Jaderná energetika

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[File:Susquehanna steam electric station.jpg|right|thumb|elektrárna „Susquehanna Steam Electric Station“ v [[Pensylvánie|Pensylvánii]]]] [[File:IRI Delft.JPG|thumb|Výzkumný [[jaderný reaktor]] v nizozemském [[Delft]]u]] '''Jaderná energetika''' je odvětví [[energetika|energetiky]] a [[průmysl]]u, které se zabývá především výrobou [[energie]] v [[jaderná elektrárna|jaderných elektrárnách]], v širším smyslu může jít i o projektování a výstavbu jaderných zařízení (především [[jaderný reaktor|jaderných reaktorů]] a [[jaderná elektrárna|jaderných elektráren]]). Jako synonyma se pro tento termín (i v řadě cizích jazyků) míň přesně používají rovněž termíny '''jaderný průmysl''', '''jaderná energie''' či '''atomová energetika''' nebo '''atomová energie''', nebo (spíš slangově) '''jádro''' či '''atom'''. Označení obsahující slovní základ atom je však třeba považovat za nesprávná a nepřesná (energie uvolněná z atomu je i [[chemická energie]], energie získávaná z fosilních paliv). == Charakteristika == [[File:EPR OLK3 TVO fotomont 2 Vogelperspektive.jpg|thumb|fotomontáž budované jaderné elektrárny Olkiluoto ve Finsku (komplex s budovou s kulatou střecho se staví, zbytek je už postaven)]] Zdaleka nejdůležitější částí přínosu tohoto odvětví je výroba elektrické energie v jaderných elektrárnách, v menší míře i vytápění (především odpadním teplem), bez důležitosti však není např. ani výroba izotopů pro lékařské a průmyslové využití, využití jaderné energie pro pohon dopravních prostředků (především vojenských lodí a [[jaderná ponorka|ponorek]], ale např. i [[Kosmická sonda|kosmických sond]]), výzkum a menší [[Radioizotopový termoelektrický generátor|radioizotopové zdroje]] a řada dalších míň významných aplikací. Jaderná energetika využívá [[jaderná energie|jadernou energii]] uvolňovanou z [[atomové jádro|atomového jádra]], proto bývá někdy nepřesně označována jako '''atomová energetika''' (atomová energie je však i energie využívaná v konvenčních elektrárnách na fosilní paliva, protože i zde se energie uvolňuje z atomu). V poslední době se čím dál tím víc zdůrazňují i ekologické aspekty jaderné energetiky; jaderné elektrárny neuvolňují v podstatě žádné škodlivé emise a to včetně oxidu uhličitého. Jadernou energii je z hlediska energetiky možné zařadit do [[Neobnovitelný zdroj energie|neobnovitelných zdrojů energie]], protože používané palivo je [[Uran (prvek)|uran]], vázaný v horninách. Určitá "projaderná" část veřejnosti zastává názor,že se zařadit do [[Obnovitelný zdroj energie|obnovitelných zdrojů energie]] <ref>http://www.alternativni-zdroje.cz/jaderne-elektrarny.htm</ref><ref>http://proatom.luksoft.cz/view.php?cisloclanku=2006021401</ref><ref>http://www.euractiv.cz/energetika/clanek/praha-bude-hostit-evropske-jaderne-forum </ref><ref> http://neviditelnypes.lidovky.cz/ekologie-jaderna-energie-je-obnovitelnym-zdrojem-f71-/p_veda.asp?c=A051029_223354_p_veda_wag </ref> == Hlavní zdroje energie == [[File:RTG and New Horizons in background.jpg|thumb|Radioizotopový generátor sondy [[New Horizons]]]] Pro mírové účely se v současnosti průmyslově využívá štěpné reakce [[uran (prvek)|uranu]] nebo [[plutonium|plutonia]], uvažuje se rovněž a spalování [[Thorium|thoria]], předmětem intenzivního výzkumu je praktické využití [[termonukleární reakce|termonukleární syntézy]] [[vodík]]u na [[Helium|hélium]]. Jako zdroj energie je možné rovněž využít samovolný rozpad radioaktivních prvků pomocí [[Radioizotopový termoelektrický generátor|Radioizotopového termoelektrického generátoru]]. == Výroba elektrické energie == [[File:Containment Area.jpg|thumb|Fotografie ze vnitřku [[kontejnment]]u, masivní ochranné obálky jaderné části elektrárny]] Nejvýznamnějším využitím jaderné energie je výroba [[elektrická energie|elektrické energie]] v [[jaderná elektrárna|jaderných elektrárnách]]. Jaderné zdroje mají nyní přibližně 17% podíl na světové výrobě elektřiny a přibližně 7% podíl na spotřebě energie celkově.