Columbus (modul ISS)

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Šablona:Infobox Vesmírná stanice| |barva= |název_stanice=Columbus |obrázek_stanice=Columbus module delivered to KSC.jpg |obrázek_stanice_popisek=''Columbus'' v Kennedyho kosmickém středisku |obrázek_znak= |obrázek_znak_popisek= |cospar= |volací_znak= |stálá_posádka= |start=7. února 2008 19:45 UTC |start_prvního_modulu= |kosmodrom=[[Kennedyho vesmírné středisko|Mys Canaveral]] |raketa= |nosný_systém=[[Space Shuttle|raketoplán]] [[Atlantis (raketoplán)|Atlantis]] ([[STS-122]]) |výrobce=[[ESA]] |provozovatel= |stav=Aktivní |zánik= |hmotnost=19 300 kg |délka=7 m |šířka= |výška= |tlak_vzduchu= |obytný_objem= |perigeum= |apogeum= |sklon_dráhy= |doba_oběhu= |oběhů_za_den= |oběhů_celkem= |dnů_na_oběžné_dráze= |dnů_s_posádkou= |obrázek_konfigurace=ISSAfterSTS-122.jpg |obrázek_konfigurace_popisek=Ilustrace ISS po misi [[STS-122]] s označenou laboratoří Columbus }} '''Columbus''' je vědecká laboratoř navržená jako součást [[Mezinárodní vesmírná stanice|Mezinárodní vesmírné stanice]] (ISS). Je to největší příspěvek [[Evropská kosmická agentura|Evropské kosmické agentury]] (ESA) na stavbě ISS. ''Columbus'' byl postaven v&nbsp;[[Evropa|Evropě]] a do [[Kennedyho vesmírné středisko|Kennedyho kosmického střediska]] byl letecky dopraven těžkým dopravním letadlem [[Airbus Beluga]]. Start se uskutečnil [[7. únor]]a [[2008]] [[Space Shuttle|raketoplánem]] [[Atlantis (raketoplán)|Atlantis]] při letu [[STS-122]]. Navržená životnost modulu ''Columbus'' je deset let. == Historie == Vedení [[Evropská kosmická agentura|Evropské kosmické agentury]] (ESA) schválilo program Columbus v roce [[1985]]. Od té doby byly vypracováno množství studií a návrhů. Původně zahrnoval program Columbus letovou konfiguraci: samostatná vědecká kosmická stanice obsluhovaná raketoplánem [[Hermes (ESA)|Hermes]], který by stanici periodicky navštěvoval kvůli údržbě a vyzvedávání vědeckých výsledků, modul APM (''{{cizojazyčně|en|Attached Pressurized Module}}'') a polární platforma (''{{cizojazyčně|en|Polar Platform}}'' – pohybuje se po polární dráze). Koncem roku [[1989]] vypracoval hlavní dodavatel MBB-ERNO návrh rozpočtu na projekt, cena však byla pro ESA příliš vysoká. Po dalších rozpočtových škrtech (a zrušení [[Francie|francouzského]] programu Hermes) zbyl z projektu jen modul APM, přejmenovaný na Columbus. Polární platforma byla řešena samostatně s francouzským satelitem Helios. ESA se rozhodla provozovat laboratoř Columbus jako součást [[Mezinárodní vesmírná stanice|Mezinárodní vesmírné stanice]] (ISS). Na stavbě modulu se podílela [[Itálie|italská]] firma [[Alcatel Alenia Space]] a německá společnost MBB-ERNO.<ref>Společnost ''MBB-ERNO'' byla přejmenována nejdříve na ''Deutsche Aerospace'', pak na ''Daimler-Benz Aerospace'', potom na ''DaimlerChrysler Aerospace'', následně na ''Astrium'', ''EADS SPACE Transportation'' a nakonec na [[EADS Astrium Space Transportation]]</ref> Alenia vyrobila vlastní tělo modulu, mechanické systémy, systémy podpory života a tepelné systémy. Německý partner vyrobil všechny letecké systémy a software. Konstrukce použitá u laboratoře vychází z víceúčelového transportního modulu MPLM, postaveného pro NASA společností Alcatel Alenia Space. V roce [[2000]] byl modul dopraven do [[Brémy|Brém]] v [[Německo|Německu]], kde se dokompletoval a kde proběhly testy systému. [[Soubor:Columbus beluga.jpg|thumb|left|Nakládání laboratoře Columbus