Šablona:Článek dne HL/2018/21

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> [[Soubor:Horten Ho 229-Flickr2011.jpg|right|160px|Kresba Hortenu Ho 229]] '''[[Horten Ho 229|Horten H.IX]]''' bylo [[Proudový motor|proudovými motory]] poháněné samokřídlo z&nbsp;doby [[Druhá světová válka|druhé světové války]], z kategorie takzvaných Wunderwaffen. Šlo&nbsp;o&nbsp;vůbec první samokřídlo vybavené proudovými motory. Letoun je společným dílem bratří Hortenů – Waltera, Reimara a Wolframa. Příznivcem jejich projektu byl samotný Hermann Göring a jako jediný stroj měl šanci na splnění požadavků jeho soutěže '''3x1000'''. Bratři Hortenovi začali vyvíjet elegantní samokřídla už jako mladíci v aeroklubu ve Wasserkupe, nedaleko [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu nad Mohanem]]. Nejprve jako modely, později již jako [[Kluzák|větroně]], které byly po zrušení omezení, vyplývajících z [[Versailleská smlouva|Versailleské smlouvy]], osazeny motory. '''Horten&nbsp;II''' dostal dodatečně tlačný [[Pístový motor|motor]] Hirth HM 60R o&nbsp;výkonu 80&nbsp;koní. Prvním typem projektovaným od počátku s motory byl Horten V, který měl dva motory Hirth stejného typu. Ten byl později přestavěn z dvoumístného na jednomístné uspořádání. V roce [[1939]] všichni bratři nastoupili k [[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]]. Wolfram zahynul při výbuchu svého [[Heinkel He 111]] při kladení min v květnu [[1940]]. Reimar sloužil jako instruktor létání v [[Kolín nad Rýnem|Kolíně nad Rýnem]] a nadále stavěl větroně-samokřídla, zatímco Walter bojoval v [[Bitva o Británii|Bitvě o Británii]] v řadách JG 26, kde dosáhl 7 vítězství. Po skončení bitvy o Británii nastoupil na žádost svého tehdejšího velitele Kurta von Doeringa na velitelství, kde se zabýval technickým vývojem stíhacích letadel. Zde se mohl seznámit s řadou nových projektů a technických novinek. Asi nejvíce ho zaujaly proudové motory, které by byly ideálním pohonem stíhacích samokřídel. Díky svým pravomocem vytvořil v [[Göttingen]]u malý tým, označený ''Sonderkommando 3'', kam převelel i bratra Reimara. Zde se tajně a nelegálně, za peníze Inspektorátu stíhacího letectva, pracovalo na vývoji samokřídel. V roce [[1943]] byly v Goettingenu vyrobeny první dva prototypy plnohodnotného stíhače Horten IX. '''Horten IX V1''' byl bezmotorový kluzák, na kterém byla ověřována aerodynamická koncepce. První let proběhl 28. 2. [[1943]] a ukázal, že koncepce funguje, včetně netradičních prvků - aerodynamických brzd v polovině křídla, které byly součástí řízení, elevonů a brzdícího [[padák]]u, zkracujícího přistání. Po zkušenostech s V1, dostal V2 robustnější přední [[Podvozek letadla|podvozkovou]] nohu. U prototypu V2 už se také počítalo s montáží proudových motorů [[BMW 003]], ze kterých se však podařilo získat pouze pláště. Problém, jak dát projektu oficiální status byl vyřešen přihlášením k soutěži 3x1000... <noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude>

Návrat na stránku „Šablona:Článek dne HL/2018/21“.