Borovice blatka

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{ Taxobox | barva = lightgreen | jméno = Borovice blatka | obrázek = Borovice blatka (původ Žofinka) V Arboretu Sofronka.jpg | popis obrázku = Borovice blatka | šířka obrázku = 258px | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') | oddělení = [[nahosemenné]] (''Pinophyta'') | třída = [[jehličnany]] (''Pinopsida'') | řád = [[borovicotvaré]] (''Pinales'') | čeleď = [[borovicovité]] (''Pinaceae'') | rod = [[borovice]] (''Pinus'') | podrod = ''Pinus'' | druh = [[borovice zobanitá]] (''Pinus uncinata'') | trinomické jméno = Pinus uncinata subsp. uliginosa | poddruh popsal = (Neumann ex Wimm.) Businský }} '''Borovice blatka''' (''Pinus uncinata'' subsp. ''uliginosa '', resp. ''Pinus rotundata'') je středoevropský [[endemit]], který společně s [[borovice lesní|borovicí lesní]] (''Pinus sylvestris'') vytváří unikátní [[rašelinný les|rašelinné lesy]]. V [[Česká republika|České republice]] se přirozeně vyskytuje na [[Třeboňsko|Třeboňsku]] a na [[Šumava|šumavských]] [[rašeliniště|rašeliništích]] (viz např. [[Rašeliniště Kapličky]]), na Moravě na [[Rejvíz]]u v [[Hrubý Jeseník|Hrubém Jeseníku]]. ==Synonyma== • ''Pinus rotundata'' Link. • ''Pinus hartenbergiensis'' Liebich • ''Pinus mugo'' var. ''uncinata'' Fenaroli • ''Pinus montana'' var. ''uncinata'' Pilg. • ''Pinus mugo'' subsp. ''rotundata'' (Link) Janchen & H. Neumayer • ''Pinus mugo'' subsp. ''uncinata'' var. ''rotundata'' (Link) Domin • ''Pinus uliginosa'' Neumann ex Wimm. • ''Pinus uncinata'' var. ''rotundata'' (Link) Antoine ==Systematické členění== O taxonomické zařazení borovice blatky se vedou spory: bývá označována jako [[poddruh]] [[borovice zobanitá|borovice zobanité]] (''Pinus uncinata''), nebo jako samostatný [[druh (biologie)|druh]] (''Pinus rotundata''). Někteří dokonce oba poddruhy, borovici pyrenejskou a blatku, považují za poddruhy druhu ''Pinus mugo'' Turra. V moderní literatuře převládá označení blatky jako poddruh borovice zobanité. Systematické členění pojímající blatku jako poddruh borovice zobanité: ''Pinus uncinata'' Ramond ex DC., 1805 – borovice zobanitá U této borovice se rozlišují se dvě subspecie: 1) ''Pinus uncinata'' subsp. ''uncinata'' Rajone, 1805 – [[borovice pyrenejská]] 2) ''Pinus uncinata'' subsp. ''uliginosa'' (Neumann ex Wimm.) Businský – borovice blatka (b. bažinná) == Rozšíření == Tento poddruh (resp. druh) vykazuje nejmenší [[areál (biologie)|areál]] rozšíření a největší ekologickou [[specializace|specializaci]] v rámci agregátu P. mugo. Vyskytuje se jen v prostoru podél severního úpatí a dále na sever od masívu [[Alpy|Alp]], s těžištěm v jihozápadních a jižních [[Čechy|Čechách]]. Nejzápadnější výskyt je v pohoří [[Schwarzwald]] v jihozápadním [[Německo|Německu]], nejseverněji ve střední části [[Krušné hory|Krušných hor]] ([[Božídarské rašeliniště]]) a v polském [[Kladsko|Kladsku]]. Na východě [[Hrubý Jeseník]] ([[Rejvíz]]). Jde o poddruh specializovaný na [[rašeliniště]] zejména přechodového typu. [[Polykormní]] jedinci, vyskytující se hojně na rašeliništích v jihozápadních [[Čechy|Čechách]], patří k mezidruhovým křížencům tohoto druhu s ''P. mugo''. == Vzhled == Vzhledem je velice podobná [[borovice lesní|borovici lesní]], s níž navíc snadno vytváří [[Kříženec (biologie)|křížence]] (stejně jako s [[borovice kleč|klečí]] (''Pinus mugo''), takže najít [[porost]] čistých blatek je leckdy obtížné i v místech jejich přirozeného a teoreticky hojného [[výskyt]]u. Druh je považován za kriticky ohrožený vzhledem k úbytku přirozených [[stanoviště|stanovišť]] a nebezpečně rozsáhlému rozřeďování jeho [[genom]]u [[Křížení (biologie)|křížením]]. Pokud není ovlivněna [[mezidruhová hybridizace|mezidruhovou hybridizací]], je to v dospělosti [[strom]] střední výšky (12–20 m), [[monokormní]], vzpřímený, s kuželovitou a kompaktní [[Koruna stromu|korunou]]. [[Šiška|Šišky]] jsou 2,7–5,4 cm dlouhé, kuželovité až vejčité, slabě [[zygomorfní]]. Pupek (umbo) má krátký se slabě zahnutým ostnem. Na rozdíl od borovice lesní a jejích kříženců, u kterých je stopka koneletů (jednoletých šištic) ohnutá, mají její konelety přímou stopku. ==Využití== S ohledem na to, že se jedná o ohroženou [[populace|populaci]], je většina nalezišť tohoto [[taxon]]u u nás chráněna. V poslední době bývá pro svůj kompaktní [[Habitus (biologie)|habitus]] hojně využívána v okrasných [[zahrada|zahradách]] a [[park]]ových výsadbách. ==Literatura== BUSINSKÝ, R. 2004. Komentovaný světový klíč rodu ''Pinus'' L. – Závěrečná zpráva „Výzkum a hodnocení genofondu dřevin z aspektu sadovnického použití“, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice. Květena ČSR, díl 1 ([[Slavomil Hejný|S. Hejný]], B. Slavík (Eds.) 1988. – Praha: Academia, s. 289–308. – ISBN 80-200-0643-5 PILÁT, A. 1964. Jehličnaté stromy a keře našich zahrad a parků. – Nakladatelství ČSAV, Praha. POKORNÝ, J. 1963. Jehličnany lesů a parků. – SZN, Praha. {{Borovice}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Borovice]] [[Kategorie:Okrasné rostliny]] [[Kategorie:Jehličnaté stromy]] [[Kategorie:Dřeviny]] [[Kategorie:Endemité střední Evropy]]

Návrat na stránku „Borovice blatka“.