<ref> http://www.eia.doe.gov/oiaf/servicerpt/erd/nuclear.html </ref> Největší podíl elektrického proudu z jádra dosahuje Litva (asi 80 %), Francie (asi 78 %) a Belgie (asi 60 %) (stav podle EIA z 2003, u Belgie stav roku 2002 podle).<ref> http://www.spacedaily.com/2002/021206154656.3biu5h5n.html </ref> == Havárie == Historii rozvoje jaderné energetiky poznamenaly tři velké nehody – v roce roce [[1986]] v [[Černobylská havárie|Černobyl]]u a podstatně menší v roce [[1979]] na [[Three Mile Island]] v [[Spojené státy americké|USA]]. Poslední havárie bylo selhání chlazení čtyř reaktorů v [[Jaderná elektrárna Fukušima I|jaderná elektrárně Fukušima I]],které nastalo po [[Zemětřesení a tsunami v Tóhoku 2011|zemětřesenía tsunami]]. == Další aplikace == [[Jaderný reaktor|Jaderné reaktory]] se také používají k pohonu lodí a ponorek, k výrobě izotopů pro další využití v lékařství i průmyslu a k výzkumu, ojediněle k odsolování mořské vody, zároveň se (většinou jako vedlejší produkt při výrobě elektřiny) využívají k vytápění či ohřevu vody. == Historie == === Historie před komerční výrobou energie === První úspěšný pokus s jaderným štěpením provedli v roce [[1938]] v [[Berlín]]ě [[Otto Hahn]], [[Lise Meitner]] a [[Fritz Strassman]]. Během [[Druhá světová válka|2. světové války]] se rozběhl jaderný program v řadě zemí. První řízená [[řetězová reakce|řetězová štěpná reakce]] se uskutečnila 2. prosince [[1942]] v reaktoru CP-1, který postavil [[Enrico Fermi]] v podzemí stadionu [[Chicago|Chicagské]] univerzity. Motivace pokusů byla jednak vědecká, ale také vojenská - reaktory založené na výsledcích Fermiho výzkumu pak sloužily pro výrobu plutonia pro použití v [[jaderná zbraň|jaderné zbrani]]. [[File:PressurizedWaterReactor.gif|thumb|Schéma [[Tlakovodní reaktor|tlakovodního reaktoru]]]] [[File:Yearly fuel of a nuclear power plant.png|thumb|Roční spotřeba paliva v [[jaderná elektrárna|jaderné elektrárně]] střední velikosti)]] Po svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki se konstrukce [[reaktor]]ů pro výrobu plutonia rozběhla i v dalších zemích. K výrobě elektřiny byl [[jaderný reaktor]] poprvé využit 20. prosince [[1951]] ve výzkumné stanici [[EBR-I]] poblíž [[Arca (Idaho)]]. Zařízení založené na rychlém množivém reaktoru dodávalo zpočátku výkon kolem 100 kW. === Historie komerční výroby jaderné energie === Za první jadernou elektrárnu bývá označována elektrárna v městě [[Obninsk]] v Sovětském svazu. K rozvodné síti byla oficiálně připojena 27. června [[1954]]. V 5MW reaktoru byl použit grafit jako moderátor a voda jako chladicí médium. Za první skutečně komerční elektrárnu je však považována spíš [[Jaderná elektrárna Calder Hall]] v Británii, která byla oficiálně zahájila provoz 17. října [[1956]]<ref>{{Citace elektronické monografie| url=http://www.engineering-timelines.com/scripts/engineeringItem.asp?id=778| titul=Calder Hall Nuclear Power Station | vydavatel=Engineering Times| datum přístupu=2010-09-19}}</ref> (první proud však dodala už 27. srpna 1956).<ref>{{Citace elektronické monografie | titul=History of Sellafield| edice=Sellafield Web Page | url=http://www.sellafield.com/content.php?pageID=112&decade=1950| datum přístupu=2006-08-21}}</ref> Využití jaderné energie se poté rychle rozvíjelo. V roce [[1960]] činil instalovaný výkon méně než 1&nbsp;[[gigawatt]]&nbsp;(GW), na konci 70.&nbsp;let už 100&nbsp;GW, a 300&nbsp;GW v 80.&nbsp;letech. Od konce 80.