Írán

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox stát| genitiv = Íránu | úřední název = جمهوری اسلامی ایران<br />(Džomhúrije islámije Írán) | úřední název česky = Íránská islámská republika | vlajka = [[Soubor:Flag of Iran.png|125px]] | článek o vlajce = Íránská vlajka | znak = [[Soubor:Coat of arms of Iran.png|100px]] | článek o znaku = Státní znak Íránu | mapa umístění = [[Soubor:Iran (orthographic projection).png|300px]] | rozloha = 1&nbsp;648&nbsp;195 | rozlmisto = 17 | procent vody = 0,7 | obyvatel = 86&nbsp;758&nbsp;304<br /><small>2022&nbsp;<ref>https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/iran/#people-and-society</ref></small> | obyvmisto = 17 | obyvrok = odhad&nbsp;[[2005]] | hustota = 41 | hustmisto = 128 | HDI = 0,777 | HDIvývoj = růst | HDIvýše = střední | HDIrok = 2007 | HDImísto = 84 | jazyk = [[perština]] (úřední), lúrština, [[kurdština]],<br />[[ázerbájdžánština]], [[arabština]], [[arménština]] | náboženství = [[Ší'itský islám|šíitští]] [[Muslim|muslimové]] 90 %,<br />[[Sunnitský islám|sunnitští]] [[Muslim|muslimové]] 8 %, [[Křesťanství|křesťané]],<br />[[židé]], [[pársové]] | nejvyšší hora = [[Damávand]] | výška nejvyšší hory = 5&nbsp;671 | státní zřízení = islámská republika | hlavní město = [[Teherán]] (تهران) | funkce1 = Prezident | vládce1 = [[Mahmúd Ahmadínedžád]] | funkce2 = Duchovní vůdce | vládce2 = [[Sajjid Alí Chameneí]] | článek o hymně = Íránská hymna | hymna = Sorúd-e mellí-je Džomhúrije islámije Írán | datum vzniku = [[11. únor]]a [[1979]] | způsob vzniku = [[Íránská islámská revoluce|islámská revoluce]] | měna = [[íránský rial]] | kód měny = IRR | ison = 364 | iso3 = IRN | iso2 = IR | mpz = IR | doména = ir | předvolba = +98 | čas = +3:30 }}'''Írán''' ([[Perština|persky]] ایران, původně ''Árjan'', neboli země ''Árjů'') je [[muslim]]ský [[stát]] v&nbsp;[[Jihozápadní Asie|Přední Asii]], dříve nazývaný ''Persie''. Na západě sousedí s&nbsp;[[Irák]]em, na severozápadě s&nbsp;[[Turecko|Tureckem]], [[Arménie|Arménií]] a [[Ázerbájdžán]]em, na severu s&nbsp;[[Turkmenistán]]em, na&nbsp;východě s&nbsp;[[Afghánistán]]em a [[Pákistán]]em. Na jihozápadě je omýván vodami [[Perský záliv|Perského zálivu]] a [[Arabské moře|Arabského moře]], na severu je to moře [[Kaspické moře|Kaspické]]. Počtem 86,7 milionů obyvatel a rozlohou cca 1,6 milionu km² náleží Írán mezi 20 nejlidnatějších a nejrozlehlejších zemí světa. == Dějiny == {{Hlavní článek|Dějiny Íránu}} [[Soubor:Persepolis 24.11.2009 11-49-59.jpg|left|thumb|220px|Ruiny města [[Persepolis]]]] Dnešní Írán se rozkládá na území, v&nbsp;[[čeština|českém]] prostředí dříve označovaném termínem '''Persie''', podle dominantního etnika. Geografická poloha země, vymezená [[Kavkaz]]em na severu, [[Arabský poloostrov|Arabským poloostrovem]] na jihu, [[Indie|Indií]] a [[Čína|Čínou]] na východě a Mezopotámií a [[Sýrie|Sýrií]] na západě, byla od nepaměti natolik exponovaná, že z&nbsp;oblasti učinila dějiště významných historických zvratů a událostí. Ve starověku zde vznikly rozlehlé říše Médů a perských Achaimenovců, o nichž často píší klasičtí řečtí spisovatelé, poté si teritorium podmanil Alexandr Veliký, [[Makedonie (království)|makedonští]] Seleukovci, parthští Arsakovci a perští Sásánovci, až nakonec Persii obsadili a [[Islám|islamizovali]] kočovní [[Arabové]], politicky sjednocení vystoupením [[Mohamed|Muhammadovým]]. Arabští [[chalífát|chalífové]] z&nbsp;rodu Umajjovců a později Abbásovců začlenili íránské kraje do své nadnárodní říše sahající od [[Maroko|Maroka]] až do střední [[Asie]], ale již v&nbsp;9.&nbsp;století se jejich stát začal rozpadat – proces, který byl završen zhruba během sta let. V&nbsp;Persii poté vládly různé dynastie, většinou cizího původu (např. [[Seldžukové]]), a již ve 13. století přišli noví dobyvatelé: [[Mongolové]] v&nbsp;čele s&nbsp;Čingischánem. Ti v&nbsp;oblasti založili tzv.&nbsp;říši&nbsp;ílchánů, zahrnující i [[Irák]] s&nbsp;částí [[Afghánistán]]u, [[Pákistán]]u a [[Turkmenistán]]u, avšak již po století následovalo nové období partikularismu. Po přechodné nadvládě Tamerlána a jeho nástupců se staly vlastními tvůrci novodobého Íránu dynastie [[Safíovci|Safíovců]] a [[Kádžárovci|Kádžárovců]], za&nbsp;nichž také počíná [[Evropa|evropské]] pronikání na Střední východ. === Dynastie Pahlaví === [[Soubor:Rezashah.jpg|thumb|220px|Rezá Šáh Pahlaví (1878–1944)]] Z&nbsp;evropských [[Kolonialismus|koloniálních]] mocností získaly v&nbsp;19. století největší vliv [[Spojené království|Velká Británie]] a [[Rusko]], jež si Persii postupně rozdělily na zájmové sféry. Slabá ústřední vláda v&nbsp;[[Teherán]]u jim v&nbsp;tom nebyla schopná zabránit a ani [[perská revoluce]] z&nbsp;let [[1905]]–[[1911]], která zemi zajistila [[parlament]]arismus, nevedla k&nbsp;důkladné reformě mnohdy archaických správních struktur. V&nbsp;roce [[1921]] povstal proti kádžárovskému šáhu [[Ahmad Šáh|Ahmadovi]] kozácký důstojník, [[plukovník]] [[Rezá Šáh Pahlaví|Rezá Chán]], a poté co soustředil veškerou moc ve svých rukou, dal se zvolit roku [[1925]] novým šáhem pod jménem Rezá Šáh Pahlaví. Za jeho vlády nastala překotná a místy neuvážená modernizace země podle evropského vzoru, prosazovaná diktátorskými metodami. Po vypuknutí [[Druhá světová válka|druhé světové války]] okupovaly Írán Velká Británie a [[Sovětský svaz|SSSR]], což souviselo jednak s&nbsp;vojenskou strategií Londýna i Moskvy, jednak s&nbsp;šáhovou proněmeckou politikou. Obě