Portugalské kolonie

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Portugal Império total.png|right|thumb|upright 1.35|Mapa portugalské koloniální říše (1415 – 1999): {{legenda|red|portugalská území}} {{legenda|pink|sféry vlivu a územní nároky}} {{legenda|lightblue|hlavní námořní objevy a obchodní trasy}} {{legenda|olive|objevy na souši}} {{legenda|orange|oblasti vlivu a obchodu}} {{legenda|green|obchodní stanice}}]] '''Portugalská koloniální říše''' byla první říší ve skutečně globálním měřítku a nejdéle existujícím koloniálním impériem v historii – od zisku [[Ceuta|Ceuty]] v roce 1415 po předání [[Macao|Macaa]] [[Čínská lidová republika|Číně]] roku [[1999]]. Portugalští námořníci začali prozkoumávat pobřeží [[Afrika|Afriky]] již na počátku 15. století (využívaje pokroku v námořních technologiích), za cílem nalezení námořní cesty do [[Indie]] a umožnění lukrativního obchodu s kořením. Při svých cestách dosáhli význačných úspěchů, v roce 1488 dosáhl [[Bartolomeo Diaz]] [[mys Dobré naděje|mysu Dobré naděje]], [[Vasco da Gama]] doplul roku 1498 až do [[Indie]]. Bouře zanesla [[Pedro Álvares Cabral|Pedra Álvares Cabrala]] v roce 1500 na pobřeží [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]], což otevřelo cestu k založení nejvýznamnější portugalské kolonie: [[Brazílie]]. V průběhu 15. a 16. století se z Portugalska stala světová obchodní a námořní velmoc, do konce 17. století získalo četné kolonie v Africe, Americe, Indii a jihovýchodní Asii. Zpočátku ale nemělo zájem na vlastnění rozsáhlých území, kolonie sloužily jako opěrné body při obchodních cestách (portugalské pevnosti střežily již na konci 16. století obchodní cesty od [[Nagasaki]] po [[Lisabon]]). Rozsáhlé kolonizaci také bránil relativně malý počet obyvatel Portugalska, významný proud osadníků směřoval pouze do Brazílie. Úpadek portugalské koloniální říše od 17. století měl souvislost s větší angažovaností Britů, Francouzů a Nizozemců v zámoří, Portugalci nedokázali konkurenci silnějších národů efektivně čelit. Portugalsko si v důsledku [[António de Oliveira Salazar|Salazarovy]] politiky na rozdíl od ostatních evropských zemí udržovalo africké kolonie až do roku [[1975]]. Bývalé portugalské kolonie jsou dnes sdruženy ve [[Společenství portugalsky mluvících zemí]] ([[portugalština|port.]] ''Comunidade dos Países de Língua Portuguesa''). == Smlouva z Tordesillas == Portugalsko učinilo významné objevy v Africe a Asii, poté, co Kryštof Kolumbus v roce 1492 objevil [[Nový svět]], se [[Španělsko]] naopak soustředilo na tuto oblast. V rámci zabránění možných konfliktů byla mezi těmito dvěma zeměmi v roce 1494 podepsána '''Smlouva z Tordesillas''', ve které si rozdělily sféry vlivu ve světě. Demarkační linie byla stanovena na poledníku 1550 km západně od [[Kapverdy|Kapverdských ostrovů]], protilehlý poledník byl určen '''Smlouvou ze Zaragozy''' v roce 1529. V důsledku těchto smluv měla Portugalsku patřit východní část jižní Ameriky, celá [[Afrika]] a téměř celá [[Asie]], zatímco většina Nového světa měla připadnout Španělsku. == Rozmach impéria (1494–1580) == [[Soubor:Sagres Padrão e Bandeira.jpg|left|thumb|Padrão]] Na základě [[Smlouva z Tordesillas|Smlouvy z Tordesillas]] získalo Portugalsko také exkluzivitu v plavbě okolo Afriky, [[Vasco da Gama]] v roce 1498 jako první Evropan doplul okolo Afriky do [[Indie]], kde založil první portugalská stanoviště. Portugalsko se brzy stalo centrem obchodu s Orientem. Malé [[islám]]ské státy ve východní Africe byly buď zničeny nebo přinuceny stát se portugalskými vazaly. [[Pedro Álvares Cabral]] objevil roku 1500 [[Brazílie|Brazílii]], když ho sem zanesla mořská bouře, a založil zde první přechodné osady. Roku 1506 začala okupace [[Sokotra|Sokotry]] a v té samé době také kolonizace [[Cejlon]]u. [[Madagaskar]] byl částečně prozkoumán [[Tristão da Cunha|Tristão da Cunhou]] v roce 1507, tento rok byl též objeven [[Mauricius]]. V roce 1509 vyhráli Portugalci námořní [[bitva u Diu|bitvu u Diu]] (město na západě Indie) proti spojeným silám [[Osmanská říše|osmanských Turků]], místních rádžů, [[benátská republika|benátské republiky]] a [[raguská republika|raguské republiky]]; druhou bitvou u Diu v roce 1538 skončily osmanské ambice v Indii a potvrdilo se výsostné postavení Portugalska v této oblasti. Portugalci na svých obchodních trasách stavěli mnoho opěrných bodů, například v [[Goa (stát)|Goa]], [[Hormuz]]u, [[Malaka (město)|Malace]], [[Kochi]], na [[Moluky|Moluckých ostrovech]], [[Macao|Macau]] a [[Nagasaki]]. Portugalsko dominovalo nejen obchodu mezi Asií a Evropou, ale zabezpečovalo také obchod mezi jednotlivými asijskými regiony – Indií, Indonésií, Čínou a Japonskem. Obchodníky následovali [[jezuité|jezuitští]] misionáři jako např. [[František Xaverský]], šíření křesťanství v Asii však mělo jen malý úspěch. [[Soubor:NanbanCarrack.jpg|thumb|Japonská malba portugalské karavely]] Objevitelské snahy se neomezovaly pouze na Afriku a Asii. Portugalský král [[Manuel I. Portugalský|Manuel I.]] dal svolení k průzkumu severní Ameriky, [[João Fernandes]] ''„Lavrador“'' blíže prozkoumal po něm později pojmenovaný poloostrov [[Labrador]]; bratři [[Miguel Corte-Real|Miguel]] a [[Gaspar Corte-Real]] prozkoumali [[Newfoundland]] a blízké ostrovy. Zájem o severní Ameriku ale v dalších letech upadal, protože podnikání v Africe a Asii bylo mnohem výnosnější. Pobřeží severní Ameriky však zůstalo cílem portugalských rybářů. Jedinou kolonií, kam směřoval příliv portugalských osadníků, byla [[Brazílie]]. Osady byly zakládány v první polovině 16. století, první z nich [[São Vicente]] a [[São Paulo]]. Se vzrůstajícím počtem obyvatel začalo prosperovat pěstování [[cukrová třtina|cukrové třtiny]], které však bylo náročné na pracovní sílu, kterou představovali domorodí [[indián]]ští otroci a černí otroci dovezení z Afriky. Na základě studia starých francouzských map existují teorie, podle nichž objevili jako první Evropané [[Austrálie (kontinent)|australský kontinent]] právě Portugalci, a to při cestách do svých území v [[Indonésie|Indonésii]]. Tyto domněnky jsou ale dodnes sporné. Portugalcům podařilo dobýt [[francouzské kolonie|francouzskou jihoamerickou kolonii]] [[France Antarctique]] existující mezi lety 1555 a 1567, na jejím místě bylo roku [[1565]] založeno [[Rio de Janeiro]]. == Habsburští králové (1580–1640) == Poté, co roku 1578 jako bezdětný zemřel mladý portugalský král [[Sebastián I.]], rozhořel se spor o nástupnictví na portugalský trůn, který byl nakonec úspěšný pro [[Habsburkové|španělské Habsburky]]. Tímto se Španělsko a Portugalsko propojily v šedesát let trvající [[personální unie|personální unii]], tzv. [[Iberská unie|Iberskou unii]]. Na přelomu 16. a 17. století se Portugalci s malými úspěchy pokoušeli kolonizovat pobřeží [[Persie]], ale byli vytlačeni koalicí Peršanů a námořnictva [[britská Východoindická společnost|britské Východoindické společnosti]]. V Americe pokračovala portugalská expanze na západ, již za meze stanovené [[Smlouva z Tordesillas|smlouvou z Tordesillas]]. V roce 1615 byla obsazena [[francouzské kolonie|francouzská kolonie]] [[France Équinoxiale]] situovaná v rovníkové části jižní Ameriky. Velmi vážnou konkurencí Portugalcům začali být [[Nizozemsko|Nizozemci]], kteří si také dělali teritoriální ambice v jižní Americe i jinde po světě, což vyústilo v [[nizozemsko-portugalská válka|nizozemsko-portugalskou válku]]. V první polovině 17. století obsadili Nizozemci severní část [[Brazílie]] s důležitým přístavem [[Recife]], Portugalcům se ale do roku 1654 podařilo dobýt všechna ztracená území zpět. V průběhu 17. století Nizozemsko ovládlo mimo jiné [[Cejlon]], souostroví v dnešní [[Indonésie|Indonésii]] a převzalo trh s [[Japonsko|Japonskem]]. Těmito kroky se portugalská území v Asii redukovala na [[Macao]], [[východní Timor]] a [[Portugalská Indie|Portugalskou Indii]]. == Bohatství Brazílie (1640–1822) == [[Soubor:Brazil-16-map.jpg|left|thumb|upright|Mapa Brazílie z roku 1519]] Malý zájem Španělska na osudu portugalské koloniální říše výrazně přispěl k rozpadu personální unie. V roce 1640 se [[Jan IV. Portugalský|Jan IV.]] prohlásil portugalským králem, čímž začala válka za nezávislost trvající s přestávkami až do roku 1668, kdy byla podepsána [[Lisabonská smlouva (1668)|Lisabonská smlouva]], ve které Španělsko formálně uznalo portugalskou nezávislost. V průběhu 17. století začali Britové vytlačovat ostatní evropské národy z [[Indický poloostrov|Indického poloostrova]], Portugalcům se však podařilo uchovat nečetná území na pobřeží Indie až do [[20. století]]; nejvýznamnější z nich byla [[Goa (stát)|Goa]]. Na portugalské koloniální úsilí v druhé polovině 18. století mělo výrazný vliv ničivé [[zemětřesení]], které zasáhlo [[Lisabon]] v roce 1755 a které si spolu s následným [[tsunami]] vyžádalo život podle některých zdrojů až 100 000 z tehdejších 275 000 obyvatel. Přestože byla Brazílie zprvu ve stínu portugalských aktivit v Asii, stala se brzy jádrem portugalské kolonizace; její bohatství spočívalo především v pěstování [[cukrová třtina|cukrové třtiny]], [[káva|kávy]] a vývozu vzácných dřevin. Až do 17. století se kolonizace omezovala na pobřežní oblasti, [[Amazonie]] připadala podle [[Smlouva z Tordesillas|smlouvy z Tordesillas]] Španělsku, což mělo být potvrzeno objeviteli jako např. [[Francisco de Orellana]], ale samotná španělská kolonizace neprobíhala. Do této oblasti naopak začali pronikat portugalští průzkumníci ([[Bandeirantes]]) za účelem získávání nových otroků pro [[plantáž]]e a později také za kvůli hledání drahých kamenů a vzácných kovů. Tento vývoj vedl k uzavření [[Madridská smlouva (1750)|Madridské smlouvy]], ve které Španělsko uznalo portugalské nároky a formálně převedlo rozsáhlá území v Amazonii a oblasti [[Mato Grosso]] pod Brazílii. [[Soubor:Brasileiros.jpg|thumb|Brazílie je dnes multietnickou společností]] V roce 1693 byla v oblasti [[Minas Gerais]] nalezena ložiska [[zlato|zlata]], čímž se z Brazílie stal největší vývozce zlata na světě. K jejímu bohatství také přispívala zvýšená světová poptávka po cukru a kávě. Obyvatelstvo se od začátků kolonizace zmnohonásobilo, díky dobrovolné imigraci z Evropy (nejen z Portugalska, ale i z dalších zemí) a dovozu černých otroků z Afriky. Na rozdíl od Španělska se Portugalsko nerozhodlo k rozdělení svého teritoria v Americe na menší státy. V roce 1789 byl uskutečněn první pokus na nezávislost Brazílie (po vzoru nově vzniklých [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]]), povstání bylo ale potlačeno. V roce 1808 obsadil Napoleon Bonaparte Portugalsko a portugalský královský dvůr byl následně přesunut do Brazílie. Roku 1815 byla Brazílie povýšena na království a [[Portugalské království|Portugalsko]] se oficiálně stalo [[Spojené království Portugalska, Brazílie a Algarves|Spojeným královstvím Portugalska, Brazílie a Algarves]] ([[portugalština|port.]]''Reino Unido de Portugal, Brasil e Algarves''). Královská rodina se vrátila do Portugalska v roce 1821, v Brazílii zároveň kulminovaly snahy o nezávislost. O rok později prohlásil [[Pedro I. Brazilský]] nezávislost Brazílie, 7. září 1822 byl korunován [[Brazilské císařství|brazilským císařem]]. Na rozdíl od [[španělské kolonie|španělských kolonií]] byla nezávislost Brazílie dosažena bez krveprolití. == Portugalská Afrika (1822–1961) == Do 19. století ztratilo Portugalsko rozsáhlá území v Jižní Americe a Asii. Začalo se tedy soustředit na rozšiřování svých území na jihu Afriky. Z původně přímořských oblastí [[Angola|Angoly]] ([[Portugalská západní Afrika]]) a [[Mosambik]]u ([[Portugalská východní Afrika]]) postupovala kolonizace dále do vnitrozemí Afriky. Portugalci se snažili o propojení těchto dvou kolonií, plány ale narážely