Vancouver

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox sídla světa | jméno = Vancouver | orig.jméno = | foto = File:Vancouver ib.jpg | popisek.foto = panoramatický pohled na Vancouver | vlajka = Image: Flag of Vancouver (Canada).png | znak = | souřadnice = {{coor|49_15_40_N_123_6_50_W_region:CZ_scale:50000|49° 15′ 40″ s.š. 123° 6′ 50″ z.d.}} | nad.výš = 0 - 167 | stát = Kanada | pojem.vyšší.celek = [[Kanadské provincie a teritoria{{!}}provincie]] | název.vyšší.celek = Britská Kolumbie | pojem.nižší.celek = [[Regionální okresy Britské Kolumbie{{!}}regionální okres]] | název.nižší.celek = Metro Vancouver | admin.děl = | mapa = Image:GVRD - Vancouver.png | rozloha = 114,67 | obyvatelé = 587 891 | rok = [[2006]] | hustota = 5,252 | etnické.složení = | nábož.složení = | starosta = [[Gregor Robertson]] | web = www.vancouver.ca | telefon = | PSČ = }} '''Vancouver''' je přístavním městem v jihozápadní části [[Kanada|kanadské]] provincie [[Britská Kolumbie]]. Vancouver je největší [[Metropole|metropolitní centrum]] v západní Kanadě a třetí největší v celé Kanadě [http://www40.statcan.ca/l01/cst01/demo05a.htm]. Okolo města se rozléhá [[Metro Vancouver|Regionální okres Metro Vancouver]], který náleží do většího celku obecně známého jako [[Lower Mainland]]. Vancouverský přístav zaujímá objemem své přepravy první místo v celé [[Severní Amerika|Severní Americe]] [http://www.portvancouver.com/media/port_facts.html]. Po Hollywoodu a New Yorku je Vancouver třetím největším centrem filmové produkce v Severní Americe, občas je označovaný za Hollywood severu [http://www.tourismvancouver.com/pdf/research/monthly_overnight_visitors_1994_2005.pdf] [http://www.vancouvereconomic.com/key_sectors/default.htm] [http://www.bcfilmcommission.com/about_us/industry_profile.htm] [http://www.vancouver.com/movies/hollywood_north/vancouver_film_industry_overview/index.htm]. Vancouver v [[únor]]u 2010 hostí [[Zimní olympijské hry 2010|XXI. zimní olympijské hry]] [http://www.winter2010.com]. Vancouver leží v údolí řeky [[Fraser (řeka)|Fraser]] u [[Tichý oceán|Tichého oceánu]], mezi úžinou [[Strait of Georgia]] a pohořím [[Coast Mountains]]. Město v 60. letech 19. století založili přistěhovalci. Rychlým tempem se z malé osady stalo metropolitní centrum. Přístav nabyl mezinárodního významu po dokončení [[Panamský průplav|Panamského průplavu]]. V roce [[1986]] mělo město 431 147 obyvatel (aglomerace 1,51 miliónu), a roku [[2006]] 587 891<ref name="gvrdpop"/> (aglomerace 2 180 737). Rozloha města je 114,67 km² (aglomerace 2 878,52 km²).<ref name="gvrdpop">http://www.gvrd.bc.ca/growth/keyfacts/popest.htm</ref> Město rychle roste a odhaduje se, že počet obyvatel v metropolitní oblasti dosáhne v roce 2020 hranici 2,6 milionu. <ref>http://www.citymayors.com/statistics/urban_2020_2.html</ref> Za drobnou geografickou zajímavost lze pokládat fakt, že město Vancouver neleží na ostrově [[Vancouver (ostrov)|Vancouver]]. Oba ovšem nesou jméno po kapitánovi [[Královské námořnictvo|Královského námořnictva]] [[George Vancouver|Georgi Vancouverovi]], jenž zde prováděl průzkumy v roce 1792. Je také dobré se zmínit o existenci stejnojmenného města ve [[Washington (stát)|Washingtonu]]. Vancouver spadá do pacifického časového pásma&nbsp;(UTC-8). == Historie == Podle archeologických vykopávek je možné první osídlení oblasti datovat do období 2 500 až 7 000 př. n. l.<ref>http://home.istar.ca/~bthom/LONGTERM-FIN.htm</ref><ref>{{citace knihy| příjmení = Davis| jméno = Chuck | autor2 = Roy Carlson | titul = Greater Vancouver Book: An Urban Encyclopaedia | vydavatel = Linkman Press| rok = 1997|místo = Surrey, BC| strany = 31| url = http://www.discovervancouver.com/GVB/vancouver-archaeology.asp| isbn = 978-1896846002| jazyk= anglicky}}</ref> Jako první Evropan pobřeží prozkoumal v roce 1791 španělský mořeplavec [[José María Narváez]]. O rok později ho následoval [[George Vancouver]]. Přistál v zálivu, jemuž dal britské jméno [[Burrard Inlet|Burrard]].<ref>{{citace knihy| příjmení = Davis| jméno = Chuck | spoluautoři = W. Kaye Lamb | titul = Greater Vancouver Book: An Urban Encyclopaedia | vydavatel = Linkman Press| rok = 1997 | místo = Surrey, BC| strany = 34–36| url = http://www.discovervancouver.com/GVB/captain-george-vancouver.asp | isbn = 978-1896846002| jazyk= anglicky}}</ref> [[Simon Fraser]], průzkumník a obchodník [[Severozápadní společnost]]i byl první Evropan, který stál na místě dnešního Vancouveru. V roce 1808 splavil [[Fraser (řeka)|řeku Fraser]] až po [[West Point Grey]], nedaleko místa, kde se dnes nachází [[Univerzita Britské Kolumbie]].<ref>{{citace webu| titul = History of City of Vancouver| publisher = Caroun.com| url = http://www.caroun.com/Countries/America/Canada/Vancouver/2-VancouverHistory.html | datum přístupu =2007-08-31}}</ref> V roce 1861 přivedla [[Sobí zlatá horečka]] více než 25 000 mužů k ústí řeky Fraser a položila zde základ trvalého osídlení.<ref name="Vancouver's past">{{citace knihy| příjmení = Hull| jméno = Raymond| titul = Vancouver's Past| vydavatel = University of Washington Press| rok = 1974| místo = Seattle| spoluautoři=Soules, Gordon, Soules, Christine| isbn= 978-0295953649| jazyk= anglicky}}</ref> Bylo založené v roce 1862 na farmě ''McLeary'' u břehu řeky Fraser. Pila postavená v Moodywille (nyní [[North Vancouver (město)|North Vancouver]]) položila základy dřevozpracujícímu průmyslu, který se rychle rozvíjel se stavbou dalších cest na jižním břehu a v okolí zátoky patřící kapitánu Edwardu Stampovi. Stamp začal těžit dřevo v okolí města [[Port Alberni]]. Pokoušel se postavit mlýn v [[Brockton Point]]u, na místě, kde dnes stojí maják ve východní části [[Stanley Park|Stanley parku]], avšak silné vodní proudy a útesy ho nakonec donutili postavit mlýn na Gore Street, které se stalo známe jako [[Hastings Mill]]. Okolo mlýna postupně vznikalo centrum dnešního Vancouveru. S příchodem [[Canadian Pacific Railway|Kanadské pacifické železnice]] v roce 1880 začal jeho význam postupně klesat. Nadále však zůstal důležitou součástí města až do jeho uzavření ve 20. letech 20.<ref name="GVB">{{citace knihy | příjmení = Davis| jméno = Chuck| titul = The Greater Vancouver Book: An Urban Encyclopaedia | vydavatel = Linkman Press| rok = 1997| místo = Surrey, British Columbia | strany = 39–47| url = http://www.discovervancouver.com/gvb/history-of-vancouver.asp| datum přístupu =2007-08-31|isbn = 978-1896846002| jazyk= anglicky}}</ref> století. Další z osad, [[Gastown]], se rychle rozrostla roku 1867 v okolí hospody, jenž za příslib whisky, kterou zvládnou vypít na jedno posezení, postavil dohromady s dělníky z mlýna a s námořníky [[John Deighton]].