velmoci také dosadily Íráncům nového vládce – dosavadního [[Korunní princ|korunního prince]] [[Muhammad Rezá Pahlaví|Muhammada Rezu Pahlavího]], absolventa internátní školy ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]]. Pod dohledem okupačních vojsk se ve dnech [[28. listopad]]u až [[1. prosinec|1. prosince]] [[1943]] konala v&nbsp;íránském hlavním městě [[Teheránská konference]] za účasti [[Franklin Delano Roosevelt|Roosevelta]], [[Winston Churchill|Churchilla]] a [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalina]]. Muhammad Rezá Pahlaví po válce umožnil jisté uvolnění politických poměrů a v&nbsp;Íránu se tak na legální bázi zformovaly politické strany. V&nbsp;roce [[1951]] se stal [[Předseda vlády|ministerským předsedou]] vůdce [[Národní fronta (Írán)|Národní fronty]] [[Muhammad Mosaddek]], jehož vláda znárodnila íránský [[Ropa|ropný]] průmysl, kontrolovaný od počátku století Brity. Toto opatření vyvolalo mezinárodní krizi ve vztazích s&nbsp;Velkou Británií (viz [[íránská krize]]) a vyústilo ve [[státní převrat]], zorganizovaný šáhem za podpory [[Ústřední zpravodajská služba|CIA]]. Od té doby vládl Muhammad Rezá Pahlaví diktátorsky pomocí [[Tajná policie|tajné policie]] [[SAVAK]], přičemž zahraničněpoliticky se orientoval na spojenectví s&nbsp;[[Spojené státy americké|USA]]. Jeho autokratické metody a přílišné prosazování západní kultury postavily proti [[Monarchie|monarchii]] téměř celou společnost. === Islámská republika === {{Hlavní článek|Íránská islámská revoluce}} V&nbsp;roce [[1978]] vypukly v&nbsp;celém Íránu rozsáhlé protivládní [[Demonstrace (protest)|demonstrace]], které přerostly v&nbsp;[[Íránská islámská revoluce|revoluci]] a skončily svržením starého režimu. Šáh musel [[16. leden|16. ledna]] [[1979]] odejít do [[exil]]u a mocenské [[vakuum]] vyplnil [[charisma]]tický duchovní, [[ájatolláh]] [[Rúholláh Chomejní]], který se naopak z&nbsp;exilu vrátil. V&nbsp;následujících měsících byly demontovány všechny pilíře šáhovy světské diktatury, [[Referendum|referendem]] schváleno ustavení islámské [[Republika|republiky]] a do [[Ústava|ústavy]] zakomponovány [[Teokracie|teokratické]] prvky. Chomejní postupně prosadil svou politickou doktrínu „o nadvládě teologa“, jež v&nbsp;praxi znamenala, že moc převzalo [[Šíité|šíitské]] duchovenstvo. Jedna diktatura nahradila druhou. Zahraničněpoliticky se nový režim dostal téměř ihned do konfliktu s&nbsp;[[Spojené státy americké|USA]] (viz [[Americká rukojmí v Íránu]]), dosavadním nejužším spojencem, a se sousedním [[Irák]]em ovládaným světskou stranou [[Baas]] [[Saddám Husajn|Saddáma Husajna]]. V&nbsp;roce [[1980]] překročila irácká armáda hranice Íránu a začala [[Irácko-íránská válka|íránsko-irácká válka]], jež trvala osm let a stála zhruba milion lidských životů. Vnější ohrožení Chomejnímu a jeho okolí umožnilo ještě více omezit svobodu ve vnitropolitickém smyslu – popravy byly na denním pořádku. Uzavření míru v&nbsp;roce [[1988]] a Chomejního smrt o rok později nevedly k&nbsp;zásadní změně kursu islamistického vedení Íránu, dílčí korektury ve vnitřní politice však přece jen proběhly. V&nbsp;osobě [[Sajjid Alí Chameneí|Alího Chameneího]], nového vůdce země, se dostala do popředí osobnost, jež neměla zdaleka takovou autoritu jako Chomejní, což umožnilo vzrůst reálné moci formální hlavy státu – [[prezident]]a. V&nbsp;politice se začali více angažovat lidé spíše pragmatičtí, zaměření na ekonomiku a poválečnou obnovu infrastruktury, a sami Íránci projevovali nyní mnohem hlasitěji nespokojenost s&nbsp;vývojem své země – jejich mínění musel brát režim vážně. V&nbsp;roce [[1997]] byl zvolen prezidentem umírněný duchovní [[Muhammad Chátamí]], pod jehož vedením započal pokus o liberalizaci režimních struktur. Byla zmírněna [[cenzura]], v&nbsp;[[tisk]]u se po dlouhé době objevovaly kritické hlasy na adresu vlády a reformní strany navíc triumfovaly v&nbsp;parlamentních volbách v&nbsp;roce [[2000]]. Konzervativní kruhy kladly tomuto vývoji od počátku silný odpor, a protože moc prezidenta i parlamentu je v&nbsp;Íránu omezená, podařilo se reálně docílit jen málo změn. V&nbsp;roce [[2004]] nakonec vládnoucí konzervativci eliminovali volebními manipulacemi oponenty v&nbsp;parlamentu a o rok později získali vítaného spojence v&nbsp;novém konzervativním prezidentu [[Mahmúd Ahmadínedžád|Mahmúdu Ahmadínedžádovi]], známém svými výpady proti [[Izrael]]i. Současná situace v&nbsp;Íránu je komplikovaná – velká část společnosti si přeje změny, není však prozatím sil, které by je politicky mohly prosadit. V&nbsp;oblasti zahraničních vztahů vzrostlo poslední dobou napětí se Spojenými státy, především kvůli podezření, že Írán usiluje o získání [[Jaderná zbraň|jaderné zbraně]]. == Geografie == [[Soubor:Damavand3.jpg|thumb|220px|Hora [[Damávand]] – nejvyšší bod v Íránu]] [[Soubor:Iran topo en.jpg|thumb|220px|Topografická mapa Íránu]] Írán je [[Seznam států světa podle rozlohy|sedmnáctou největší zemí světa]] po [[Libye|Libyi]] a před [[Mongolsko|Mongolskem]]. Sdílí hranice s&nbsp;[[Ázerbájdžán]]em (432&nbsp;km) a [[Arménie|Arménií]] (35&nbsp;km) na severozápadě, s&nbsp;[[Turkmenistán]]em (992&nbsp;km) na severovýchodě, s&nbsp;[[Pákistán]]em (909&nbsp;km) a [[Afghánistán]]em (936&nbsp;km) na východě a s&nbsp;[[Turecko|Tureckem]] (499&nbsp;km) a [[Irák]]em (1&nbsp;458&nbsp;km) na západě. Jeho hranice dále vymezuje [[Kaspické moře]] na severu a [[Perský záliv|Perský]] a [[Ománský záliv]] na jihu. Nejsevernější bod Íránu leží na 39° 47' severní šířky a nachází se tak zhruba na stejné úrovni jako [[Palma de Mallorca]] ve [[Španělsko|Španělsku]]. Nejjižnější bod je na 25° severní šířky, což odpovídá poloze města [[Dohá]] v&nbsp;[[Katar]]u. Íránské krajině dominují rozlehlá [[Pohoří|horstva]], mezi nimiž je spousta různých proláklin a náhorních plošin. Nejhornatější je zalidněná západní část s&nbsp;pohořími jako [[Kavkaz]], [[Zagros]] a [[Elborz]] (nejvyšší hora Íránu: [[Damávand]] s&nbsp;5671&nbsp;m). Východní část země tvoří hlavně neobydlené [[Poušť|pouště]] jako [[Dašt-e Kavír]], občas zpestřené slaným jezerem. Jediné rozlehlejší roviny se rozkládají na pobřeží [[Kaspické moře|Kaspického moře]] a na severním konci Perského zálivu. Vodních toků je především ve vnitrozemí málo, většina z&nbsp;nich ústí do bezodtokových jezer a některé z&nbsp;nich v&nbsp;létě úplně vysychají. === Podnebí === [[Soubor:Persian Leopard sitting.jpg|thumb|220px|Levhart perský]] Pro Írán je typické [[Subtropický podnebný pás|subtropické podnebí]] s&nbsp;výraznou kontinentalitou, na jihu pak horké a suché podnebí [[Tropický podnebný pás|tropického]] charakteru. Průměrná teplota činí v&nbsp;lednu 2–19 [[Stupeň Celsia|°C]], v&nbsp;červenci 25–32 [[Stupeň Celsia|°C]]. [[Srážky]] od západu k&nbsp;východu ubývají, nejvíce jich spadne v&nbsp;oblastech u [[Kaspické moře|Kaspického moře]] (ročně až 2.000&nbsp;mm). Nejsušší jsou kraje u slaných jezer ve vnitrozemí, zatímco v&nbsp;pouštích při jižním pobřeží dochází v&nbsp;noci ojediněle k&nbsp;tvorbě [[Mlha|mlhy]]. Na horách v&nbsp;severních oblastech země a náhorních plošinách na severozápadě v&nbsp;zimě [[Sníh|sněží]]. === Fauna a flora === Zhruba 53 % území Íránu zabírají [[Poušť|pouštní]] oblasti, 27 % [[Pastvina|pastviny]], 9 % [[Zemědělství|zemědělská]] půda (75.620&nbsp;km² je zavlažováno), 11 % [[les]]y. Mezi [[strom]]y převažuje [[dub]], [[jalovec]], [[habr]], [[jasan]] a [[javor]], na jihu [[myrta]], [[mandloň]] a [[ořešák]]. Z&nbsp;[[Živočichové|živočichů]] je běžná [[antilopa středoasijská]], [[gazela perská]], [[jelen maral]], [[rys ostrovid]], [[vlk]], [[muflon]], [[koza bezoárová]], [[Sysel obecný|sysel]], [[frček]], [[dikobraz]], [[Netopýři|netopýr]] a [[varan]]. K&nbsp;tomu přistupuje řada druhů [[ptáci|ptáků]], [[hmyz]]u a [[Hadi|hadů]]. Za posledních sto let byli zcela vyhubeni někteří typičtí zástupci [[Savci|savců]] – mj. i perské národní zvíře [[lev]]. Teprve poslední dobou se podnikají opatření v&nbsp;oblasti ochrany [[Životní prostředí|životního prostředí]]. V&nbsp;Íránu je 16 [[Národní park|národních parků]] o celkové rozloze 1.649.771 [[Hektar|ha]], přičemž první národní park vznikl již v&nbsp;roce [[1957]]. [[Přírodní rezervace|Rezervací]] je v&nbsp;celé zemi celkem 33. == Demografie == [[Soubor:Iran ethnoreligious distribution 2004.jpg|thumb|220px|Etno-náboženská mapa Íránu]] V&nbsp;Íránu žijí lidé mnoha vyznání a etnického původu, stmelení perskou kulturou. Peršané, tvůrci starověké perské říše, jsou nejpočetnější složkou populace. Sedmdesát procent Íránců je potomky [[Árjové|árjských]] (indoevropských) kmenů, které začaly do dnešního Íránu migrovat ze [[Střední Asie]] v&nbsp;4. tisíciletí př. n. l. Většina obyvatel hovoří jedním z&nbsp;íránských jazyků, mezi které patří i oficiální jazyk země, [[perština]]. Nejvýznamnějšími etnickými skupinami jsou [[Peršané]] (51 %), [[Ázerbájdžánci]] (24 %), Gílánci a Mázanderánci (8 %), [[Kurdové]] (8 %), [[Arabové]] (3 %), Lúrové (2 %) a Turkmeni (2 %). Počet obyvatel Íránu dramaticky vzrostl během druhé poloviny [[20. století]] a roku [[2007]] překročil hranici 71 milionů. [[Gramotnost]] je 79 %. Íránci se v&nbsp;průměru dožívají 70,56 let, u žen je toto číslo 72,07, u mužů 69,12. Průměrný věk činí v&nbsp;současnosti 26 let u žen a 25,6 let u mužů (celkový průměr 25,8 let). V&nbsp;roce [[2007]] vzrostl počet obyvatelstva o zhruba 0,66 %. === Náboženství === Většina obyvatel Íránu je [[muslim]]ského vyznání, 90 % Íránců se hlásí k&nbsp;[[Šíité|šíitské]] větvi [[islám]]u, 8 % k&nbsp;[[Sunnité|sunnitské]] větvi. Zbylá dvě procenta tvoří vyznavači nemuslimských [[náboženství]]: [[Bahá'í]], mandaeismu, [[hinduismus|hinduismu]], jazídismu, jarsánismu, [[Zoroastrismus|zoroastrismu]], [[Judaismus|judaismu]] a [[křesťanství]]. Poslední tři zmíněná náboženství jsou oficiálně uznávaná a chráněná a mají vyhrazená místa v&nbsp;íránském [[parlament]]u. == Státní zřízení == Od [[Íránská islámská revoluce|revoluce]] v&nbsp;roce [[1979]] je Írán islámskou republikou v&nbsp;čele s&nbsp;titulární hlavou státu – [[prezident]]em (v&nbsp;současnosti je jím [[Mahmúd Ahmadínedžád]]). Skutečnou moc v&nbsp;zemi má však v&nbsp;rukou [[rahbar]], tedy duchovní vůdce, jehož volí tzv. [[Rada expertů]] na doživotí (od roku [[1989]] je jím [[Sajjid Alí Chameneí]]). Duchovní vůdce má právo jmenovat nejvyšší soudce, je vrchním velitelem ozbrojených sil a jmenuje [[Radu dohlížitelů]], instituci, již lze označit za jakýsi [[ústavní soud]] s&nbsp;rozšířenými pravomocemi. Prezident, volený obyvatelstvem na čtyři roky, stojí v&nbsp;čele vlády, avšak duchovní vůdce má právo jej z&nbsp;úřadu odvolat. [[Zákonodárná moc|Zákonodárnou moc]] má jednokomorové Islámské poradní shromáždění (''Madžlis-e šúrá-je islámí''), jehož 290 členů je voleno obyvatelstvem (kromě let [[2000]]–[[2004]] v&nbsp;něm vždy dominovaly konzervativní síly). Shromáždění