na odpor Britů, jejichž cílem bylo vytvoření pásu kolonií od [[Káhira|Káhiry]] po [[Kapské Město]]. V první světové válce hrozili Němci obsazením Mosambiku, Portugalsko následně vstoupilo do války také kvůli obraně svých území v Africe. [[António de Oliveira Salazar]] považoval portugalské kolonie za zámořské provincie, čili nedílnou součást Portugalska, a bránil jejich osamostatňování. == Rozpad impéria (1961–1999) == [[Soubor:Sempreatentos...aoperigo!.jpg|left|thumb|180px|Portugalští vojáci v Angole]] Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] se Portugalsko se rozhodlo bránit vlně [[dekolonizace]] a potlačit snahy o samostatnost kolonií. [[Indie]] v roce [[1954]] provedla invazi do portugalských oblastí [[Dadra a Nagar Haveli]] a v roce [[1961]] do [[Daman a Diu]] a [[Goa (stát)|Goa]]. Náklady a nepopulárnost [[Portugalská koloniální válka|portugalské koloniální války]] mezi lety 1961 a [[1974]] za zachování zámořského impéria nakonec vedlo ke kolapsu [[António de Oliveira Salazar|Salazarova]] režimu. Takzvaná [[Karafiátová revoluce]] vedla nejen k demokratizaci, ale i osamostatnění zámořských území. V Angole i Mozambiku ihned propukly občanské války, znesvářené strany byly podporované [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]] a [[Spojené státy americké|USA]]. Také [[Východní Timor]] v této době vyhlásil nezávislost, ale téměř současně do země vpadla [[Indonésie|indonéská]] vojska, následkem čehož se stal součástí Indonésie, vojenská okupace trvala do roku [[1999]]. Po referendu v roce [[2002]] vyhlásil Východní Timor nezávislost. [[Macao]], poslední zbývající portugalské zámořské území, bylo v roce [[1999]] předáno [[Čínská lidová republika|Číně]], na základě smlouvy uzavřené o dvanáct let dříve. == Rozsah portugalské koloniální říše == {| border="1" style="border-collapse:collapse; border: 1px solid #CCC; width:100%;" align="center" |----- !bgcolor="#FFDEAD" colspan="4" align="center" | '''Portugalská území koloniálního charakteru''' |- ! | Země || Zisk || Ztráta|| Historie |- !bgcolor="#FFEBAD" colspan="4" align="center" | '''''Atlantik''''' |- valign=top | '''''[[Madeira]]''''' ||align="center" | 1419 || align="center" | || kolonie (1580–1834), distrikt (1834–1976), autonomní region (1976 – současnost) |- valign=top | '''''[[Azory]]''''' ||align="center" | 1427 || align="center" | || 1427: objevení Portugalci (jiné zdroje: 1429 nebo 1432), od 1439: osidlování, do 1766 kolonie, poté správa generálním kapitánem (1766–1831), zámořská provincie (1831–1976), autonomní region (1976 – současnost) |- valign=top | [[Svatá Helena (ostrov)|Svatá Helena]] ||align="center" | 1502 || align="center" | kon. 16. stol. || |- !bgcolor="#FFEBAD" colspan="4" align="center" | '''''Afrika''''' |- valign=top | [[Maroko]] ||align="center" | pol. 15. stol. || align="center" | pol. 17. stol. || 1415: dobytí [[Ceuta|Ceuty]], 1471: dobytí [[Tanger]]u, poté dobytí několika dalších měst (mj. [[Safi]], [[El Jadida]], [[Essaouira]]), 1668: předání Ceuty [[Španělsko|Španělsku]] |- valign=top | [[Arguim]]<br /><small>(v dnešní [[Mauritánie|Mauretánii]])</small> ||align="center" | 1448 ||align="center" | 1633 || 1448 (jiné zdroje 1440/1455): stavba pevnosti, 1633: ztráta na úkor [[Nizozemsko|Nizozemska]] |- valign=top | '''''[[Kapverdy]]''''' ||align="center" | 1456/61 ||align="center" | 1975 || 1456: objev východní části, 1461: objev západní části, osídlené od 1462, 1945: nezávislost |- valign=top | [[Svatý Tomáš a Princův ostrov]] ||align="center" | 1471/72 || align="center" | 1975 || mezi 1469 a 1471 objevení Svatého Tomáše, 1472: objevení Princova ostrova, 1493: první úspěšná kolonizace, 1500: první úspěšné osídlení Princova ostrovu, 1641–1648: nizozemská nadvláda, 1648: francouzská nadvláda, 1975: nezávislost |- valign=top | [[Bioko]]<br /><small>(dnes součást [[Rovníková Guinea|Rovníkové Guiney]]) ||align="center" | 