Búrské války

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''Búrské války''', [[Búr]]y označované jako války za svobodu, ([[16. prosinec]] 1880 - [[31. květen]] [[1902]]) jsou dvě války, které se odehrály mezi jihoafrickými republikami búrských osadníků ([[Transvaal]] a [[Svobodný stát Oranžsko]]) a Britským impériem, které si je nakonec za cenu těžkých ztrát podrobilo. == První búrská válka == [[První búrská válka]] (1880-1881) propukla poté, co se [[Britové]] pokusili prosadit v praxi [[anexe|anexi]] Transvaalu, kterou [[sir]] [[Theophilus Shepstone]] vyhlásil v roce 1877. (Čtyřleté zdržení bylo zapříčiněno zejména válkou mezi Angličany a [[Zul]]y). Britské jednotky byly po řadě větších i menších neúspěchů poraženy v [[bitva na hoře Majuba|bitvě na hoře Majuba]], v níž padl i velitel britských jednotek v Jižní [[Afrika|Africe]] generál [[George Pomeroy-Collery]] a [[23. březen|23. března]] 1881 válka skončila, když Británie akceptovala búrskou samosprávu pod (čistě teoretickým) britským dohledem. == Druhá búrská válka == {{viz též|Druhá búrská válka}} [[Soubor:Boercamp1.jpg|thumb|300px|right|Búrské ženy a děti v britském koncentračním táboře během Búrské války (kolem roku 1900).]] Druhá válka propukla v roce 1899 poté, co Búrové definitivně odmítli udělit občanství (a tudíž i patřičná občanská práva) Britům, kteří se do země valili od roku 1887, kdy se v ní našla bohatá ložiska [[zlato|zlata]]. Boje zahájili Búrové poté, co Velká Británie odmítla stáhnout nové vojenské jednotky ohrožující hranice búrských republik. Klasická [[válka]] (1899-1900), v níž Britové zpočátku utrpěli několik ostudných porážek, aby se nakonec prosadili díky obrovské materiální a početní převaze, byla nahrazena [[Partyzánská válka|gerilovou válkou]] (1900-1902). Tu nakonec Británie vyhrála jen za cenu nasazení téměř 500 000 mužů (celá populace Búrů zahrnovala pouze 85 000 dospělých mužů), obrovských [[ztráty (vojenství)|ztrát]] a použití extrémně brutálních metod (v dnešní době by je [[mezinárodní právo]] vyhodnotilo jako [[válečné zločiny]] a [[zločiny proti lidskosti]]), které značně zdiskreditovaly myšlenku, že Britové přinášejí koloniím civilizaci. Asi nejdiskutovanější byla [[taktika spálené země]] a vytváření [[koncentrační tábor|koncentračních táborů]] pro téměř všechny búrské obyvatele búrských republik (včetně žen a dětí), což někteří moderní autoři označují vzhledem k podmínkám v nich panujících za jednání s charakterem [[genocida|genocidy]]. Byly zde však i další „nešťastné okolnosti“ jako [[mučení]] a zabíjení zajatců či vyzbrojení 10 000 domorodců [[kmen (sociologie)|kmene]] [[Bantu]] moderními [[zbraň|zbraněmi]]. Nutno ovšem říci, že řada Búrů se těmto metodám přizpůsobila. Druhá búrská válka skončila kapitulací Búrů v roce 1902, která znamenala zánik búrských republik. Bylo jim přitom přislíbeno, že se jim v budoucnu dostane rozsáhlé samosprávy. Slib byl částečně naplněn v roce [[1910]] vytvořením [[Jihoafrická unie|Jihoafrické unie]]. {{commonscat|Boer wars}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Búrské války| ]] [[Kategorie:Dějiny Jihoafrické republiky]] [[Kategorie:Války Spojeného království]] [[Kategorie:Války Jihoafrické republiky]]

Návrat na stránku „Búrské války“.