<ref>http://www.gastown.org/history/index.html</ref><ref>http://www.discovervancouver.com/GVB/vancouver-crime.asp</ref> Roku 1870 vláda provincie Britská Kolumbie rozhodla o založení města přejmenované na ''Granville''. Toto město bylo společně s jeho přístavem později vybrané jako konečná stanice pro Kanadskou Pacifickou železnici. [[Soubor:Vancouver Gastown Gassy Jack.jpg|left|thumb|upright|Socha Gassy Jacka v historické čtvrti Gastown]] Město Vancouver oficiálně vzniklo zápisem do registru jako městská samospráva 6. května 1886. Ve stejný rok do města dorazila Transkontinentální železnice. Jméno města vybral prezident Kanadské pacifické železnice (CPR) [[William Cornelius Van Horne]]. 13. června 1886, vypukl velký požár a celé město lehlo popelem. Přesto se Vancouver z této tragédie rychle vzpamatoval a ještě v tom samém roce byla založená i první městská požární stanice.<ref name="GVB"/> Z osady čítající pouze 1&nbsp;000 obyvatel se Vancouver do konce 19. století rozrostl na 20&nbsp;000 a do roku [[1911]] až na 100&nbsp;000 obyvatel.<ref>{{citace knihy| příjmení = Davis| jméno = Chuck | spoluautoři = Richard von Kleist | titul = Greater Vancouver Book: An Urban Encyclopaedia | vydavatel = Linkman Press| rok = 1997 | místo = Surrey, BC| strany = 780 | isbn = 978-1896846002| jazyk= anglicky}}</ref> [[Soubor:1898 Van Pan Map.jpg|thumb|Vancouver v roce 1898]] Ekonomika města velmi závisela na velkých firmách, jako například Severozápadní společnost a Kanadská pacifická železnice, ty měly prostředky na rychlý rozvoj Vancouveru a jeho okolí. Vzniklo sice několik továren, avšak hlavním průmyslem zůstala těžba dřeva a komerční přeprava pasažérů a výrobků.<ref>{{citace časopisu| příjmení = McCandless | jméno = R. C.| titul = Vancouver's 'Red Menace' of 1935: The Waterfront Situation| časopis = BC Studies | číslo = 22| strany = 68| rok = 1974| jazyk= anglicky}}</ref> V období po [[První světová válka|první světové válce]], během [[Velká hospodářská krize|Velké hospodářské krize]] došlo ve Vancouveru k velkým nepokojům a stávkám vedeným hlavně členy komunistické strany.<ref>{{citace časopisu| příjmení = Manley| jméno = John | titul = Canadian Communists, Revolutionary Unionism, and the 'Third Period': The Workers' Unity League,| časopis = Journal of the Canadian Historical Association, New Series| ročník = 5| strany = 167–194| rok = 1994| url = http://www.erudit.org/revue/jcha/1994/v5/n1/031078ar.pdf | datum přístupu =}}</ref> V roce [[1935]] nepokoje vyvrcholily. Přes 1&nbsp;600 stávkujících zaplavilo ulice města na protest proti podmínkám v táborech, které spravovala armáda ve vzdálených oblastech celé západní Kanady. Po dvou měsících násilných protestů obrátili stávkující svůj hněv na federální vládu v [[Ottawa|Ottawě]] a rozhodli se odcestovat na východ, aby tam oznámili svoje požadavky.<ref>{{citace knihy| příjmení = Brown| jméno = Lorne| titul = When Freedom was Lost: The Unemployed, the Agitator, and the State| vydavatel = Black Rose Books| rok = 1987| místo = Montreal| isbn = 978-0920057773| jazyk= anglicky}}</ref> Mezi další společenské hnutí této doby patřilo [[Feminismus|feministické hnutí]] a ''Svaz křesťanských žen'' požadující zákaz pití a distribuce alkoholu. Tvrdili, že alkohol je droga, která ničí rodinný život a podporuje zločinnost. [[Prohibice v Kanadě|Prohibice]] začala v Kanadě po konci První světové války a trvala až do roku 1921, kdy federální vláda převzala kontrolu nad prodejem [[Alkoholický nápoj|alkoholu]] trvající dodnes.<ref>{{citace knihy| příjmení = Robin|jméno = Martin| titul = The Rush for Spoils: The Company Province,| vydavatel = McClelland and Stewart| rok = 1972| místo = Toronto| strany = 187–188| isbn = 0771076754| jazyk= anglicky}}</ref> První kanadský protidrogový zákon byl schválen po nepokojích, které vypukly po tom, co ''Liga za vyloučení Azijců'' (sdružení ze začátku 20. století, jenž chtělo zabránit lidem z oblasti východní Asie v příchodu do Kanady a USA) vyvolala výtržnosti ve čtvrtích [[Chinatown (Vancouver)|Chinatown]] a [[Japantown (Vancouver)|Japantown]]. Při vyšetřovaní násilností se zjistilo, že dva z poškozených byli výrobci [[Opium|opia]] a že bělošky byly spolu s Číňany častými návštěvníky kouření opia. Na základě těchto odhalení zákonodárci shcválili federální zákon zakazující výrobu, prodej a distribuci opia k jiným než lékařským účelům.<ref>http://www.collectionscanada.ca/obj/s4/f2/dsk2/ftp03/NQ53757.pdf</ref> Sloučení s Point Grey a Jižním Vancouverem dalo městu finální podobu a díky němu se Vancouver stal třetí největší metropolí v zemi. K 1. lednu [[1929]] měl rozšířený Vancouver přes 228&nbsp;000 obyvatel a rozprostíral se na celém poloostrově [[Burrard (poloostrov)|Burrard]] od řeky Fraser až k zálivu [[Burrard Inlet|Burrard]].<ref>{{citace knihy| příjmení = Francis| jméno = Daniel| titul = L.D.:Mayor Louis Taylor and the Rise of Vancouver| vydavatel = Arsenal Pulp Press| rok = 2004| místo = Vancouver| strany = 135| isbn = 1-55152-156-3| jazyk= anglicky}}</ref> == Přírodní poměry == Vancouver leží na ploše 114,67 km². Terén tvoří [[Nížina|nížiny]] i [[Pahorkatina|pahorkatiny]]. Od přímého vlivu Tichého oceánu ho chrání ostrov [[Vancouver (ostrov)|Vancouver]], s oceánem je spojen úžinou Strait of Georgia. Město samotné se rozkládá na poloostrově [[Burrard (poloostrov)|Burrard]], jenž leží mezi fjordem Burrard na severu a ústím řeky [[Fraser (řeka)|Fraser]] na jihu. [[Soubor:Stanley Park Aerial.jpg|left|thumb|Pohled z výšky na [[Stanley Park]]]] K městu patří i třetí největší městský park v Severní Americe, Stanley Park.<ref>http://www.world66.com/northamerica/canada/britishcolumbia/vancouver</ref> Park zabírá plochu přes 400 hektarů, jeho velká část je zalesněná půl milionem stromů, z nichž jsou některé staré stovky let a dosahují výšky až 76 metrů. Park přiláká každoročně okolo osmi milionů návštěvníků, turistů i domorodců. [[Soubor:Vancgarden.jpg|thumb|[[Park královny Alžběty]]]] Na obzoru města dominuje pohoří [[North Shore Mountains|North Shore]]. Při dobré viditelnosti lze na obzoru spatřit [[stratovulkán]] [[Mount Baker]] (3 285 m) nacházející se na jihovýchodě USA ve státě [[Washington (stát)|Washington]]. Dále lze vidět ostrov [[Vancouver (ostrov)|Vancouver]] na západě a pobřeží [[Sunshine Coast]] na severozápadě.