1474 ||align="center" | 1778 || 1642 – 1648: nizozemská nadvláda, 1778: postoupení Španělsku |- valign=top | [[Annobón]]<br /><small>(dnešní [[Rovníková Guinea]])</small> ||align="center" | 1474 ||align="center" | 1778 || 1474: objevení, 1778: postoupení Španělsku |- valign=top | '''''[[Benin]]''''' ||align="center" | 1486 ||align="center" | 1852 || od 1852 britský protektorát |- valign=top | [[Ouadane]]<br /><small>(v dnešní [[Mauritánie|Mauretánii]])</small> ||align="center" | 1487 ||align="center" | 16. stol. || |- valign=top | [[Grande Comore]]<br /><small>(největší ostrov [[Komory|Komor]])</small> ||align="center" | 1500 || align="center" | 1505 || |- valign=top | [[Mombasa]] ||align="center" | 1500 || align="center" | 1729 || 1498: objevena Vasco da Gamou, 1593: stavba ''[[Fort Jesus]]'', 1698: dobyta [[Omán]]em, mezi lety 1728–1729 opět portugalská, potom nazpět ománská |- valign=top | [[Malindi]]<br /><small>(město v dnešní [[Keňa|Keni]])</small> ||align="center" | 1500 || align="center" | 1630 || 1498: objeveno Vasco da Gamou |- valign=top | '''''[[Portugalská východní Afrika|Portugalská&nbsp;východní&nbsp;Afrika]]'''''<br /><small>(dnešní [[Mosambik]])</small> ||align="center" | 1502 || align="center" | 1975 || 1498: objevena Vasco da Gamou, 1544: založení [[Maputo|Maputa]], 1885: obsazení vnitrozemí, 1917 – 1918: sever obsazen Německem, 1964 – 1974: válka za nezávislost, 1975: uznání nezávislosti |- valign=top | [[Zanzibar]] ||align="center" | 1503 || align="center" | 1698 || 1698: ztráta na ukor Ománu |- valign=top | [[Barawa]]<br /><small>(město v dnešním [[Somálsko|Somálsku]])</small> ||align="center" | 1506 || align="center" | 1758 || |- valign=top | [[Lamu]]<br /><small>(město v dnešní [[Keňa|Keni]])</small> ||align="center" | 1506 || align="center" | 1698 || |- valign=top | [[Mogadišo]] ||align="center" | zač. 16. stol. || align="center" | 1698 || |- valign=top | [[Portugalské zlaté pobřeží]]<br /><small>(na území dnešní [[Ghana|Ghany]])</small> ||align="center" | zač. 16. stol. ||align="center" | kon. 17. stol. || |- valign=top | [[Madagaskar]] ||align="center" | 1506 || align="center" | 1550 || 1500: [[Diogo Dias]] sem vstoupil jako první Evropan, jižní a jihovýchodní pobřeží ostrova udrželi Portugalci vůči domorodému obyvatelstvu ještě padesát let |- valign=top | '''''[[Portugalská západní Afrika|Portugalská&nbsp;západní&nbsp;Afrika]]'''''<br /><small>(dnešní [[Angola]])</small> ||align="center" | 1575 ||align="center" | 1975 || 1483: objevení území, 1576: založení hlavního města [[Luanda|Luandy]], 1641 – 1648: nizozemská nadvláda, 2. pol. 19. stol.: významné rozšíření do vnitrozemí, 1975: nezávislost |- valign=top | '''''[[Portugalská Guinea]]'''''<br /><small>(dnes [[Guinea-Bissau]])</small> ||align="center" | 1614 ||align="center" | 1974 || 1446: příjezd [[Nuno Tristão]], 1614: založení kolonie ''Cacheu'', 1753: založení kolonie ''Bissau'', 1879: spojení obou kolonií, 1974: nezávislost |- valign=top | [[Ziguinchor]]<br /><small>(v dnešním [[Senegal]]u) ||align="center" | 1645 ||align="center" | 1888 || 1645: založení kolonie, 1888: ztráta na úkor [[Francie]] |- valign=top | [[Ouidah]]<br /><small>(v dnešním [[Benin]]u)</small> ||align="center" | 1680 ||align="center" | 1961 || 1680: stavba pevnosti, která byla krátce nato opuštěna, 1721: stavba nové pevnosti ''São João Baptista d'Ajudá'', 1727: dobyta domorodým obyvatelstvem, 1728: dobyta zpět, 1858: Portugalci se vzdali pevnosti, 1961: anektováno domorodým obyvatelstvem, 1975: uznání anexe |- valign=top | [[Portugalské Kongo]]<br /><small>(dnes [[Cabinda]])</small> ||align="center" | 1883 ||align="center" | 1975 || od 1883 protektorát, od 1956 společný generální guvernér s Angolou, od 1975 se měla stát samostatným státem, byla ale Angolou anektována |- !bgcolor="#FFEBAD" colspan="4" align="center" | '''''Amerika''''' |- valign=top | [[Labrador]] ||align="center" | 1499 || align="center" | 1526 || 1498: objevení, 1499: založení kolonie, 1526: Portugalsko se vzdalo nároků na toto území |- valign=top | '''''[[Brazílie]]''''' ||align="center" | 1500 || align="center" | 1822 || 1500: objevení Brazílie, od 1530: kolonie, 1624–1654: severovýchod obsazen Nizozemci, 1714: vicekrálovství, 1815–1822 personální unie s Portugalskem, 1822: nezávislost |- valign=top | '''''[[Barbados]]''''' ||align="center" | 1536 || align="center" | 1620 || |- valign=top | [[Colonia do Sacramento]]<br /><small>(v dnešním [[Uruguay]]i)</small> ||align="center" | 1680 || align="center" | 1777 || 1680: založení kolonie, v tom samém roce obsazena Španělskem, 1681: předání zpět Portugalsku, 1705–1715: pod španělsko-argentinskou správou (jako země nikoho), 1715–1722: španělsko-argentinská, 1722: spravována z Portugalska, 1735: obsazena Španělskem a sesazení portugalského guvernéra, 1762: španělský útok, 1763: opět portugalská, 1777: postoupení kolonie Španělsku |- valign=top | [[Cisplatina]]<br /><small>(dnešní [[Uruguay]])</small> ||align="center" | 1808? || align="center" | 1822 || 1808: obsazení Portugalskem (jiný zdroj: 1816), 1815–1822: personální unie s Portugalskem, 1822: nezávislost jako součást Brazílie |- valign=top | [[Francouzská Guyana]] ||align="center" | 1809 || align="center" | 1817 || obsazena Portugalskem v průběhu [[napoleonské války|napoleonských válek]] |- !bgcolor="#FFEBAD" colspan="4" align="center" | '''''Blízký východ''''' |- valign=top | [[Bandar Abbás|Gamru]]<br /><small>(dnešní [[Bandar Abbás]])</small> ||align="center" | 16. stol. || align="center" | 1615 || zisk podle různých zdrojů 1506, 1515 nebo 1521, 1615: dobyt [[Persie|Persií]] |- valign=top | [[Sokotra]] ||align="center" | 1506 || align="center" | 1511 || |- valign=top | [[Hormuz]]<br /><small>(město v [[Hormuzský průliv|Hormuzském průlivu]])</small> ||align="center" | 1507 || align="center" | 1622 || 1507: dobytí města a stavba pevnosti ''Forte de Nossa Senhora da Vitória'', 1508: opuštěn, 1515: znovudobytí města, stavba pevnosti ''Forte de Nossa Senhora da Conceição de Ormuz'', 1621: stavba pevnosti ''Forte de Queixome'', 1622: Persie s britskou pomocí město dobyla |- valign=top | [[Maskat]] ||align="center" | 1507 || align="center" | 1650 || [[Vasco da Gama]] zde přistál na své cestě do Indie, 1507: dobytí města, 1523 a 1526: po povstáních město znovu dobyto, 1550–1552: dobyt [[Osmanská říše|osmanskými Turky]], 1581: město zničeno Turky, 1588: znovuvybudování pevnosti Portugalci, 1650: ztráta na úkor [[Omán]]u |- valign=top | colspan=4 | Portugalsko v Ománu vlastnilo ještě několik dalších menších opěrných bodů, mj. [[Suhár]] (1507 – 17. stol.), [[Súr (Omán)|Súr]] (1507 – 17. stol.) nebo [[Kurijat]] (1507–1648). |- valign=top | '''''[[Bahrajn]]''''' ||align="center" | 1521 || align="center" | 1602 || 1602: ztracen na úkor [[Persie]] |- !bgcolor="#FFEBAD" colspan="4" align="center" | '''''[[Portugalská Indie]]''''' |- valign=top | [[Lakadivy]] ||align="center" | 1498 || align="center" | 1545 || 1545: ztráta po rebeliích domorodého obyvatelstva |- valign=top | [[Kochi]] ||align="center" | 1502 || align="center" | 1663 || 1500: přistál zde [[Pedro Álvares Cabral]], 1502: založení obchodního centra, 1503: stavba první evropské pevnosti v Indii (''Fort Manuel''), do 1510 hlavní město Portugalské Indie, 1524: zemřel zde [[Vasco da Gama]], 1663: dobyto Nizozemci |- valign=top | [[Goa (stát)|Goa]] ||align="center" | 1509 || align="center" | 1961 || 1509: dobytí a založení portugalské osady ''Velha Goa'' (''Stará Goa''), 1512: potlačení revolty, 1603 a 1639: odražení nizozemských útoků, konec 17. století: Indové dobyli severní část, 1737–1739: Indové dobyli téměř celou Gou, zkáze zabránil jen příjezd portugalské flotily, 1759: [[Panaji]] se stává hlavním městem, konec 18. století: významné územní zisky, 1799–1813: britská