Amudarja

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox řeka |šířka=200 |řeka=Amudarja |obrázek=Amu darya delta.jpg |popis1=satelitní pohled na deltu řeky |popis2= |délka=1415 |průtok=2000 |plocha=309 000 |světadíl=[[Asie]] |zdrojnice=[[Pjandž]], [[Vachš]] |souřadnice1= |výška1= |ústí=[[Jižní Aralské jezero]] |souřadnice2= |výška2= |protéká={{vlajka a název|Uzbekistán}} ''([[Karakalpakstán]], [[Bucharský vilaját|Bucharský]], [[Surchandarjinský vilaját|Surchandarjinský]], [[Chorezmský vilaját]])'', {{vlajka a název|Turkmenistán}} ''([[Dašoguz]], [[Lebap]])'', {{vlajka a název|Tádžikistán}} ''([[Chatlanská oblast]])'', {{vlajka a název|Afghánistán}} ''([[Juzján]], [[Balch]], [[Kunduz]])'' |povodí=[[Aralské jezero]] |mapa=Amudaryamap.png |popis3=řeka a její přítoky na mapě |hčp= }} '''Amudarja''' ({{vjazyce2|tg|''Дарёи Аму''}} [Amudaryo], {{vjazyce2|fa|آمودریا}} [Âmudaryâ], {{vjazyce2|uz|''Amudaryo''}} , ve starověku {{vjazyce2|el|''Oxos''}}) je [[řeka]] v [[Uzbekistán]]u ([[Karakalpakstán]], [[Bucharský vilaját|Bucharský]], [[Surchandarjinský vilaját|Surchandarjinský]], [[Chorezmský vilaját]]), [[Turkmenistán]]u ([[Dašoguz]], [[Lebap]]), [[Tádžikistán]]u ([[Chatlanská oblast]]) a její tok tvoří také hranice [[Afghánistán]]u ([[Juzján]], [[Balch]], [[Kunduz]]). Je to nejvodnatější řeka [[Střední Asie]]. Je 1 415 [[kilometr|km]] dlouhá, od [[pramen]]e nejdelší [[zdrojnice]] řeky [[Pjandž]] 2 540 km. [[Povodí]] má u města [[Kerki]] rozlohu 309 000 [[kilometr čtvereční|km²]] (bez povodí [[Zeravšan]]u a [[Kaškadarja|Kaškadarji]]). Velikost plochy ze které existuje odtok vody je 227 000 km² (včetně ''Zeravšanu'' a ''Kaškadarji''). == Průběh toku == Řeka nese jméno ''Amudarja'' od [[soutok]]u [[Pjandž]]e a [[Vachš]]e. V povodí těchto zdrojnic také přijímá převážnou část vody ze [[sníh|sněhových]] polí a [[ledovec|ledovců]]. Plocha zalednění v jejich povodí dosahuje 10 000 km². Až k [[soutěska|soutěsce]] [[Ilčik]] se šířka řeky pohybuje od 4 do 25 km. Pod soutěskou má dolina tvar pánevního údolí. Je značně užší (2 až 4 km) a až k řece zasahují [[poušť|pouště]] [[Karakum]] a [[Kyzylkum]]. Pod soutěskou [[Tjujamujun]] teče v usazeninách staré delty. Dolina se rozšiřuje až na několik desítek kilometrů. Pod vesnicí [[Tachijatos]] začíná současná [[říční delta|delta]] řeky. [[Říční koryto|Koryto]] je vystaveno častým změnám, řeka bloudí v širokém [[údolí (geomorfologie)|údolí]] a [[podemílání břehů|podemílá]] jednou levý jednou pravý břeh. Přítoky přijímá pouze na svých prvních 180 km, níže se voda rozebírá na [[zavlažování]], vypařuje se a vsakuje. Její průtok se tak postupně zmenšuje. Hlavní přítoky jsou [[Kunduz (řeka)|Kunduz]] zleva a [[Kafirnigan]] a [[Surchandarja]] zprava. Ústí do [[Aralské jezero|Aralského jezera]], nicméně od 90. let [[20. století]] částečně vysychá ještě před jeho dosažením. == Vodní stav == [[průtok (geomorfologie)|Průtok]] ''Amudarji'' je dán průtokem jejich zdrojnic, jejichž zdrojem jsou [[ledovec|ledovce]] a [[sníh]]. Hladina obvykle začíná stoupat v březnu, což je způsobeno táním sněhu v nižších oblastech povodí a částečně také [[déšť|dešti]]. Od [[červen|června]] do [[srpen|srpna]] dosahuje průtok maxima díky tání sněhu a ledovců v [[Pamír]]u. Nejvyššího průtoku u města [[Kerki]] dosahuje v červenci, zatímco nejnižší je v lednu až v únoru, výjimečně v březnu. Do roku [[1960]] činil průměrný roční průtok u města ''Kerki'' 2 000 [[metr krychlový za sekundu|m³/s]]. V důsledku odebírání vody do [[Karakumský kanál|Karakumského]], [[Amubucharský kanál|Amubucharského