Bílé moře

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox moře | název = Bílé moře | obrázek = White Sea map.png | popis1 = | popis2 = | maxhloubka = 330 | šířka = | délka = | rozloha = 90 000 | nadřaz = [[Severní ledový oceán]] | soused = [[Barentsovo moře]] | podřaz = [[Kandalakšský záliv|Kandalakšský]], [[Oněžský záliv|Oněžský]], [[Dvinský záliv|Dvinský]], [[Mezeňský záliv]] | světadíl = [[Evropa]] | stát =  [[Rusko]] | poznámka = | přítok = [[Severní Dvina]], [[Mezeň (řeka)|Mezeň]], [[Oněga]], [[Vyg]], [[Niva (řeka)|Niva]], [[Umba]], [[Varzuga]], [[Ponoj]] }}[[Soubor:White Sea map.png|thumb|240px|Mapa Bílého moře]] '''Bílé moře''' ([[ruština|rusky]] ''Белое море'') je malé [[vnitrozemské moře]] [[Severní ledový oceán|Severního ledového oceánu]] u severních břehů evropské části [[Rusko|Ruska]]. Z jihu a jihovýchodu je ohraničuje severní pobřeží [[Rusko|Ruska]], ze západu [[Karelie]] a ze severu [[Kola (poloostrov)|poloostrov Kola]]. Má rozlohu 90 000 [[kilometr čtvereční|km²]]. Dosahuje průměrné hloubky 60 [[metr|m]] a největší hloubku 330 m (v severovýchodní části [[Kandalakšský záliv|Kandalakšského zálivu]]). == Průlivy, zálivy, ostrovy, řeky == Na severovýchodě je průlivem ''Gorlo'' (''Горло''), jehož severní část se nazývá ''Voronka'' (''Воронка''), spojena s [[Barentsovo moře|Barentsovým mořem]]. Hranice mezi nimi probíhá mezi mysy ''Kanin nos'' (''Канин Нос'') a ''Svjatoj nos'' (''Святой Нос''). Velké zálivy, nazývané ''guby'' (''губы'') jsou [[Kandalakšský záliv|Kandalakšský]], [[Oněžský záliv|Oněžský]], [[Dvinský záliv|Dvinský]] a [[Mezeňský záliv|Mezeňský]]. Velké ostrovy jsou [[Solověcký ostrov|Solověcký]], ''Moržovec'' (''Моржовец'') a ''Muďjugskij'' (''Мудьюгский''). Severozápadní břehy jsou vysoké a skalnaté, zatímco jihovýchodní ploché a nízké. Do Bílého moře se vlévají řeky [[Severní Dvina]], [[Mezeň (řeka)|Mezeň]], [[Oněga]], [[Vyg]], [[Niva (řeka)|Niva]], [[Umba]], [[Varzuga]], [[Ponoj]] aj. == Charakteristika dna == ''Bílé moře'' je [[šelfové moře]], jehož prohlubeň současně představuje okrajově nemateřskou depresi, vzniklou na skloně krystalického [[Baltský štít|Baltského štítu]]. Dno moře má silně členitý reliéf. V severozápadní části se nachází ''Kandalakšská propadlina'' (''Кандалакшская впадина'') s ostře řezanými okraji zřejmě zlomového původu. Na jih od ní se nachází vyvýšenina základna ''Solověckých ostrovů''. Mnoho nevelkých podvodních vyvýšenin tzv. ''lud'' (''луд'') se nachází v ''Oněžském zálivu''. V ''Gorle'', ''Voronke'' a ''Mezeňském zálivu'' jsou charakteristické podvodní písečné kosy, vytvořené přílivovým prouděním. Složení dna převážné části moře a ''Dvinského zálivu'' představuje jíl a písečný jíl, v ''Kandalakšském'' a ''Oněžském zálivu'' převládá písčitý a kamenitý základ. Nezřídka (hlavně blízko břehu) jsou na dně obnažené ledovcové pozůstatky. Kotlina ''Bílého moře'' byla v polední době ledové vyplněná ledem, podobně jako v případě historicky spřízněného ''Baltského moře''. Teprve když kraj ledovce odstoupil na severozápad, byla kotlina zatopena mořskou vodou. == Klima == [[Soubor:Modis white sea.jpg|thumb|240px|Zamrzlé a rozmrzlé Bílé moře]] Klima je přechodové od [[mořské polární klima|mořského polárního]] k [[mírné kontinentální klima|mírnému kontinentálnímu]]. Průměrná [[teplota]] vzduchu je v lednu od -9 do -13 [[stupeň Celsia|°C]] a v červenci od 8 do 15 °C. V zimě převládají jihozápadní [[vítr|větry]] a v létě severovýchodní. [[Oblačnost]] v průběhu celého roku je velká (7 až 8 [[stupeň oblačnosti|stupňů]]). Časté jsou [[mlha|mlhy]]. Roční úhrn [[srážky|srážek]] se zmenšuje od jihu (529 [[Metr#Milimetr|mm]] – ''Oněga'') k severu (282 mm ''Kanin nos''). == Vlastnosti vody == Teplota vody na povrchu je v létě od 6,9 °C (''Voronka'', ''Gorlo'', ''Oněžský záliv'') do 15 °C (střední část) a s objevením ledu v zimě od -1,3 do -1,7 °C uprostřed a od -0,5 do -0,7 °C v zálivech. [[Slanost]] vody je ve ''Voronce'' 34 až 34,5 [[‰]], v ''Gorle'' 