nadvláda, 1961: obsazena Indií, 1974: uznání indické nadvlády Portugalskem |- valign=top | [[Kozhikode]] ||align="center" | 1510 || align="center" | 1663/64 || 1498: v blízkosti přistál poprvé [[Vasco da Gama]] jako první Evropan v Indii, 1507: vyplenění města, 1510: dobytí města, 1512: stavba pevnosti ''Fortaleza de Diu'', 1540: Portugalci získali monopol při obchodu s kořením, 1663/64: ztráta na úkor Nizozemska |- valign=top | [[Chittagong]] ||align="center" | 1528 || align="center" | 1666 || |- valign=top | [[Bombaj]] ||align="center" | 1534 || align="center" | 1661 || 1530 a 1531: vyplenění oblasti Portugalci, 1534: předání oblasti Portugalcům, 1720: dobytí přístavu Indy, 1737–1739: ztráta celého území |- valign=top | ostrov [[Salsette]] ||align="center" | 1534 || align="center" | 1737 || |- valign=top | [[Daman a Diu|Diu]] ||align="center" | 1535 || align="center" | 1961 || 1535: dobytí, místní sultán povolil stavbu portugalské pevnosti a umístění portugalské vojenské posádky v rámci aliance proti [[Mughalská říše|Mughalské říši]], konec 17. století: odražení nizozemských útoků, 1961: dobyto Indií, 1974: uznání indické nadvlády Portugalskem |- valign=top | ostrov [[Surat]] ||align="center" | 1540 || align="center" | 1612 || 1540: dobytí a zničení města Portugalci, stavba pevnosti, 1612: dobytí Anglií |- valign=top | [[Maledivy]] ||align="center" | 1558 || align="center" | 1573 || 1573: ztráta po rebeliích domorodého obyvatelstva |- valign=top | [[Daman a Diu|Damão]] ||align="center" | 1559 || align="center" | 1961 || 1534: Portugalci zničili místní opevnění, 1559: dobytí města Damão, 1588: součást kolonie [[Portugalská Indie]], 1614: dobytí dalších území v oblasti, 1961: anektováno Indií, 1974: uznání indické nadvlády Portugalskem |- valign=top | [[Mangalore]] ||align="center" | 1568 || align="center" | 1763 || 1505: první portugalská pevnost, 1565: podrobení Mangalore, 1568: stavba nové pevnosti, 1695: vypálení města Araby, 1714: návrat Portugalců, 1763: Portugalci vyhnáni Indy |- valign=top | [[Dadra a Nagar Haveli|Dadra]] ||align="center" | 1779 || align="center" | 1954 || 1779: obsazena Portugalci (jiný zdroj – 1785), 1954: místní nacionalisté převzali kontrolu, 1961: oficiálně anektována Indií |- valign=top | [[Dadra a Nagar Haveli|Nagar Haveli]] ||align="center" | 1779 || align="center" | 1954 || 1779: dobytí Portugalci (jiný zdroj – 1783), 1954: místní jednotky převzaly kontrolu, 1961: oficiální anexe Indií |- valign=top | colspan=4 | ''Další města a oblasti:'' [[Kollam]] (1502–1661), [[Kannur]] (1502–1663), [[Nagapattinam]] (1507–1657), [[Pulicat]] (1518–1610), [[Chaul]] (1521–1740), [[Cranganor]] (1523–1661), [[São Tomé de Meliapor]] (1523–1737), [[Baçaím]] (1534-1739), [[Thoothukudi]] (1548–1658), [[Hugli]] (1579–1632), [[Machilipatnam]] (1598–1610) |- !bgcolor="#FFEBAD" colspan="4" align="center" | '''''Jižní a východní Asie''''' |- valign=top | [[Malaka (město)|Malaka]]<br /><small>(město v dnešní [[Malajsie|Malajsii]]</small> ||align="center" | 1511 || align="center" | 1641 || 1509: první návštěva města Portugalci, 1511: dobytí města, 1641: ztráta na úkor Nizozemska |- valign=top | [[Moluky]] ||align="center" | 1512 || align="center" | || [[Ambon]] (1521–1609, ztráta na úkor Nizozemska), [[Bacan]] (1513 – 1851/59/61), [[Bandské ostrovy]] (1512–1621, ztráta na úkor Nizozemska), [[Ternate]] (1513–1575, ztracen po domorodém povstání) |- valign=top | [[Sundy]] ||align="center" | 1512 || align="center" | || [[Adenara]] (? – 1861, předání Nizozemsku), [[Alor]] (16. stol. – 1861, předání Nizozemsku), Flores (1570 – 1861, 1667: části ostrova ztraceny na úkor Nizozemska, 1861: předání Nizozemsku), [[Lembata]] (16. století – 1861, předání Nizozemsku), [[Makassar]] (1512 – 1665, ztráta na úkor Nizozemska), [[Pantar]] (16. století – 1861, předání Nizozemsku), [[Solor]] (1556–1861, 1613–1630: nizozemská nadvláda, 