&nbsp;let je nárůst mnohem pozvolnější, a převážně tvořený výstavbou jaderných elektráren v Číně. V roce [[2005]] byl instalovaný výkon 366&nbsp;GW. Proti využití jaderné energie se v mnoha zemích zvedla vlna odporu, založená jednak na obavách z nehody (jako např. [[Černobylská havárie]]), jednak na strachu z radiace. V [[Rakousko|Rakousku]] (1978), [[Švédsko|Švédsku]] (1980) a [[Itálie|Itálii]] (1987) dokonce proběhla referenda jejichž důsledkem bylo upuštění od využití jaderné energie; Švédsko však později svoje rozhodnutí přehodnotilo. Další důvody zpomalení výstavby jaderných zdrojů byly ekonomické – jaderná energie je velmi levná co se týče vlastní výroby, investiční náklady při stavbě a likvidaci jaderných elektráren jsou však velmi vysoké, cena fosilních paliv přitom byla relativně nízká. Odvětví však přesto, že se nové jaderné zdroje ve velké většině zemí nebudovaly a spotřeba elektřiny rostla, dokázalo udržet svůj procentuální podíl na výrobě. Dosaženo toho bylo řadou technických zlepšení, které zvýšily instalovaný výkon nad původní projektovou mez, zvýšením efektivity výroby a zkracováním nutných provozních odstávek (některé elektrárny tak běží i 90&nbsp;% času); podmínkou bylo zachování úrovně bezpečnosti. Ekonomické výhody se rovněž podstatně zvýšily poté, co se ukázalo, že jednotlivé jaderné elektrárny je možné bezpečně provozovat podstatně delší dobu, než bylo původně plánováno. Nejlevnější [[elektrický proud]] tak v současnosti (2010) dokáže vyrobit jaderná energetika. <ref>http://www.csvts.cz/cns/news10/100618j.htm</ref> == Současnost == [[File:Nuclear_power_station.png|right|thumb|Dnešní situace jaderné energetiky ve světě]] [[File:Ringhals.JPG|thumb|Jaderná elektrárna Ringhals ve Švédsku]] === Současnost, situace jaderné energetiky ve světě === V současnosti (2010) se vyskytují názory,že dochází k tzv. renezanci jaderné energetiky; v Rumunsku byl spuštěn nový jaderný blok elektrárny [[Jaderná elektrárna Cernavodă|Cernavodă]], nový jaderný blok se staví rovněž ve Finsku ([[Jaderná elektrárna Olkiluoto|Olkiluoto]]) a ve [[Francie|Francii]]. Celkově však počet jaderných reaktorů ve světě stagnuje či klesá. <ref>[http://atominfo.cz/wp-content/uploads/2010/07/nuclear_energy.jpg Graf počtu reaktorů ve světě]</ref> O výstavbě dalších nových jaderných bloků, které by měly nahradit ty starší, rozhodla Francie, postavit nové bloky, které by měly nahradit bloky odstavené po vstupu do Evropské unie pro nízkou úroveň bezpečnosti rozhodly [[Bulharsko]], [[Litva]] (společný projekt s Lotyšskem, Estonskem a původně i Polskem) a [[Slovensko]]. Jadernou energetiku masivně rozvíjejí asijské státy [[Čína]], [[Indie]] a [[Japonsko]]. Podstatně zvýšit podíl jádra na výrobě elektřiny chce i [[Rusko]] a [[Ukrajina]]. Pro stavbu dalších jaderných elektráren se rozhodla rovněž [[Spojené království|Velká Británie]] a příprava stavby jaderné elektrárny v nové lokalitě začala i ve Švýcarsku.<ref>http://www.csvts.cz/cns/news08/080620n.htm</ref> O stavbě nových jaderných elektráren rozhodlo [[Turecko]] <ref>http://www.mzv.cz/wwwo/default.asp?id=37797&ido=5936&idj=1&amb=116&ParentIDO=</ref><ref>http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/turecko/turecko-chce-nove-elektrarny/1000802/47410/</ref>, [[Spojené arabské emiráty]]<ref name="csvts">http://www.csvts.cz/cns/zprav/0802.htm</ref> a [[Egypt]] <ref>http://www.csvts.cz/cns/news10/100827n.htm</ref> <ref>http://www.businessinfo.cz/cz/sti/egypt-ekonomicka-charakteristika-zeme/4/1000415/#sec7</ref>.<ref name="csvts" /> Dalšími státy které v různé míře o rozvoji jaderné energetiky uvažují nebo o něm už rozhodly jsou např. [[Jihoafrická republika]], Slovinsko či Albánie<ref>http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/albanie/crans-montana-forum-albanie-2008/1000781/48860/</ref>, [[Polsko]]<ref>http://www.csvts.cz/cns/zprav/1004.htm</ref>, [[Nizozemsko]] <ref>http://www.csvts.cz/cns/news10/100909c.htm</ref>, Jordánsko <ref>http://www.csvts.cz/cns/news10/101111c.htm</ref>, [[Brazílie]] <ref>http://www.csvts.cz/cns/news10/100602c.htm</ref> a řada dalších. === Statistika ohledně jaderné energetiky === V současnosti ([[2010]]) je ve světě komerčně provozováno 436 jaderných bloků, celkový instalovaný výkon je 372 GW; 53 bloků ve 13 zemích se staví, 143 bloků je plánovaných, o 327 se předběžně uvažuje.