na letišti v Brémách]] [[27. květen|27. května]] [[2006]] byl Columbus přepraven z Brém do [[Kennedyho vesmírné středisko|Kennedyho kosmického střediska]] pomocí [[Airbus Beluga|Airbusu Beluga]]. Zpoždění výroby a startu zařízení proti původně plánovaným termínům bylo způsobeno problémy při vývoji, požadovanými změnami v designu (ESA) a problémy se starty raketoplánů. Největší úpravy prodělaly externí platformy EPF (''{{cizojazyčně|en|External Payload Facility}}''). Modul měl také obsahovat zařízení pro přímé komunikační spojení se [[Země|Zemí]], které mělo zároveň sloužit jako záložní pro ISS, kvůli vysoké ceně však nebylo realizováno. == Konstrukce == ESA vybrala jako hlavního dodavatele laboratoře ''Columbus'' firmu [[EADS Astrium Space Transportation]] . Modul byl postaven v závodě v [[Brémy|Brémách]] v [[Německo|Německu]]. Letové konstrukce, ochranu proti mikrometeoritům, aktivní a pasivní řízení teplot, řízení vnitřního prostředí, další výbavu a odpovídající podpůrná pozemní zařízení vyrobila společnost [[Alcatel Alenia Space]] v [[Turín]]ě v [[Itálie|Itálii]]. == Popis == Laboratoř tvoří válcovitý modul s oběma konci kónickými. Má v průměru 4,5 m a jeho délka je 7 m. Tvar modulu je velmi podobný víceúčelovému transportnímu modulu MPLM (''{{cizojazyčně|en|Multi-Purpose Logistics Module}}''), oba byly navrženy pro přepravu v nákladovém prostoru [[Space Shuttle|raketoplánu]]. Jedna kónická strana je vybavena laboratorní technikou a počítači, v protějším konci je umístěn průlez, kterým bude laboratoř spojena s modulem [[Harmony]]. === Specifikace === * Délka: 6,871 m * Průměr: 4,487 m * Startovní hmotnost (s 2&nbsp;500 kg vybavení): 12&nbsp;800 kg * Celková hmotnost na orbitě (vč. 10&nbsp;500 kg vybavení): 19&nbsp;300 kg == Výzkumné aktivity a hlavní cíle == Po zprovoznění modulu ''Columbus'' budou aktivity v laboratoři koordinovány s pozemním řídícím střediskem (''{{cizojazyčně|en|Columbus Control Centre}}'') v [[Oberpfaffenhofen]]u v [[Německo|Německu]] ve spolupráci s dalšími operačními centry v [[Evropa|Evropě]]. Laboratoř může být vybavena deseti skříňovými moduly s vědeckými experimenty (''{{cizojazyčně|en|International Standard Payload Racks}}''). Podle dohody s [[NASA]] může Evropská kosmická agentura využívat 51 % vědecké kapacity laboratoře.<ref> {{Citace elektronické monografie | příjmení = Reibaldi | jméno = Giuseppe | odkaz na autora = ESA | url = http://www.esa.int/esapub/bulletin/bulletin122/bul122h_reibaldi.pdf | titul = Hlavní cíle ESA pro Columbus – most mezi ISS a výzkumem | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2007-03-21 | curly = ano }}</ref> ESA bude využívat pět skříňových vědeckých modulů, dalších pět skříní je určeno pro výzkumy NASA. Čtyři tyto moduly jsou umístěny na přídi, čtyři jsou na zádi a dva v horní části laboratoře. Další tři skříňové moduly jsou určeny pro podporu života a pro chladicí systémy a zbývající skříně slouží jako ukládací prostory. Navíc lze z vnější strany laboratoře umístit čtyři plošiny pro vědecké přístroje. Každá externí plošina je namontovaná na adaptéru, na který je možno umístit menší instrumenty a experimenty o hmotnosti až 227&nbsp;kg.