30,5 ‰ a uprostřed 24 až 26 ‰. [[Led]] se objevuje v říjnu až v listopadu a zůstává do května až června. Hlubinné vody ''Bílého moře'' (pod 100 m) se vyznačují stálou teplotou (-1,4 °C) a slaností (30 ‰). == Proudy == Povrchové proudy v odkryté části moře jsou slabé, nestálé a jejich rychlost je menší než 1 [[kilometr za hodinu|km/hod]]. V zálivech se rychlost proudů výrazně zvyšuje. Přes ''Voronku'' a ''Gorlo'' probíhá stálá výměna vody mezi ''Bílým mořem'' a ''Barentsovým mořem''. Zde mají hlavní význam přílivové [[proud]]y. [[Příliv]] je pravidelný dvanáctihodinový od 1 m (na jihu) do 10 m (v ''Mezeňském zálivu''). Hlubinné vody se formují v zimě při procesu ochlazování a turbulentního promíchávání v ''Gorle''. == Fauna == Fauna je představována zástupci arktických i severních forem. Na dně žije 720 [[druh (biologie)|druhů]], [[ryby|ryb]] je více než 60 druhů a [[mořský savec|mořských savců]] 5 druhů (bez občasně se zatoulaných). == Historie == ''Bílé moře'' znali již [[Novgorodci]] v 11. století. Bohatství území na kožešinovou a mořskou zvěř a pohodlné mořské spojení umožnili jeho rychlé ovládnutí. Už v této době byly navázány tržní vztahy mezi národy usídlenými na březích [[Kaspické moře|Kaspického]] a ''Bílého moře'', které se utužovaly díky říčnímu spojení. Na březích ''Bílého moře'' se objevilo staré ruské osídlení ([[Cholmogory]]). Od konce 15. do začátku 18. století bylo ''Bílé moře'' významnou mořskou cestou, která spojuje ''Rusko'' se [[Západní Evropa|Západní Evropou]]. Na začátku 18. století se jeho význam zmenšil v souvislosti se založením [[Sankt Petěrburg]]u a otevřením přístupu ''Ruska'' k [[Baltské moře|Baltskému moři]]. Od 20. let [[20. století]] se významná část mořských [[transport]]ů začala uskutečňovat přes nezamrzající [[přístav]] ''Barentsova moře'' [[Murmansk]]. První hydrografické průzkumy Bílého moře jsou z poloviny 16. století. Podrobné mapování a vyměřování bylo provedeno v letech 1827-32 vědcem M. F. Rejnekem, který sestavil a vydal Atlas Bílého moře a provedl jeho hydrografický popis. Pravidelná meteorologická pozorování začala v roce 1840 a na začátku 20. století začal hydrologický průzkum. Ve druhé polovině 19. století začalo expediční zkoumání Bílého moře, během kterého se prováděl hlubokovodní hydrologický a biologický výzkum. V letech 1891-1902 byl dokončen kompletní hlubokovodní výzkum pod vedením N. M. Knipoviče. Na konci 19. a na začátku 20. století bylo dokončeno kompletní podrobné hydrografické zaměření a zmapování. == Přístavy, doprava == ''Bílé moře'' má velký význam pro dopravu. Spojuje ekonomické oblasti na severu [[Evropa|Evropy]] s přístavy v [[Asie|asijské části]] Ruska a jiných zemích. Velké přístavy ''Bílého moře'' jsou [[Archangeľsk]], [[Bělomorsk]], [[Oněga (přístav)|Oněga]], [[Mezeň (přístav)|Mezeň]], [[Kem (Republika Karélie)|Kem]], [[Kandalakša]], [[Severodvinsk]] a [[Umba (přístav)|Umba]]. V hrubém obratu převládá dřevo, uhlí a sůl. ''Bílé moře'' je spojeno [[Bělomořsko-baltský kanál|Bělomořsko-baltským kanálem]] s [[Baltské moře|Baltským mořem]] a [[Volžsko-baltská vodní cesta|Volžsko-baltskou vodní cestou]] s [[Azovské moře|Azovským]], [[Černé moře|Černým]] a [[Kaspické moře|Kaspickým mořem]]. Jelikož je Bílé moře zcela obklopené ruským územím, je [[doprava]] na něm téměř výhradně vnitroruská. Archangelsk je od [[Sovětský svaz|sovětské]] éry významnou základnou nejprve [[sovětské válečné loďstvo|sovětského]] a nyní [[ruské válečné loďstvo|ruského válečného loďstva]]. == Literatura == {{VSE|Белое море}} == Externí odkazy == {{Flickr|White+Sea+Russia}}{{Commonscat|White Sea}}{{Severní ledový oceán}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Vodstvo Ruska]] [[Kategorie:Murmanská oblast]] [[Kategorie:Republika Karélie]] [[Kategorie:Archangelská oblast]] [[Kategorie:Bílé moře| ]] [[Kategorie:Moře]] [[Kategorie:Barentsovo moře]] [[Kategorie:Severní ledový oceán]] [[Kategorie:Hydronyma podle barev]]

Návrat na stránku „Bílé moře“.