<ref name="aboutvancouver">http://vancouver.ca/aboutvan.htm#history</ref> Klimatické podmínky jsou na kanadské poměry nezvykle mírné. Vancouver má oceánské klima ohřívané teplým Severním tichomořským proudem. Letní měsíce jsou slunečné s příjemnými teplotami, v červenci a srpnu se průměrná denní teplota pohybuje okolo 22&nbsp;°C. V lednu okolo 8&nbsp;°C<ref>http://www.britishcolumbia.com/information/details.asp?id=16</ref> Celodenní mrazy a sněžení bývají zřídka. Průměrné množství srážek se za rok pohybuje okolo 1 219 mm.<ref name="aboutvancouver" /> Na severním úpatí hor však naprší ročně přes 2&nbsp;000 mm. Nejčastější výskyt srážek bývá mezi říjnem a začátkem dubna. Ve Vancouveru a okolí rostou stromy a rostliny především deštných lesů mírného pásu. Skládají se z [[Jehličnany|jehličnanů]] a smíšených skupin [[Javor|javorů]] a [[Olše (strom)|olší]].<ref>http://www.city.vancouver.bc.ca/Parks/parks/stanley/</ref><ref>https://vancouver.ca/engsvcs/watersewers/water/conservation/landscaping.htm</ref> Mezi typické jehličnany rostoucích v oblasti patří [[smrk sitka]], [[zerav obrovský]], [[jedlovec západní]], [[douglaska tisolistá]].<ref>http://www.ec.gc.ca/soer-ree/English/Framework/Nardesc/Region.cfm?region=196</ref> Lesy této oblasti se vyznačují největší koncentrací vysokých stromů na celém pobřeží Britské Kolumbie. Jen v zátoce [[Elliott Bay]] v [[Seattle|Seattlu]] je možné stromy porovnávat, co se výšky týče, s těmi ve fjordu Burrard a zátoce [[English Bay]]. Největší stromy se dříve vyskytovaly v oblasti dnešního Gastownu, místa, kde těžba dřeva začala nejdříve a na jižních březích zátok [[False Creek]] a English Bay, zejména v okolí pláže [[Jericho Beach]]. Les ve Stanley Parku je většinou druhé a třetí generace, existují zde ještě důkazy požívání starých technik těžby dřeva. Například zářezy ve stromech po používání desek, které se do nich vrážely. Dřevorubec na nich stál, a tak mohl strom uřezat ve větší výšce, kde byl kmen užší. V různých částech okresu [[West Vancouver (Britská Kolumbie)|West Vancouver]] roste [[Arbutus menziesii]]. Mnoho rostlinných druhu dovezli kolonisté z jiných světadílů, nejvíce pak z východní Asie. Například různé druhy [[Arekovité|palem]], [[blahočet chilský]], [[javor dlanitolistý]], [[Rododendron|azalky]]. Od 30. let 19. století začala výsadba [[Třešeň pilovitá|třešní pilovitých]] neboli sakur.<ref>http://www.vancouvercherryblossomfestival.com/vcbf/history</ref> == Obyvatelstvo == Vancouver se také nazývá ''město čtvrtí'' z důvodu velké etnické různorodosti jeho obyvatel.<ref>http://www.city.vancouver.bc.ca/erc/pdf/verc_report.pdf</ref> Obyvatelé původem z Anglie tvoří historicky největší etnickou skupinu ve městě. Prvky anglické kultury a společnosti jsou v některých oblastech Vancouveru velmi výrazné, a to zejména v [[South Granville Rise|South Granville]] a [[Kerrisdale]]. [[Soubor:Millenium Gate.jpg|left|thumb|''Millennium gate'' v [[Chinatown (Vancouver)|Chinatownu]]]] [[Čína|Číňané]] představují druhou nejviditelnější skupinu, město má jednu z nejrozšířenějších komunit hovořící čínskými jazyky v celé Severní Americe.<ref>http://www40.statcan.ca/l01/cst01/demo53e.htm</ref><ref name="GVB"/> Mezi další městské čtvrti se zastoupením etnických menšin patří [[Little Italy (Vancouver)|Little Italy]], [[Japantown (Vancouver)|Japantown]], ''Greektown'' a ''Punjabi Market'' (někdy označovaný i jako ''Little India''). Mezi asijská etnika ve Vancouveru patří také Vietnamci, Filipínci, Kambodžané, Korejci a Japonci. [[Soubor:Stadtgliederung Vancouver 2008.png|thumb|250px|Čtvrti Vancouveru]] Hodně emigrantů z [[Hongkong|Hong Kongu]] si vybralo Vancouver za svůj domov po připojení bývalé britské kolonie Hong Kongu k [[Čína|Číně]]. Tím pokračovali v tradici přistěhovalectví z celého světa, v důsledku kterého je Vancouver po [[Toronto|Torontu]] druhou nejpopulárnější destinací pro emigranty v Kanadě. Po přívalu emigrantů z Hong Kongu jsou největší etnickou skupinou v městě (kromě Britů) Němci, následovaní Ukrajinci, Italy, Skandinávci a východoevropany. Ve městě i v metropolitní oblasti se také nachází početná skupina původních obyvatel – Indiánských kmenů, v Kanadě nazývaných jako [[První národy]]. Ve Vancouveru se vytvořila nejpočetnější komunita původních obyvatel v celé provincii Britská Kolumbie. I když občas dochází k incidentům s rasovým podtextem, rasové a etnické soužití je na velmi vysoké úrovni.<ref>{{citace webu | autor = Social Planning Community Services | titul = Multiculturalism and Diversity: Vancouver's Diverse Population | vydavatel = City of Vancouver| url = http://www.city.vancouver.bc.ca/commsvcs/socialplanning/initiatives/multicult/index.htm| jazyk = anglicky}}</ref> Projevuje se to například relativně vysokým počtem smíšených manželství, smíšené páry jsou běžným jevem v jednotlivých čtvrtích. Rovněž oba tradiční čínské svátky ''Duanwu Festival'', někdy nazývaný Festival dračích člunů, který se slaví v pátém dni pátého měsíce čínského kalendáře, a čínský [[Nový rok]], který trvá od 1. až do 15. dne prvního měsíce v čínském [[Lunární kalendář|lunárním kalendáři]], oslavují všechny etnické skupiny dohromady. Architekti se v 50. a 60. letech rozhodli podpořit stavbu vyšších obytných domů ve ''West Endu'' a v [[Downtown]]u, výsledkem čehož vzniklo kompaktní jádro města, přizpůsobené veřejné dopravě, chodcům a cyklistům. Hustota zalidnění se v Downtownu podle sčítaní lidu v roce 2001 pohybuje okolo 121 obyvatel na hektar.<ref>{{citace webu | datum = 2003 | url = http://www.city.vancouver.bc.ca/commsvcs/cityplans/CityFacts04.pdf | titul = City facts 2004 | formát = PDF | vydavatel = City of Vancouver |jazyk = anglicky | datum přístupu =2008-01-08}}</ref> Radnice pokračuje v politice zvyšování hustoty obyvatelstva s cílem zamezit nekontrolovanému rozšiřování města. {| |----- | valign="top" | ''Počet obyvatel (v tis.)'' | valign="top" | <br /><br /><br /> {| border="1" cellspacing="0" cellpadding="12" style="border-color: lightgrey; border-collapse: collapse" | valign="top" | {| class="wikitable" ! style="background:#efefef;" | Rok || Populace |- | 1891 || align="right" | 13 709 |- | 1901 || align="right" | 26 133 |- | 1911 || align="right" | 100 401 |- | 1921 || align="right" | 117 217 |- | 1931<ref>Do údajů před rokem 1931 nejsou zahrnuta bývalá města Point Grey a South Vancouver.