je nezávislé na výkonné moci a nelze ho zásahem prezidenta rozpustit. [[Volební právo]] mají [[Občanství|občané]] již od 15 let věku, kromě poslanců a prezidenta se volí ještě 86 členů Rady expertů. [[Soubor:Ali Khamenei crop.jpg|thumb|250px|Duchovní vůdce Íránu,<br />[[ájatolláh]] [[Sajjid Alí Chameneí|Alí Chameneí]]]] '''Rozložení sil v&nbsp;madžlisu (parlamentu)<br /> po volbách z&nbsp;14. března a 26. dubna 2008''' {| border="1" cellpadding="4" cellspacing="1" style="margin: 1em 1em 1em 0; background: #f9f9f9; border: 1px #aaa solid; text-align:right; border-collapse: collapse; font-size: 95%;" !style="background-color:#E9E9E9" align=center| Politická příslušnost !style="background-color:#E9E9E9" align="center"| Počet křesel !style="background-color:#E9E9E9" align=center| Procenta |- | Radikální konzervativci | 117 | 40,3 |- | Kritičtí konzervativci | 53 | 18,3 |- | Reformisté | 46 | 15,8 |- | Nezávislí | 71 | 24,5 |- | Arménská menšina | 2* (k&nbsp;Nezávislým) |- | Chaldejská a asyrská menšina | 1 |- | Židovská menšina | 1 |- | Zarathuštrovci | 1 |- | '''Celkem''' | 290 | 100 |} == Správní členění == Írán se dělí na 31 [[Íránské provincie|provincií]] (''ostán''), z&nbsp;nichž každou spravuje guvernér (استاندار, ''ostándár''). Provincie se dále dělí na okresy (''šahrestán''), okrsky (''bachš'') a podokrsky (''dehestán''). [[Soubor:IranNumbered.png|right|300px|Íránské provincie]] Mapa nezobrazuje nejjižnější ostrovy provincie [[Hormozgán]] (číslo 20). {| style="background:transparent;" |- valign="top" | {| style="background:transparent; font-size:90%;" | 1. || [[Teheránská provincie|Teherán]] (تهران Tehrān) |- | 2. || [[Qom]] (قم Qom) |- | 3. || [[Markazí]] (مرکزی Markazī) |- | 4. || [[Provincie Kazvín|Kazvín]] (قزوین Qazvīn) |- | 5. || [[Gílán]] (گیلان Gīlān) |- | 6. || [[Ardabíl]] (اردبیل Ardabīl) |- | 7. || [[Zandžán]] (زنجان Zanjān) |- | 8. || [[Východní Ázerbájdžán]] (آذربایجان شرقی Āzarbāījān-e Sharqī) |- | 9. || [[Západní Ázerbájdžán]] (آذربایجان غربی Āzarbāījān-e Gharbī) |- | 10. || [[Provincie Kurdistán|Kurdistán]] (کردستان Kordestān) |} | {| style="background:transparent; font-size:90%;" | 11. || [[Hamadán (provincie)|Hamadán]] (همدان Hamadān) |- | 12. || [[Kermánšáh (provincie)|Kermánšáh]] (کرمانشاه Kermānshāh) |- | 13. || [[Ílám]] (ایلام Īlām) |- | 14. || [[Lorestán]] (لرستان Lorestān) |- | 15. || [[Chúzistán]] (خوزستان Khūzestān) |- | 16. || [[Čahármahál a Bachtijárí]] (چهارمحال و بختیاری Chahārmahāl va Bakhtiyārī) |- | 17. || [[Kohgíluje a Bójer-Ahmad]] (کهگیلویه و بویراحمد Kohgīluyeh va Bōyer-Ahmad) |- | 18. || [[Búšehr (provincie)]] (بوشهر Būshehr) |- | 19. || [[Fárs]] (فارس Fārs) |- | 20. || [[Hormozgán]] (هرمزگان Hormozgān) |} | {| style="background:transparent; font-size:90%;" | 21. || [[Sístán a Balúčistán]] (سیستان و بلوچستان Sīstān va Balūchestān) |- | 22. || [[Kermán (provincie)|Kermán]] (کرمان Kermān) |- | 23. || [[Provincie Jazd|Jazd]] (یزد Yazd) |- | 24. || [[Isfahán (provincie)|Isfahán]] (اصفهان Esfahān) |- | 25. || [[Semnán]] (سمنان Semnān) |- | 26. || [[Mázandarán]] (مازندران Māzandarān) |- | 27. || [[Golestán]] (گلستان Golestān) |- | 28. || [[Severní Chorásán]] (خراسان شمالی Khorāsān Shamālī) |- | 29. || [[Chorásán Razaví]] (خراسان رضوی Khorāsān Razavī) |- | 30. || [[Jižní Chorásán]] (خراسان جنوبی Khorāsān Janūbī) |- | 31. || [[Alborz (provincie)|Alborz]] (استان البرز [[Alborz (provincie)|Alborz]]) |} | |} == Ozbrojené síly == [[Soubor:Iranian kilo class submarine.jpg|thumb|220px|Jedna z&nbsp;[[Ponorka|ponorek]] [[Třída Kilo|třídy Kilo]], nakoupených v&nbsp;[[Rusko|Rusku]]]] Íránská armáda se stále ještě nachází ve fázi budování, jejímž smyslem je vyrovnat ztráty z&nbsp;dob [[Irácko-íránská válka|íránsko-irácké války]] v&nbsp;osmdesátých letech. Podle odhadů [[Spojené státy americké|amerických]] expertů zničil [[Irák]] během osmi let válčení 20 až 40 % íránských vojenských kapacit, technických i lidských. V&nbsp;oblasti početního stavu úderných jednotek je proces obnovy již dávno ukončen a totéž se patrně týká pozemních obranných systémů, kde jde spíše o otázku jejich modernizace než o jejich množství. Naopak v&nbsp;případě [[Íránské vojenské letectvo|íránského vojenského letectva]], jehož ztráty za války byly značné, a ještě více [[Válečné loďstvo|námořnictva]] je situace opačná – na tomto poli je Írán vzhledem ke svému regionálnímu významu dosud vyzbrojen nedostatečně. Jednou z&nbsp;příčin je [[embargo]] řady států na vývoz špičkové vojenské techniky do země, což vládu nutí nakupovat [[Zbraň|zbraně]] jinde, především v&nbsp;[[Rusko|Rusku]], [[Čínská lidová republika|Číně]] a [[Severní Korea|Severní Koreji]]. Z&nbsp;organizačního hlediska se vojsko dělí na regulérní armádu, ''arteš'', a [[Íránské revoluční gardy|revoluční gardy]], ''pásdárán''. Celkový počet vojáků v&nbsp;aktivní službě se odhaduje na 545&nbsp;000, k&nbsp;tomu přistupuje ještě kolem 350&nbsp;000 osob v&nbsp;záloze. Vrchním velitelem je od dob islámské revoluce duchovní vůdce a v&nbsp;součinnosti s&nbsp;ním působí [[Nejvyšší rada národní bezpečnosti]], která je vrcholným grémiem zabývajícím se bezpečnostní problematikou; [[Ministerstvo obrany Íránu|ministerstvu obrany]] přísluší hlavně správní záležitosti. === Kosmický program === Dne [[4. únor]]a [[2008]] prezident [[Mahmúd Ahmadínedžád]] slavnostně otevřel vesmírné kontrolní středisko,<ref>[http://blisty.cz/2008/2/4/art38761.html Írán provedl test odpalovací rampy a otevřel vesmírné kontrolní středisko]</ref> které o rok později, [[3. únor]]a [[2009]], vyslalo do [[vesmír]]u první [[Družice|družici]] ''Omid'' vlastní výroby (první družici vyslal Írán na oběžnou dráhu již v&nbsp;roce [[2005]], ta byla ruské výroby).