Galaktické jádro

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Saggitarius objekty.JPG|thumb|Poloha jádra naší galaxie v souhvězdí Střelce]] [[Soubor:Sagittarius A.jpg|thumb|Rentgenový snímek z observatoře Chandra, zobrazující jádro naší galaxie v nepravých barvách. Sagittarius A* se nachází v nejjasnější části snímku. Velké červené oblasti v pravém horním a levém dolním roku jsou laloky horkého plynu s teplotou několik milionů °C, které jsou symetricky rozložené ve vzdálenosti několika desítek světelných let po obou stranách černé díry. Tyto laloky jsou důkazem jedné, nebo více explozí na [[horizont událostí|horizontu]] černé díry, ke kterým došlo v průběhu posledních 10 000 let. Na snímku bylo nalezeno více než 2000 dalších rentgenových zdrojů.]] '''Galaktické jádro''' je označení centra rotace naší [[Galaxie Mléčná dráha|Galaxie]], které leží ve směru [[souhvězdí Střelce]], kde [[Mléčná dráha]] ve viditelném světle září nejjasněji a obsahuje nejvíce hvězd. Jádro galaxie je od Země vzdálené 24 800 světelných let. V jádru naší Galaxie se nachází [[supermasivní černá díra]], která vykazuje jiné zajímavé astrofyzikální fenomény. Velikost oblasti považované za jádro se v různých publikacích uvádí různě. V nejužším smyslu se za jádro považuje oblast s průměrem zhruba 5 až 10 [[světelný rok|světelných let]], v širším smyslu je to kulovitá oblast s [[poloměr]]em až 500 [[světelný rok|ly]]. V nejširším smyslu jde o celou středovou galaktickou výduť. Hustota objektů směrem ke středu galaxie vzrůstá. V poměrně malém prostoru galaktického jádra je nakupeno mnoho [[hvězda|hvězd]], [[hvězdokupa|hvězdokup]], [[mezihvězdná hmota|mezihvězdné hmoty]], [[tmavá hmota|tmavé hmoty]], [[rádiové záření|rádiových]], [[rentgenové záření|rentgenových]], [[infračervené záření|infračervených]] zdrojů a pravděpodobně obrovská černá díra. [[Sluneční soustava]] je od jádra galaxie vzdálená cca 30 000 ly. == Poloha jádra == Galaxie (nazývaná také Mléčná dráha), v které se nachází [[Sluneční soustava]], má tvar vícepramenné spirály a při pohledu z boku je ve svém středu vydutá. Protože se Sluneční soustava nachází blízko roviny spirály (disku), na naši Galaxii se díváme téměř přesně z boku. Tomu odpovídá i hustota pásu Mléčné dráhy, která je vidět na [[obloha|obloze]]. Nejhustší a zároveň nejjasnější je Mléčná dráha v [[souhvězdí Střelce]], proto se předpokládalo, že někde tam musí být jádro galaxie. Jeho přesná poloha však nebyla dlouho známá, neboť právě v tom směru leží hustá mračna [[mezihvězdná hmota|mezihvězdné hmoty]] a ta všechno světlo přicházející směrem od jádra oslabuje až o 30 [[magnituda|magnitud]]. Přes tato mračna k nám tak projde jen jedna biliontina [[emise|emitovaného]] [[světlo|světla]]. Vzhledem k tomu, že [[galaktické souřadnice]] se odvozují od jádra galaxie, byl až do roku [[1959]] jako nulový bod pro tuto soustavu souřadnic průsečík [[galaltický rovník|galaktického rovníku]] a [[ekliptika|ekliptiky]]. Když se zjistilo, že galaktický střed leží asi 5° pod ekliptikou, byl nulový bod přemístěný tam, na souřadnice [[rektascenze]] = 17h 42,4´, [[deklinace]] = -28° 55´. Tím se posunula celá soustava souřadnic. V [[galaktická šířka|galaktické šířce]] žádná změna nenastala, ale [[galaktická délka]] se změnila a od roku 1959 se označuje jako ''bII'' (předtím ''bI''). == Galaktické souřadnice== Souřadnicový systém je založený na rovině Galaxie, středem je poloha [[Slunce]] a nulové galaktické délky a galaktické šířky směřují přímo na galaktický střed. Na označení galaktických souřadnic jsou použité l (galaktická délka) a b (galaktická šířka). Nulový bod galaktické délky je RA = 17h45m37s, Dec = -28°56'10" a galaktický severní pól je RA = 12h51m26s, Dec = +27°07'42" (platí pro epochu 2000).