Jenisej

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox řeka |šířka=200 |řeka=Jenisej<br />{{cizojazyčně|ru|''Енисей''}} |obrázek=Bank of Yenisei River.jpg |popis1=Břeh řeky poblíž Krasnojarsku |popis2= |délka=5&nbsp;539 |průtok=19&nbsp;800 |plocha=2&nbsp;580&nbsp;000 |světadíl=[[Asie]] |zdrojnice=[[Velký Jenisej]], [[Malý Jenisej]], [[Angara]] |souřadnice1={{coor dms|51|43|43|N|s|94|27|17|E|v|}} |výška1=630 |ústí=[[Jenisejský záliv]] |souřadnice2={{coor dms|71|50|00|N|s|82|40|00|E|v|}} |výška2=0 |protéká={{vlajka a název|Rusko}} ''([[Krasnojarský kraj]], [[Chakasko]], [[Tuva]])'' |povodí=[[Severní ledový oceán]], [[Karské moře]], [[povodí Jeniseje]] ''([[Rusko]] 87,17%, [[Mongolsko]] 12,82%)''<ref>[http://www.cawater-info.net/twinbasinxn/asia_e.htm Mezinárodní povodí řek v Asii, Jenisej/Yenisey]</ref> |mapa=Yeniseirivermap.png |popis3=mapa povodí řeky |hčp= }} '''Jenisej''' ({{vjazyce2|ru|''Енисей''}}, [[evenčtina|evencky]] ''Иоанеси'' znamená "Velká voda, řeka") je [[řeka]] na střední [[Sibiř]]i v [[Rusko|Rusku]] ([[Tuva]], [[Chakasko]], [[Krasnojarský kraj]]). Délka řeky od soutoku [[Velký Jenisej|Velkého]] a [[Malý Jenisej|Malého Jeniseje]] činí 3487&nbsp;[[kilometr|km]]. * včetně [[Malý Jenisej|Malého Jeniseje]] — 4102&nbsp;km * včetně [[Velký Jenisej|Velkého Jeniseje]] — 4092&nbsp;km * včetně [[Angara|Angary]], [[Bajkal]]u a [[Selenga|Selengy]] — 5539&nbsp;km ([[Seznam nejdelších řek|pátá nejdelší řeka světa]]) Povodí má rozlohu 2&nbsp;580&nbsp;000&nbsp;[[kilometr čtvereční|km²]] a je sedmé největší na světě. == Průběh toku == Vzniká [[soutok]]em [[Malý Jenisej|Malého]] a [[Velký Jenisej|Velkého Jeniseje]] u města [[Kyzyl]] na {{coor dms|51|43|43|N|s|94|27|17|E|v|}}. Od soutoku se řeka nazývá '''Horní Jenisej''' ({{vjazyce2|ru|Верхний Енисей}}) až k [[Sajansko-sušenská přehrada|Sajansko-sušenské přehradě]] a pod ní už nese název ''Jenisej''. Teče převážně na sever po hranici [[Západní Sibiř|Západní]] a [[Východní Sibiř]]e. Ústí do [[Jenisejský záliv|Jenisejského zálivu]] [[Karské moře|Karského moře]]. Podle tvaru [[říční údolí|údolí]] a [[říční koryto|koryta]], charakteru toku a hydrologického režimu se řeka dělí na tři části. === Horní Jenisej === Horní tok řeky začíná u soutoku [[Malý Jenisej|Malého]] a [[Velký Jenisej|Velkého Jeniseje]] a končí v místě, kde odtéká ze [[Západní Sajany|Západních Sajan]] do [[Minusinská kotlina|Minusinské kotliny]] u vesnice [[Označennoje]]. Je dlouhý 474&nbsp;km. Prvních 188&nbsp;km teče pod názvem '''Horní Jenisej''' ({{vjazyce2|ru|''Верхний Енисей''}}, [[tuvinština|tuvinsky]] ''Улуг-Хем'') severní částí [[Tuvinská kotlina|Tuvinské kotliny]] na západ. Řeka se větví na [[říční rameno|ramena]], ve kterých se vyskytují [[říční práh|říční prahy]]. Šířka [[říční koryto|koryta]] dosahuje 100 až 600&nbsp;[[metr|m]], hloubka v klidných úsecích 4 až 12&nbsp;m a na prazích ne více než 1&nbsp;m. Pod levým přítokem [[Chemčik]] se řeka obrací na sever a v délce 290&nbsp;km protéká mezi hřbety [[Západní Sajany|Západních Sajan]]. Úzká dolina, místy [[kaňon]], široký