kanálu]] a dalších se průtok na dolním toku, zvláště v době nízkých vodních stavů zmenšil. Voda se vyznačuje vysokou [[kalnost]]í 3,3 [[kilogram na metr krychlový|kg/m³]]. Podle množství unášených pevných částic zaujímá ''Amudarja'' jedno z prvních míst na světě. Do roku [[1960]] činil průměrně 210 [[megatuna|Mt]] ročně. Na dolním toku řeka každoročně zamrzá. V okolí [[Nukus]]u bývá délka [[led]]ové pokrývky téměř čtyři měsíce ročně. == Flóra a fauna == Na březích především dolního toku rostou [[pobřežní lesy]] ([[topol]]y, [[tamaryšek malokvětý|tamaryšky]], [[hlošina|hlošiny]], [[rákos obecný|rákosí]]). Mezi [[ryby]], které v řece žijí patří kriticky ohrožený [[lopatonos malý]] a dále [[jeseter hladký]], [[plocaederus scapularis|usač]], [[bolen dravý]], [[kapr obecný]]). == Využití == Spolu se svými přítoky má ''Amudarja'' velký význam pro [[zavlažování]]. Zavlažovaná území jsou v [[Tádžikistán]]u, [[Uzbekistán]]u, [[Turkmenistán]]u a také v [[Afghánistán]]u. Celkem se jedná o 12 600 km² nepočítaje v to povodí [[Zeravšan]]u, [[Kaškadarja|Kaškadarji]] a [[Afghánistán]]. Využití pro [[Vodní doprava|lodní dopravu]] není velké, vzhledem k nepravidelnému průtoku a uzavřenosti povodí. Hydroenergetické využití je zanedbatelné. Na řece leží města [[Kerki]], [[Čardžou]] a v těsné blízkosti [[Urgenč]], [[Nukus]], [[Termez]]. == Vysychání == K urychlenému vysychání přispělo masivní využívání vod veletoku pro zemědělské účely v polopouštní krajině okolních států. V období existence [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] byly vybudovány mohutné [[zavlažovací kanál]]y, které z řeky odvádějí vodu hlavně na [[Uzbekistán|uzbecká]] pole, na kterých pěstovaný [[bavlník]] dosahuje od té doby významného podílu na světovém trhu s [[bavlna|bavlnou]]. Voda je využívána především pro pole nacházející se na jih od Aralského jezera. Avšak rozvod vody je značně neefektivní, takže se její velká část odpaří ještě dříve než dosáhne zavlažovaných polí. Následkem zvýšeného [[odpar]]u ubývá nejen vod v řece a cílovém jezeře, ale voda v nich je zahuštěna a obsahuje tedy relativně více [[mořská sůl|soli]]. Tou pak působí [[zasolení]] zavlažovaných oblastí a mění i složení vod [[Aralské jezero|Aralského jezera]]. == Historie == V povodí ''Amudarji'' se rozkládaly starodávné státy [[Střední Asie]]. Při ústí to byl [[Chorezm]] a na středním a horním toku [[Sogdiana]] a [[Baktrie]]. Řeka byla známá již v [[antika|antických]] dobách. Ve středověku vedla [[kupec]]ká stezka z [[Rusko|Ruska]] do ''Chorezmu'' a [[Buchara|Buchary]] přes [[Astrachaň]], [[Emba (řeka)|Embu]] a podél [[Aralské jezero|Aralského jezera]]. Velké pozornosti se řeka těšila za [[Petr Veliký|Petra I.]], který se snažil dostat tuto oblast pod vliv ruského obchodu. V té době se objevily první ruské mapy s ''Amudarjou'' vtékající do ''Aralu''. Víceméně systematický průzkum řeky začal až na konci 19. a na začátku [[20. století]]. == Externí odkazy == {{commonscat|Amu Darya}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Mezinárodní řeky v Asii]] [[Kategorie:Řeky v Uzbekistánu]] [[Kategorie:Karakalpakstán]] [[Kategorie:Bucharský vilaját]] [[Kategorie:Surchandarjinský vilaját]] [[Kategorie:Chorezmský vilaját]] [[Kategorie:Řeky v Turkmenistánu]] [[Kategorie:Dašoguz]] [[Kategorie:Lebap]] [[Kategorie:Řeky v Tádžikistánu]] [[Kategorie:Chatlanská oblast]] [[Kategorie:Řeky v Afghánistánu]] [[Kategorie:Juzján]] [[Kategorie:Balch]] [[Kategorie:Kundúz]] [[Kategorie:Přítoky bezodtokých oblastí (Asie)]] [[Kategorie:Povodí Amudarji| ]]

Návrat na stránku „Amudarja“.