1861: předání Nizozemsku) |- valign=top | '''''[[Cejlon]]''''' ||align="center" | 1517 || align="center" | 1658 || 1505: přistál zde [[Lourenço de Almeida]], 1517: dobytí [[Kolombo|Kolomba]] a stavba pevnosti, 1545: [[Jaffna]] je donucena platit tribut, konec 16. století: další menší územní zisky, 1656 – 1658: dobytí Nizozemci |- valign=top | [[Ningbo]]<br />(v dnešní [[Čínská lidová republika|Číně]]) ||align="center" | 1533 || align="center" | 1545 || 1542: stavba portugalské osady, 1545: zničení osady Číňany, mezi lety 1540 a 1549 stáhnutí Portugalců |- valign=top | '''''[[Macao]]''''' ||align="center" | 1553 || align="center" | 1999 || 1516: Portugalci zde poprvé přistáli, 1553: založení Macaa jako obchodního a misionářského centra, 1557: portugalská správa, ale čínská nadvláda, 1680: první portugalský guvernér, ale Macao stále pod čínskou suverenitou, 1849: Portugalsko vyhlásilo nezávislost Macaa, pol. 19. stol.: menší územní zisky, 1887: Čína uznala dlouhodobé právo Portugalska na vlastnictví Macaa, 1938: další menší územní zisky, 1943–1945: japonský protektorát, 1945: vrácení některých oblastí Číně, 1976: Macao oficiálně čínským teritoriem pod správou Portugalska, 1999: začleněno do [[Čínská lidová republika|Čínské lidové republiky]] |- valign=top | colspan=4 | ''Portugalsko v Čímě vlastnilo ještě několik dalších menších opěrných bodů.'' |- valign=top | [[Nagasaki]] ||align="center" | 1571 || align="center" | 1638 || 1542: Portugalci poprvé dosáhli Japonska, 1571: portugalská obchodní stanice, 1634: stavba umělého ostrova [[Dedžima|Dedžimy]], 1637: místní povstání, 1638: vyhnání Portugalců |- valign=top | '''''[[Portugalský Timor]]''''' ||align="center" | 1586 || align="center" | 1975<br />(2002) || 1512: objevení [[Timor]]u, 1640: začátek nizozemského osidlování západní části ostrova, 1756: západní část Timoru připadla Nizozemsku, 1769: přesunutí hlavního města do [[Dili]], 1975: nezávilost a krátce na to obsazen [[Indonésie|Indonésií]], 1999: správa [[Organizace spojených národů|OSN]] do roku 2002, do konečné samostatnosti v roce 2002 status „závislé území pod portugalskou správou“ |} === Reference === === Literatura === * FELDBAUER, Peter. Estado da India. Die Portugiesen in Asien 1498–1620. Vídeň : Mandelbaum-Verlag, 2003. ISBN 3854760914. * HUYGH, Edith; HUYGH, François-Bernard. Lovci koření na cestě do bájné Indie. Praha : Volvox Globator, 1997. ISBN 80-7207-108-4. * KLÍMA, Jan. Dějiny Portugalska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-903-4. * KLÍMA, Jan. Dekolonizace portugalské koloniální říše. Hradec Králové : Gaudeamus, 2000. ISBN 8070412569. * KLÍMA, Jan. Portugalská koloniální říše. Hradec Králové : [s.n.], 1995. * NEWITT, Malyn. A History of Portuguese Overseas Expansion, 1400–1668. Londýn : Routledge, 2005. ISBN 0-415-23980-X. * OLIVEIRA MARQUES, A. H. de. Geschichte Portugals und des portugiesischen Weltreichs. Stuttgart : Kröner, 2001. ISBN 978-3520385017. * RUSSELL-WOOD, Anthony J. R.. The Portuguese Empire, 1415–1808: A World on the Move. Baltimore : Johns Hopkins University Press, 1998. ISBN 0-8018-5955-7. * SALENTINY, Fernand. Die Gewürzroute. Die Entdeckung des Seewegs nach Asien; Portugals Aufstieg zur ersten europäischen See- und Handelsmacht. Köln : DuMont, 1991. ISBN 3-7701-2743-9. === Související články === * [[Portugalsko]] * [[Kolonialismus]] * [[Zámořské objevy]] * [[Kolonizace]] === Externí odkazy === * [http://www.colonialvoyage.com/ Colonial Voyage – Koloniální historie Holandska a Portugalska (anglicky)] * [http://www.freewebs.com/kolonizace/index.html Freewebs.com – Kolonizace] * [http://www.timelines.info/history/empires_and_civilizations/portuguese_empire/ Timelines – Portuguese Empire (anglicky)] {{Koloniální mocnosti}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Dějiny Portugalska]] [[Kategorie:Portugalské kolonie]]

Návrat na stránku „Portugalské kolonie“.