Malenovice (Zlín)

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox sídlo | název = Malenovice | foto = File:Malenovice, křižovatka.jpg | popisek.foto = Hlavní křižovatka v Malenovicích, kostel svatého Mikuláše | charakter = část města | obyvatelé = | domy = 1 381 | PSČ = 760 02 763 02 | obec = [[Zlín]] | okres = Zlín | země = | k.ú. = Malenovice u Zlína | výměra = 17,83 | zem.šíř = 49°12'19 | zem.dél = 17°35'22 | nad.výš = | loc-map = {{LocMap |Česko |label=Malenovice | position=left |lat_deg=49 |lat_min=12 |lat_sec=19 |lon_deg=17 |lon_min=35 |lon_sec=22|float=center | caption= }} | web = }} '''Malenovice''' jsou místní část a katastrální území moravského města [[Zlín|Zlína]], leží na úpatích západního okraje [[Vizovické vrchy|Vizovických vrchů]] a rovin kolem řeky [[Dřevnice]]. Počet trvale žijících obyvatel je 7 338 (2007). V Malenovicích se nachází stejnojmenný [[Malenovice (hrad)|hrad]]. Městečko bylo v historii až do průmyslového rozvoje regionu ve 20. století významnějším spádovým centrem než sousední města [[Otrokovice]] nebo [[Zlín]]. == Historie == První zmínka o Malenovicích se objevuje v r. 1321 pod názvem "Malehnawicz". V šedesátých letech 14. století byly Malenovice povýšeny na městečko. V r. 1375 (do r. 1406) vlastnil Malenovice markrabě Jošt Lucemburský. V r. 1427 dobyli Malenovice sirotci. 11. srpna 1470 tábořil u Malenovic český král Jiří z Poděbrad při tažení proti králi Matyášovi. V táboře ho tehdy navštívili polští poslové. Ve druhé polovině 16. století až do požáru roku 1626 stával na pastvisku nedaleko [[Dřevnice]] kostel sboru [[Jednota bratrská|Jednoty bratrské]] v Malenovicích. Potom bratrské vyznání v obci z důvodu potlačování nekatolické víry prohabsburskou vrchností postupně zaniká. V r. 1626 byla obec vypálena Mansfeldovým vojskem. Mnoho z celkových 100 gruntů v Malenovicích zůstalo pustých. V letech 1804 - 1858 byl vybudován nový kostel a postavena nová škola. V polovině 19. století bylo malenovické panství proslulé chovem ušlechtilých ovcí. Po zrušení poddanství a roboty v roce 1848 měly Malenovice asi 1 380 obyvatel. V roce 1863 byly Malenovice postiženy velkým požárem, kdy vyhořelo celé "městečko", tedy dnešní Jarolímkovo náměstí. V roce 1896 byla započata stavba podřevnické dráhy Otrokovice - Zlín - Vizovice, která vede přes Malenovice. Malenovice byly spádovou obcí pro okolní dědiny - [[Tečovice]], Lhotu a Chlum. 29. června 1900 se rozvodnila [[Dřevnice]] a zalila silnici směrem na [[Tečovice]]. Počátkem 20. století se Malenovice staly sídlem zvláštního perleťářského průmyslu, do Malenovic se přistěhovalo asi 20 dělnických rodin. V r. 1904 byla zahájena stavba nemocnice, které se říkalo špitál. V září 1912 byly pod hradem otevřeny sirnaté koupele. Další povodně postihly Malenovice v září 1910 a v srpnu 1913. Ve volbách do Národního shromáždění nové [[Československá republika|Československé republiky]] byl poslancem za sociální demokracii zvolen malenovický občan Vítězslav Mikulíček. V roce 1921 žilo v Malenovicích 1655 obyvatel. V roce 1932 byla vystavěna nová sokolovna. 