</ref>|| align="right" | 246 593 |- | 1941 || align="right" | 275 353 |- | 1951 || align="right" | 344 833 |- | 1961 || align="right" | 384 522 |- | 1966 || align="right" | 410 375 |- |} | valign="top" | {| class="wikitable" ! style="background:#efefef;" | Rok || Populace |- | 1971 || align="right" | 426 256 |- | 1976 || align="right" | 410 188 |- | 1981 || align="right" | 414 281 |- | 1986 || align="right" | 431 147 |- | 1991 || align="right" | 471 644 |- | 1996 || align="right" | 514 008 |- | 2001 || align="right" | 545 671 |- | 2006 || align="right" | 578 041 |} |} |} == Ekonomika == [[Soubor:PortOVan.jpg|right|thumb|224px|[[Port of Vancouver]] (2007)]] Díky poloze města na pobřeží Tichého oceánu a tomu, že je posledním městem na trase Kanadské transkontinentální dálnice a železnice, patří Vancouver mezi největší průmyslová centra v zemi.<ref name="aboutvancouver"/> Přístav [[Port of Vancouver]] (kód CXH), jeden z největších přístavů v Kanadě přepraví ročně do 90 zemí výrobky v hodnotě převyšující 43 miliard [[Kanadský dolar|Kanadských dolarů]] (CAD). Přístav vytváří 4 miliardy dolarů pro kanadský [[hrubý domácí produkt]] a 8,9 miliard dolarů v exportu.<ref>{{citace webu|url=http://www.portvancouver.com/media/port_facts.html|titul=Port Facts|vydavatel=Vancouver Port Authority|jazyk=anglicky|datum přístupu=2008-01-15 }}</ref> Dále je Vancouver hlavním centrem kanadského dřevozpracujícího průmyslu a hornictví. Za poslední dekádu se Vancouver stal důležitým centrem softwarového, filmového a biotechnologického průmyslu. Město a jeho okolí patří k oblíbeným turistickým destinacím. Turisté často navštěvují Stanley Park, Park Královny Alžběty a další parky, hory, oceán, zahrady a hluboké lesy vyzdvihující se po úpatí hor. Značný počet parků, pláží, nábřeží a vrcholků hor spolu s jeho multikulturním a multietnickým charakterem vytvářejí jedinečný charakter města. Výletní lodě v přístavu přepraví přes milion pasažérů ročně. Ti cestují hlavně na sever na [[Aljaška|Aljašku]], podél pobřeží Britské Kolumbie a na jih do USA, do státu Washington.<ref>{{citace webu|titul=Why visit Vancouver?|vydavatel=Tourism Vancouver|url=http://www.tourismvancouver.com/visitors/about_vancouver/why_vancouver|jazyk=anglicky|datum přístupu=2006-11-11}}</ref> Popularita města si vybírá svoji daň. Vancouver je drahé město s nejvyššími cenami bytů v Kanadě.<ref>{{citace webu|url=http://www.demographia.com/dhi-ix2005q3.pdf|titul=Demographia International Housing Affordability Survey: 2006|vydavatel=Wendell Cox Consultancy|formát=PDF|jazyk=anglicky|datum přístupu=2008-01-15}}</ref><ref>{{citace webu|titul=Housing Affordability|url=http://www.rbc.com/economics/market/pdf/house.pdf|vydavatel=RBC Financial Group|formát=PDF|jazyk=anglicky|datum přístupu=2006-09-27}}</ref> Cena průměrného dvojpodlažního domu se pohybuje na úrovni 988 500 CAD, což je více než dvojnásobek v porovnání s cenou 489 889 CAD v Torontu a 411 456 CAD v [[Calgary]], druhým a třetím nejdražším městem (v cenách nemovitostí) v Kanadě.<ref>{{citace webu| titul = Survey of Canadian Average House Prices in the First Quarter 2007| vydavatel = Royal LePage| datum = 29. března 2007| url = http://www.royallepage.ca/CMSTemplates/AboutUs/Company/CompanyTemplate.aspx?id=1506|formát=[[Portable Document Format|PDF]]|jazyk=anglicky|datum přístupu =2007-04-11}}</ref> Radnice přijala několik plánů na snížení cen nemovitostí, například podporu stavby družstevních bytů, kontrolu plánované výstavby a upřednostňování stavby výškových obytných budov. Velký a neklesající zájem o stavbu družstevních výškových budov v centru města začal koncem 90. let. Financovaný byl převážně velkým přílivem kapitálu emigrantů z [[Hongkong|Hong Kongu]], kteří odešli před jeho připojením k Číně.<ref>{{citace webu| titul = For Many From Hong Kong, Vancouver Is a Way Station| vydavatel = New York Times Hong Kong| datum = 14. února 1997| url = http://www.nytimes.com/specials/hongkong/archive/0214hongkong-vancouver.html|jazyk=anglicky]|datum přístupu =2008-01-15}}</ref> Výškové obytné budovy z toho období dnes dominují centru města v oblastech ''Yaletown'' a ''Coal Harbour''. Menší skupiny se nacházejí v okolí stanic nadzemního [[Metro|metra]] [[SkyTrain]] ve východní části města. Vancouver se trvale umísťuje na prvních pěti místech v žebříčku měst podle kvality života. Roku [[2002]] a [[2005]] bylo město dokonce na prvním místě v kvalitě života podle výzkumu provedeném ''Economist Intelligence Unit''. Podobný výzkum prováděný ''Mercer Human Resource Consulting'' zařadil město na druhé místo v letech [[2002]] a [[2003]], a také na třetí místo v roce [[2004]]. Za poslední čtyři roky byl Vancouver spolu se Salzburkem a Oslo na čele žebříčku [[Organizace spojených národů]]. V rámci Kanady a USA je ve své třídě také na prvním místě. Vancouver bude v roce 2010 hostit [[Zimní olympijské hry 2010|XXI. Zimní olympijské hry]], což má obrovský vliv na místní ekonomický rozvoj. Panují obavy, že narůstající problém s bezdomovci může narušit olympiádu. Vlastníci laciných hotelů a ubytoven, v kterých bydlí lidé s nižšími příjmy, je začali obnovovat a zvyšovat komfort v zájmu přilákání bohatších nájemníků a turistů.<ref>{{citace webu | titul = Homelessness could triple by 2010: Report | vydavatel = CBC| datum = 21. září 2006 | url = http://www.cbc.ca/canada/british-columbia/story/2006/09/21/bc-pivot-housing.html|jazyk=anglicky|datum přístupu =2008-01-15}}</ref> V roce 1986 se ve Vancouveru uskutečnila další významná světová událost, Světová výstava - [[Expo 86|Expo]]. Navštívilo ho 20 111 578 lidí. Pro ''Expo'' bylo postaveno několik staveb vytvářející dnešní podobu města, jmenovitě veřejný dopravní systém ''SkyTrain'', [[Plaza of Nations]], [[Science World]] a [[Canada Place]].<ref>{{citace webu| titul = Expo '86 | titul = The Canadian Encyclopedia| vydavatel = Historica| url = http://www.canadianencyclopedia.ca/index.cfm?PgNm=TCE&ArticleId=A0002692|jazyk=anglicky|datum přístupu=2008-01-17}}</ref> <br style="clear:both;"/> {{Panorama1 |Fotovyska=388 |Sirkaobrazku=1800 |Nazevfoto=B.C. Place from False Creek.jpg |Popisek1=Panorama města 360 |Popisek2=Panorama [[False Creek]]u – BC Place, Plaza of Nations a Science World (2005)}} {{Panorama1 |Fotovyska=155 |Sirkaobrazku=1800 |Nazevfoto=VanPanDeluxe.jpg |Popisek1=Panorama města 360 |Popisek2=Na levé straně leží čtvrti ''Mount Pleasant'', ''Fairview'', ''Kitsilano'' a ''Granville Island'', vodní plocha [[False Creek]], budova s modrým průčelím je [[Plaza of Nations]], uprostřed je vidět centrum města, v jeho levé části ta bíla kopule je [[BC Place]], před ní je stadion [[GM Place]], v kterém hraje [[Vancouver Canucks]], budova s rozhlednou a vysílačem na střeše je [[Harbour Centre]], uprostřed napravo bílá střecha se špičkami [[Canada Place]], v pravé části obrázku je čtvrt ''Downtown Eastside'' a přístav [[Port of Vancouver]], v pozadí je ''West Vancouver'' a ''North Vancouver'' s panoramatem pohoří ''North Shore''}} == Samospráva města == Vancouver spravuje Městská rada Vancouveru ({{cizojazyčně|en|Vancouver City Council}}). V radě zasedá deset členů, s devíti členým školním výborem a sedmi členným výborem pro správu parků. Všechny výbory a zastupitelstvo jsou voleny většinovým volebním systémem na tříleté období. [[Soubor:Van City Hall 2010 Flag.jpg|right|thumb|Budova městské radnice]]Západní část města (west side), která je bohatší oproti východní, volí většinou konzervativní a liberální politické strany, zatímco východní čast (east side) si vybírá strany z levicově orientovaného politického spektra.