přibližně 100&nbsp;m je od roku [[1975]] zatopen vodami [[Sajansko-šušenská přehrada|Sajansko-šušenské přehrady]]. Nacházelo se zde mnoho prahů (např. ''Děduškin'', ''Džojský'') a především největší ''Velký práh'' u ústí řeky [[Kazyrsuk]]. Ten byl 320&nbsp;m dlouhý, měl spád 2 až 6&nbsp;m a rychlost toku na něm dosahovala 6 až 8&nbsp;[[metr za sekundu|m/s]]. Pod ním se nacházely [[tůň|tůně]] hluboké až 20&nbsp;m. === Střední Jenisej === Střední tok začíná u vesnice [[Označennoje]] a končí u soutoku s [[Angara|Angarou]]. Je dlouhý 876&nbsp;km. Řeka nejprve protéká [[Minusinská kotlina|Minusinskou kotlinou]], v níž se [[říční údolí]] postupně rozšiřuje a v korytě se objevuje mnoho [[ostrov]]ů. Pod levým přítokem [[Abakan (přítok Jeniseje)|Abakan]] šířka doliny dosahuje 5&nbsp;km, šířka koryta více než 500&nbsp;m a rychlost toku 2&nbsp;m/s. Zde začíná vzdutí [[Krasnojarská přehrada|Krasnojarské přehrady]], jež je dlouhá 360&nbsp;km a vytváří ji [[hráz (stavba)|hráz]] s [[vodní elektrárna|vodní elektrárnou]] u [[Divnogorsk]]a, kde řeka protíná výběžky [[Východní Sajany|Východních Sajan]]. Hloubka u hráze dosahuje 100&nbsp;m. Nad hrází do přehrady ústí zprava [[Tuba (přítok Jeniseje)|Tuba]] a [[Syda]] a pod hrází [[Mana (přítok Jeniseje)|Mana]]. U [[Krasnojarsk]]u se výběžky [[Východní Sajany|Východních Sajan]] přibližují až k řece a vytvářejí zde malebné [[skála|skály]], tzv. [[Stolby]]. Pod [[Krasnojarsk]]em se dolina opět rozšiřuje a řeka ztrácí horský charakter, i když se v korytě ještě vyskytují podvodní prahy, jež jsou výběžky [[Jenisejský krjaž|Jenisejského krjaže]]. Na jednom z nich řeka tvoří [[Kazančinský práh]], který je dlouhý 4&nbsp;km a má spád 3,8&nbsp;m při šířce koryta 550 až 600&nbsp;m. === Dolní Jenisej === [[Soubor:Jenissej 82.37757E 70.72558N.jpg|vpravo|náhled|Ústí Jeniseje, satelitní snímek]] Dolní tok začíná u soutoku s [[Angara|Angarou]] a končí v ústí. Teče bažinatou [[Západosibiřská rovina|Západosibiřskou rovinou]] z jihu na sever. Je dlouhý 2137&nbsp;km. Charakter doliny se oproti střednímu toku prudce mění. Zatímco pravý břeh zůstává hornatý, levý je nízký. Šířka koryta je větší než 2&nbsp;km, hloubka se pohybuje od 10 do 17&nbsp;m a rychlost toku klesá na 0,8 až 1,1&nbsp;m/s. Šířka doliny u ústí [[Dolní Tunguzka|Dolní Tunguzky]] je přibližně 40&nbsp;km a u [[Dudinka|Dudinky]] a [[Usť-Port]]u až 150&nbsp;km při šířce koryta 2,5 až 5&nbsp;km. Minimální hloubka na dolním toku kolísá mezi 5 až 8,5&nbsp;m. Nad ústím [[Podkamenná Tunguzka|Podkamenné Tunguzky]] řeka opět protíná výběžky [[Jenisejský krjaž|Jenisejského krjaže]] a vytváří [[Osinovský práh]], kde hloubka klesá na 2,5&nbsp;m a rychlost vzrůstá na 2 až 3&nbsp;m/s. Pod práhem řeka protéka skalnatou [[soutěska|soutěskou]], která je široká 740&nbsp;m a hloubka zde dosahuje až 60&nbsp;m. Pod ústím [[Dolní Tunguzka|Dolní Tunguzky]] převažují hloubky 14 až 20&nbsp;m a u [[Dudinka|Dudinky]] 20 až 25&nbsp;m. Koryto se zde rozděluje na [[říční rameno|ramena]] a [[ostrov]]y mezi nimi dosahují délky až 20&nbsp;km. Od ústí řeky [[Kurejka]] je