Český přepis čínštiny

'''Český přepis čínštiny''' je metoda, jak [[Transkripce (lingvistika)|přepsat]] text z&nbsp;[[Čínské znaky|čínských znaků]] do [[Latinka|latinky]], aby v&nbsp;rámci možností přibližoval jejich [[Mandarínština|mandarínskou]] výslovnost čtenářům zvyklým na [[Čeština|český]] pravopis. Vytvořil ho v&nbsp;roce [[1951]] významný český [[Sinologie|sinolog]] prof. [[Oldřich Švarný]]. Dodnes jde o metodu, které [[Pravidla českého pravopisu]] dávají přednost při přepisu čínských vlastních jmen v&nbsp;českých textech. Protože ve zbytku světa se mezitím ustálila (a stala mezinárodním standardem podle ISO) metoda zvaná [[hanyu pinyin]], je [[Česko]] jednou z&nbsp;mála zemí, která tento standard nedodržuje. To však platí v&nbsp;běžných, např. novinářských textech. V&nbsp;akademické sféře, ale i třeba v&nbsp;mapách, se i v&nbsp;Česku prosadil pinyin.

Nespornou výhodou Švarného přepisu je, že umožňuje běžnému češtiny znalému čtenáři vyslovit čínský výraz alespoň přibližně správně, zatímco u pinyinu by si pravděpodobně nevěděl rady s&nbsp;některými písmeny, jejichž výslovnost se od češtiny hodně liší.

Výhoda pinyinu je — kromě jednotnosti vyplývající z&nbsp;toho, že jde o mezinárodní standard — paradoxně také ve výslovnosti. Umožňuje totiž zaznamenat i [[tón]]y, které u jinak stejně znějící slabiky naprosto změní význam.

== Iniciály ==

Čínská slabika se tradičně dělí na iniciální souhlásku nebo polosamohlásku a na finálu (viz níže). Následuje převodní tabulka iniciál mezi [[Pinyin|pinyinem]] a Švarného přepisem. Iniciály jsou v&nbsp;tabulce uvedené v&nbsp;tradičním čínském pořadí.

{|
|-
| Pinyin || Švarný || Výslovnost
|-
| b || p || polozněle mezi p a b
|-
| p || pch || p s&nbsp;přídechem
|-
| m || m || m
|-
| f || f || f
|-
| d || t || polozněle mezi t a d
|-
| t || tch || t s&nbsp;přídechem
|-
| n || n || n
|-
| l || l || l
|-
| g || k&nbsp;|| polozněle mezi k&nbsp;a g
|-
| k&nbsp;|| kch || k&nbsp;s&nbsp;přídechem
|-
| h || ch || polozněle mezi h a ch
|-
| j || ť || polozněle (mezi ť a ď), s&nbsp;neplným závěrem
|-
| q || čch || velmi měkce (mezi č a ť) a s&nbsp;přídechem
|-
| x || s&nbsp;|| velmi měkce (mezi š a s)
|-
| zh || č || polozněle mezi č a dž
|-
| ch || čch || č s&nbsp;přídechem
|-
| sh || š || š
|-
| r || ž || obtížný zvuk mezi ž a r (ř)
|-
| z&nbsp;|| c || polozněle mezi c a dz
|-
| c || cch || c s&nbsp;přídechem
|-
| s || s || s
|-
| w || w || jako v&nbsp;[[angličtina|angličtině]], tj. ''wen'' čti jako [uen] bez rázu na začátku
|-
| y || j || j
|}


'''Poznámky:'''
* ''ť'' se píše s&nbsp;háčkem i před měkkým ''i'', např. ''ťin'' = zlato
* pinyinové ''x'' se vyslovuje měkčeji než ''s'', ale českým přepisem se tato informace neztrácí, protože ji lze jednoznačně zjistit z&nbsp;následující finály: pinyin ''xi, xu'' = Švarného ''si, sü;'' pinyin ''si, su'' = Švarného ''s', su''
* pinyinové ''q'' se vyslovuje měkčeji než ''ch'', ale českým přepisem se tato informace neztrácí, protože ji lze jednoznačně zjistit z&nbsp;následující finály: pinyin ''qi, qu'' = Švarného ''čchi, čchü;'' pinyin ''chi, chu'' = Švarného ''čch', čchu''