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Smith | jméno = Andrea Barbara | titul = The Origins of the NPA: A Study in Vancouver Politics|vydavatel = University of British Columbia | datum = 1981 | poznámka = MA thesis}}</ref> Tento jev se projevil i ve výsledcích samosprávních voleb v roku 2005 a ve federálních volbách v roce 2006. I když dochází k polarizaci politických názorů, v množství důležitých věcí umějí jednotlivé strany najít politický konsenzus.[[Soubor:VictoriaParlimentBldg.jpg|left|thumb|Parlament provincie ''Britská Kolumbie'', [[Victorie (Britská Kolumbie)|Victorie]], BC]] Ochrana městských parků a zeleně, rychlý rozvoj městské veřejné dopravy jako protiváha ke stavbě dálnic a zájem o veřejný rozvoj jsou hlavními tématy mající širokou podporu napříč politickým spektrem. V městských volbách 2005 byl zvolen do čela města [[Sam Sullivan]], kandidát centristické NPA ({{cizojazyčně|en|[[Non-Partisan Association]]}}), jenž porazil [[Jim Green|Jima Greena]] z centristické strany VVA ({{cizojazyčně|en|[[Vision Vancouver]]}}). V městském zastupitelstvu zasedá pět členů za NPA, čtyři za VVN a jeden za levicovou COPE ({{cizojazyčně|en|[[Coalition of Progressive Electors]]}}). NPA má taktéž šest křesel ve školním výboru a pět ve výboru pro správu parků, zbytek křesel obsadila COPE. Bývalý starosta [[Larry Campbell]] se rozhodl nekandidovat a vzápětí byl jmenován do Kanadského senátu. V legislativním zastoupení provincie Britská Kolumbie reprezentuje Vancouver deset zástupců. Ve volbách v roce 2005 získala liberální ''BC Liberal Party'' a ''BC New Democratic Party'' každá pět křesel. V Kanadské Dolní sněmovně je Vancouver reprezentovaný pěti členy parlamentu. Ve federálních volbách v roce 2004 získala ''Liberal Party of Canada'' čtyři křesla a ''New Democratic Party'' jedno křeslo. Roku 2006 byli znovuzvolení ti samí zástupci města, avšak jeden člen liberálů se rozhodl přestoupit ke konzervativcům, takže nyní mají liberálové tři křesla a konzervativci a NDP po jednom.[[Soubor:Gov-canada-bldg.jpg|right|thumb|upright|Budova kanadské vlády ve Vancouveru]] Bývalého starostu Larryho Cabpbella lidé zvolili z části také pro jeho ochotu vyzkoušet alternativní způsoby boje proti [[návyková látka|drogám]]. Město si osvojilo čtyřbodovou protidrogovou strategii kombinující snížení zdravotního rizika (např. výměny jehel) s léčbou, postihem a prevencí. Tato strategie byla odezvou radnice na narůstající počet [[HIV]] pozitivních a nakažených uživatelů drog [[Hepatitida|Hepatitidou]] typu C ve městské čtvrti ''Downtown Eastside''. Tuto čtvrť charakterizuje značná chudoba, prostituce a obchod s drogami, což způsobilo nárůst epidemie [[AIDS]] v 90. letech. Zatímco většina oblasti [[Lower Mainland]] je pod správou Divize E [[Královská kanadská jízdní policie|Královské kanadské jízdní policie]] (RCMP), pořádek ve Vancouveru zajišťuje vlastní městská policie (stejně jako ve West Vancouver, Delta, New Westminster a Port Moody). Policie města Vancouver má 1174 členů a rozpočet bezmála 150 milionů CAD.<ref>{{citace webu| titul = About "E" Division| vydavatel = Royal Canadian Mounted Police| url = http://www.rcmp-grc.gc.ca/bc/about_ediv/index_e.htm | datum přístupu =2006-08-22}}</ref><ref>{{citace webu| titul = Beyond the Call| dílo = Annual Report 2005| vydavatel = Vancouver Police Department | rok = 2005| url = http://www.city.vancouver.bc.ca/police/Planning/Reports/2005AnnualReport.pdf| formát = [[Portable Document Format|PDF]] online| datum přístupu = 2007-08-22}}</ref><ref>{{citace webu| titul = Vancouver Police Department Operating Results | vydavatel = Vancouver Police Board| rok = duben 2005| url = http://www.city.vancouver.bc.ca/police/policeboard/financial/OperatingResults0405.pdf | formát = [[Portable Document Format|PDF]] online}}</ref> K policii patří jednotka na kolech, jednotka psovodů, přístavní policie a jízdní policie, používaná hlavně na kontrolu Stanley Parku a příležitostně i ve čtvrtích ''Downtown Eastside'' a ''West End''.<ref>{{citace webu| titul = Mounted Squad: Patrol District One| vydavatel = Vancouver Police Department| url = http://vancouver.ca/police/operations/mounted/index.htm| datum přístupu =2007-08-22}}</ref><br /> V roce 2005 vznikla dopravní policie metropolitní oblasti {{cizojazyčně|en|Greater Vancouver Transportation Authority Police Service}} (GVTAPS) s plnou policejní pravomocí a o rok později se zformovala i protiteroristická jednotka.<br /> Celkový počet spáchaných trestních činů ve Vancouveru stejně jako v celé Kanadě v posledním období značně klesl.<ref>{{citace webu| titul = Vancouver crime statistics| vydavatel = Statistics Canada| url = http://www.statcan.ca/Daily/English/060720/d060720b.htm|datum přístupu = 2007-08-22}}</ref> Výjimku tvoří páchání drobných majetkových trestních činů v některých problematických částech města, v nich se Vancouver řadí mezi nejvíce postižená severoamerická města.<ref>{{citace elektronického periodika| periodikum = CBC News | url = http://www.cbc.ca/bc/story/bc_crime20060112.html| datum aktualizace = 2006-01-12 | titul = Vancouver property crime down in 2005 | datum přístupu = 2007-08-22}}</ref> == Doprava == [[Soubor:Vancouver trolley2101 050720.jpg|right|thumb|Trolejbus ve Vancouveru na trase ''Robson'' / ''Downtown'']] Tramvajový dopravní systém vznikl v roce 1890 a směřoval z mostu ''Granville Street'' na Westminster Avenue (nynější ''Main Street''). O rok později začala společnost ''Westminster and Vancouver Tramway Company'' provozovat první kanadskou meziměstskou linku, což napomohlo rozvoji okrajových čtvrtí.