<ref> {{Citace elektronické monografie | příjmení = Steve Feltham | jméno = Giacinto Gianfiglio | odkaz na autora = ESA | url = http://www.esa.int/esapub/onstation/os8.pdf | titul = ESA’s ISS External Payloads | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2007-03-21 | curly = ano }}</ref> [[Soubor:Columbus extern.jpg|thumb|Sluneční observatoř SOLAR je umístěna na vnější části laboratoře Columbus]] Pro modul Columbus jsou připraveny následující skříňové experimentální moduly: * pro fyzikální pokusy [[Fluid Science Laboratory]] (FSL) * pro lékařské výzkumy [[European Physiology Modules]] (EPM) * pro biologické pokusy [[Biolab]] * podpora pro ostatní experimentální moduly [[European Drawer Rack]] (EDR) * uskladňovací modul European Stowage Rack První externí zařízení namontovaná na Columbus jsou: * multifunkční platforma pro nejvýše devět nezávislých experimentů [[European Technology Exposure Facility]] (EuTEF) * výzkum [[Slunce]] [[Solar Monitoring Observatory]] (SMO/SOLAR) * ultrastabilní [[atomové hodiny]] [[Atomic Clock Ensemble in Space]] (ACES) * výzkum [[Polarizace (elektrodynamika)|polarizace záření]] SPOrt (Sky Polarisation Observatory) == Odklad startu == Kvůli poškození [[Space Shuttle|raketoplánu]] [[Atlantis (raketoplán)|Atlantis]] při bouři s krupobitím [[26. únor]]a [[2007]] došlo k odkladu i následujících startů raketoplánů k [[Mezinárodní vesmírná stanice|Mezinárodní vesmírné stanici]]. Nový termín startu letu [[STS-122]] s laboratoří Columbus byl stanoven na [[6. prosinec|6. prosince]] [[2007]].<ref> {{Citace elektronické monografie | příjmení = Klotz | jméno = Irene | odkaz na autora = BBC | url = http://news.bbc.co.uk/1/hi/sci/tech/6566817.stm | titul = NASA odložila start evropské laboratoře | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2007-05-01 | curly = ano }}</ref> Zhruba šest hodin před plánovaným startem byl oznámen další odklad nejméně o jeden den z důvodu poruchy dvou ze čtyř senzorů stavu paliva. Po dalším jednodenním odkladu NASA oznámila, že se start kvůli přetrvávajícím technickým problémům se senzory uskuteční až v příštím roce, nejdříve [[2. leden|2. ledna]] [[2008]].<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://www.nasa.gov/home/hqnews/2007/dec/HQ_M07184_STS122_jan10_launch.html|titul=NASA Targets Space Shuttle Atlantis Launch on Jan. 10|vydavatel=NASA|datum=2007-12-13|datum přístupu=2007-12-16|autor=Katherine Trinidad, Kyle Herring}}</ref> O několik dní později byl termín startu posunut na [[10. leden|10. ledna]]. Začátkem ledna agentura NASA oznámila, že raketoplán odstartuje nejdříve [[24. leden|24. ledna]], nakonec se raketoplánu Atlantis podařilo úspěšné odstartovat [[7. únor]]a 2008. == Předstartovní příprava a start == : ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[STS-122]] [[Soubor:STS-122 Columbus Loading.jpg|thumb|Instalace laboratoře do nákladového prostoru raketoplánu Atlantis]] Při přípravě k letu byl modul umístěn na Kennedyho vesmírném středisku v budově ''{{cizojazyčně|en|Space Station Processing Facility}}''. Asi šest měsíců před plánovaným startem prodělal ''Columbus'' závěrečná testování. [[10. listopad|10.&nbsp;listopadu]] [[2007]] byl raketoplán Atlantis na [[Crawler-Transporter|mobilním transportéru]] dopraven na startovací rampu 39A a do jeho nákladového prostoru byla umístěna [[12. listopad]]u laboratoř.<ref>{{Citace elektronické monografie| url=http://www.nasaspaceflight.com/content/?cid=5280|titul=Atlantis arrives at Pad 39A ahead of STS-122| datum přístupu=2007-11-23 |vydavatel=NASA Spaceflight.com|autor=Chris Bergin|jazyk=anglicky}}</ref><ref>[http://www.esa.int/esapub/bulletin/bulletin127/bul127e_thirkettle.pdf ESA – Columbus začíná svou výpravu objevů (PDF, anglicky)]</ref> Posádka Mezinárodní vesmírné stanice provedla [[24. listopad]]u [[výstup do vesmíru]] (EVA), při kterém astronauti [[Peggy Whitsonová]] a [[Daniel Tani]] odstranili z pravobočního připojovacího uzlu modulu [[Harmony]] tepelný kryt a připravili tak stanici na přijetí evropské laboratoře.