3. května 1945 osvobodila Malenovice rumunská armáda bojující po boku [[Rudá armáda|Rudé armády]]. V roce 1963 se zde točil československý film Ivana v útoku. V roce 1967 byla dokončena I. a II. etapa výstavby malenovického sídliště, celkově bylo dokončeno v roce 1970. Administrativně byly Malenovice do roce 1920 součástí [[Země moravská|Země moravské]], v letech 1927-1948 součástí [[Země moravskoslezská|Země moravskoslezské]]. Od 1.1.1949 byly sloučeny s městem [[Zlín]] (tehdy [[Gottwaldov]]) a staly se součástí nově utvořeného [[Gottwaldovský kraj|Gottwaldovského kraje]]. Od roce 1960 patřily pod [[Jihomoravský kraj]] a od r. 2000 jako součást krajského města [[Zlín|Zlína]] patří ke [[Zlínský kraj|Zlínskému kraji]]. == Jazyk == Malenovice s přilehlým okolím tvoří samostatný národopisný celek mezi [[Slovácko|Slováckem]], [[Haná|Hanou]] a [[Valašsko|Valašskem]]. Oblast je řazena mezi přechodnou oblast zlínského nářečí, v rámci východomoravské podoblasti. Rozdíl oproti zlínskému nářečí je v dativu "mně" místo zlínského "mi". Nářečí v Malenovicích, i sousedních [[Tečovice|Tečovicích]], Lhotce, Loukách i v [[Kvítkovicích (Zlín)|Kvítkovicích]] je spisovné češtině velmi blízké, protože nikdy se zde nevyskytovaly dvojhlásky ej za ý,í (dobrej strejček), ale zachované "é" a "y,ý" (mléko, řéct, býk, hajný). Zároveň je přítomno české přehlasované -ej, -e ("dej, spívejte, nejstarší" a "smíl se, vidél sem tě") oproti slovenskému nepřehlasovanému -aj, -a, které se užívá v obcích na jih a východ od Malenovic. Jedná se již o přilehlé spádové části (Lhota, Salaš, Karlovice), [[Bohuslavice u Zlína|Bohuslavicích u Zlína]] a [[Prštné]] - výslovnost "daj, spívajte, najstarší" a "smíl sa, vidél jsem ťa". Od 20. století s přílivem nových pracovníků z různých částí republiky se ovšem původní nářečí stíralo a jazyk více splýval s obecnou češtinou. Dnes se jazyk v Malenovicích od [[Zlín|Zlína]] již téměř neliší a v jazyce obyvatel se projevují prvky jednotného východomoravského [[interdialekt|interdialektu]]. == Památky == * [[Malenovice (hrad)|Malenovický hrad]] * [[Kostel svatého Mikuláše (Malenovice)|Kostel]] a fara sv. Mikuláše z 19.stol. * Pamětní sokolovna Tyršova z r. 1932 * Socha sv. Floriána (na náměstí) * Socha sv. Jana * Socha sv. Jana Nepomuckého * Socha sv. Pavla * Socha sv. Vendelína * Kaplička na Šrámkově ul. * Kaplička u hřbitova * Poutní místo Svatá voda Na Kaménce (3 sirnaté prameny, jižně od Malenovic v lesích [[Vizovické vrchy|Vizovických vrchů]]) * Památník obětem I. světové války * Památník obětem II. světové války * Budova bývalého kláštěra sv. Kříže (pod hradem) == Literatura == * MRKLÍK, František a kol.: ''Minulost a současnost Malenovic''. Zlín: Oblastní muzeum jihovýchodní Moravy, 1986, ISBN: 53202-86 == Externí odkazy == * [http://www.zlin.eu/page/77207.malenovice/ Část Malenovice na stránkách města Zlína] * [http://www.farnost-malenovice.info Římskokatolická farnost Malenovice] * [http://www.isu.cz/uir/scripts/KuDet.asp?kodku=63598 Územně identifikační registr ČR] * [http://aplikace.mvcr.cz/adresa/ Aplikace adresy na MVCR] * [http://www.czso.cz/csu/rso.nsf/i/databaze_statistickych_obvodu Databáze statistických obvodů] * {{geo cz|49|12|19|17|35|22}} {{Commonscat|Malenovice (Zlín)}}{{Město Zlín}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Zlín]]

Návrat na stránku „Malenovice (Zlín)“.