<ref>[http://aktualne.centrum.cz/zahranici/blizky-vychod/clanek.phtml?id=628631 Írán vyslal do vesmíru první satelit vlastní výroby]</ref> == Hospodářství == [[Soubor:TCarpet2.jpg|thumb|220px|Odhaduje se, že je v Íránu 1,2 mil. tkadleců, kteří vyrábí [[Perský koberec|koberce]] pro domácí trhy i vývoz.<ref>[http://www.presstv.com/Detail.aspx?id=74845&sectionid=351020102 Press TV – Iran to form carpet export consortium (anglicky)]</ref>]] Íránské hospodářství podléhá z&nbsp;větší části [[stát]]ní kontrole, v&nbsp;soukromých rukou se nacházejí pouze menší podniky. Nejdůležitějším ekonomickým odvětvím je [[těžební průmysl]], zpracovávající bohatá ložiska [[Ropa|ropy]] a [[Zemní plyn|zemního plynu]] na západě země. Kromě toho mají význam ještě [[textilní průmysl]], [[zemědělství]] a produkce [[cement]]u a [[Stavební hmota|stavebních hmot]].<ref>[http://www.businessinfo.cz/cz/sti/iran-zahranicni-obchod-zeme/6/1000419/ Ekonomické údaje o Íránu jsou zveřejněny v&nbsp;BusinessInfo.cz]</ref> V&nbsp;Íránu je zhruba 23,68 milionu obyvatel v&nbsp;produktivním věku, ale úroveň vzdělání je dosud nízká. Dle oficiálních údajů dosahuje [[nezaměstnanost]] zhruba 15 % (stav z&nbsp;roku [[2007]]), ve skutečnosti je však nezaměstnaností tak či onak postiženo přes 50 % obyvatel. Sektor [[Služba|služeb]] včetně početného [[Správa|správního]] aparátu zahrnuje 45 % pracovních míst, v&nbsp;zemědělství a průmyslu je tento poměr 30, resp. 25 %. <center><gallery> File:TEPIX.PNG|[[Tehran Stock Exchange|TSE]] měla jedny z nejlepších výsledků na světových burzách v posledním roce<ref>[http://news.bbc.co.uk/1/hi/business/3129995.stm BBC News – Iran blocks share price gains (anglicky)]</ref><ref name="businessweek1">[http://www.businessweek.com/news/2010-07-26/tehran-exchange-trades-futures-to-attract-investors.html Tehran Exchange Trades Futures to Attract Investors (anglicky)]</ref> File:IranprovincesGDP.jpg|Podíl íránských provincíí na [[Hrubý domácí produkt|HDP]]. [[Teherán]] vykazuje 45% íránského průmyslu.<ref>[http://csis.org/files/media/csis/pubs/081006_iran_nuclear.pdf CSIS: The US, Israel, the Arab States and a Nuclear Iran]</ref> File:Iran oil exports 1385 en.jpg|Mapa íránského vývozu </gallery></center> === Energetika a jaderný program === [[Soubor:Rafabadan.jpg|thumb|220px|Írán vyrábí 60–70% svých průmyslových zařízení na domácí půdě, včetně rafinerií, tankerů, těžebních věží, ropných plošin a výzkumných zařízení.<ref>[http://www.shana.ir/155561-en.html SHANA: Share of domestically made equipments on the rise]. Retrieved July 26, 2010.</ref>]] V&nbsp;roce [[2005]] dosahovala kapacita íránských [[Elektrárna|elektráren]] 41&nbsp;000 [[watthodina|megawatthodin]] [[Elektrická energie|elektrické energie]]. Jako palivo se využívá především ropa, tedy cenný vývozní artikl, proto se plánuje výstavba cca 20 [[Jaderná elektrárna|jaderných elektráren]] a zařízení na produkci [[Jaderné palivo|jaderného paliva]]. Podle prohlášení nového prezidenta Íránské organizace pro atomovou energii [[Ferejdún Abbásí Davání|Ferejdúna Abbásího Daváního]] z&nbsp;jara 2011 postaví Írán v&nbsp;nejbližších letech čtyři až pět výzkumných reaktorů (výkon 10 až 20 MW), které budou spalovat [[uran (prvek)|uran]] obohacený na 20 %. Je tedy nutné postavit i zařízení na obohacování uranu. Účelem těchto jaderných zařízení bude získat zkušenosti pro stavbu a provoz elektráren.<ref>[http://atominfo.cz/2011/04/iran-hodla-postavit-4-az-5-vyzkumnych-reaktoru-a-vyrabet-pro-ne-palivo-s-20-obohacenim/ Blízká budoucnost íránského jaderného výzkumu]</ref> Dostatek uranu pro trvalý provoz výzkumného reaktoru TRR v&nbsp;Teheránu (původně americká konstrukce, později upravená pro použití paliva obohaceného na 20 %) bude pravděpodobně vyroben v&nbsp;průběhu jednoho roku, továrna na výrobu palivových článků v&nbsp;Isfahánu je rovněž schopna zahájit provoz.<ref>[http://atominfo.cz/2011/04/iran-dokonci-obohacovani-uranu-pro-potreby-vyzkumnych-reaktoru-do-brezna-pristiho-roku/ Írán dokončí obohacování uranu pro potřeby výzkumných reaktorů do března příštího roku | Atomová energie, zpravodajství - portal Atominfo.cz]</ref> === Těžební průmysl === Na íránském území se podle odhadů nachází 10–11 % světových zásob [[Ropa|ropy]].<ref>Ropu v&nbsp;Persii objevil v&nbsp;roce [[1908]] britský podnikatel William Knox D'Arcy, který následujícího roku založil Anglo-Persian Oil Company – pozdější Anglo-Iranian Oil Company a dnešní British Petroleum. Viz Farah Pahlaví, ''Paměti'', Praha 2004, s. 371–372, pozn. 7.