== Finály ==

{|
|-
| Pinyin po iniciále || Pinyin samostatně || Švarný po iniciále || Švarný samostatně || Výslovnost a poznámky
|-
| -a || a || -a || a
|-
| -o || o || -o || o
|-
| -e || e || -e || e || mezi e a o
|-
| -r || er || -r || er || jedna hláska; jako e, zvednout hrot jazyka k&nbsp;měkkému patru
|-
| -i || yi || -i || i
|-
| -i ||  || -' ||  || po z/c, c/cch, s/s, zh/č, ch/čch, sh/š, r/ž se vyslovuje tak, že při artikulaci iniciály se jazyk mírně oddálí od patra
|-
| -u || wu || -u || wu
|-
| -ü || yu || -ü || jü
|-
| -ai || ai || -aj || aj
|-
| -ei || ei || -ej || ej
|-
| -ao || ao || -ao || ao
|-
| -ou || ou || -ou || ou
|-
| -an || an || -an || an
|-
| -en || en || -en || en
|-
| -ang || ang || -ang || ang
|-
| -eng || eng || -eng || eng
|-
| -ong || weng || -ung || weng
|-
| -ia || ya || -ia || ja
|-
| -iao || yao || -iao || jao
|-
| -ie || ye || -ie || jie
|-
| -iu || you || -iou || jou
|-
| -ian || yan || -ien || jen
|-
| -iang || yang || -iang || jang
|-
| -ing || ying || -ing || jing
|-
| -iong || yong || -iung || jung
|-
| -ua || wa || -ua || wa
|-
| -uo || wo || -uo || wo
|-
| -uai || wai || -uaj || waj
|-
| -ui || wei || -uej || wej
|-
| -uan || wan || -uan || wan
|-
| -un || wen || -un || wen
|-
| -uang || wang || -uang || wang
|-
| -üe || yue || -üe || jüe
|-
| -üan || yuan || -üan || jüan
|-
| -ün || yun || -ün || jün
|}


== Poznámky ==
* ''ü'' se vyslovuje jako v&nbsp;[[Němčina|němčině]], tedy mezi ''u'' a ''y''. Na rozdíl od pinyinu, kde si musíme pamatovat, že po ''x'', ''q'', ''j'' a ''y'' se ''u'' čte vždy ''ü'', ve Švarného přepisu se ''ü'' píše vždy s&nbsp;přehláskou.
* koncové ''ng'' je jedna hláska, jako ''n'' v&nbsp;českém slově ''banka''
* koncové ''n'' a ''ng'' částečně splývají s&nbsp;předchozí samohláskou a vytvářejí z&nbsp;ní nosovku

== Reference ==
* Jaromír Vochala: ''Stručný čínsko-český a česko-čínský slovník.'' Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1997. ISBN 80-04-26089-6
* Vladimír Liščák (ed.): ''Transkripce čínštiny (I. Sborník příspěvků; II. Tabulky a návody).'' Česko-čínská společnost, Praha 1999, 260 pp.
* Hana Třísková (ed.): ''Transkripce čínštiny.'' Praha, Česko-čínská společnost 1999. Díl I. - sborník statí, 104 s. Díl II. - tabulky a návody, 133 s. http://www.orient.cas.cz/odd/ova/trisk/kn1.htm
* http://www.ccspol.org/Fenix_1_2006/Fenix_1_2006.pdf
* http://www.libri.cz/databaze/orient/search.php?name=%A9varn%FD

== Externí odkazy ==
*[http://www.cinsky.cz/index.php?page=transkripce&lang=cs Převodník z pinyinu do Švarného přepisu]


{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Převody písma]]
[[Kategorie:Čínština]]