<ref>{{Citace elektronické monografie |url=http://www.nasa.gov/mission_pages/station/expeditions/expedition16/exp16_eva_112407.html| titul=Spacewalkers Complete More Harmony Hookup Work| datum přístupu=2007-12-02| vydavatel=NASA| jazyk=anglicky}}</ref> Laboratoř ''Columbus'' dopravil na ISS raketoplán Atlantis při letu 1E (mise [[STS-122]]). Start byl kvůli závadě [[Space Shuttle External Tank|přídavné palivové nádrže ET]] odkládán, [[7. únor]]a [[2008]] raketoplán s laboratoří v nákladovém prostoru úspěšně odstartoval. == Columbus na ISS == [[11. únor]]a se uskutečnil výstup do vesmíru, kterého se zúčastnili astronauti [[Rex Walheim]] a [[Stanley Love]]. Hlavním úkolem tohoto výstupu bylo vyzvednout laboratoř Columbus z nákladového prostoru raketoplánu a připojit jej ke stanici. Astronauti nejdříve odpojili modul od elektrického vedení napájející vytápění laboratoře, namontovali na něj zařízení PDGF (''{{cizojazyčně|en|Power Data Grapple Fixture}}'') sloužící k připojení [[Canadarm2|staničního manipulátoru SSRMS]] a sejmuli ochranné kryty. Columbus pak byl vyzvednut staničním manipulátorem a přenesen k bočnímu připojovacímu místu modulu Harmony. Tím se stala evropská laboratoř součástí Mezinárodní vesmírné stanice.<ref >{{Citace elektronické monografie |url=http://www.spaceflightnow.com/shuttle/sts122/080211fd5/index5.html|titul=Columbus module attached to space station|datum přístupu=2008-02-21|vydavatel=Spaceflight Now|rok=2008|autor=William Harwood|jazyk=anglicky}}</ref> [[Soubor:S122e008264.jpg|thumb|Laboratoř Columbus součástí Mezinárodní vesmírné stanice]] [[12. únor]]a posádka raketoplánu Atlantis a dlouhodobá posádka ISS [[Expedice 16]] zahájily práce na oživování laboratoře.<ref>{{Citace elektronické monografie| url=http://www.nasa.gov/mission_pages/shuttle/shuttlemissions/sts122/news/STS-122-11.html| titul=STS-122 Mission Control Center Status Report #11|datum přístupu=2008-02-26|vydavatel=NASA|rok=2008|jazyk=anglicky}}</ref> Astronauti Schlegel a Eyharts, reprezentující [[Evropská kosmická agentura|Evropskou kosmickou agenturu]] (ESA), vstoupili do modulu jako první ve 14:08 UTC.<ref>{{Citace elektronické monografie| url=http://www.spaceflightnow.com/shuttle/sts122/080212fd6/index2.html| titul=European astronauts begin Columbus activation| datum přístupu=2008-02-26|vydavatel=Spaceflight Now|rok=2008|autor=William Harwood|jazyk=anglicky}}</ref> [[15. únor]]a proběhl další výstup do otevřeného vesmíru, při kterém namontovali astronauti Rex Walheim a Stanley Love na na venkovní platformu modulu Columbus zařízení pro výzkum [[Slunce]] [[Solar Monitoring Observatory]] (SMO/SOLAR) a multifunkční platformu [[European Technology Exposure Facility]] (EuTEF). == Poznámky a reference == <references /> == Externí odkazy == * (anglicky) [http://www.esa.int/export/esaHS/ESAAYI0VMOC_iss_0.html ESA: Laboratoř Columbus] * (anglicky) [http://www.esa.int/export/esaHS/ESAFRG0VMOC_iss_0.html ESA: Technické specifikace laboratoře Columbus] {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Mezinárodní vesmírná stanice]] [[Kategorie:Evropská kosmická agentura]]

Návrat na stránku „Columbus (modul ISS)“.