</ref> Země disponuje zásobami černého zlata v&nbsp;celkovém množství zhruba 18 miliard [[Tuna|tun]], což ji řadí na třetí místo ve světovém měřítku. U [[Zemní plyn|zemního plynu]] je to dokonce místo druhé (27 bilionů&nbsp;m³, podle některých pramenů dokonce 940 bilionů&nbsp;m³). V&nbsp;těžbě ropy a zemního plynu byl Írán v&nbsp;roce [[2005]] na čtvrtém, resp. šestém místě na světě (200 milionů tun ropy, 80 miliard&nbsp;m³ plynu). Velká část tamních ropných polí byla objevena ve čtyřicátých a padesátých letech, a jakmile Spojené státy dosáhly roku [[1972]] [[ropný vrchol|ropného vrcholu]], získala postupně ložiska v&nbsp;Íránu i v&nbsp;celé oblasti [[Blízký východ|Blízkého východu]] velký [[Geopolitika|geopolitický]] význam. Po vážném ochromení v&nbsp;důsledku druhého [[Ropný šok|ropného šoku]] v&nbsp;polovině sedmdesátých let a [[Íránská islámská revoluce|islámské revoluci]] v&nbsp;roce [[1979]] zajišťuje dnes těžební průmysl denní produkci v&nbsp;průměru 3,979 milionů [[barel]]ů ropy, což obnáší zhruba 632,7 milionů [[litr]]ů. Z&nbsp;toho je určeno 1,425 milionu barelů (226,6 milionů litrů či 0,194 milionu tun) pro vlastní potřebu (ročně to je asi 71 milionů tun), zbylých 2,5 milionů barelů (ročně 910 milionů barelů) se vyváží do zahraničí. Spotřeba ropy pro vlastní potřebu se od roku [[1980]] ztrojnásobila a odpovídajícím způsobem rostl i export – výdaje s&nbsp;tím spojené dosáhly roku [[2006]] částky 4 miliardy [[Americký dolar|dolarů]]. Nadále jsou subvencovány ceny [[benzín]]u (litr stojí v&nbsp;přepočtu 8 [[eurocent]]ů), parlament však vzhledem k&nbsp;finanční krizi již rozhodl o změnách. Dne [[17. únor]]a [[2008]] byla na ostrově [[Kiš]] v&nbsp;provincii [[Hormozgán]] otevřena [[Íránská ropná burza]] (IOB), na níž se místo obvyklých [[petrodolar]]ů začíná obchodovat v&nbsp;[[Petroeuro|petroeurech]] – trend, související se stabilním postavením [[Euro|eura]] jako mezinárodního platidla, ale i s&nbsp;krizí ve vztazích s&nbsp;[[Spojené státy americké|USA]] v&nbsp;poslední době. [[Soubor:Iran oil map.png|thumb|270px|Rozložení ložisek ropy v&nbsp;Íránu]] {| class="wikitable" |+Nejvýznamnější íránská ropná pole na pevnině !Lokalita ![[Barel|bbl]]/d |- |[[Ahváz]]-Asmarú |700.000 |- |[[Gačsarán]] |560.000 |- |[[Márún]] |520.000 |- |[[Bangestán]] (produkce má vzrůst na více než 550.000) |cca 245.000 |- |[[Ághádžarí]] |200.000 |- |[[Karandž]]-Pársí |200.000 |- |[[Rag-e Safíd]] |180.000 |- |[[Bibi-Hakímé]] |130.000 |- |[[Pázanán]] |70.000 |} === Zemědělství === Navzdory tomu, že íránská krajina je velmi hornatá, zahrnuje [[Zemědělství|zemědělsky]] využívaná půda 9 % rozlohy země, přičemž ovšem třetina ploch musí být uměle zavlažována. Nejdůležitějšími produkty jsou [[pšenice]], [[rýže]], [[Sacharóza|cukr]], [[bavlna]], [[ovoce]], [[Oříšek (plod)|ořechy]], [[datle]], [[Ovčí vlna|vlna]] a [[kaviár]]. Od revoluce v&nbsp;roce [[1979]] se na 200&nbsp;000 [[hektar]]ech půdy pěstují vzhledem k&nbsp;[[islám]]skému zákazu [[alkoholický nápoj|alkoholu]] především stolní odrůdy [[Réva vinná|vinné révy]], nevhodné k&nbsp;výrobě [[Víno|vína]]; vzrostla rovněž produkce [[Rozinky|rozinek]], kde je Írán po [[Turecko|Turecku]] druhým největším exportérem na světě. === Export a import === V&nbsp;roce [[2005]] vyvezl Írán do zahraničí produkty a zboží v&nbsp;hodnotě 55,25 miliard [[dolar]]ů. Největšími obchodními partnery byly v&nbsp;roce [[2004]] [[Japonsko]] (kam směřovalo 18,4 % exportu), [[Čína]] (9,7 %), [[Itálie]] (6 %), [[Jihoafrická republika]] (5,8 %), [[Jižní Korea]] (5,4 %), [[Tchaj-wan|Tchai-wan]] (4,6 %), [[Turecko]] (4,4 %) a [[Nizozemsko]] (4 %). Mezi exportními artikly převažuje [[ropa]], jejíž současné vysoké ceny dovolují íránské vládě subvencovat průmysl a snižovat schodek státního rozpočtu. Íránský import dosáhl v&nbsp;roce [[2005]] částky zhruba 42,5 miliard dolarů. Hlavními dovozci byly v&nbsp;roce [[2004]] [[Německo]] (12,8 %), [[Francie]] (8,3 %), [[Itálie]] (7,7 %), [[Čína]] (7,2 %), [[Spojené arabské emiráty]] (7,2 %), [[Jižní Korea]] (6,1 %) a [[Rusko]] (5,4 %). 15. ledna 2013 prohlásil íránský ministr ekonomiky Sejed Šamsedí Hosejní, že íránská republika hodlá postupně zcela vyloučit ze zahraničních obchodních transakcí západní měny, zejména [[euro]] a [[americký dolar]].<ref>[http://stratrisks.com/geostrat/10380 Iran plans to exclude dollar, euro from foreign transactions: minister]</ref> Zejména ve zbavování se vlivu dolaru jde o dlouhodobější trend. == Kultura == [[Soubor:Teatreshahr11.jpg|thumb|left|Městské divadlo v Teheránu, nevětší [[auditorium]] v západní Asii]] {| class="wikitable" align="right" |- bgcolor=#DDDDDD | colspan=8 align="center" | '''Íránská kinematografie''' |- style="background:#efefef" align="center" ! Rok ! Počet filmů |- align="center" | 1975 || 68 |- align="center" | 1985 || 42 |- align="center" | 1995 || nezjištěno |- align="center" | 2005 || 26 |} Od středověku je Persie známa především díky svým [[básník]]ům, ať už jde o [[Firdausí]]ho, [[Háfiz]]e či [[Sa'dí]]ho. Také pohádky [[Tisíc a jedna noc|Tisíce a jedné noci]] spojuje většina Evropanů jednoznačně s&nbsp;perským prostředím, třebaže jejich nejstarší vrstva je [[Indie|indického]] původu – Peršané jen celý soubor rozšířili a zprostředkovali západu. V&nbsp;[[malířství]] je proslulá [[perská miniatura]], která zvláště za [[Safíovci|Safíovců]] dosáhla dokonalosti forem a barev. Sakrální [[architektura]] vychází z&nbsp;[[Arabové|arabských]] i perských vzorů a její stylové prvky lze najít od [[Indie]] až po středoasijské republiky bývalého [[Sovětský svaz|SSSR]]. Moderní [[íránská literatura]] se do širšího povědomí zapsala méně, ačkoli ji reprezentují takové osobnosti jako např. Nímá Júšídž (1897–1960), novátorský básník, jenž zavrhl časomíru a prosazoval volný [[verš]]. V&nbsp;současnosti je zejména u mladé generace populární autorka [[komiks]]ů [[Marjane Satrapiová]] (* [[1969]]), žijící v&nbsp;exilu ve [[Francie|Francii]] (autobiografický komiks ''Persepolis'', který byl posléze i zfilmován<ref>[http://www.csfd.cz/film/230517-persepolis/ Persepolis / Persepolis (2007) | ČSFD.cz]</ref>). Íránská [[kinematografie]], jejíž počátky jsou spjaty s&nbsp;osobou [[režisér]]a [[Abdulláh Sepanta|Abdulláha Sepanty]], je často ceněna více v&nbsp;zahraničí než doma a její produkce má co do počtu [[film]]ů spíše klesající úroveň (viz tabulka). V&nbsp;sedmdesátých letech existovalo v&nbsp;Íránu 14 studií, kde se natáčelo kolem 70 filmů ročně; [[Kino|kin]] bylo v&nbsp;zemi zhruba 500. Islámská revoluce měla na celý žánr negativní dopad. K&nbsp;hlavním poválečným osobnostem, které ovlivnily vývoj íránského filmu, patří [[Ismá’íl Kúšán]] a [[Farroch Ghaffárí]]. V&nbsp;oblasti [[Hudba|hudby]] byl Írán od 19. století vystavován západním vlivům – první vojenskou hudbu evropského střihu měli již kádžárovští šáhové. Moderní [[pop music]] se výrazněji rozvinula až v&nbsp;sedmdesátých letech a po islámské revoluci byla rychle zakázána. Její nejznámější představitelkou byla zpěvačka [[Kúkúš]] (Gúgúš). [[Rock]] se stal ve větší míře populární koncem let devadesátých, kdy vznikla celá řada [[Hudební soubor|skupin]], působících zprvu uvnitř podzemní subkultury. Vládě nakonec nezbylo nic jiného než se s&nbsp;existencí některých těchto těles smířit, takže skupiny jako např. ''127'' a ''The Technicolor Dream'' již natočily i písně nazpívané [[Angličtina|anglicky]]. V&nbsp;současné době existuje i íránský [[heavy metal]]. == Sport == Nejoblíbenějším druhem [[Kolektivní sport|kolektivního sportu]] v&nbsp;Íránu je [[fotbal]]. [[Íránská fotbalová reprezentace]] se zúčastnila [[Mistrovství světa ve fotbale 1978|mistrovství světa v&nbsp;Argentině]] ([[1978]]), [[Mistrovství světa ve fotbale 1998|mistrovství světa ve Francii]] ([[1998]]) a [[Mistrovství světa ve fotbale 2006|mistrovství světa v&nbsp;Německu]] ([[2006]]), nikdy však nepostoupila do [[osmifinále]] a vyhrála jediný zápas – v&nbsp;roce 1998 s&nbsp;[[Spojené státy americké|USA]] (2:1). Kromě toho Íránci dvakrát remizovali (1978 1:1 se [[Skotsko|Skotskem]] a 2006 1:1 s&nbsp;[[Angola|Angolou]]) a šestkrát prohráli (1978 0:3 s&nbsp;[[Nizozemsko|Nizozemskem]] a 1:4 s&nbsp;[[Peru]], 1998 0:1 s&nbsp;[[Jugoslávie|Jugoslávií]] a 0:2 s&nbsp;[[Německo|Německem]], 2006 1:3 s&nbsp;[[Mexiko|Mexikem]] a 0:2 s&nbsp;[[Portugalsko|Portugalskem]]). Třikrát vyhrál Írán [[mistrovství Asie ve fotbale]] ([[1968]], [[1972]] a [[1976]]). Z&nbsp;dalších disciplín jsou populární zejména [[volejbal]], [[basketbal]] a [[vodní pólo]]. Ve volejbalu se Íráncům nejnověji podařila kvalifikace na [[Mistrovství světa ve volejbale mužů 2006|mistrovství světa v&nbsp;Japonsku]] ([[2006]]), jejich mužstvo však při utkáních nezaznamenalo ani jeden úspěch. == Významná města == Celkem 60 % íránské populace žije ve městech. Městské aglomerace trpí přelidněností, nedostatečnou dopravní obslužností a [[smog]]em. V&nbsp;první řadě to platí o metropoli [[Teherán]]u, která je svými téměř 8 miliony obyvateli zdaleka největším městem země. Z&nbsp;historického hlediska jsou vedle Teheránu nejvýznamnějšími středisky [[Mašhad]], [[Isfahán]], [[Tabríz]] a [[Šíráz]]. {| class="wikitable sortable" style="text-align:right;" !rowspan="1" align="center" bgcolor="#ABCDEF" | Pořadí !rowspan="1" align="center" bgcolor="#ABCDEF" | Transkripce !rowspan="1" align="center" bgcolor="#ABCDEF" | [[Perština|Persky]] !rowspan="1" align="center" bgcolor="#ABCDEF" | [[Sčítání lidu|SL]] [[1986]] !rowspan="1" align="center" bgcolor="#ABCDEF" | [[Sčítání lidu|SL]] [[1991]] !rowspan="1" align="center" bgcolor="#ABCDEF" | [[Sčítání lidu|SL]] [[1996]] !rowspan="1" align="center" bgcolor="#ABCDEF" | [[Sčítání lidu|SL]] [[2006]] !rowspan="1" align="center" bgcolor="#ABCDEF" | Provincie |- |1. || align="left" | [[Teherán]] || '''تهران''' || &nbsp;6.042.584 || 6.475.527 || 6.758.845 || 7.797.520 || align="left" | [[Teheránská provincie|Teherán]] |- |2. || align="left" | [[Mašhad]] || '''مشهد''' || &nbsp;1.463.508 || 1.559.155 || 1.887.405 || 2.427.316 || align="left" | [[Chorásán Razaví]] |- |3. || align="left" | [[Isfahán]] || '''اصفهان''' || &nbsp;986.753 || 1.127.030 || 1.266.072 || 1.602.110 || align="left" | [[Isfahán (provincie)|Isfahán]] |- |4. || align="left" | [[Tabríz]] || '''تبريز''' || &nbsp;971.482 || 1.088.985 || 1.191.043 || 1.398.060 || align="left" | [[Východní Ázerbájdžán]] |- |5. || align="left" | [[Karadž]] || '''كرج''' || &nbsp;275.100 || 442.387 || 940.968 || 1.386.030 || align="left" | [[Alborz (provincie)|Alborz]] |- |6. || align="left" | [[Šíráz]] || '''شيراز''' || &nbsp;848.289 || 965.117 || 1.053.025 || 1.227.331 || align="left" | [[Fárs]] |- |7. || align="left" | [[Ahváz]] || '''اهواز''' || &nbsp;579.826 || 724.653 || 804.980 || 985.614 || align="left" | [[Chúzistán]] |- |8. || align="left" | [[Qom (město)|Qom]] || '''قم''' || &nbsp;543.139 || 681.253 || 777.677 || 959.116 || align="left" | [[Qom]] |- |9. || align="left" | [[Kermánšáh]] || '''كرمانشاه''' || &nbsp;560.514 || 624.084 || 692.986 || 794.863 || align="left" | [[Kermánšáh (provincie)|Kermánšáh]] |- |10. || align="left" | [[Orumíje]] || '''اروميه''' || &nbsp;300.746 || 357.399 || 435.200 || 583.255 || align="left" | [[Západní Ázerbájdžán]] |- |11. || align="left" | [[Záhedán]] || '''زاهدان''' || &nbsp;281.923 || 361.623 || 419.518 || 567.449 || align="left" | [[Sístán a Balúčistán]] |- |12. || align="left" | [[Rašt]] || '''رشت''' || &nbsp;290.897 || 340.637 || 417.748 || 557.366 || align="left" | [[Gílán]] |- |13. || align="left" | [[Kermán]] || '''كرمان''' || &nbsp;257.284 || 311.643 || 384.991 || 515.114 || align="left" | [[Kermán (provincie)|Kermán]] |- |14. || align="left" | [[Hamadán]] || '''همدان''' || &nbsp;272.499 || 349.653 || 401.281 || 479.640 || align="left" | [[Hamadán (provincie)|Hamadán]] |- |15. || align="left" | [[Arák]] || '''اراك''' || &nbsp;265.349 || 331.354 || 380.755 || 446.760 || align="left" | [[Markazí]] |- |16. || align="left" | [[Jazd]] || '''يزد''' || &nbsp;230.483 || 275.298 || 326.776 || 432.194 || align="left" | [[Jazd (provincie)|Jazd]] |- |17. || align="left" | [[Ardabíl (město)|Ardabíl]] || '''اردبيل''' || &nbsp;281.973 || 311.022 || 340.386 || 418.262 || align="left" | [[Ardabíl]] |- |18. || align="left" | [[Bandar Abbás]] || '''بندر عباس''' || &nbsp;201.642 || 249.504 || 273.578 || 379.301 || align="left" | [[Hormozgán]] |- |19. || align="left" | [[Islámšahr]] || '''اسلامشهر''' || &nbsp;215.129 || 230.183 || 265.450 || 357.389 || align="left" | [[Teheránská provincie|Teherán]] |- |20. || align="left" | [[Kazvín (město)|Kazvín]] || '''قزوين''' || &nbsp;248.591 || 278.826 || 291.117 || 355.338 || align="left" | [[Kazvín]] |} == Reference == <references /> == Literatura == * {{Citace monografie | příjmení = Axworthy | jméno = Michael | rok = 2009 | titul = Dějiny Íránu | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | stránky = | poznámka = | isbn = 9788071069942 }} * BAER, Robert. ''Jak naložit s&nbsp;ďáblem: íránská velmoc na vzestupu'', VOLVOX GLOBATOR, Praha 2010 * {{Citace monografie | příjmení = Cvrkal | jméno = Zdeněk | rok = 2007 | titul = Írán | vydavatel = Libri | místo = Praha | stránky = | poznámka = | isbn = 978-80-7277-337-4 }} == Související články == * [[Seznam měst v Íránu]] * [[Ší'itský islám]] * [[Islám]] * [[Íránská ropná burza]] * [[Íránská islámská revoluce]] * [[Americká rukojmí v Íránu]] * [[Irácko-íránská válka]] * [[Aféra Írán-Contras]] * [[Perská revoluce]] == Externí odkazy == * [http://www.zemepis.com/Iran.php Menší geografický přehled] * [http://un.president.ir/ Stránky prezidenta republiky (anglicky, francouzsky, španělsky, arabsky, persky)] * [http://www.lib.utexas.edu/maps/middle_east_and_asia/iran_ethnoreligious_distribution_2004.jpg Národnostně-náboženská mapa Íránu] * [http://www.avaaz.org/en/iran_stop_the_crackdown Petice k&nbsp;ukončení násilí v&nbsp;Íránu (anglicky)] * [http://svobodaproiran.blogspot.com Svoboda pro Írán - stránky opozice (česky, slovensky)] * [http://www.cfr.org/interactives/CG_Iran/index.html?cid=oth-foreign_affairs-foreign_affairs-crisis_guide_iran-100311 Crisis Guide:Iran, Council on Foreign Relations] * {{citace elektronické monografie| url = http://www.ukba.homeoffice.gov.uk/sitecontent/documents/policyandlaw/coi/iran/report-0611.pdf?view=Binary | titul = Country of Origin Information Report - Iran | vydavatel = UK Border Agency | datum vydání = 2011-06-28 | datum aktualizace = 2011-08-25 | datum přístupu = 2011-12-10 | jazyk = anglicky}} * {{Citace elektronické monografie | titul = Iran - Amnesty International Report 2011 | url = http://www.amnesty.org/en/region/iran/report-2011 | datum přístupu = 2011-08-15 | vydavatel = [[Amnesty International]] | jazyk = anglicky}} * {{Citace elektronické monografie | titul = Iran (2011) | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&year=2011&country=8057 | datum přístupu = 2011-08-15 | vydavatel = Freedom House | jazyk = anglicky}} * {{Citace elektronické monografie | korporace = Bertelsmann Stiftung | titul = BTI 2010 — Iran Country Report | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/MENA/Iran.pdf | datum vydání = 2009 | datum přístupu = 2011-08-15 | vydavatel = Bertelsmann Stiftung | místo = Gütersloh | jazyk = anglicky}} * {{Citace elektronické monografie | korporace = Bureau of Near Eastern Affairs | titul = Background Note: Iran | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/5314.htm | datum vydání = 2011-02-17 | datum přístupu = 2011-08-15 | vydavatel = U.S. Department of State | jazyk = anglicky}} * {{Citace elektronické monografie | korporace = CIA | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency | titul = The World Factbook - Iran | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ir.html | datum aktualizace = 2011-07-12 | datum přístupu = 2011-08-15 | jazyk = anglicky}} * {{Citace elektronické monografie | korporace = Library of Congress | odkaz na korporaci = Knihovna Kongresu | titul = Country Profile: Iran | url = http://memory.loc.gov/frd/cs/profiles/Iran.pdf | datum vydání = 2008-05-14 | datum přístupu = 2011-08-15 | jazyk = anglicky}} * {{Citace elektronické monografie | korporace = Zastupitelský úřad ČR v&nbsp;Teheránu | titul = Souhrnná teritoriální informace: Írán | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/iran-2011-07-15.pdf | datum vydání = 2011-07-15 | datum přístupu = 2011-08-15 | vydavatel = Businessinfo.cz | jazyk = česky}} * {{Citace elektronické monografie | příjmení = Afary | jméno = Janet | příjmení2 = Avery | jméno2 = Peter William | příjmení3 = Mostofi | jméno3 = Khosrow | spoluautoři = a kol. | titul = Iran | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/293359/Iran | datum přístupu = 2011-08-15 | vydavatel = Encyclopaedia Britannica | jazyk = anglicky}} {{Flickr|Iran}}{{Commonscat|Iran}}{{Írán}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Státy Asie|Irán]] [[Kategorie:Írán| ]]

Návrat na stránku „Írán“.