[[Soubor:Vancouver Skytrain Rupert station train.jpg|left|thumb|Souprava [[Lehké metro|lehkého metra]] ''SkyTrain'' na zastávce Ruppert station]]Do roku 1958 fungovala ve Vancouveru městská a meziměstská železnice, kterou později nahradily městské autobusy. Městské zastupitelstvo v rámci plánu dlouhodobého rozvoje města rozhodlo v 80. letech zakázat stavbu dalších dálnic. Jediná dálnice v městském obvodě je ''Highway one'' procházející přes východní okraj města. [[TransLink]], síť městské hromadné dopravy zodpovídá za veřejnou dopravu v metropolitní oblasti. Provozuje veřejnou autobusovou a trolejbusovou síť, rychlou autobusovou síť B-Line, osobní trajektovou dopravu známou jako [[SeaBus]], veřejnou železnici [[West Coast Express]] a tři linky, ''Expo line'' , ''Millennium line'' a nově ''Canada line'' (otevřena 17. srpna 2009, linka spojuje mezinárodní letiště a nedaleké město [[Richmond (Britská Kolumbie)|Richmond]] s downtownem ve Vancouveru a navazuje na SeaBus), trasy [[Lehké metro|lehkého metra]] [[SkyTrain]].[[Soubor:BC Ferry Spirit Of Vancouver Island.jpg|right|thumb|''Spirit of Vancouver Island'', trajekt společnosti ''BC Ferries'']]. Z železniční stanice [[Pacific Central Station]] směřuje na východ trasa kanadské železnice [[VIA Rail]], na jih do [[Seattle|Seattlu]] kanadsko-americká železnice ''Amtrak Cascades'' a do pohoří [[Skalnaté hory|Rocky Mountains]] směřuje turisticko-naučná trasa kanadské společnosti [[Rocky Mountaineer]]. Na jih od Vancouveru leží mezinárodní letiště [[Vancouver International Airport]] (kód YVR). Toto druhé nejrušnější letiště v Kanadě a druhá největší vstupní brána pro mezinárodní lety na západním pobřeží Severní Ameriky se rozprostírá ve městě Richmond na ostrově ''Sea Island''. Na letišti sídlí [[HeliJet]], největší letecká společnost zabezpečující přepravu vrtulníky v Severní Americe. Umožňuje pravidelné spojení mezi letištěm a přístavy ve Vancouveru a [[Victoria (Britská Kolumbie)|Victorii]]. V oblasti sa nachází dva terminály pro [[Trajekt|trajekty]] spoločnosti ''BC Ferries''. Jeden stojí na severozápadě v zátoce [[Horseshoe Bay]] v obci [[West Vancouver]], druhý se nachází na jihu v obci [[Delta (Britská Kolumbie)|Delta]] v její jihozápadní časti ''Tsawwassen''. == Školství == [[Soubor:Sfu-academic-quadrangle-pond.jpg|left|thumb|''Academic Quadrangle'' v prostorách ''Simon Fraser University'']]Tak jako v jiných částech provincie Britská Kolumbie existuje i ve Vancouveru hodně soukromých škol díky částečným provinčním dotacím - zahrnují se sem církevní školy a školy se zvláštním zaměřením, ve většině z nich se musí platit školné. Tři školy ve městě patří k [[Frankofonie|frankofonní]] školní oblasti {{cizojazyčně|fr|Conseil scolaire francophone de la Colombie-Britannique}} (CSF). Na území Vancouveru stojí dvě největší univerzity v oblasti Lower Mainland, [[Univerzita Britské Kolumbie]] - ''University of British Columbia'' (UBC), založená v roce 1908 a [[Univerzita Simona Frasera]] - ''Simon Fraser University'' (SFU). UBC se nalézá v ''Point Grey'', v západní části parku ''Pacific Spirit Regional Park'', v oblasti patřící k univerzitě - ''University Endowment Lands'' (UEL).[[Soubor:Ubccampus.jpg|right|thumb|''University of British Columbia'', po pravé straně je ''Pacific Spirit Regional Park'']] Park v podstatě tvoří zelený pás mezi univerzitou a městem. Areál univerzity spadá k metropolitní oblasti regionálního okresu Velký Vancouver pod označením [[Electoral Area A (Britská Kolumbie)|Electoral Area A]], avšak jako nezačleněná oblast v celku Lower Mainland. Z tohoto důvodu není spravován městskou policii, ale je pod správou [[Kanadská královská jízdní policie|RCMP]]. Přesto městský hasičský sbor vykonává svoji práci v UEL na základě smlouvy. Taktéž všechna pošta směřující na univerzitu má jako adresu uvedený Vancouver. ''UBC'' má ve městě tři kampusy - jeden v nemocnici ''Vancouver General Hospital'', další na ''Robson Square'' a nejmenší v ''Great Northern Way''. Ve městě [[Kelowna (Britská Kolumbie)|Kelowna]] se nachází ještě jeden, známý jako ''UBC Okanagan''. Na fakultách UBC studuje přes 45 000 zapsaných studentů. ''Univerzita Simona Frasera'' stojí ve městě [[Burnaby (Britská Kolumbie)|Burnaby]]. Funguje od roku 1965 a jméno nese po ''Simonovi Fraserovi''. 56 procent financí na provoz jde z daní a 39 procent ze školného. Je domovem zhruba 24 850 studentů, 1095 profesorů a 4621 zaměstnanců univerzity.<ref>[http://www.sfu.ca/facts/stats.html Statistika na stránkách SFU] Staženo 7. srpna [[2007]]</ref> SFU vlastní tři kampusy. Hlavní se nalézá v ''Burnaby'', další v [[Harbour Centre]] a okolních budovách, nese označení ''SFU Vancouver'' a poslední ve městě [[Surrey (Britská Kolumbie)|Surrey]]. Díky moderní architektuře bývá okolí SFU v Surrey častým místem pro natáčení [[Science fiction|Sci-fi]] seriálů, jako například [[Battlestar Galactica]] a [[Stargate SG-1]].<br /> V oblasti nalezneme i soukromou křesťanskou univerzitu ''Trinity Western University'' (TWU). UBC a SFU mají svoje prostory a fakulty rozmístěné po celém městě, stejně jako ''British Columbia Institute of Technology'', která poskytuje polytechnické vzdělání. Mezi další akademie a univerzity náleží ''Vancouver Community College'', ''Langara College'', umělecké ''Emily Carr institute of art and design'', ''Studio 58'' a ''Vancouver Film School'' (VFS). Koncem roku 2007 přibude k univerzitám soukromá ''Fairleigh Dickinson University''. == Architektura == [[Soubor:Hotel vanc 2007.jpg|left|thumb|upright|''Hotel Vancouver'']]Mezi významné stavby města patří katedrála ''Christ Church Cathedral'', [[Hotel Vancouver]], Muzeum antropologie, Galerie umění a Univerzita Britské Kolumbie. V oblasti downtownu se nachází několik moderních budov, ''Harbour Centre'', Soudní dvůr města Vancouver s přilehlým náměstím známý jako ''Robson Square'' a Veřejná knihovna s náměstím připomínající [[Koloseum]] v [[Řím]]ě, která je známa i díky filmům Šestý den a Hra, či seriálům Battlestar Galactica a [[Smallville]]. [[Soubor:Vancouver Marine Building.jpg|right|thumb|upright|''Marine Building'']]Na rohu ulic Burrard a Nelson stojí bývalá centrála společnosti BC Hydro, nyní obytný dům. V sousedství bývalého kanadského pavilonu z Expa 86, [[Canada Place]] se svoji střechou připomínající bílé stany, se od zaří 2004 rozšiřuje Obchodní a Kongresové centrum, jenž bude mít po dokončení v roce 2008 trojnásobně vyšší kapacitu. Během zimní olympiády v roce 2010 zastane funkci hlavního vysílacího střediska pro mezinárodní média. Vedle něho vyrůstá nový hotel s obytnými prostory ''The Fairmont Pacific Rim'', který bude po dokončení dosahovat do výšky 140 metrů. Součástí Kongresového centra je i ''Cruise Ship Terminal'' a hotel ''Pan-Pacific''. Dva mrakodrapy dominující výhledu na jih jsou Městská radnice a pavilon Centennial