už patrný vliv mořského [[přílivu]]. Pod vesnicí [[Usť-Port]] začíná [[říční delta|delta]]. [[Brechovské ostrovy]] rozdělují koryto na množství [[průtok (kanál)|průtok]], z nichž hlavní jsou čtyři ([[Ochotský Jenisej|Ochotský]], [[Kamenný Jenisej|Kamenný]], [[Velký Jenisej (rameno delty)|Velký]] a [[Malý Jenisej (rameno delty)|Malý Jenisej]]). Celková šířka koryta dosahuje 50&nbsp;km. Pod ostrovy pokračuje řeka v jednom korytě, hrdle. Za ústí byl stanoven [[mys]] [[Sopočnaja Karga]]. == Povodí == Pro povodí ''Jeniseje'' je charakteristická velká nesouměrnost. Pravobřežní část je 5,6krát větší než levobřežní. Povodí je tvořeno horami jižní Sibiře a převážnou částí [[Středosibiřská pahorkatina|Středosibiřské pahorkatiny]], kterou pokrývá [[tajga]]. Půda v povodí je z převážné části [[věčně zmrzlá půda|věčně zmrzlá]]. Povodí řeky na území [[Rusko|Ruska]] zahrnuje 198&nbsp;620 řek o celkové délce 884&nbsp;754&nbsp;km a 126&nbsp;364 jezer o celkové rozloze 51&nbsp;835&nbsp;km². == Vodní režim == Zdrojem vody jsou téměř z poloviny [[sníh|sněhové]] [[srážky]]. Podíl [[déšť|dešťových]] srážek se pohybuje mezi 36 až 38&nbsp;[[Procento|%]] a [[podzemní voda|podzemní vody]] do 16 % a směrem k dolnímu toku klesá. Pro převážnou část toku je charakteristický [[jaro|jarní]] vzestup hladiny a [[léto|letní]] [[povodeň|povodně]]. V [[zima|zimě]] průtok prudce klesá, ale dochází k náhlým vzestupům hladiny při uvolnění [[led]]ových zátarasů. Na horním toku je charakteristické protáhlé období vzestupu hladiny od jara do léta. Hladina začíná stoupat v [[květen|květnu]], někdy však už v [[duben|dubnu]] a na středním toku o něco dříve než na horním. Na dolním toku u [[Dudinka|Dudinky]] pak vzestup začíná mezi polovinou května a začátkem [[červen|června]]. Rozsah kolísání hladiny činí na horním toku 5 až 7&nbsp;m, na středním toku 15 až 16&nbsp;m a na dolním toku až 28&nbsp;m u [[Kurejka|Kurejky]]. Směrem k ústí pak klesá na 11,7&nbsp;m u [[Usť-Port]]a. [[Celkový roční odtok]] 624&nbsp;[[km³]] ho řadí na první místo v [[Rusko|Rusku]]. Maximální [[průtok (hydrologie)|průtok]] u [[Igarka|Igarky]] činí 154&nbsp;000&nbsp;[[metr krychlový za sekundu|m³/s]]. Průměrný průtok v ústí činí 19&nbsp;800&nbsp;m³/s. Nárůst průtoku směrem k ústí zachycuje tabulka: {| border="1" cellpadding="2" cellspacing="0" style="border-collapse:collapse;" |- valign=top align=right ! bgcolor="#99CCFF" width="33%" align=left | místo ! bgcolor="#99CCFF" width="22%" | vzdálenost od ústí ! bgcolor="#99CCFF" width="22%" | velikost povodí ! bgcolor="#99CCFF" width="22%" | průměrný roční průtok |- valign=top align=right | align=left | [[Kyzyl]] | 3487 km | 115 000 km² | 1010 m³/s |- valign=top align=right | align=left | [[Nikitino]] | 3020 km | 182 000 km² | 1480 m³/s |- valign=top align=right | align=left | [[Bazaicha]] | 2468 km | 300 000 km² | 2920 m³/s |- valign=top align=right | align=left | [[Jenisejsk]] | 2054 km | 1 400 000 km² | 7750 m³/s |- valign=top align=right | align=left | [[Podkamenná Tunguzka]] | 1568 km | 1 760 000 km² | 10 900 m³/s |- valign=top