<ref>http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/jaderna-energetika/je-ve-svete.html</ref> <ref>http://www.world-nuclear.org/info/reactors.html</ref> V jaderných elektrárnách se ročně vyrobí 2630 Twh elektřiny, na světové výrobě elektřiny se tak jaderná energetika podílí 17&nbsp;%, světová provozní doba dosáhla 12500 reaktorroků.<ref>http://www.allforpower.cz/CustomFiles/File/2008/2008-05/drabova_energokongres08_ppt.pdf str.8</ref> Komerčně provazovanou jadernou elektrárnu má 31 zemí, v těchto zemích však žije 3/4 světového obyvatelstva. === Situace jaderné energetiky v Česku a budoucnost === V [[Česko|Česku]] se sice proti jaderné energii postavila řada antijaderných hnutí, např. [[Jihočeské matky]] nebo česká pobočka nadnárodní [[Greenpeace]], většina obyvatelstva však rozvoj jaderné energie podporuje.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Postoj veřejnosti k jaderné energetice | url = http://www.cez.cz/cs/energie-a-zivotni-prostredi/dostavba-elektrarny-temelin/postoj-ceske-verejnosti-k-jaderne-energetice.html | datum vydání = 2008 | datum přístupu = 2009-1-11 | vydavatel = ČEZ }}</ref><ref>http://archiv.radio.cz/news/CZ/1999/22.06.html</ref> [[File:Nuclear.power.plant.Dukovany.jpg|thumb|Jaderná elektrárna Dukovany v Česku]] Podle státní energetické koncepce schválení usnesením vlády Česka č. 211 ze dne 10. března 2004 se mezi roky 2020 až 2025 počítá s provozem dalšího 7. jaderného bloku a mezi roky 2025 a 2030 8. jaderného bloku. V roce 2006 však koaliční vláda na nátlak [[Strana zelených|Strany zelených]] v programovém prohlášení slíbila další výstavbu jaderných bloků nepodporovat. V roce 2008 doporučila tzv. Pačesova komise další rozvoj jaderné energetiky v Česku. Vláda vzešlá z komunálních voleb v roce [[2010]] rozvoj jaderné energetiky opět podporuje. Živě se v posledních 3. letech uvažuje o dostavbě 3. a 4. bloku v [[JE Temelín]] <ref>[http://ekonomika.idnes.cz/s-novou-vladou-se-priblizila-obri-zakazka-novy-temelin-muze-byt-uz-za-10-let-1u1-/ekonomika.aspx?c=A100707_1412783_ekonomika_fih S novou vládou se přiblížila obří zakázka. Nový Temelín může být už za 10 let]</ref> == Reference == <references/> == Související články == [[File:Nuclear power defense in depth.png|thumb|5 hlavních úrovní ochrany reaktoru před únikem radiace do okolí]] * [[Jaderná energie]] * [[Jaderná elektrárna]] * [[Jaderný reaktor]] * [[Radioizotopový termoelektrický generátor]] * [[Plutonium]] * [[Thorium]] * [[Uran (prvek)|Uran]] * [[Vídeňská úmluva o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody]] * [[MAPE]] - bývalá chemická úpravna uranové rudy == Externí odkazy == * [http://www.csvts.cz/cns/ Česká nukleární společnost] **[http://www.csvts.cz/cns/news07/jadroz07.pdf Jaderná energie - útlum nebo rozvoj, analýza o potřebě dalších zdrojů, PDF] * [http://www.cez.cz/cs/pro-media/cisla-a-statistiky/energetika-ve-svete.html Statistické údaje o jaderné energetice na webu ČEZ] * [http://www.ujv.cz/web/ujv/fakta-a-myty-o-jaderne-energetice Fakta a mýty o jaderné energetice, článek na ÚJV v Řeži] * [http://www.jihocestitatkove.cz/ Jihočeští taťkové, občanské projaderné sdružení] *[http://proatom.luksoft.cz/ Pro Atom Web] - nezávislý neziskový webzine o mírovém využití jaderné energie * Státní energetická koncepce: [http://download.mpo.cz/get/26650/32421/345281/priloha001.doc Koncepce samotná], [http://download.mpo.cz/get/26650/32421/345282/priloha002.pdf Aktualizace koncepce (posouzení vlivů na životní prostředí)] * [http://sysifos.cz/index.php?id=slovnik&act=zobrazit&idd=&pismeno=&vyraz=1189349984&heslo=Energetika%20jadern%E1 Stručný výkladový slovník českých skeptiků, Jaderná energetika] * [http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=1986 www.ian.cz, Instantní pamětník 8] Celovečerní propagandistický film původní sovětské výroby, zabývající se jaderným výzkumem {{Flickr|Nuclear+power}}{{Commonscat|Nuclear power|Jaderná energie}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Energetika]] [[Kategorie:Jaderná energetika]]

Návrat na stránku „Jaderná energetika“.