nemocnice Vancouver Hospital. [[Soubor:Vancouver Library Square July 2004.jpg|left|thumb|Veřejná knihovna s náměstím]]V období před první světovou válkou stály v downtovnu nejvyšší budovy [[Britské impérium|Britského impéria]]. Patřili mezi ně Province Building, Dominion Building, Sun Tower a Marine Building, postavená ve stylu [[Art deco]]. V tomto období byla též postavená Galerie umění - Vancouver Art Gallery. Mezi nejvyšší budovy ve městě patří mrakodrap ''One Wall Centre'' dosahující výšky 150 metrů, o metr méně má ''Shaw Tower'',[[Soubor:Vancouver Wall Centre.jpg|upright|thumb|''One Wall Centre'']] ''Harbour Centre'' se 146 metry je třetí, ''Granville Square'' a ''Royal Centre'' se 142 a 141 metry zaujímají čtvrté a páté místo. Z mrakodrapů momentálně stavěných stojí za zmínku budoucí ''Living Shangri-La'', který po dokončení dosáhne 197 metrů a bude nejvyšší budovou ve městě. Městská radnice schválila v roce 1990 směrnici ''View Protection Guidelines'', s cílem zavést v downtownu omezení výšky mrakodrapů na 91 metrů, aby se zachoval výhled na pohoří North Shore. Někteří lidé si však mysleli, že siluleta města je plochá a chýbí jí vizuální přitažlivost. Po vypracovaní studie v roce 1997, která konstatovala, že siluletě města by změna prospěla, Městská rada změnila k dané problematice postoj. Studie z roku 1997 určila, že v downtovnu mají 5 míst, kde by budovy mohly přesáhnout limit o 137 metrů a dvě místa, kde by se limit dal překročit o 122 metrů.<ref>{{Citace webu|url= http://www.city.vancouver.bc.ca/COMMSVCS/Guidelines/H005.pdf|titul= General Policy for Higher Buildings|formát= [[Portable Document Format|PDF]] online |stránky= |vydavatel= City of Vancouver| jazyk= angličtina|datum přístupu=2007-08-17}}</ref> V současnosti je už pět míst ze sedmy vytypovaných zastavěno, nebo na nich právě probíhá výstavba nových výškových budov. == Umění a kultura == Ve městě se nachází velký počet muzeí a galerií. Trvalá sbírka galerie umění čítá přes 7900 exponátů, jejichž hodnota je oceněná na 100 milionů kanadských dolarů (CAD). Muzeum antropologie umístěné v prostorách UBC slouží jako hlavním muzeum pro kulturu indiánů severozápadního pobřeží.[[Soubor:Van museum space centre.jpg|right|thumb|''Vancouver Museum'' nacházející se v prostorách astronomického muzea ''H.R. MacMillan Space Centre'']] Námořní muzeum ''Vancouver Maritime Museum'' vlastní [[St. Roch]], první loď, které se podařilo přeplavat z Atlantického do Tichého oceánu [[Severozápadní průplav|Severozápadním průplavem]]. ''Vancouver Museum'' je největším civilním muzeum v Kanadě. Ve Vancouveru existuje i interaktivní muzeum [[Science World]]. [[Soubor:Vancouver Art Gallery Robson Square from third floor.jpg|left|thumb|Galerie umění]]Mezi významné divadelní společnosti se zahrnují ''Arts Club Theatre Company'', ''Vancouver Playhouse Theatre Company'' a ''Bard on the Beach''. Medi menší patří ''Studio 58'', ''Touchstone Theatre'', ''Carousel Theatre'' a ''United Players of Vancouver''. Ve městě působí i ''Theatre Under the Stars'' - Divadlo pod hvězdami vystupující v létě ve Stanley Parku. Vancouver každoročně pořádá Mezinárodní filmový festival a Festival alternativního divadla ''Fringe Festival''. Velké koncerty se většinou konají v [[GM Place]], Divadle Královny Alžběty, na stadionu [[BC Place]] a v ''Pacific Coliseum''. Menší koncerty pak v ''Plaza of Nations'', divadlech ''Orpheum'' a ''Vogue''. K významným hudebním festivalům pořádaným ve Vancouveru patří Mezinárodní jazzový festival a Festival lidové hudby. Ve městě sídlí i opera a dva profesionální orchestry, Rozhlasový orchestr CBC a Symfonický orchestr Vancouveru.<br />Indická a početná čínská populace ve Vancouveru mají několik svých hvězd. Někteří z Indo-Kanadských umělců si vytvořili jméno i v [[Bollywood]]u a v jiných odvětvích indického zábavního průmyslu. Noční život byl ve Vancouveru v porovnání s jinými městy poměrně omezený díky brzké zavírací době pro bary a noční kluby. Neochota úřadů dovolit jejich delší otvírací dobu se od roku 2003 začíná měnit a město začalo experimentovat s pozdější zavírací dobou, uvolnilo regulaci a projevilo snahu vytvořit z centra downtownu zábavní čtvrť, zejména v okolí Granville street. == Turistika == Mírné klima a blízkost hor, řek, jezer a oceánu dělá z města populární cíl turistů a sportovců. Projevuje se to i na jeho obyvatelích, Vancouver má po městech [[Toronto]], [[Montreal]] a [[Halifax]] čtvrtou nejštíhlejší populaci v Kanadě.<ref>http://www.statcan.ca/Daily/English/060822/d060822b.htm</ref><ref>http://www.canada.com/topics/bodyandhealth/story.html?id=eee5654b-03e0-4dc3-8e3c-c116ee68a15c&k=82271&p=2</ref> [[Soubor:ClevelandDam-front.jpg|left|thumb|upright|[[Clevelandova přehrada]]]]Ve Vancouveru existuje přes 1 298 hektarů parků. Se 404 hektary je největší Stanley Park.<ref>http://vancouver.ca/parks/info/aboutus/index.htm</ref> [[Soubor:Capilano Suspension Bridge.jpg|right|thumb|[[Visutý most Capilano]]]]V metropolitní oblasti taktéž leží několik velkých pláží, které na sebe mnohdy navzájem navazují. Největší seskupení pláží se táhne od pobřeží Stanley Parku, od False Creeku, až po oblast univerzity Britské Kolumbie. Mezi 18 kilometrů pláží ve městě patří First beach, Jericho, Kitsilano beach, Second beach, Spanish bank east, Locarno, Spanish bank west, Spanish bank expansion, Third beach a Sunset.<ref>http://www.vancourier.com/issues06/053206/news/053206nn8.html</ref> U pláží je možné provozovat mnoho vodních sportů, město si oblíbili nadšenci do člunů a jachet. V pohoří ''North Shore'' leží tři lyžařsky oblíbené hory se sjezdovkami, ''Cypress Mountain'', ''Grouse Mountain'' a ''Mount Seymour''. Všechny jsou vzdálené asi 30 minut cesty autem od downtownu. Skrz pohoří vedou světoznámé cesty pro horskou cyklistiku. Řeky Capillano, Seymour a záliv Lynn (Lynn Creek), vzdálené od downtownu 20 minut autem nabízí výzvu pro milovníky [[Raft|raftingu]] a [[Kajak|kajaku]]. Mezi oblíbené turistické místo patří i cesta nad [[Clevelandova přehrada|Clevelandovou přehradou]] a [[visutý most]] [[Visutý most Capilano|Capilano Suspension Bridge]], klenoucí se nad řekou Capilano v oblasti ''North Vancouver''. Most má délku 136 metrů a tyčí se do výšky 70 metrů nad hladinu řeky. Ročně ho navštíví přes 800 000 turistů. V [[květen|květnu]] město pořádá každoroční [[Maratonský běh|maraton]], 10 kilometrový běh ''Vancouver Sun Run'' se běží každý [[duben]]. 