ani tak ideologická, jako ekonomická – tchajwanská vláda poskytuje výměnou za toto gesto ostrovům nezanedbatelnou finanční pomoc. Republika nemá vlastní vojsko, obranu ostrovů zajišťuje armáda Spojených států. == Správní členění == [[Soubor:ClimateMajuroMarshallIslands.PNG|thumb|240px|Klimadiagram atolu [[Majuro]]]] [[Soubor:Laura beach n tree.jpg|thumb|240px|Laura beach (2000)]] [[Soubor:The Marshall Islands Majuro Flickr.jpg|thumb|right|240px|Nádherná pláž atolu [[Majuro]] (2000)]] Marshallovy ostrovy se dělí na 24 správních obvodů, které v&nbsp;podstatě odpovídají počtu obydlených ostrovů. Viz též [[#Zeměpis|Zeměpis]]. == Zeměpis == Marshallovy ostrovy sestávají z&nbsp;29 [[atol]]ů a 5&nbsp;osamocených ostrovů, které dohromady představují 1&nbsp;152 ostrovů a ostrůvků, rozesetých na ploše 1,9&nbsp;milionu&nbsp;km². Hlavní ostrovy jsou seskupeny do dvou rovnoběžných pásů, směřujících od severozápadu k&nbsp;jihovýchodu. Tyto dvě skupiny jsou v&nbsp;místním jazyce zvány ''Ratak'' a ''Ralik'', což značí ''„Východ“'' a ''„Západ“''. Povrch ostrovů je plochý s&nbsp;průměrnou výškou 2&nbsp;m, nejvyšší bod na atolu [[Likiep]] dosahuje pouze 10&nbsp;m nad mořem. [[Podnebí]] je povětšinou vlhké [[Tropické podnebí|tropické]] s&nbsp;průměrnou teplotou v&nbsp;lednu i červenci 27&nbsp;°C, nejvíce [[srážky|srážek]] spadne v&nbsp;období od května do listopadu. V&nbsp;tomto směru jsou však velké rozdíly mezi jižní částí souostroví, kde se déšť vyskytuje téměř denně a roční úhrny srážek se pohybují kolem 3&nbsp;400&nbsp;mm. (pětkrát více než v&nbsp;ČR), zatímco severněji položené ostrovy se musejí spokojit stěží s&nbsp;500&nbsp;mm vody ročně. [[Tropická bouře|Tropické bouře]] nejsou na konci léta výjimečným jevem. Domovem dvou třetin Marshallanů jsou atoly [[Majuro]] (s&nbsp;hlavním městem) a [[Ebeye]]. Osídlení na odlehlejších (a hospodářsky zaostalejších) ostrovech je minimální. Domorodí Mikronésané, hovořící [[Marshallština|marshallštinou]] (Kajin Majel), představují 96 % obyvatel. Věřící jsou křesťané – z&nbsp;90 % protestanté, asi 8 % připadá na katolíky. *atol [[Ailinginae]] (neobydlený) *atol [[Ailinglaplap]] (správní obvod) *atol [[Ailuk]] (správní obvod) *atol [[Arno (atol)|Arno]] (správní obvod) *atol [[Souhvězdí Vozky|Aur]] (správní obvod) *atol [[Bikar]] (též Bikaar; neobydlený) *atol [[Bikini (atol)|Bikini]] *atol [[Bokak]] (neobydlený) *atol [[Ebon]] (správní obvod) *atol [[Eniwetok]] (též Enewetak; správní obvod) *atol [[Erikub]] (neobydlený) *ostrov [[Jabat]] (správní obvod) *atol [[Jaluit]] (správní obvod) *ostrov [[Jemo]] (neobydlený) *ostrov [[Kili]] (správní obvod) *atol [[Kwajalein]] (správní obvod) *atol [[Lae (atol)|Lae]] (správní obvod) *ostrov [[Lib]] (správní obvod) *atol [[Likiep]] (správní obvod) *atol [[Majuro]] (správní obvod) *atol [[Maloelap]] (správní obvod) *ostrov [[Mejit]] (správní obvod) *atol [[Mili (atol)|Mili]] (správní obvod) *atol [[Nadikdik]] (též Knox; neobydlený) *atol [[Namorik]] (též Namdrik; správní obvod) *atol [[Namu]] (správní