<ref>http://www.astro.pef.zcu.cz/mlhoviny_hvezdokupy_galaxie/galaxie/nase/plannebs.html</ref> == Střed jádra == Uprostřed galaktického jádra se pravděpodobně nachází [[supermasivní černá díra]]. Tato gigantická [[černá díra]], nacházející se přesně v [[těžiště|těžišti]] galaxie, dostala označení [[Sagittarius A*]]. Její hmotnost dosahuje 2,5 (někde se uvádí až 3) milióny hmotností [[Slunce]]. Takovéto supermasivní černé díry, jejichž existence se předpokládá i v jádrech jiných velkých galaxií, nevznikají z hvězd, ale [[gravitační kontrakce|gravitační kontrakcí]] [[plyn]]u uprostřed rodících se galaxií. Okolo této černé díry obíhá Slunce a všechny ostatní hvězdy galaxie rychlostí asi 250 km/s. Sagittarius A* je zároveň nejjasnější rádiový zdroj v okolí středu galaxie. Je také rentgenovým a [[gama záření|gama]] proměnným zdrojem. Toto záření vysílá plyn a prach, padající do černé díry. Černou díru Sagittarius A* obklopuje kupa modrých hvězd s označením ''IRS 16''. Je vzdálená od středu asi 0,1 světelného roku. Ve vzdálenosti asi 10 světelných let od středu je další rádiový zdroj s označením ''Sagittarius A West'' (''západní''). Je to disk horkého ionizovaného plynu, v jehož středu je hvězdokupa obsahující asi 2,5 milionů hvězd. == Okolí jádra == Okolo jádra Galaxie se ve vzdálenosti zhruba 20 světelných let nachází zásobník chladnějšího plynu. Asi 30 světelných let od jádra je třetí rádiový zdroj ''Sagittarius A East'' (''východní''). Tato bublina horkého plynu je pozůstatkem po [[supernova|supernově]]. Ve větší vzdálenosti (asi 100 ly) leží útvar nazývaný ''Oblouk'', který tvoří úzká zkroucená vlákna plynu. Tato vlákna jsou dlouhá až 150 světelných let, ale široká jen půl světelného roku. Jejich zakřivení způsobují silná [[magnetické pole|magnetická pole]] v blízkosti středu. Oblouk byl objevený v roce [[1984]]. Přibližně ve stejné vzdálenosti se nachází ''Myš'' – hvězda s chvostem. Je to pravděpodobně [[neutronová hvězda]] s velkým prostorovým pohybem. O dalších 200 světelných let dále je ''Rádiový výběžek'' – zmagnetizovaný plyn ve tvaru komína. Jeho součástí je i ''Oblouk''. Ve vzdálenosti 340 ly od středu se nachází další černá díra s výběžkem, pojmenovaná ''Velký anihilátor''. 400 světelných let od jádra se rozprostírá obří molekulový mrak ''Sagittarius B''. Jeho hmotnost je 2 milionů hmotností Slunce a hustota 10&nbsp;000 až 100&nbsp;000 molekul [[vodík]]u na kubický [[centimetr]]. Kromě moleku vodíku v něm astronomové objevili velký počet složitých mezihvězdných molekul, například [[etylalkohol]]. V masivním mraku Sagittarius B se nachází 5 oblastí intenzivního zrodu hvězd porovnatelných s [[Mlhovina v Orionu|Mlhovinou v Orionu]], nebo i větších. To vše obklopuje ve vzdálenosti asi 500 ly ''Molekulární prstenec'', což je prstenec molekulárních mračen. Tento prstenec se rozpíná rychlostí 150 km/s. Do pohybu se dal po po explozi asi před milionem let. == Reference == <references/> == Externí odkazy == {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Galaxie]]

Návrat na stránku „Galaktické jádro“.