126 kilometrů od Vancouveru leží lyžařský rezort [[Whistler Blackcomb]] vyhlášený časopisem ''Sky Magazine'' za nejlepší lyžařské středisko na světě. Rozprostírá se na ploše 3 307 hektarů, což ho činí největším lyžařským rezortem v Severní Americe. V roce 2010 se zde budou spolu s městy Whistler a Vancouver konat Zimní Olympijské Hry. <br style="clear:both;"/> {{Panorama1 |Fotovyska=177 |Sirkaobrazku=2800 |Nazevfoto=Vancouver Stanley Park Second Beach panorama.jpg |Popisek1=Panorama 360 |Popisek2=Panorama pláže ''Second Beach'' ve Stanley Parku (2004)}} == Sport == [[Soubor:Vancouver-gmplace3.jpg|right|thumb|Hokejový stadion [[General Motors Place|GM Place]], kde hraje [[Vancouver Canucks]]]][[Soubor:Gmplace-int-pano.jpg|right|thumb|Vnitřní prostory hokejového stadionu GM Place]][[Soubor:BCplace stadium.jpg|right|thumb|Stadion [[BC Place Stadium|BC Place]], domov týmu amerického fotbalu [[British Columbia Lions]]]][[Soubor:Pacificcoliseum.jpg|right|thumb|Hokejový stadion [[Pacific Coliseum]], v kterém hraje domácí zápasy [[Vancouver Giants]]]]Ve Vancouveru existuje dlouholetá sportovní tradice.<br /> * '''[[Lední hokej]]''' Město je domovem klubu [[Vancouver Canucks]] hrajícího profesionální hokej v [[Severozápadní divize (NHL)|Severozápadní divizi]] [[National Hockey League|NHL]].<br />Juniorský tým [[Vancouver Giants]] hraje [[Western Hockey League]]. 27. května 2007 vyhrál finále [[Memorial Cup]]u a získal titul náležící nejlepšímu týmu z kanadských juniorských soutěží [[OHL]], [[QJMHL]] a [[WHL]]. Začátkem 20. století ve městě fungoval hokejový klub ''Vancouver Millionaires'', hrál Pacific Coast Hockey League a v roce 1915 vyhrál [[Stanley Cup]] .<br /> * '''[[Basketbal]]''' Od roku 1995 působili ''Grizzlies'' jako jeden ze dvou kanadských basketbalových klubů v [[NBA]]. Grizzlies byli v roce 2001 prodáni a přestěhovali se do Memphisu.<br /> * '''[[Baseball]]''' Ve městě se nachází klub [[Vancouver Canadians]], působící v Severozápadní lize.<br /> * '''[[Americký fotbal]]''' Profesionální klub amerického fotbalu [[British Columbia Lions|BC Lions]] hraje v Kanadské fotbalové lize - CFL. 19. prosince 2006 vyhráli [[Grey Cup]], cenu, která se uděluje vítězi ligy.<br /> * '''[[Fotbal]]''' Od roku 1974 působí ve městě profesionální fotbalový tým, Whitecaps, až do zániku fotbalové ligy NASL v roce 1984. O dva roky později se zformoval nový tým, 86ers. V roce 2001 se tým přejmenoval na Whitecaps a v roce 2003 zpět na [[Whitecaps F.C.]] Tým sjednotil mužské, ženské a mládežnické týmy pod jednu organizaci. Whitecaps hrají v První divizi fotbalové ligy USL.<br /> * '''[[Galský fotbal]]''' [[Galský fotbal]] je druh míčové hry, kterou hrají hlavně v Irsku a v irsky mluvících oblastech. ''Vancouver Harps'' hraje v Západokanadské divizi. Klub má mužský a ženský tým. Muži vyhráli dvakrát po sobě Mistrovství západní Kanady v letech 2005 a 2006. Vancouveru je od roku 1994 dějištěm každoročního mistrovství Severní Ameriky ve skateboardingu, [[Slam City Jam]]. V roce [[2010]] se Vancouver stalo dějištěm [[Zimní olympijské hry 2010|XXI. zimních olympijských her]]. === Současné sportovní týmy === <!-- --> {| class="wikitable" |- bgcolor="#CCCCCC" ! Klub !! Sport !! Liga !! Stadión |- | [[Vancouver Canucks]] | [[Lední hokej]] | [[National Hockey League]] | [[General Motors Place]] |- | [[British Columbia Lions]] | [[Americký fotbal]] | [[Canadian Football League]] | [[BC Place Stadium]] |- | [[Vancouver Canadians]] | [[Baseball]] | [[Northwest League]] | [[Nat Bailey Stadium]] |- | [[Vancouver Giants]] | [[Lední hokej]] | [[Western Hockey League]] | [[Pacific Coliseum]] |- | [[Vancouver Whitecaps]] | [[Fotbal]] | [[USL First Division|United Soccer Leagues]] (muži) <br />[[W-League]] (ženy) | [[Swangard Stadium]] |} === Bývalé sportovní týmy === {| class="wikitable" |- bgcolor="#CCCCCC" ! Klub !! Sport !! Liga !! Stadion !! Status |- | [[Vancouver Grizzlies]] ([[1995]]––[[2001|01]]) | [[Basketball]] | [[National Basketball Association]] | [[General Motors Place]] | [[Memphis Grizzlies]] |- | [[Vancouver Millionaires]] ([[1911]]–[[1926|26]]) | [[Lední hokej]] | [[Pacific Coast Hockey Association]] | [[Denman Arena]] | zanikl |- | [[Vancouver Ravens]] ([[2001]]–[[2004|04]]) | [[Lakros]] | [[National Lacrosse League]] | [[General Motors Place]] | zanikl |- | [[Vancouver Voodoo]] ([[1993]]–[[1996|96]]) | [[Rolhokej]] | [[Roller Hockey International]] | [[The Agridome]] | zanikl |}<!-- {{coor dm|49|16|N|s|123|7|W|z|}}--> == Media == ''Pacific Newspaper Group Inc.'' vydává dvoje největší noviny v anglickém jazyce, ''The Vancouver Sun'' a ''The Province''. Mezi další noviny v oblasti patří bezplatné Metro, 24 Hours a Vancouver Courier. Nezávislé periodika jsou The West Ender, The Georgia Straight, The Republic a Only. Rozhlasové stanice se zpravodajstvím vysílající ve městě a okolí jsou CBC Radio One, CKNW a CKWX. Ve Vancouveru vysílají tyto televizní stanice - veřejnoprávní CBC, dále CityTV, Global TV, Channel M a CTV (Channel 9). == Partnerská města == Jako první město v Kanadě se Vancouver připojil k mezinárodnímu systému partnerských měst. Mezi partnerské města Vancouveru patří: * {{flagicon|Ukrajina}} [[Oděsa]], [[Ukrajina]] od roku 1944 * {{flagicon|Japonsko}} [[Jokohama]], [[Japonsko]] od roku 1965 * {{flagicon|Skotsko}} [[Edinburgh]], [[Skotsko]] od roku 1978 * {{flagicon|Čína}} [[Kanton (Čína)|Kanton]], [[Čína]] od roku 1985 * {{flagicon|USA}} [[Los Angeles]], [[Spojené státy americké|USA]] od roku 1986 == Literatura == * DAVIES, Chuck, Roy Carlson The Greater Vancouver Book - An Urban Encyclopedia. Surrey, British Columbia : Linkman Press, 1992. ISBN 1896846009. (anglicky) * MICHAEL, W, et al. Horizons - Canada Moves West. Upper Saddle River, New Jersey : Prentice-Hall, 2000. ISBN 0130123676. (anglicky) * FRANCIS, Daniel. L.D. - Mayor Louis Taylor and the Rise of Vancouver. Vancouver : Arsenal Pulp Press, 2004. ISBN 1551521563. (anglicky) * KALMAN, Harold. Exploring Vancouver - Ten Tours of the City and its Buildings. Vancouver : University of British Columbia Press, 1974. ISBN 0774800283. (anglicky) == Reference == <references/> == Externí odkazy == * [http://www.vancouver.ca/ Oficiální stránky města Vancouver (anglicky)] * [http://www.vancouverhistory.ca Historie města Vancouver (anglicky)] * [http://www.tourismvancouver.com/visitors Stránka pro turisty (anglicky)] * [http://www.discovervancouver.com Průvodce městem (anglicky)] {{Flickr|Vancouver}}{{Commons|Vancouver}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Města v Britské Kolumbii]] [[Kategorie:Vancouver]] [[Kategorie:Panoramatické články Multimediaexpo.cz]]

Návrat na stránku „Vancouver“.