obvod) *atol [[Rongelap]] (správní obvod) *atol [[Rongerik]] (neobydlený) *atol [[Toke]] (neobydlený) *atol [[Ujae]] (správní obvod) *atol [[Ujelang]] (neobydlený) *atol [[Utirik]] (též Utrik; správní obvod) *atol [[Wotho]] (správní obvod) *atol [[Wotje]] (správní obvod) == Hospodářství a doprava == Marshallovy ostrovy jsou hospodářsky zcela závislé na [[Spojené státy americké|Spojených státech]]. Bez amerických dotací, které v&nbsp;rámci [[Dohoda o volném přidružení|Dohody o volném přidružení]] ''(Compact of Free Association)'' představují 60 % rozpočtu (65 ze 105 milionů [[Americký dolar|USD]]), se stát s&nbsp;nepatrnou rozlohou pevniny a omezenými přírodními zdroji neobejde. Velká část dotací směřuje na podporu zemědělství na odlehlejších ostrovech, aby se zabránilo jejich vylidnění a následnému přílivu obyvatel na již tak přelidněné atoly [[Majuro]] a [[Ebeye]]. Většina běžného zboží se musí dovážet – téměř polovina dovozu připadá na potraviny a pohonné hmoty. Hlavními vývozními produkty jsou ryby, [[kopra]] a palmový olej. Pro domácí spotřebu se také pěstují [[Artocarpus altilis|chlebovník]], [[Banánovník|banány]], [[taro]] a [[pandán]]y. Velký význam pro rozvoj místního hospodářství má též americká vojenská základna na atolu [[Kwajalein]], kde v&nbsp;posledních letech probíhají zkoušky systému protiraketové obrany. Na turistický ruch v&nbsp;současnosti připadá jen asi 10 % tvorby [[Hrubý domácí produkt|HDP]], v&nbsp;budoucnu by však toto číslo mělo výrazněji vzrůst. Protože k&nbsp;Marshallovým ostrovům přináleží i ohromné plochy oceánu, které zdejší rybáři nestačí využít, vynašla si místní vláda v&nbsp;prodeji práv k&nbsp;rybolovu cizím zemím nezanedbatelný zdroj příjmů. V&nbsp;poslední době též roste počet námořních plavidel, registrovaných pod vlajkou Marshallových ostrovů – roku [[2002]] to bylo 342 lodí o výtlaku přes (1&nbsp;000 [[Brutto registrovaná tuna|BRT]] (s&nbsp;úhrnným výtlakem 14&nbsp;471&nbsp;690 [[Brutto registrovaná tuna|BRT]]). Hlavní mezinárodní letiště se nachází na ostrově [[Majuro]] ''(Majuro International Airport)'', velké přistávací dráhy mezinárodních parametrů jsou i na ostrovech [[Kwajalein]] a [[Eniwetok]]. Vnitrostátní dopravě dále slouží asi tucet menších letišť na ostatních ostrovech. Silniční síť je vzhledem k&nbsp;ostrovnímu charakteru země omezená, pouze na hlavních ostrovech je asi 64&nbsp;km silnic s&nbsp;pevným povrchem. == Školství a kultura == Na ostrovech existuje síť základních a středních škol v&nbsp;rozsahu dvanácti ročníků. Je zde též jedna vysoká škola. Výuka probíhá v&nbsp;marshallštině, od 4. ročníku i v&nbsp;angličtině. == Externí odkazy == * [http://www.rmiembassyus.org/ Velvyslanectví Marshallových ostrovů ve Washingtonu (anglicky)] {{Flickr|Marshall+Islands}}{{Commonscat|Marshall Islands}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Marshallovy ostrovy| ]] [[Kategorie:Státy Austrálie a Oceánie]] [[Kategorie:Mikronésie]] [[Kategorie:Ministáty]] [[Kategorie:Ostrovní země]]

Návrat na stránku „Marshallovy ostrovy“.