align=right | align=left | [[Igarka]] | 697 km | 2 440 000 km² | 17 800 m³/s |} Zamrzat začíná řeka na dolním toku na začátku [[říjen|října]] a je pro ní charakteristické [[podzim]]ní putování [[led]]u po řece. Na dolním toku zamrzání končí na konci října, na středním toku a u [[Krasnojarsk]]u v polovině [[listopad]]u a na horním toku na konci listopadu až v [[prosinec|prosinci]]. Na některých úsecích vzniká [[náledí]]. Řeka začíná rozmrzat na horním toku na konci [[duben|dubna]], na středním toku v první polovině [[květen|května]] a na dolním toku na začátku [[červen|června]]. Jarní putování ledu po řece je doprovázené vznikem ledových zátaras. == Využití == === Doprava === Jenisej je důležitou dopravní tepnou [[Krasnojarský kraj|Krasnojarského kraje]]. Pravidelná [[vodní doprava]] je provozována v délce 3&nbsp;013&nbsp;km od vesnice [[Označnnoje]] k ústí, avšak po dobu osmi měsíců je řeka zamrzlá. Hlavní trasa [[nákladní dopravy]] vede mezi [[Krasnojarsk]]em do [[Dudinka|Dudinkou]]. Hlavní [[přístav]]y jsou [[Abakan]], [[Krasnojarsk]], [[Strelka]], [[Maklakovo]], [[Jenisejsk]], [[Turuchansk]], [[Igarka]], [[Usť-Port]]. Do [[Igarka|Igarky]] je možná doprava [[námořní loď|námořních lodí]]. Na horním toku je rozvinutá místní vodní doprava okolo hlavního přístavu v [[Kyzyl]]u. V [[léto|létě]] jsou mezi [[Krasnojarsk]]em, [[Dudinka|Dudinkou]] a [[Dikson]]em organizovány [[turistika|turistické]] jízdy na [[parník|parnících]]. Řeka se také využívá k [[plavení dřeva]]. === Přehrady === Na řece byly, stejně jako na dalších sibiřských tocích, vybudovány [[přehradní nádrž]]e s [[vodní elektrárna|vodními elektrárnami]]. Jsou to [[Krasnojarská přehrada|Krasnojarská]] ([[1971]]) a [[Sajansko-šušenská přehrada]] ([[1975]]). === Průmysl === V povodí řeky se nacházejí významná naleziště barevných kovů, např. [[měď|mědi]], [[nikl]]u a [[chrom]]u. == Fauna == V řece žije mnoho druhů [[ryby|ryb]] ([[síh omul]], [[sleď obecný]], [[nelma obecná]], [[síh muksun]], [[sterleď]], [[jeseter]], [[vyza velká]]). == Související články == * [[Seznam nejdelších řek]] == Literatura == * (rusky) Davydov L. K., Hydrografie SSSR, 2. část, Leningrad 1955, ''(Давыдов Л. К., Гидрография СССР, ч. 2, Л., 1955)'' * (rusky) Sokolov A. A., Hydrografie SSSR, Leningrad 1964, ''(Соколов А. А., Гидрография СССР, Л., 1964)'' * (rusky) Bachtin N. P., Řeka Jenisej, Leningrad 1961, ''(Бахтин Н. П., Река Енисей, Л., 1961)'' * (rusky) Kolesov A. N., Po Jeniseji, Krasnojarsk 1971, ''(По Енисею. Путеводитель, сост. А, Н. Колесов, [Красноярск], 1971)'' * (rusky) Domanickij A. P., Dubrovina R. G., Isajeva A. I., Řeky a jezera Sovětského svazu, Leningrad 1971, ''Доманицкий А.П., Дубровина Р. Г., Исаева А. И., Реки н озера Советского Союза, Л., 1971'' == Poznámky == <references/> == Externí odkazy == {{commonscat|Yenisei River}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Řeky v Krasnojarském kraji]] [[Kategorie:Řeky v Chakasku]] [[Kategorie:Řeky v Tuvě]] [[Kategorie:Povodí Jeniseje| ]] [[Kategorie:Přítoky Karského moře]]

Návrat na stránku „Jenisej“.